Už jste viděli společnost, která by za rok a půl zvýšila svoji tržní kapitalizaci o třicetinásobek své původní hodnoty? Nebo společnost, která by svoje výnosy meziročně zvýšila o 1200 %? Pandemie světově poškodila nespočet podniků, ale má i své unikátní vítězné příběhy, s kterými jsou spojena bezprecedentní čísla. Dvojice takových firem je americká Moderna a německý BioNTech, jejichž dlouholetý výzkum na poli mRNA jim položil první dlažební kostky pro, alespoň na papíře, spanilou cestu pandemickou krizí.
Prvně si pojďme stručně vysvětlit, co je to mRNA a jak funguje vakcína, která tuto technologii používá. Každá vakcína má za úkol připravit naše tělo na budoucí útoky virů tím, že našim imunitním systémům pomůže vytvořit protilátky předtím, než na nás viry skutečně zaútočí. Tradiční vakcíny to dělají tím způsobem, že tělu představí malý a oslabený vzorek celého viru, antigen. Imunitní systém spustí obrannou reakci a jelikož je vir oslabený, tak si s ním naše tělo poradí a zapamatuje si strukturu protilátek, které proti němu použilo. Výroba těchto tradičních vakcín je zdlouhavá, nákladná a zároveň nebezpečná, protože se musí pěstovat kultury skutečných virů a zkoumat jejich dopady na naše tělo.
Technologie mRNA používá jiný postup. Co je to RNA? RNA má za úkol překládat informace uložené v DNA pro naše buňky, které na základě této informace vyrábějí proteiny a je to tedy jakýsi software, který pomáhá buňkám ke stavbě a reprodukci. Když se koronavir dostane do našeho těla, tak se svými hroty (které vídáme na ilustracích viru) napojí na naše buňky, předá jim jeho RNA a používá jejich buněčnou infrastrukturu k reprodukci. Vakcíny mRNA fungují tak, že vědci rozluští část RNA, která má za úkol reprodukci hrotů viru a pak tuto informaci představí našemu tělu. Buňky tak začnou vyrábět proteiny hrotů koronaviru a náš imunitní systém je začne zneškodňovat. Když do těla vstoupí celý koronavirus, náš imunitní systém paralyzuje jeho hroty a on se už nedokáže na naše buňky napojit. Nezačne se tak reprodukovat a tělo ho brzy celý zničí.
Výroba těchto vakcín má několik výhod. Je rychlejší než tradiční vakcíny, k jejich vývinu je potřeba pouze informace o RNA nebo DNA viru a jinak je struktura těchto vakcín relativně podobná. Je bezpečnější, protože vakcína neobsahuje celý patogen a riziko kontaminace je menší a s těmito výhodami je zároveň i levnější. Nevýhodou této technologie je její distribuce, která prozatím vyžaduje velmi stabilní chladné podmínky pro převoz. Na tomto problému se ale pracuje a nové generace už by měly být pro logistiku přívětivější.
Obě společnosti, jak Moderna, tak Pfizer, byly založeny na přelomu první dekády našeho tisíciletí. BioNtech vznikl v roce 2008 a jeho hlavní misí byl výzkum onkologické imunoterapie. Moderna založená v roce 2010 se vydala cestou širšího výzkumu mRNA potenciálu a má 6 divizí, které se zabývají výzkumem profylaktických vakcín, léčbou rakoviny, zvýšení produkce proteinů a enzymu v lidském oběhu a buňkách, a výzkumem reprodukce poničených tkání. Ani jedna společnost neměla před pandemií jediný veřejně dostupný produkt a jejich výnosy pocházely ze spoluprací s ostatními farmaceutickými firmami. U BioNTech to byla například spolupráce s Pfizer na vývoji vakcíny proti sezónní chřipce, u Moderny to bylo například partnerství s Merck na výzkumu onkologických terapií. Obě firmy byly také závislé na rizikovém kapitálu, kdy na začátku dostaly finanční injekci od filantropů a zajímavostí je, že do obou firem později investovala nadace Billa a Melindy Gatesových.
Od svého založení obě společnosti generovaly a akumulovaly ztráty, ale na farmaceutickém trhu nebyly a nejsou podobné společnosti výjimkou. Je to podobný model jako u mediálně známých IT startupů, kdy se za velké peníze vsadí na vývoj určité technologie a ta se pak prodá velkému hráči, který je na trhu zaběhlý. V těchto malých firmách se akumuluje know-how a můžou se dynamicky rozvíjet mimo korporátní struktury. Ale přišla pandemie a z malých firem se rázem staly konkurenti těch největších. Už před pandemií se vědělo o potenciálu technologie mRNA a vládní granty tedy připutovaly i do BioNTechu a Moderny, které vrhly veškeré své úsilí do naděje, že budou moci uvést svoji první vakcínu na trh. Například v Moderně bylo před pandemií rozložení nákladů do jednotlivých divizí v celku rozložené, trochu více se investovalo do výzkumu rakoviny a intracelulárních terapeutik, ale v roce 2020 už covid vakcína spolkla 92 % všech nákladů.
