Níže uvádím seznam firem, o kterých jsem přesvědčen, že nemají co dělat v portfoliích proklientsky uvažujících finančních zprostředkovatelů a na platformách investičních společností a obchodníků s cennými papíry. Každý z našich předplatitelů, který na distribuci finančních produktů těchto skupin aktivně spolupracuje, by si měl uvědomit, že se podílí na něčem, co český finanční trh reputačně zásadně poškozuje. Tyto firmy, dle mého názoru, neoddiskutovatelným způsobem přispívají k destrukci jakýchkoliv snah kultivovat český finanční trh. A proto se domnívám, že by ta část trhu, která na něm chce podnikat dlouhodobě, měla říct těmto a jim podobným firmám, jasné NE. Neříkám, že můj seznam je kompletní. Nejsem v obraze z hlediska nekalých praktik úplně o všech firmách působících na českém trhu. Zároveň jsem do seznamu nezařadil firmy, které jsou příliš malé na to, aby mělo smysl o nich psát. To by pak tento seznam obsahoval desítky firem, které si došly pro vyšší desítky milionů nekalým způsobem. Proto jsem se zaměřil na ty, které tak činí ve velkém a zcela systematicky. Jestliže dovolíme, aby se tyto firmy a jím podobní prosadili na českém finančním trhu, směřujeme k tomu, že investování a finanční zprostředkovatelé či poradci opět ztratí veškerou důvěru ze strany zákazníků finančních služeb, která se pracně opětovně budovala po divokých 90. letech a kauzách zkrachovalých privatizačních fondů.
Seznam firem jsem rozdělil na několik článků pro lepší čitelnost.
- Uplácení finanční distribuce – nakupování finančně poradenských skupin formou nákupů těchto skupin za účelem toho, aby se stali distributory investičních produktů DRFG, ještě nad rámec vyplácených provizí, vynaložení stovek milionů korun za tímto účelem
- Extrémně vysoká cena kapitálu z dluhopisů po započtení veškerých nákladů na distribuci a administraci dluhopisů – rekordmanem je emise CZ0003531766 s deklarovaným nákladem na úpis ve výši 20,05 % u 7letého bondu, obrovské množství emisí s deklarovanými náklady na úpis přes 10 % – evidujeme přes 27 emisí s náklady nad touto hodnotou, 8 emisí má náklady přes 14 % nominální hodnoty dluhopisu
- Agresívní tlak na investory, aby bondy otáčeli při splatnosti
- Systematické zakládání stále nových firem za účelem vydávání dluhopisů, nenavazování na existující dluhopisové programy, obcházení povinnosti zveřejňovat informace o dluhopisových emitentech neustálým zakládáním nových emitentů
- Absence jakékoliv snahy implementovat do dluhopisových programů jakékoliv covenanty typu limity zadlužení, účelové využití prostředků, omezení plateb či informační povinnosti
- Agresívní marketing postavený na polopravdách a nafukování úspěchů skupiny – viz propagace skupiny na platformě Investown
- Akcionář Vega Capital, který sám agresívním způsobem poskytuje investorům zcela zavádějící informace o svém fungování i hospodaření ve svých propagačních materiálech, vydává dluhopisy za stovky milionů korun, aniž by vůbec zveřejňoval povinně výsledky hospodaření
- Společnost DRFG Assets, která získává majetek od skupiny DRFG, aby ho pak prodávala do nemovitostního fondu Czech real estate investment fund, čímž dochází k vyvádění aktiv k vlastníkům DRFG
- Kvalita finančních výkazů – struktura aktiv, kde vidíme, že skupina má 3,28 mld. CZK na pohledávkách v rámci konsolidované rozvahy z bilanční sumy 5,9 mld. CZK, 93 % zadlužení na konsolidované úrovni na konci roku 2022
- Transakce se spřízněnými osobami – zejména s Davidem Rusňákem a jeho společností Vega Capital
