Leckdo byl překvapen tím, jak mohlo narůst další investiční letadlo Growing way Ondřeje Janaty. Pojďme si pojmenovat hlavní příčiny toho, proč je něco takového možné.
1) Aktuální situace na kapitálových a komoditních trzích
Ve skutečnosti to dává podobným zázračným příběhům hodně energie. Když vám někdo slibuje například 30 % ročně, jak to dělal Ondřej Janata, tak se tomu věří snadněji, když trhy mají za sebou nějaké období velmi výrazného růstu. Jen málokdo si v takových chvílích položí otázku, za je to dlouhodobě udržitelné. Je to klasický FOMO efekt, tedy záležitost, kdy máte strach, že vám ujíždí vlak. A právě takový dojem umí tito investiční šmejdi v investičně negramotných lidech vyvolat.
Pojďme si uvést pár příkladů jen z letošního roku.
Existuje zde totiž několik extrémně úspěšných příběhů zhodnocení akcií v poslední době. Za posledních 52 týdnů se zhodnotilo astronomickým zhodnocením hned několik velkých firem:
Jak můžeme vidět, tak většina z největších akciových společností za poslední rok dosáhla takového zhodnocení, že Janatova deklarace 30 % p.a. se nemusela jevit úplně nesmyslná.
Všimněte si, že se o 31,5 % zhodnotilo dokonce ETF na akciový index S&P 500. A to ani nemluvíme o bitcoinu. Ten se za poslední rok zhodnotil o 316 %.
V kontextu těchto čísel se sliby Ondřeje Janaty a jemu podobných nemusí zdát nereálné. Historická výkonnost a příběhy konkrétních firem hodně nahrávají velkým slibům.
2) Atraktivita tradingu jako lifehack
Řada lidí má tendenci vyhledávat tzv. lifehacky, tedy jakési vychytávky, jak si zjednodušit život. Lidé jsou v tomto směru neuvěřitelně manipulovatelní mediálním prostorem a v dnešní době zejména sociálními sítěmi. Tou nejnebezpečnější pro ně v tomto směru je nepochybně Instagram.
Tvrdě pracovat a vydělávat peníze vynakládáním nemalého množství energie dnes zkrátka není dostatečně cool. Naše republika je plná lidí, kteří žijí v přesvědčení, že vědí, kudy fouká vítr. Tito lidé mají tendenci postupovat i v oblasti investování tak, že odmítají konvenční řešení. Moderním řešením je v tomto případě využití jakéhosi technologického trendu. Jako technologická vychytávka se pak tato řešení jeví jen z hodně velké dálky. Před hipsterem z Karlína stačí použít 4 cizí slova v jedné větě, na vesnického balíka stačí falešný výpis z účtu. A oba mají pocit, že objevili New York uprostřed Prahy.
3) Paragram 15 odst. 1 ZISIF
Toto ustanovení Zákona o investičních společnostech a investičních fondech dalo vzniknout řadě investičních entit, které se nazývají “fondy”, ale ve skutečnosti žádným fondem nejsou. Klasický fond má svého správce z řad investičních společností (licencovaný subjekt), depozitáře (licencovaný subjekt) a podléhá přímo kontrole finančního regulátora (ČNB či jiná autorita v zahraničí). To tady není. Přesto se tak řada entit založených podle tohoto ustanovení “fondem” marketingově nazývá. To byl i případ Growing way. A máme zde v tomto segmentu řadu dalších průšvihů. I slavný případ J.O. Investments byl stejný typ entity. A řada dalších na své divoké přistání teprve čeká. V ČR je takových entit nyní registrováno celkem 318. Problémových z nich jsou řádově desítky procent. Problém je, že tyto firmy o své činnosti prakticky nic ve většině případů nezveřejňují.
4) Provize
Taková investiční schémata, jako jsou Growing way nebo J.O. Investments, se neprodávají jen tak. Prakticky vždy je u toho obrovská provize za sjednání pro obchodní zástupce nebo aspoň masivní investice do reklamy. Náklady na získání kapitálu pod správu u takových řešení se pohybují vesměs kolem 10 %.