Programy na vývoj vakcíny byly iniciovány v lednu 2020 a první povolení k nouzovému užití získala Moderna v USA už 18. prosince, o tři dny později jej dostala i vakcína od BioNTech, která se rozhodla vakcínu vyvíjet, a hlavně distribuovat ve spolupráci se jejími partnery z Pfizer. To znamená, že vyvinout vakcínu, otestovat ji a schválit netrvalo ani jeden celý rok, což je oproti ostatním vakcínám neuvěřitelně krátká doba a obrovský úspěch pro obě společnosti. O pár dní později, 21. prosince, schválila použití BioNTech vakcíny i Evropská léková agentura, Moderna byla v EU schválena 6. ledna.
A pak přišly kontrakty. Moderna už v roce stihla prodat vakcíny za 200 milionů dolarů a před koncem roku měla objednávky v hodnotě 11 miliard dolarů na 520 milionů dávek. V roce 2021 by celkově měla doručit 800 milionů až 1 miliardu dávek. Moderna dále investuje do rozvoje výrobních kapacit, aby v roce 2022 mohla doručit 3 miliardy dávek. Za první kvartál roku 2021 utržila firma 1,9 miliardy dolarů. Za druhý kvartál to bylo už 4,4 miliardy dolarů. Výchozí cena jedné dávky je kolem 25 dolarů.
BioNtech byl ještě úspěšnější, to se dá přičíst jeho partnerství s Pfizer, když už v roce 2020 utržil 280 milionů dolarů a dostal objednávky na 1,4 miliardy dávek za zhruba 9,8 miliard dolarů. Kapacita tohoto výrobce je 2 až 2,5 miliardy dávek za rok. Za první kvartál roku 2021 dodala společnost 450 milionů dávek a utržila 2,5 miliardy dolarů. Výchozí cena jedné dávky je kolem 19 dolarů.
Na základě těchto kontraktů a příslibu rozhýbání ekonomiky akcie obou firem bezprecedentně vystřelily vzhůru a staly se tak fenomény doby. Z relativně malých biotechnologických laboratoří se v průběhu roku staly firmy s valuacemi, které z nich v očích farma gigantů dělají přímé konkurenty, a ne potenciální akvizice, protože BioNTech má dnes (k 6.8.2021) kapitalizaci ve výši 100 miliard dolarů a Moderna se dokonce blíží 170 miliardám.
Při pohledu na vývoj ceny akcií obou firem je zřetelné, jakou jízdu zažívají. Moderna vstoupila na NASDAQ 6. prosince 2018 a debutovala na 23 dolarech, dnes se prodává za 416 dolarů. BioNTech byl na NASDAQ zapsán 10. října 2019 za 15 dolarů, o téměř dva roky později jeden kus stojí 404 dolarů.
Pro Modernu a BioNTech je vývoj vakcíny proti covid-19 trefou do černého a zadostiučiněním po letech výzkumu, ale zároveň i závazkem do budoucna. Peníze, které teď proudí a budou do společnosti proudit musí být investovány tak, aby společnosti navázaly s dalšími vakcínami, a to je samozřejmě risk, protože věda nefunguje na objednávku. Proces hledání nových postupů je hledáním slepých ulic. Uvedení vakcín na trh podléhá schvalování regulátorů, a to v každé zemi nebo ekonomickém bloku individuálně. Dále je s mRNA problém, že je stále kvalifikovaná jako genová terapie (i když s ní má jen málo společného), která je regulována ještě přísněji. Dále je tu reputační riziko, široká veřejnost se může nové technologie bát a tím zpomalit její distribuci. Jde o vznik nové medicínské třídy, nového segmentu na poli farmaceutik, a to se bez rizik neobejde.
Obě společnosti byly katapultovány do nejvyšších pater farmaceutického byznysu a budou muset rozšířit svoje portfolia produktů, aby obstály před jejich konkurenty, kteří už nakupují mRNA výzkumné kapacity. Příkladem může být investice Sanofi do americké společnosti Translate Bio, o které informoval Comsense v analytickém týdeníku. Pokud se Moderna a BioNTech chtějí udržet mezi farma špičkou budou muset nalézt způsob, jak pravidelně generovat zisk. Příslibem jsou samozřejmě onkologické výzkumy obou firem, z nichž jsou už některé v klinických fázích testování, ale faktem zůstává, že na trhu žádný další produkt ani jedna společnost nemá. Uvidíme, zda miliardy zisků z covidové vakcíny tuto skutečnost změní a firmy tak udělají krok k obhájení svého místa na farmaceutickém trhu.