- Operace s DRFG Telco – nejprve vyčlenění ze skupiny umělým prodejem, na který DRFG sesterské firmě v podstatě půjčila, nyní opětovné sloučení
- Dlouhodobé systematické zneužívání střetu zájmu ve vztahu k Czech real estate investment fund ve formě prodeje majetku do tohoto fondu s výraznou přirážkou, poskytování nepovolených provizních pobídek mimo schéma investiční společnosti, poskytování garancí za zhodnocení tohoto fondu ze strany subjektů mimo tento fond – v podstatě prodej neregulovaných finančních derivátů
Casino-Bonusstrukturen verstehen: Eine Kasinique Perspektive auf Mechanismen
Die Welt der Online-Casinos hat sich in den letzten zwei Jahrzehnten dramatisch verändert, und mit ihr die komplexen Strukturen der Bonusangebote. Was einst als einfache Willkommensprämie begann, hat sich zu einem ausgeklügelten System entwickelt, das auf mathematischen Modellen, psychologischen Prinzipien und regulatorischen Rahmenbedingungen basiert. Das Verständnis dieser Mechanismen ist nicht nur für Spieler von Bedeutung, sondern auch für alle, die sich mit der Ökonomie digitaler Unterhaltungsplattformen auseinandersetzen. Die Kasinique-Perspektive bietet dabei einen analytischen Zugang zu den Strukturen, die hinter scheinbar großzügigen Angeboten stehen.
Die historische Entwicklung von Casino-Bonusstrukturen
Die ersten Online-Casinos der späten 1990er Jahre arbeiteten mit rudimentären Bonuskonzepten, die hauptsächlich darauf abzielten, neue Kunden zu gewinnen. Der klassische 100%-Willkommensbonus etablierte sich schnell als Industriestandard, doch die dahinterliegenden Mechanismen waren noch wenig ausgereift. Umsatzbedingungen existierten zwar, waren aber oft inkonsistent und schwer nachvollziehbar.
Mit der Professionalisierung der Branche ab den frühen 2000er Jahren begannen Betreiber, mathematische Modelle zu entwickeln, die den erwarteten Wert eines Bonus aus Unternehmenssicht präzise kalkulierten. Der Begriff “Expected Value” (EV) wurde zentral für die Bonusgestaltung. Casinos erkannten, dass sie durch geschickte Strukturierung der Umsatzbedingungen, Spielgewichtungen und Auszahlungslimits den theoretischen Verlust für das Unternehmen minimieren konnten, während gleichzeitig die wahrgenommene Attraktivität für Spieler hoch blieb.
Die Einführung der EU-Glücksspielrichtlinien und nationaler Regulierungen wie der deutschen Glücksspielstaatsverträge brachte ab 2010 zusätzliche Komplexität. Betreiber mussten ihre Bonusstrukturen an rechtliche Vorgaben anpassen, was zu transparenteren, aber auch restriktiveren Angeboten führte. Die Malta Gaming Authority und andere Lizenzgeber etablierten Standards für faire Bonusbedingungen, die heute als Benchmark gelten.
Mathematische Grundlagen und Umsatzbedingungen
Das Herzstück jeder Bonusstruktur bilden die Umsatzbedingungen, auch als “Wagering Requirements” bekannt. Diese legen fest, wie oft der Bonusbetrag oder die Summe aus Einzahlung und Bonus umgesetzt werden muss, bevor eine Auszahlung möglich ist. Typische Faktoren liegen zwischen 20x und 50x, wobei die genaue Höhe von verschiedenen Parametern abhängt.
Die mathematische Kalkulation berücksichtigt den theoretischen Return-to-Player (RTP) der verschiedenen Spiele. Slots mit einem RTP von 96% bedeuten, dass statistisch 4% jedes Einsatzes beim Casino verbleiben. Bei einer Umsatzbedingung von 35x und einem Bonus von 100 Euro müssen 3.500 Euro umgesetzt werden. Bei 4% Hausvorteil entspricht dies einem erwarteten Verlust von 140 Euro für den Spieler – deutlich mehr als der ursprüngliche Bonuswert.