Zde musíme rozlišovat dvě situace:
A) Obchoduje se
B) Neobchoduje se
Z pohledu toho, jak to dopadne, je to v podstatě jedno. Tyto tradingové aktivity takřka vždy končí obrovskými ztrátami.
Když se obchoduje, tak je teoretická pravděpodobnost zisku cca 50 %. Když k tomu připočteme poplatky, případné úroky z využití finanční páky a odměnu tradera, tak jsme pravděpodobností už pod 50 %. A nakonec to budou tyto tři položky, které investiční účet postupně přivedou k nulovému zůstatku.
Paradoxně lépe udržitelná je situace, kdy se vůbec neobchoduje. To si pak můžete vytvářet falešné výpisy z investičního účtu a tam psát co chcete. Pokud máte dostatek přílivu nových investic, tak vyplácíte staré investory z nových peněz. A může to procházet docela dlouho.
Příliš vysoká provize budí pochopitelně podezření. Ale pokud jste vy správci a rozhodnete se poslat svěřený kapitál k nějakému obchodníkovi s CP, tak můžete “téměř” legálně docela zbohatnout. Pokud se totiž velký investiční účet rozplyne v poplatcích za obchodování u agresívního OCP, tak vaše odměna může být klidně přes 50 % toho, co OCP na poplatcích získá. A to mohou být vyšší desítky procent vkladu. Nezapomínejme, že trading s řadou aktiv je hra s nulovým součtem, kde zisk jedné strany je ztráta druhé. Nebavíme se v tomto případě o akciích a dluhopisech.
5) Mediální podpora
Janata byl obratný v médiích. Užitečným idiotem pro něj byl zejména pofidérní magazín Forbes Česko. Tento bulvární plátek z českého podnikatelského prostředí už má za sebou odborných přešlapů nepočítaně. Janatu velebil ještě letos. Samozřejmě v rámci placené spolupráce, protože podobné články nevycházejí pro modré oči podnikatelů. Ale nebyl to jen Forbes. Propagace se ujal i týdeník Hrot. Svou roli sehrály i lifestylové magazíny. Všude byl Janata vykreslen jako ten, kdo ví, co dělá. A ani v jednom z těchto médií nebyl přinesen kritický pohled na jeho činnost.
Právě mediální působení pak způsobilo, že se Growing way podařilo vybrat tak astronomické částky. Média v tomto případě fatálně selhala. Zejména pak magazín Forbes svým oslavným článkem o Janatovi měl lví podíl na vytvoření mediálního obrazu úspěšného mladého tradera.
Závěr
Poučení je následující:
Forbes a podobné plátky berte jako časopis plný zajímavých fotek, ale obsahově je jeho hodnota nula, pokud žije z peněz těch, o kterých píše.
Trading není lifehack. Kdo to umí (a těch je velice málo) se tomu věnují pro své vlastní peníze. Nemají potřebu na sebe upozorňovat a přijímat kapitál od ostatních investorů.
Investování má probíhat buď přímým nákupem CP na váš účet – akcie, dluhopisy, ETF, anebo tak, že investuje skrze podílové fondy. Že se jedná o skutečný podílový fond, poznáte podle toho, že má tzv. ISIN. I v té oblasti samozřejmě nalezneme nekvalitní produkty, ale rozhodně by nemělo hrozit, že peníze někdo takto jednoduše ukradne.
O investování si něco přečtěte, případně se poraďte se profesionálem. Základní poznávací znak je, že má patřičné vzdělání a zkušenosti.
Přijměte jako fakt to, že mimořádné výnosy na kapitálovém trhu v posledních letech, nejsou něco, co by bylo dlouhodobě udržitelné. V rámci relativně normálního investování bez využití finanční páky lze očekávat dlouhodobě jednociferná zhodnocení. Hraničně kolem 10 %, když je někdo mimořádně úspěšný dlouhodobě na agresívních strategiích.