ČNB odebrala licenci Sberbank
5.května zasedá ČNB a budou se možná opět měnit úrokové sazby
Všeobecně se mezi analytiky očekává navýšení 2T Repo sazby o 0,5 %. Tedy na hodnotu 5,5 %. Je ovšem otázkou, zda je už takový krok efektivní. Růst 2T Repo sazby se už projevuje v ekonomice výrazným útlumem úvěrového financování u domácností i firem. Vysoká dvojciferná inflace je hlavním důvodem, proč převládají jestřábí nálady v ČNB. Ovšem navyšování úrokových sazeb s sebou přináší celou řadu negativních aspektů pro investiční portfolia. Zejména pak vytváří nátlak na další růst výnosů státních bondů a tedy i pokles dluhopisových portfolií. A tato dluhopisová portfolia se nacházejí nejen v podílových fondech ale i v bankách.
ČNB bude mít velmi brzo nové vedení, které bude jmenovat prezident Zeman. V červnu končí mandát guvernéra Rusnoka, Niedetzkého a Bendy. V únoru roku 2023 pak členům Bankovní rady Morovi a Dědkovi. Dá se říct, že končit mají především jestřábi. Naopak může dojít k posílení vlivu holubic. Hlavním představitelem holubičí politiky je Aleš Michl. Sebestředný pozér komentující cokoliv, který léta sloužil jako politický šašek Andreje Babiše. O něm se dlouho hovořilo jako o možném kandidátovi na guvernéra. Ovšem jednalo by se fakticky o prodlouženou ruku Babiše. Tím, že Babiš ztratil vliv ztrátou funkce premiéra a zároveň oslabil jeho vliv u prezidenta Zemana, tak je jeho šance podstatně menší. Aktuálně se hovoří o tom, že by se guvernérem mohl stát polistopadový ministr průmyslu a obchodu, kandidát na prezidenta, souputník prezidenta z prognostického ústavu a šéf hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Tento muž působí ve veřejném sektoru dlouhá léta a nepochybně by prosazoval spíše holubičí politiku s tlakem ze strany firem na nižší úrokové sazby. Hovoří se i bývalém prezidentovi Klausovi, ovšem míra jeho kontroverze stoupá s jeho výroky na adresu Ruska, Ukrajiny nebo covidu. Nelze vyloučit, že se do centrální banky prosadí nějaký další populárně naučný ekonom Michlova typu. Zeman je v zásadě nepředvídatelný a je jasné, že jeho kroky značně ovlivňuje vedoucí KPR Vratislav Mynář. Měnová politika České republiky je tak celkem ve hvězdách.
Nicméně je evidentní, že situaci s vysokými úrokovými sazbami nelze v ekonomice držet dlouho. Jsme toho názoru, že nejpozději v druhé polovině letošního roku, bude na ČNB vyvinut extrémní tlak, aby úrokové sazby snížila. Vliv úrokových sazeb na inflaci je do značné míry diskutabilní u řady položek, protože položky jako elektřina, plyn, pohonné hmoty nebo přenesení inflace výrobců na koncové zákazníky u stavebních prací a průmyslových výrobků, nemají původ ve vysoké poptávce po zboží způsobené vysokým sklonem ke spotřebě a vysoké dostupnosti úvěrů. Příčina těchto inflačních tlaků je převážně v nárůstu cen komodit vyvolaném geopolitickými tlaky.
Minulý týden byla publikována důležitá data o stavu české ekonomiky
HDP
HDP za první kvartál v ČR se zvýšilo o 4,6 % meziročně. Růst o 4,6 % by za normálních okolností byl důvod ke slavení, ovšem jedná se covidový rebound, kdy se navracíme na hodnoty, kde už jsme byli. Před rokem touto dobou klesalo HDP o 2,4 %, v roce 2020 pak o 2,2 %. Tzn. dostali jsme se asi na 99,84 % úrovni HDP před covidem v prvním kvartálu.
Peněžní zásoba
Peněžní zásoba vyjádřená peněžním agregátem M3 v březnu meziročně vzrostla o 5,5 %. Stále více a více se tak projevuje vliv restriktivní měnové politiky ze strany ČNB. Jedná se nejnižší hodnotu od března 2019. Tato hodnota postupně klesá od února 2021 z hodnoty 11,1 %. Prudký pokles nastal zejména v druhé půlce loňského roku, když začal růst 2T Repo sazby. Nárůst peněžní zásoby M3 je primárně způsoben nárůstem úvěrů. Se zdražujícími úvěry klesá schopnost lidí na ně dosáhnout i ochota se zadlužovat.