Deshalb führten Casinos Spielgewichtungen ein: Slots zählen meist zu 100%, während Tischspiele wie Roulette oder Blackjack oft nur mit 10-20% oder gar nicht zur Erfüllung der Bedingungen beitragen. Diese Differenzierung reflektiert die unterschiedlichen Hausvorteile und die Tatsache, dass bei Spielen mit niedrigerem Hausvorteil die Wahrscheinlichkeit höher ist, dass Spieler mit Gewinn aussteigen. Eine fundierte Übersicht zu den verschiedenen Ansätzen findet sich unter https://kasinique.com/beste-casino-boni/, wo unterschiedliche Bonusmodelle systematisch analysiert werden.
Moderne Bonusstrukturen beinhalten zudem zeitliche Limitierungen. Die meisten Boni müssen innerhalb von 7 bis 30 Tagen umgesetzt werden, was den psychologischen Druck erhöht und impulsiveres Spielverhalten fördert. Maximale Auszahlungslimits, oft das 5- bis 10-fache des Bonusbetrags, schützen Casinos vor statistischen Ausreißern, bei denen Spieler außergewöhnlich hohe Gewinne erzielen.
Psychologische Mechanismen und Spielerverhalten
Die Gestaltung von Bonusstrukturen basiert nicht nur auf Mathematik, sondern auch auf verhaltenspsychologischen Erkenntnissen. Das Konzept der “Sunk Cost Fallacy” spielt eine zentrale Rolle: Sobald Spieler einen Bonus aktiviert und mit dem Umsatz begonnen haben, empfinden sie die bereits investierte Zeit und Geld als Verlust, den sie durch Weiterspielen ausgleichen möchten.
Stufenweise Bonusprogramme und VIP-Systeme nutzen das Prinzip der variablen Verstärkung, ein Konzept aus der behavioristischen Psychologie. Durch unvorhersehbare Belohnungen in Form von Cashback, Freispielen oder Reload-Boni wird die Motivation aufrechterhalten. Die Kasinique-Analyse zeigt, dass diese Systeme besonders effektiv sind, wenn sie mit Statuselementen kombiniert werden, die soziale Vergleichsprozesse aktivieren.
Gamification-Elemente wie Fortschrittsbalken, Achievements und Level-Systeme verstärken die Bindung zusätzlich. Diese Mechanismen sind aus der Videospielindustrie übernommen und schaffen eine zusätzliche Motivationsebene jenseits des reinen Gewinnstrebens. Neurologische Studien zeigen, dass solche Systeme dieselben Belohnungszentren im Gehirn aktivieren wie finanzielle Gewinne.
Regulatorische Entwicklungen und Zukunftsperspektiven
Die regulatorische Landschaft für Online-Glücksspiel hat sich in den letzten Jahren fundamental gewandelt. Deutschland führte 2021 mit dem neuen Glücksspielstaatsvertrag strenge Regeln ein, die unter anderem Einzahlungslimits von 1.000 Euro pro Monat und ein Verbot von Bonusangeboten für Tischspiele vorsehen. Diese Maßnahmen zielen auf Spielerschutz ab, verändern aber die ökonomischen Grundlagen der Bonusstrukturen erheblich.
Andere europäische Länder wie die Niederlande, Schweden und Spanien haben eigene Regulierungsmodelle entwickelt, die teilweise restriktiver, teilweise liberaler sind. Die Fragmentierung des europäischen Marktes stellt Betreiber vor die Herausforderung, länderspezifische Bonussysteme zu entwickeln, die sowohl rechtlich konform als auch wirtschaftlich tragfähig sind.
Technologische Innovationen wie Blockchain und Kryptowährungen eröffnen neue Möglichkeiten für Bonusstrukturen. Smart Contracts könnten transparente, automatisch durchgesetzte Bonusbedingungen ermöglichen, die Manipulation ausschließen. Gleichzeitig entwickeln sich KI-gestützte Systeme, die Bonusangebote personalisieren und an das individuelle Spielverhalten anpassen können.
