Poslední dobou to mezi USA a Čínou jiskří více než je obvyklé. Minulý týden Joe Biden podepsal nařízení, které zakáže americkým investorům investovat do čínských společností, které se angažují v obranných a bezpečnostních technologiích. Na seznamu zakázaných investičních adres se ocitlo 60 čínských firem, mezi nimi například i Huawei nebo Semiconductor Manufacturing International Corp. Toto nařízení není novinkou, podobný zákaz vydal už minulý prezident Trump, ale Biden ho rozšiřuje a zároveň zalepuje některé legislativní díry, díky kterým se už hrstce čínských společností podařilo zažalovat USA, soudní spor vyhrát a dostat se tak ze seznamu. Podařilo se to třeba výrobci mobilních telefonů Xiaomi, který po zařazení na seznam zakázaných ztratil v tržní kapitalizaci téměř 10 miliard dolarů. Nový zákaz je legislativně lépe ukotvený a kritéria nejsou tak úzce definovaná, což ulehčí zahrnování nových firem a následnou justiční obranu USA proti žalobám.
Když ovšem mluvíme o geopolitice, je nutné sledovat především ekonomické motivace. Pojďme se tedy podívat, jestli poslední Bidenův krok nějakým zásadním způsobem ovlivní financování společností na seznamu. Většina největších společností na seznamu jsou strategické firmy, které jsou z velké části vlastněny čínskou vládou. Tabulka pod textem ukazuje podíl amerických investic do společností s tržní kapitalizací nad 10 miliard dolarů, které byly zařazeny na Bidenův seznam.
Je vidět, že až na China Telecommunications Corporation američtí investoři nevlastní výrazné podíly v těchto korporacích a až nařízení vstoupí 2. srpna v platnost, tak budou mít jeden rok na prodej svých pozic. V rámci celého seznamu, který se ovšem bude dále rozšiřovat se jedná o restrikce v řádech vyšších stovek milionů dolarů. Čínští investoři svým titulům ale věří a žádná z firem po zprávě z USA nezaznamenala výrazný pokles.
Kompletní seznam firem, do kterých mají američané zákaz investovat naleznete na oficiálních stránkách Bílého domu.