Bilance státního rozpočtu
Státní rozpočet dostal na konci prvního kvartálu pořádnou ťafku, když za první kvartál uzavřel bilanci na mínus 100 miliardách korun. Poslední dva roky dopadly pro státní rozpočet katastrofálně. V roce 2020 byl státní deficit 367 mld. korun, v roce 2021 pak 420 mld. korun. Český dluh se pohybuje kolem 43 % HDP. To sice znamená, že jsme stále na ještě akceptovatelných číslech, ovšem poměr dluhu státu k HDP, není úplně nejsměrodatnější pro hodnocení dluhu. Ale hlavně obrovským tempem se náš dluh roste v posledních letech a zároveň roste náklad na obsluhu státního dluhu s rostoucím výnosem do splatnosti českých státních bondů, jejichž výnosy do splatnosti v posledním roce vzrostly na pětileté lhůtě z hodnot okolo nuly až k 5 %. Zároveň se přibližujeme hranici 55 % HDP státního dluhu, což je hranice dluhové brzdy, tedy zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle něj po dosažení této hranice musí veřejné instituce schvalovat vyrovnané rozpočty. Jen v roce 2021 došlo k nárůstu veřejného dluhu o více než 6 % HDP.
Klíčové informace ohledně války na Ukrajině
• EU plánuje rozšířit sankce vůči Rusku. Konkrétně pak má dojít k zavedení embarga na ruskou ropu, vyřazení tří ruských bank ze systému SWIFT (vč. Sberbank) a zároveň znemožnění vysílání tří ruských televizí na evropském území. Rovněž dojde ke zmrazení aktiv vysokých vojenských představitelů Ruska a zákaz jejich cestování na území EU. Jedná se zatím o návrh evropské komise, který prezentovala Ursula von der Leyenová, který musí 27 evropských států. Očekává se určitý odpor ze strany Maďarska a Slovenska kvůli jejich vysoké závislosti na ruské ropě. Zároveň se očekává, že si tyto dvě země prosadí výjimku na nákupy ruské ropy do konce roku 2023.
• Objem ruského plynu, který teče do Evropy se navýšil na cca 98 milionů m3 denně. Souvisí to se snahou naplnit zásobníky plynu. Tedy Rusové nyní dostávají za svůj plyn vysokou cenu. Za plyn firmy platí tak, že si zakládají eurové účty u Gazprombank, která pak eura směňuje za rubly a následně jimi platí za plyn v rublech.
• Rusové se ve svých vojenských pozicích na Ukrajině zásadně neposunuli za poslední týden. Nadále platí, že oblast jihu Ukrajiny kontrolují od východních hranic po Cherson. V této oblasti dosáhli určitých územních zisků východně od Chersonu, ale území zatím zcela nekontrolují. Určitých územních zisků dosáhla ruská armáda západně od Donětsku a severozápadně od Luhansku.
• Ukrajinu navštívila šéfka amerického kongresu Nancy Pelosiová (82 let). Prezident Biden požádal americký kongres o 33 mld. USD pro Ukrajinu.
• Ukrajina, OSN a Červený kříž se pokouší evakuovat civilisty z Mariupolu
• Izrael dost popudila slova Sergeje Lavrova o tom, že Hitler měl také židovské kořeny, v kontextu židovského původu ukrajinského prezidenta Zelenského.
• Papež František se chystá navštívit Moskvu. Dosud papež volil poměrně diplomatická slova ohledně války. Hovořil o tom, že válka je špatná, ale vyjádřil se i v kontextu, že „NATO štěkalo před Putinovou bránou“. Patriarcha Kiril, který je hlavou ruské pravoslavné církve, je jedním z klíčových spojenců Putina. 85letý papež má v úmyslu v Moskvě přesvědčovat vládce Kremlu k míru. Vatikán se rovněž odkazoval na slova maďarského premiéra Orbána, že veškerá vojenská aktivita Ruska by měla skončit s plánovanou každoroční vojenskou přehlídkou 9. května na Rudém náměstí.
• Čína sice Rusko dramaticky vojensky ani politicky nepodporuje, ale objem obchodování mezi Ruskem a Čínou v roce 2022 extrémně dramaticky narostl v reakci na sankce ze strany Západu a jeho demokratických spojenců v Japonsku nebo Austrálii. • Začala rozsáhlá bojová pohotovost běloruských vojenských sil
• Rusko zatím platí své dluhopisové závazky v cizích měnách, aby se vyhnulo statutu defaultu
• Německý kancléř Scholz se vyjádřil, že Němci podpoří vstup Finů a Švédů do NATO