Die Zukunft der Casino-Bonusstrukturen wird wahrscheinlich von einem Spannungsfeld zwischen zunehmender Regulierung und technologischer Innovation geprägt sein. Verantwortungsvolles Spielen rückt stärker in den Fokus, was zu transparenteren und faireren Bonusbedingungen führen könnte. Gleichzeitig werden Betreiber weiterhin nach Wegen suchen, durch kreative Bonusgestaltung Wettbewerbsvorteile zu erzielen.
Das Verständnis von Casino-Bonusstrukturen erfordert eine interdisziplinäre Perspektive, die mathematische, psychologische und regulatorische Aspekte integriert. Die Kasinique-Analyse zeigt, dass hinter scheinbar einfachen Angeboten komplexe Mechanismen stehen, die sorgfältig auf die Interessen der Betreiber abgestimmt sind. Für Spieler ist es essentiell, die tatsächlichen Bedingungen zu verstehen und den realen Wert eines Bonus jenseits der Marketingversprechen einzuschätzen. Die fortschreitende Regulierung und technologische Entwicklung werden die Strukturen weiter verändern, wobei der Trend zu mehr Transparenz und Spielerschutz unumkehrbar scheint. Ein fundiertes Verständnis dieser Dynamiken ist nicht nur für Teilnehmer, sondern auch für Regulatoren und Branchenbeobachter von zunehmender Bedeutung in einer sich rasant entwickelnden digitalen Unterhaltungsökonomie.
Skupina Roberta Schönfelda bez jakékoliv pochyby rovněž patří na tento seznam. A to z následujících důvodů.
- Rozsáhlé úvěrové financování finančně zprostředkovatelské skupiny 4fin, které RSBC poskytla na úvěrech více než 145 milionů korun, přičemž se jedná o skupinu, která produkty RSBC prodává
- Mimořádně netransparentní podnikání
- Mimořádně vysoké zadlužení firem z dluhopisů, směnek a u nejkvalitnějších aktiv i u bank
- Transakce se spřízněnými osobami vč. majitele Roberta Schönfelda
- Evidentní absence vlastního kapitálu ve firmách v této skupině
- Velmi agresívní valuace u nemovitostí skupiny RSBC Invest
- Valuace majetku společnosti Arex ve fondu RSBC Defence
- Velká část finančních produktů, zejména pak dluhopisů a směnečných úvěrů, kterými skupina RSBC zaplavuje finanční trh, se distribuuje bez prospektu schváleného ČNB
- Produkty, které disponují dluhopisovým prospektem schváleným ČNB, mají jen velmi omezené covenanty nebo tvoří jen velmi malou část dluhů celé skupiny
- Agresívní marketing operující s údajným šlechtickým původem zakladatele skupiny, využívání argumentů o solidních předcích, přirovnávání se ke známým aristokratickým rodinám (např. rodině Hanse Adama II z Lichtenštejnska)
- Celá řada obchodních argumentačních faulů při prezentaci finančních produktů, prezentace značky RSBC přes aktiva, která vlastní jiné příbuzné firmy než ty, které fakticky získávají kapitál, řada zavádějících informací v prezentaci finančních produktů a celé skupiny
Naše texty o RSBC:
Šlechticova image a finanční realita – www.finsider.cz
Jak je to se šlechtickým původem Roberta Schönfelda? – www.finsider.cz
Sice má modrou krev, ale jeho bondy žádná elita nejsou – www.finsider.cz
A jeden text, který by rozhodně měl přečíst každý, kdo bere jako důležitý argument aristokratický původ Roberta Schönfelda:
Českomoravská nemovitostní
Dnes již objemem aktiv velmi velká společnost, která objektivně spravuje obrovské portfolio nemovitostí. Nemělo by se však zapomínat na několik velmi důležitých věcí.
