Povídali jsme si s Petrem Nečasem ze společnosti PPP, přední českou projekční kanceláří z Pardubic. Za 25 let své existence vybudovali jeden z největších týmů statiků, stavařů, architektů a odborníků v oblasti vytápění a zdravotní techniky.
Společnost PPP se na českém trhu pohybuje již přes 25 let, za tu dobu jste se podíleli na nejednom významném projektu v Česku. Jsou určité typy projektů nebo staveb, na které se vaše společnost specializuje? Projektujete i stavby pro běžného občana nebo se specializujete spíše na větší projektové celky typu rezidenční developerské komplexy a retailová/obchodní centra?
Naše kancelář se v průběhu let vyprofilovala jako generální projektant velkých staveb. Svou velikostí, počtem projekčních týmů, a především stálými a zkušenými zaměstnanci v našich řadách jsme schopni zvládnout souběžně práci na několika velkých stavbách. Po celou dobu existence firmy jsme sbírali zkušenosti u velkých českých investorů, developerských společností a generálních dodavatelů a samozřejmě kromě českých realizací máme v portfoliu i řadu zahraničních staveb. Díky velmi dlouhé době, po kterou působíme na trhu jsme zažili nástup staveb pro bankovní sektor, období výstavby obchodních center, investice do obnovy a nové výstavby v průmyslu, revitalizace brownfieldů a v neposlední řadě boom v oblasti developerských projektů. Vzhledem k získaným zkušenostem jsme schopni pokrýt projekty jakéhokoliv typu.
Na které z Vašich projektů PPP jste nejvíce hrdí?
Každá jednotlivá stavba je pro nás výzva a u každé stavby najdete prvky, technická a konstrukční řešení, na které jsme pyšní. Ať už je to naplnění architektonického záměru, složité technické provedení, nebo spolupráce se zajímavým investorem a jeho týmem. Pokud bych měl uvést jmenovitě projekt, tak je to rekonstrukce obchodního centra Černý most, novostavba objektu Univerzity Pardubice, nová Lakovna pro českého výrobce automobilů, nebo statický návrh konstrukce Sazka areny. Dále to je komplex bytových domů DOCK v Praze. Ze zahraničních je to realizace a spolupráce na realizaci výrobních závodů v Číně, Mexiku a České republice pro světového výrobce dětských stavebnic.
Co dělá kvalitní stavbu kvalitní stavbou? Jaké technické prvky definují kvalitní stavbu?
Zastávám názor, že kvalitní stavba není definována jednotlivými stavebními prvky, ale procesem přípravy, realizace a také přístupem lidí, kteří na ní pracují. Spolupráce s velkými investory ukázala, jak je důležité, když má klient jasný cíl, kterého chce dosáhnout. Následuje výběr projekční a architektonické kanceláře, která je schopná tento záměr řádně zpracovat. V neposlední řadě se do týmu přidává generální dodavatel. Až symbióza investora, projektanta a dodavatele při realizaci přinese kvalitní stavbu.
Vaše kancelář často projektuje i obchodní centra a kancelářské budovy. U těchto budov stále častěji vidíme snahu o zapojení designových prvků, jak v interiéru, tak na fasádě, výstavbu architektonicky zajímavých budov, zapojení zelených střech atd. Co lze u takových staveb považovat za kvalitní design, který vyhoví architektonickým i technickým požadavkům? A co jsou naopak pouze designové prvky bez velké přidané hodnoty, které akorát prodraží výstavbu?
Kvalitní design je podle mého názoru takový, kde dochází ke spojení funkce provozní, technické a požadavků výtvarných a estetických, tak aby výsledný produkt byl uživatelům, návštěvníkům příjemný pro každodenní používání. V ideálním případě si na počátku vybere osvícený investor partnera-architekta, který nejlépe dokáže vystihnout jeho představy pro zamýšlený investiční záměr jeho charakter a účel. Ne méně důležité jsou požadavky na zapracování tohoto záměru do lokality a samozřejmě technické možnosti realizace. Pokud dojde k protnutí těchto požadavků a jejich udržení po dobu projekční a následně realizační fáze může vzniknout architektonický a designový skvost, který přetrvá roky a současně to nemusí vytvořit neúnosnou investici.
V poslední době již naštěstí v takové míře nevznikají stavby, kde by se investor nebo architekt pokusil zanechat dějinnou stopu použitím zbytečných architektonických nebo rádoby designových prvků a případně jejich použitím v nevhodném prostředí. Bohužel i ve východních Čechách, kde naše firma sídlí máme několik takových pomníků. Ale nemusí jít jen o originalitu za každou cenu, ale například necitlivé umístění technicky pojednané fasády v historické zástavbě, která by naopak v jiné lokalitě byla prvkem obohacujícím jak stavbu, tak své okolí. Zde opět platí nutnost důkladné spolupráce s kvalitní architektonickou a projekční kanceláří, která by měla být garantem kvalitního řešení.
