Ve svých 19 letech se stal absolventem Kolumbijské univerzity, a to dokonce jako nejlepší student ročníku. Vystudoval obory matematika-statistika a ekonomie. Ano, na univerzitu nastoupil již v 15 letech. Rodák z Německa během studií brigádničil jako výzkumný asistent u nobelisty Josepha Stiglitze a v 17 letech napsal pro oxfordský Global Priorities Institute akademickou práci o vztahu ekonomického růstu a katastrofických rizik. Jeho bakalářská práce pak obdržela Romine Prize za nejlepší bakalářskou práci z oboru ekonomie.
Studia zvládl levou zadní, načež následně nastoupil do filantropické odnože kryptoburzy FTX Sama Bankmana-Frieda, Future Fund. Po skandálním kolapsu této burzy jeho aktivita zde skončila, a tak zamířil v roce 2023 do OpenAI, konkrétně na oddělení Superalignment, na místo, kde se dbá na to, že superinteligence bude vždy jednat v souladu s lidskými hodnotami a záměry. V OpenAI se však tento mladík moc dlouho neohřál a v dubnu roku 2024 byl vyhozen. Oficiálním důvodem byl únik interních informací. Leopold Aschenbrenner však tvrdí, že uniklé informace byly naprosto neškodné a skutečným důvodem vyhazovu bylo jeho varování představenstvu, že společnost není připravena na čínskou špionáž. Pravda se veřejně nikdy nedoložila. Leopold Aschenbrenner se vydává na svou vlastní cestu.
Eseje, díky kterým získal miliardy
V červnu roku 2024 publikoval 165stránkovou sérii esejů nesoucí název Situational Awareness: The Decade Ahead. V této sérii esejů v podstatě předpověděl dnešní situaci v době AGE OF AI. Tedy masivní investice do výpočetního výkonu, obřích datových center a zapojení států do závodu o vítěze v umělé inteligenci. Tato jeho psaní se stala virálními a vysloužila mu přezdívku AI Nostradamus. Jak již jistě víme, tak Leopold Aschenbrenner je velice chytrý kluk, a tedy velmi rychle pochopil, že v ruce drží klíč v podobě fundraisingového nástroje.
V září téhož roku zakládá hedgeový fond, který pojmenuje po svých esejích, tedy Situational Awareness. Prvních 225 mil. USD mu svěřili zakladatelé platební společnosti Stripe Patrick a John Collisonovi, bývalý šéf GitHubu (největší světová platforma pro ukládání a sdílení zdrojového kódu) Nat Friedman či tradingová společnost Jane Street. Ředitelem výzkumu se stal Carl Shulman, který dříve působil v hedgeovém fondu Clarium Capital Petera Thiela. Byť Leopold Aschenbrenner zkušenosti s investováním a správou cizího kapitálu neměl, v podcastu Dwarkeshe Patela prohlásil, že mají daleko lepší přehled o situaci než kdokoli z těch, kdo spravují peníze v New Yorku.
Jeho teze byla z dnešního pohledu jednoduchá a logická. AI promění ekonomiku a vítěz bude ten, kdo je spojen s infrastrukturou. Tedy čipy, paměťové čipy, datová centra a energie. Fond nakupoval akciové tituly společností CoreWeave, Bloom Energy, Nebius, SK Hynix, SanDisk či Micron a k tomu navíc držel short pozice na tradičních softwarových firmách. Fond rovněž držel a stále drží expozici v Anthropicu, jejíž hodnota se dnes údajně pohybuje kolem 5 mld. USD. Výsledky investic fondu byly naprosto ohromující. Během první poloviny roku 2025 nárůst o zhruba 47 %, neskutečných 439 % za první pololetí roku 2026 a přes 1000 % od založení fondu. Na vrcholu na začátku července letošního roku dosahovala celková aktiva fondu podle CNBC zhruba 45 mld. USD.
K takto brutálním výsledkům, které fond produkoval, pomohla i páka, která byla dle všech dostupných informací tří až čtyřnásobná. Tedy jinak řečeno, na každý dolar vlastního kapitálu tři dolary vypůjčené. Když si to promítneme do zmíněných 45 mld. USD celkových aktiv, znamená to, že vlastní kapitál fondu činil zhruba 11 mld. USD a zbytek byly peníze půjčené od bank. Stojí za to zdůraznit, kdo v tomhle příběhu vlastně riskoval. Na jedné straně stály tři největší americké investiční banky, tedy Goldman Sachs, JPMorgan a Bank of America, které fondu půjčovaly a měly svoje pohledávky zajištěné kolaterálem. Na straně vlastního kapitálu pak výhradně profesionálové: miliardáři ze Silicon Valley, rodinné kanceláře a instituce typu Jane Street. Do hedgeového fondu tohoto typu se totiž běžný drobný investor nedostane, americká regulace ho vyhrazuje pouze kvalifikovaným investorům s majetkem v řádu milionů dolarů. Při zhodnocení portfolia o 25 % tak páka 4x zajišťuje zhodnocení vlastního kapitálu o 100 %. Páka může být naprosto skvělý nástroj, ovšem je důležité mít na paměti, že působí naprosto stejně i v opačném směru. Stačí, aby portfolio ztratilo čtvrtinu hodnoty, a vlastní kapitál je pryč. A jelikož čtenáři webu Finsider jsou znalí, tak tu nemusíme opakovat slova Charlieho Mungera o třech konkrétních věcech, které dostanou nejednoho muže do problémů.