- Tato firma vznikla stále ještě nedávno prakticky bez vlastního kapitálu, její vznik provázela situace, kdy její skuteční UBO Radek Stacha a Josef Eim, formálně stále ještě pracovali v DRFG a to, že za touto firmou stojí v počátku tajili, protože byla v přímé konkurenci vůči DRFG
- Firma převzala řadu praktik od DRFG vč. vydávání dluhopisů bez covenantů, neustálé vydávání dluhopisových prospektů na nově založené firmy
- Prakticky veškerý vlastní kapitál ve skupině Českomoravská nemovitostní vznikl pouze účetními operacemi a přeceněním hodnoty majetku
- Formální přesunutí významné části majetku do fondové entity, která umožňuje upravovat hodnotu majetku tak, že se to propisuje do finančních výkazů matky dluhopisových emitentů, čím fakticky dochází ke snížení hodnoty zadlužení
- Náklady na kapitál s průběžným výdajem na úroky v přímém kontrastu s typem projektů, které skupina vlastní, což svědčí o její ekonomické nekompetentnosti při hře s astronomickým množstvím cizích peněz
- Skupina Českomoravská nemovitostní je skupinou, která nakoupila nemovitosti za obrovské částky v posledních letech, ačkoliv teprve nedávno vznikla. V podstatě ze start up společnosti se stala jedním z největších vlastníků administrativních budov v Praze. Velmi ochotně jí prodaly svá aktiva etablované skupiny jako Immofinanz, PSN, CPI, CFH, Penta nebo Revetas. A všichni ze stejného důvodu. Protože skupina Českomoravská nemovitostní je ochotná zaplatit cenu, kterou jiní a mnohem zkušenější hráči realitního trhu s daleko levnějšími zdroji nebyli ochotni zaplatit.
- Financování odkupu pohledávek za skupinou Shire Warvick Lewis. V počátku existence této společnosti řešili ovládající osoby Českomoravské nemovitostní velice nepříjemné starosti spočívající s podvodem společnosti Shire Warvick Lewis na investory, kteří společně s touto společností spekulovali na zrušení měnové intervence ČNB u EUR v letech 2016 a 2017. V celé kauze byla namočena DRFG a řada jejích zaměstnanců a spolupracovníků, kde oba majitelé působili. Českomoravská nemovitostní finančně pomohla celou záležitost vyřešit tak, aby celá věc neskončila trestním oznámením. V kontextu dnešní velikosti skupiny je to nevýznamné, ovšem v té době to bylo velmi zásadní.
- Zneužívání střetu zájmu u realitního fondu NEMO. Faktický prodej nemovitostního majetku ze skupiny Českomoravská nemovitostní do tohoto fondu v míře, která je značně kontroverzní. Příklad za všechno je bývalé sídlo Volkswagen financial services v pražských Stodůlkách, které bylo do fondu prodáno těsně před vypršením dlouholeté nájemní smlouvy.
- Poskytování významných pobídek finančním zprostředkovatelům při distribuci fondu NEMO nad rámec standardních provizí, které je možné legálně poskytovat
- Zavádějící marketingová tvrzení plná argumentačních faulů, které mají vzbudit dojem, že se jedná o etablovanou, velice silnou a finančně stabilní společnost, velmi kvalitní vizuální prezentace, která cílí zejména na neodbornou veřejnost
- Fakt, že se skupina rozhodla investovat zejména do oboru, který prochází výraznou absencí likvidity díky snížené ochotě zahraničního kapitálu investovat do těchto aktiv. Skupina navíc investovala do tohoto segmentu v době, kdy byl prakticky na svém vrcholu v letech 2018 až 2020. Období, kdy byly velmi nízké úrokové sazby na EUR, vysoká obsazenost kancelářských budov. Kombinace výrazného růstu EUR sazeb a poklesu obsazenosti kancelářských budov vedla k tomu, že trh jako celek zásadně ztratil na své hodnotě i oslabila celá likvidita.
Texty, které jsme publikovali o ČMN a na téma kancelářských budov v ČR:
Staří (mladí) známí pokračují v duchu předchozích prospektů – www.finsider.cz
ECB podle očekávání zvýšila sazby, vlastníci “velkých” nemovitostí pod tlakem – www.finsider.cz
Portiva
Portiva je další skupina, která má v rámci svých aktivit kořeny u DRFG. Společnost Eldaco, ze které se Portiva vyvinula, totiž na finančním trhu prakticky nebyla aktivní. Až s příchodem Pavla Svoreně, bývalého pracovníka DRFG, se vydala současným směrem sběru kapitálu. A inspirace, či chcete-li vlastní invence a kreativita, u DRFG byla zcela evidentní v řadě aspektů.