Kanceláře se dnes stávají s trochou nadsázky druhým domovem lidí. Jaké charakteristiky a prvky by měla splňovat kancelářská budova, tak aby byla kvalitní, jak z pohledu stavby, tak přívětivosti pro její uživatele? A to jak z pohledu světla, hluku, designu a vůbec celkové funkčnosti?
Požadavky na kancelářské prostory se v průběhu posledních let výrazně mění. Obrovské open space kanceláře bez jakéhokoliv soukromí, žádný prostor pro relaxaci a špatně nastavené vnitřní mikroklima vedou v dlouhodobém horizontu k výskytu SBS (sick building syndrome). Kvalitní vnitřní prostor by měl být členěn na funkční zóny. Například zóny pracovní, pro relaxaci, potkávání s kolegy, nebo klienty. Každá zóna má své požadavky na osvětlení, hluk, materiály apod. Dnešní trend v moderních kancelářích je návrat k použití kvalitních materiálů, pokud možno přírodních. Použití interiérové zeleně v klidových zónách. apod. Kvalita vnitřního prostředí následně definuje požadavky na obálku budovy. Např. osazení venkovních žaluzií pro omezení přehřívání interiéru. Nebo provedení zelených střech s vzrostlou zelení s funkcí klidové zóny pro zaměstnance. Kombinace všech těchto prvků zajistí správné funkční využití.
Lze konstatovat, že pandemie covid-19 změnila nejeden trh, mezi nimi i trh s bydlením. V současné době vidíme zvýšenou poptávku po bytech s terasou, případně se zahradou, zvýšila se i poptávka po rodinných domech a stavebních pozemcích. Myslíte si, že se změní i požadavky na projekty a výstavbu kancelářských budov, případně rezidenčních nemovitostí?
Pandemie ovlivnila stavebnictví v České republice výraznou měrou. Vyšší zájem o home office u zaměstnanců určitě ovlivnil požadavky na nové kancelářské prostory. Už nyní máme v naší kanceláři projekty, které byly koncipovány jako polyfunkční objekty s kancelářskými prostory a nyní jsou přepracovávány na byty. Zájem o bytovou výstavbou naopak pandemie ovlivnila minimálně. Samozřejmě i zde se objevil nový požadavek na pracovní prostor v bytě vyčleněný pro home office, na druhou stranu zvyšující se ceny bytů tento požadavek eliminují. Co se týče požadavků na byty s terasami, nebo předzahrádkami trend se podle mého výrazně nemění. Každý objekt umožňuje pouze určitý počet bytů s terasami. Většinou se jedná o velké a dražší byty a jejich počet je v objektu omezen, tak aby byly vhodně zastoupeny byty různých velikostí.
Jaký projekt stavby v zahraničí, případně i v Čechách, který není z pera PPP se vám líbí?
Z projektů, které mě za poslední roky zaujaly se jedná o realizaci ředitelství firmy Lasvit v Novém Boru od ateliéru OV-A. Tento projekt přesně splňuje dříve popisované body. Osvíceného investora, skvělý architektonický a stavební návrh a dotaženou realizaci. Dále mě zaujala stavba, která je nyní v realizaci. Jedná se o sídlo ČSOB v Hradci Králové. Jedná se o moderní administrativní budovu. Potkává se zde moderní design, splnění certifikace LEED Platinum, použití kvalitních materiálů, provedení zelené střechy pro využití zaměstnanci apod. Jednoduše administrativní budova 21.století.
Nacházíme se v období překotného růstu cen nemovitostí, a to nejen bytů, ale i rodinných domů. Lidé se tak mnohdy u výstavby rodinných domů snaží ušetřit, kde se dá. Co jsou hlavní prvky, na kterých by lidé neměli nikdy u výstavby rodinných domů šetřit a kde naopak ušetřit lze?
Samozřejmě jako člen projekčního týmu musím říct, že by neměli šetřit na projektu. Chápu, že kvalitní dokumentace pro stavbu rodinného domu se pohybuje v řádu nižších stovek tisíc, což jsou velké peníze, ale z mé zkušenosti jsou to dobře vynaložené investice. Pokud máte kvalitní projekt s rozpočtem jste následně schopni hlídat tok peněz při realizaci. V praxi investor bez projektu následně zaplatí na vícepracích výrazně víc než za projekt, který činí jen řádově procenta z celé investice. Navíc pokud máte rozpočet, jste schopni ověřit, jestli se pohybujete v očekávané finanční relaci ještě než výstavba začne.