Korejská rozbuška
Červenec 2026 se stal pro fond osudným. Na trhu začal převládat narativ, zda se bilionové investice do AI infrastruktury také někdy promítnou do zisků, k tomu se přidaly obavy z Fedu a nepomohlo ani napětí na Blízkém východě. Dne 10. července vstoupil na Nasdaq korejský výrobce paměťových čipů SK Hynix s objemem 26,5 mld. USD šlo o největší vstup zahraniční firmy na americký trh v historii. Fond Situational Awareness u něj vystupoval jako takzvaný kotevní investor tedy velký hráč, který se ještě před samotným úpisem zaváže odkoupit velký balík akcií. Spolu s fondy Baillie Gifford a Coatue indikovali zájem až o 7 mld. USD akcií, nakonec jim ale byla alokace zkrácena zhruba na 5 mld.Úpis akcií spustil odprodej zapákovaných korejských pozic napříč trhem a americké akcie SK Hynix spadly během několika týdnů o téměř 50 % z červnového maxima. Společnost Nebius odepsala během chvíle přes 40 %, CoreWeave 36 % a naproti tomu posilovaly softwarové tituly, vůči kterým fond držel short pozice.
Ještě 24. července poslal Aschenbrenner investorům dopis, v němž korekci označil za výjimečnou příležitost k navýšení pozic. „P. S. Občas upozorňujeme na příležitosti, které se jeví jako obzvláště vhodný okamžik pro navýšení investic,“ stálo v něm podle Financial Times. Zpětně to nebyla nabídka, ale volání o pomoc. O pár dní později vydaly banky Goldman Sachs, JPMorgan a Bank of America margin cally. Leopold Aschenbrenner následně kontaktoval Jane Street, Millennium a Citadel s nabídkou na odkup celého portfolia. Zakladatel a CEO Citadelu, hedgeový fond manažer a investor Kenneth Griffin, který je známý tím, že rád nakupuje aktiva v krizi, v den bankrotu Enronu v roce 2001 poslal do Houstonu tucet svých manažerů, v roce 2006 převzal spolu s JPMorgan obchodní knihu zkrachovalého fondu Amaranth a o rok později kreditní portfolio Sowood Capital, se zapojil do bleskové aukce, která podle Financial Times netrvala ani 24 hodin. Ráno následujícího dne bylo jasno.
Vítěz a poražený?
Ve čtvrtek 30. července ráno, ještě před otevřením trhu, převzala Citadel převážnou část veřejného portfolia Situational Awareness v hodnotě zhruba 16 miliard dolarů, podle zdrojů agentury Reuters a deníku Wall Street Journal s diskontem kolem deseti procent pod tržní cenou.
Dnes víme, že to pro Citadel byl velice výhodný obchod. Její vlajkový fond Wellington byl podle Financial Times ještě k 24. červenci od začátku měsíce na nule, červenec ale zakončil se ziskem 5,9 %, což byl jeho nejlepší měsíc za poslední roky. Akcie mnoha společností, které Citadel převzala, totiž vzápětí výrazně posilovaly, například SanDisk si od transakce připsal téměř 30 %.
Pro Situational Awareness naopak znamenal červenec pohromu. Fond podle agentury Reuters a stanice CNBC ztratil za jediný měsíc 67 % a jeho celková aktiva klesla ze 45 miliard dolarů na začátku července na necelých 10 miliard na jeho konci. Ten pokles je ovšem třeba číst správně, protože zdaleka nejde jen o ztrátu. Spolu s prodejem portfolia zmizela z bilance i páka, tedy peníze, které fond dlužil bankám a které do těch 45 miliard byly započítané. Nejzajímavější je ale to, co fondu zůstalo. Zatímco veřejné akcie musel prodat pod tlakem, podíl v Anthropicu si ponechal.
Přesto by bylo chybou označit všechny investory fondu za poražené. Ti, kteří vstoupili při založení v roce 2024, jsou i po červencovém masakru stále násobně v plusu. Prodělali především ti, kdo naskočili letos na jaře, na vrcholu euforie. Sám Aschenbrenner se k pádu vyjádřil v dopise investorům, ve kterém napsal, že fond udělal, co bylo pro přežití nutné, a slíbil: “Udělám si misi z toho, abychom si z této zkušenosti odnesli potřebné lekce.”
Týden po pádu ovšem nevypadal jako poražený. Jen pár dní po margin callech se v kalifornském Carmelu oženil s Avital Balwit, šéfkou kanceláře výkonného ředitele Anthropicu Daria Amodeie. Za zmínku stojí, že největším zbylým aktivem fondu je právě podíl v Anthropicu, tedy ve firmě, jejímuž šéfovi dělá jeho manželka pravou ruku.
Podle dostupných informací fond už v úterý po výprodeji uzavřel novou investici. Poslal dalších 400 milionů USD do čipového startupu Source Foundry, čímž v něm navýšil celkovou expozici na půl miliardy. Nejde přitom o náhodný výstřel. Startup, který založili stanfordští výzkumníci a před Aschenbrennerem do něj vstoupila i Sequoia, chce postavit novou generaci strojů pro výrobu čipů a zaútočit tak na monopol nizozemského ASML.
Zatímco veřejné akcie musel prodat, celé privátní portfolio si ponechal a při pohledu na něj dává smysl jako celek: Anthropic staví modely, Fluidstack cloud, MatX čipy, Source Foundry stroje na jejich výrobu. Aschenbrenner tak nevsadil na jednu firmu, ale na celý řetězec od softwaru až po výrobní linku. Ať už je to sebevědomí, nebo nepoučitelnost, jedno je jisté: příběh Leopolda Aschenbrennera ještě neskončil.