- Vydávání velkého množství dluhopisových emisí bez jakýchkoliv smysluplných finančních covenantů
- Vysoké náklady na distribuci dluhopisů
- Na samém počátku se Eldaco/Portiva zapletla také se Shire Warvick Lewis a rozesílala investorům naprosto směšný dopis o vstupu nového silného kapitálového partnera přesně v duchu pohádek, které zástupci Shire Warvick Lewis v té době vykládali na počkání po českém trhu s cílem získat z nich pár desítek tisíc liber
- Dluhopisový emitent Portiva Automotive Finance se ve vztahu ke svým dluhopisovým věřitelům nezavázala k žádným významným závazkům, které by zlepšovaly postavení dluhopisových věřitelů ve smyslu limitu zadlužení, účelového využití prostředků či omezení potenciálně škodlivého chování vedoucího k poškození zájmů věřitelů
- Je neuvěřitelná drzost ze strany společnosti EAG, a její dcery Portiva Automotive Finance, že si dovolí vydávat dluhopisy na takovou společnost bez vlastního kapitálu, na aktivity vysoce rizikové v oblasti venture kapitálu a start up společností. Výnos z dluhopisů je zastropován a že případný úspěch investování do venture kapitálových aktivit se přenáší v plné míře na vlastníka dluhopisového emitenta, zatímco podnikatelský neúspěch je k plné tíži dluhopisových věřitelů
- Zavádějící internetová prezentace ohledně finanční kondice dluhopisového emitenta, zejména pokud jde o prezentaci finanční pozice a hospodářských výsledků, argumentace finančními ukazateli společnosti Portiva na stránkách dluhopisového emitenta Portiva Automotive Financem, ačkoliv tato firma nemá přímou vazbu a odpovědnost za dluhopisy
- Vlastník dluhopisového emitenta Portiva Automotive Finance společnost EAG SE vyčlenila ze svého majetku skupinu Carvago holding
- Vlastník dluhopisového emitenta Portiva Automotive Finance prodal pohledávky za skupinou Carvago holding svým vlastníkům, aniž by dostal zaplaceno. Jednalo se pohledávky v hodnotě přes 462 milionů korun.
- Vlastníci dluhopisového emitenta Portiva Automotive Finance si půjčili prostředky za úrokovou sazbu 10,53 % ročně, ačkoliv sama firma si půjčuje dráž.
- Vlastníci dluhopisového emitenta si stanovili splatnost vlastních dluhů společnosti za splatnost drtivé většiny závazků dluhopisového emitenta
- Jednání v rozporu s emisními podmínkami dluhopisového programu Portiva Automotive Finance. Jedná se o situaci, kdy došlo k úpravě emisních podmínek jen s minimální účastí držitelů dluhopisů na schůzi dluhopisových věřitelů (účast pod 1%).
- Náklad na kapitál skrze dluhopisy Portiva Automotive Finance dosahuje astronomických výšin, když bereme v potaz fakt, že skupina EAG nemá dostatečné provozní cashflow pro obsluhu finančního dluhu a tento dluh se musí obsluhovat z půjčených peněz
Texty, které jsme publikovali o skupině Portiva:
Portiva Automotive Finance zase ukázala, jak s dluhopisy nepracovat – www.finsider.cz
Portiva Automotive Finance pokračuje v dluhopisovém financování – www.finsider.cz
Chování EAG a Portiva Automotive Finance vyvolává otázky – www.finsider.cz
Dodatek k prospektu Portiva Automotive Finance prozradil důležité informace – www.finsider.cz
Exotické automobilové dluhopisy v Česku – www.finsider.cz
Další společnosti přineseme v pokračování této sérii.
Jak se Vám líbil příspěvek?
K ohodnocení článku klikněte na hvězdy