U tématu ušetřených peněz u výstavby ještě zůstaneme. V podstatě většina stavebních společností, které se specializují na výstavbu rodinných domů, dnes nabízí katalogová řešení rodinných domů. Jakékoliv klientské úpravy jsou zpoplatněné, a to mnohdy vysokými částkami. Je tedy logické, že mnoho lidí volí raději typová řešení stavby. Co jsou největší úskalí těchto katalogových řešení? Proč by lidé raději měli investovat navíc do vlastního projektanta případně architekta? Na co by si lidé měli dávat pozor při výběru projekční kanceláře nebo architekta?
Typový projekt je většinou koncipován tak, aby se zavděčil co možná největšímu počtu klientů. Tedy co nejjednodušší dispoziční řešení, jednoduché konstrukční řešení a podobně. Tento typ objektu samozřejmě nemůže také reflektovat na pozemek, který se liší tvarem a velikostí u každé stavby. Stejně tak může být problém s orientaci vůči světovým stranám, umístěním vjezdu atd. atd. Pokud osadíte typový projekt na jeden pozemek, tak máte denní místnosti správně orientované na světové strany a provoz funguje. Pokud osadíte objekt na jiný pozemek můžete mít obývací pokoj, nebo ložnici na sever, naopak technické místnosti na jih. Z toho plynou nutné úpravy a následné prodražení klientskými změnami.
Další úskalí většinou bývají v podobě úložných prostor. Požadavky každé rodiny jsou jiné a plynou ze způsobu života. Např. klient, který má bohatý kulturní život bude preferovat šatnu u své ložnice. Naopak sportovně založená rodina bude preferovat techničtější úložné prostory ideálně přístupné z exteriéru pro uložení kol nebo zimního vybavení. Logicky na toto vše nemůže jeden typový dům splnit.
Z těchto důvodů určitě doporučuji oslovit projekční kancelář. Při výběru doporučuji prověřit jejich realizace. Na webu různých kanceláří je možné vidět plno krásných vizualizací, ale není jasné, jestli byla stavba opravdu realizována a tým byl schopen stavbu dotáhnout do zdárného konce. Následně bych si ověřil, co dostanu za své peníze. Co bude obsahovat projekt. Jestli jsou zde detaily pro provedení stavby, jestli zde bude rozpočet pro kontrolu nákladů a v neposlední řadě bych si ověřil, jestli nabídka obsahuje autorský dozor stavby od projektanta. Protože to má být ten, kdo bude odpovídat na dotazy dodavatele stavby a případně posuzovat změny, které bude dodavatel předkládat.
Trend rodinných domů typu dřevostavba je zde s námi již dlouho. Oproti klasickému zděnému domu se uvádějí mezi výhodami hlavně rychlost výstavby, udržitelnost a cena. Jste zastáncem těchto staveb? V čem jsou dřevostavby lepší než zděné domy a v čem naopak horší?
Myslím si, že nejde říct, že jeden typ stavby je lepší než druhý. Každý typ má své přednosti. Dřevostavba má rychlejší realizaci. Pokud se jedná o montovanou dřevostavbu, tak dodavatel vše připraví ve své montážní hale a následně je schopen na základové desce objekt smontovat a případně i finalizovat za několik málo týdnů. Výstavba klasického zděného objektu obsahuje mokré procesy a realizace trvá výrazně déle. Na druhou stranu dřevostavba má životnost 50 let a po skončení životnosti si neumím představit úspěšnou rekonstrukci. Oproti tomu zděnou stavbu po 50 letech zrekonstruujete bez obtíží. Další parametr je cena. Montované dřevostavby malých objektů jsou levnější a při dnešním nárůstu cen stavebních materiálů mohou být dobrou alternativou pro mnoho klientů. Já osobně bych při výstavbě svého domu preferoval standartní provedení, ale dřevostavby považuji za dobrou alternativu.
Ve světě se staví i výškové budovy ze dřeva, případně z CLT panelů. Mezi nimi například norský Mjostarnet nebo vídeňská budova HoHo. Jak se na tyto stavby díváte vy? Máte v plánu projektovat i takové typy staveb?
Je pravda, že tlak na ekologičtější výstavbu na trhu je a tento trend je ještě výraznější ve světě. Tento trend jde navíc ruku v ruce s úsporou energií a použitím obnovitelných zdrojů. Můj názor na tyto stavby jsem v podstatě shrnul v předchozím bodu. Těmto stavbám fandím, ale klient si musí být vědom všech výhod a nevýhod. Tyto velké dřevostavby jsou investičně náročnější (narozdíl od dřevostaveb malých rodinných domů) a mají výrazně větší požadavky na kvalitu provedení a to ve fázi projekční i realizační. Je naprosto nezbytné, aby všechny detaily byly správně navržené a provedené.
