Poprvé 2 mld. USD za kvartál
Společnost Palantir vykázala za Q3 2026 tržby 2,31 mld. USD, meziročně o 96 % více a mezikvartálně o 20 %, čímž vůbec poprvé v historii překonala hranici 2 mld. USD za jediný kvartál. Výsledek navíc výrazně překonal vlastní výhled. GAAP provozní zisk dosáhl 1,085 mld. USD při marži 47 %, očištěný provozní zisk 1,427 mld. USD při marži 62 % a čistý zisk 1,128 mld. USD.
Nejdůležitější je ovšem rozpad tržeb na území USA. Komerční byznys tam poprvé v dějinách společnosti přerostl ten vládní, konkrétně vyskočil o 148 % na 984 mil. USD, zatímco vládní segment přidal 96 % na 953 mil. USD. Celkové tržby na území USA tak vzrostly o 119 % na 1,937 mld. USD. Společnost Palantir, která si roky budovala pověst dodavatele pro armádu a zpravodajské služby, se tedy překlopila v komerční software firmu. Během kvartálu došlo k uzavření 212 kontraktů nad 1 mil. USD, z toho 64 nad 10 mil. USD. Hotovost a americké státní dluhopisy dosáhly výše 10,4 mld. USD, přičemž provozní cash flow činilo 1,205 mld. USD a upravené FCF 1,216 mld. USD při marži 53 %.
Celková hodnota nasmlouvaných zakázek dosáhla 2,918 mld. USD, meziročně ale jen o 6 % více, a u komerčního segmentu na území USA 1,463 mld. USD s růstem 11 %. Pro srovnání, ve druhém kvartálu rostla celková hodnota kontraktů o 49 % a ta komerční v USA dokonce o 153 %. Společnost rovněž zvýšila celoroční výhled na 91% růst z předchozích 82 %.
Rekordní kvartál pro AMD
Společnost AMD vykázala za Q3 2026 tržby 13,4 mld. USD, meziročně o 45 % více a mezikvartálně o 16 %, čímž překonala horní hranici vlastního výhledu. Podle GAAP dosáhl provozní zisk 2,8 mld. USD při marži 21 % a čistý zisk 2,4 mld. USD. Tahounem je jednoznačně datacentrový segment, který vygeneroval 8,5 mld. USD s meziročním růstem 97 % a provozním ziskem 2,9 mld. USD. Jeho podíl na celkových tržbách vyskočil ze 47 na 64 %.
Na Q4 AMD očekává tržby ve výši cca 17 mld. USD. CEO Lisa Su navíc uvedla, že první racky Helios už naběhly u Anthropicu, Mety, Microsoftu, OpenAI i Oracle a že poptávka převyšuje nabídku. O dva dny později akcie odepsaly 17,3 %.
Datacentra jako volební téma
Jádro problému je jednoduché. Datové centrum je nemalá investice, která obci přinese málo trvalých pracovních míst, ale požírá velké množství elektřiny a vody, a navíc za to firma dostane od státu daňové úlevy. Místní tak nesou náklady, zatímco výnos jde jinam. Aby síť zvládla jedno datacentrum, musí se posílit, a tuto investici obvykle rozpustí do účtů všem odběratelům v regionu, takže domácnost platí víc za to, aby mohl běžet server, ze kterého nic nemá. Texas je na to ukázkový příklad, protože má přes 25 % kapacity, která se má v USA do roku 2030 postavit a operátory k tomu dlouhodobě motivovalo osvobozením od daní. Demokratka Gina Hinojosa si na tom postavila celou kampaň, porazila republikána Grega Abbotta a stala se první demokratickou guvernérkou Texasu za víc než tři dekády. Slíbila moratorium, tedy zastavení schvalování nových datacenter, dokud zákonodárci neschválí ochranu obcí, a k tomu chce zrušit daňové úlevy, které podle ní stát připravují o miliardy dolarů.
Kvartální výsledky společnosti Qualcomm
Společnost Qualcomm, největší světový dodavatel čipů pro mobilní telefony, vykázala za čtvrtý kvartál fiskálního roku 2026 tržby 10,32 mld. USD proti očekávaným 10,12 mld. USD, meziročně ovšem o 8 % méně z loňských 11,27 mld. USD. Čipový byznys QCT vygeneroval 9,015 mld. USD, meziročně o 8 % méně, a dělí se na tři části. Telefony přinesly 5,13 mld. USD, tedy o 26 % méně, automobilová divize rekordních 1,99 mld. USD s růstem 89 % a segment IoT 1,88 mld. USD, o 4 % více. V něm přitom průmyslové, síťové a robotické produkty vyrostly o 20 %, zatímco spotřební elektronice, tedy čipům Snapdragon X do notebooků, nositelné elektronice nebo headsetům, uškodil nedostatek pamětí. Licenční segment QTL, ve kterém firma inkasuje poplatky za své patenty, přidal 1,30 mld. USD, o 7 % méně. Telefony tak tvoří už jen necelých 50 % celkových tržeb, zatímco před rokem to bylo asi 62 %. Není to tím, že by zbytek segmentů nějak vystřelil, ale tím, že se zkrátka mobilní byznys propadl. Automobily dnes dělají 19 % tržeb, segment IoT 18 % a licence necelých 13 %.
Meta si došla pro 25 mld. USD z dluhopisů
Společnost Meta si za dva dny půjčila kolem 25 mld. USD. Nejdřív vydala 3. listopadu dolarové dluhopisy za 15 mld. USD v pěti tranších a hned den na to přidala vůbec první eurovou emisi ve své historii za 9 mld. EUR se splatnostmi od čtyř do osmatřiceti let. Poptávka byla mimořádná, na eurovou část přišly objednávky za zhruba 53 mld. EUR, tedy 6x nabídky, což je podle dostupných informací největší poptávka po eurových dluhopisech jediné firmy v historii. Zásadní je ovšem cena, kterou za to Meta zaplatila Šestiletá tranše se upsala s přirážkou 1,35 procentního bodu nad referenční swapovou sazbou, která u eurových dluhopisů slouží jako bezrizikový základ, zatímco společnost Alphabet platila u srovnatelné emise jen 0,90 bodu a u třicetileté dolarové tranše byla přirážka kolem 2,5 bodu nad americkými státními bondy, tedy asi o 0,9 bodu výš než u podobné emise letos v dubnu.