Co se týče našich plánů na tento typ výstavby, tak pokud se na našem trhu začnou plánovat takovéto stavby, tak jsme připraveni okamžitě zareagovat. Dnešním trendem je ale především zvyšující se počet rekonstrukcí. Ty tvoří nyní zhruba třetinu našich realizací. Další vývoj trhu směřuje k přechodu klasického projektování na BIM. Na tento požadavek naše kancelář zareagovala jako jedna z prvních a postupným vývojem a včetně hledání vlastních postupů prací jsme dnes schopni připravit tento typ dokumentace v BIM i pro velké stavby a v požadované podrobnosti.
Co si myslíte o výstavbě výškových budov v Čechách, zejména v Praze?
Osobně se mi tento trend zamlouvá. Prostor, kde je možné stavět, je ve městech stále méně a méně. Návrh výškových budov je logický krok. Navíc jsou tyto budovy výrazné dominanty a umožňují dále dotvářet město. Samozřejmě je nutné, aby legislativa byla na tyto budovy připravena a následně dotčené orgány státní správy byly schopni odborně posoudit, jaké lokality jsou vhodné pro tuto výstavbu a jaké jsou limity pro tyto stavby.
Od ledna 2022 vstupuje v platnost nový požadavek pro novostavby o energetické náročnosti budov. Stavitel má několik způsobů, jak tento požadavek splnit – zateplením stěn a střechy, kvalitnějšími okny, efektivnějším zdrojem energie nebo zapojením obnovitelných zdrojů energie. U kterého z těchto řešení je nejlepší poměr ve vynaložených prostředcích a návratnosti investice? Zvýší tento požadavek výrazným způsobem náklady na výstavbu?
Tuto novelizaci právě posuzujeme u nás v kanceláři tak, abychom byli schopni investorům nabídnout nejoptimálnější řešení. Nyní nejsem schopen jasně říct, co je nejvhodnější kombinace, navíc každá budova je jiná. Je ale jasné, že požadavky už nebude možné splnit pouze jednou cestou, např. kvalitními tepelně izolačními prvky. Tzn. že bude nutné v dané lokalitě a pro daný typ objektu najít nejlepší kombinaci řešení. Např. lokality s napojením na teplárny budou vycházet v posudcích lépe než ostatní lokality, kde bude nutné doplnění např. solárními panely nebo jinými technologiemi. Dopady do ceny stavby závisí velmi na její velikosti, proto je nejsem schopen odhadnout. Navíc s uzákoněnými požadavky se změní požadavky na trhu materiálů a technologií a trh bude muset reagovat. Velké stavby jsou ve velké míře už navrhovány s technologiemi pro řízení prostředí jako je vzduchotechnika a chlazení. Takže dopady nemusí být tak velké.
Platí, že kompletní rekonstrukce staré stavby může být mnohdy nákladnější než její demolice a výstavba nového domu. V současné době rostoucích cen stavebních pozemků, ale mnoho lidí volí nákup spíše starého domu a rekonstrukce. Na co by si lidé měli dávat v takovém případě pozor? Kde číhají největší nástrahy rekonstrukce?
Největší nástrahy čekají v neznalosti problémů objektu. Vždy doporučujeme investorům provést co nejpodrobnější průzkum stavby. Ať už je to dohledání původní projektová dokumentace pro prvotní ověření nového návrhu. Nebo technický průzkum stavby. Podrobnost závisí na typu objektu. U rodinného domu často postačí prohlídka prostor s odborně způsobilou osobou, která odhadne stav. U velkých staveb už doporučujeme stavebně technický průzkum, který by měl odhalit zásadní problémy a současně ověřit, konstrukční a technologické řešení objektů.
Tornádo na Moravě. Až donedávna představa mírně utopistická. Změní toto riziko nějak požadavky na výstavbu?
Souhlasím, že se jedná o fenomén, který byl donedávna nepředstavitelný. Bohužel změny počasí jsou poslední roky výraznější a výraznější a lze očekávat, že se tento jev bude opakovat. Myslím si, že v horizontu bližších let se trend výstavby nezmění. Pokud se budeme bavit o horizontu dekád a trend se bude výrazně zhoršovat, je možné že změna nastane. Ve spojených státech v lokalitách s velkým výskytem tornád je toto jeden z důvodů, proč jsou stavěny jednoduché dřevostavby. Stavby jsou levnější a pokud přijde tato katastrofa, ani běžná cihelná stavba nemá zajištěnou stabilitu. To ukázaly cihelné objekty na jižní Moravě, kdy jich je bohužel plno určeno ke stržení. Radši doufejme, že tento trend se nebude výrazně zhoršovat a narušovat naše životy.
Děkujeme za rozhovor.
