Tencent se zbavuje podílu v JD.com
JD.com druhý největší hráč na čínském e-commerce poli přišel o důležitého partnera v době, kdy čínská vláda podniká zátah na technologické giganty, který trvá už několik měsíců. Do minulého týdne největší podílník firmy Tencent oznámil, že ze 17 % podílu ve firmě zhruba 15 % podílu v hodnotě 16,3 miliard dolarů rozdá svým aktuálním akcionářům formou dividendy. Vlastnictví JD.com tak přejde na jednotlivé akcionáře Tencentu, kteří za každých 21 akcií v Tencentu dostanou 1 akcii v JD.com. Tencent přikročil k distribuci akcií kvůli obavám z prudkého poklesu cenu JD.com, kdyby došlo k přímému prodeji akcií a zároveň je toto řešení daňově efektivnější. Největší podíl přejde na kontrolujícího podílníka Tencentu jihoafrickou společnost Naspers. Akcie JD.com na zprávu reagovaly dramatickým propadem o 11 % a den ukončily s propadem 7 %. Naopak Tencent o 4 % vyrostl.
Tencent do JD.com investoval poprvé v roce 2014 a během 7 let se stal největším vlastníkem společnosti, druhým je americký WalMart se zhruba 9 %. Prodej však vyvolává otázky, proč se tomu tak stalo. Tencent uvedl, že je správný čas, protože firma může svůj růst financovat nadále sama, ale někteří analytici věří, že je to součástí politiky přetrhávání pout mezi jednotlivými giganty, aby se zvýšila konkurenceschopnost, která by oslabila jejich moc. Což si samozřejmě přeje i vláda v Pekingu. Ta už tento rok zakázala Tencentu nákup dvou streamingových služeb v hodnotě 5,4 miliard dolarů, aby nedošlo k další koncentraci moci. Tencent má investiční portfolio ve výši zhruba 185 miliard dolarů, které obsahuje tituly jako Tesla, Spotify, Meituan, Pinduoduo nebo Kuaishou.
USA největšími exportéry LNG na světě
Na zemní plyn se obecně pohlíží jako na surovinu, která světu vypomůže jako mezikrok v energetické transformaci ze široce aplikované uhelné energie na čisté zdroje. Jeho hlavní složkou je metan a díky tomu má v porovnání s ostatními fosilními palivy nejmenší emise CO2 na jednotku uvolněné energie. Poptávka po zemním plynu stabilně roste s výjimkou turbulentního roku 2020 a analytici předpovídají pokračující růst do roku 2035. Je to jediné fosilní palivo, po němž by se měla zvyšovat poptávka i po roce 2030. Dalších pár dekád tak stále vypadá pro zemní plyn slibně a státy se nebojí dále investovat do rozvoje infrastruktury. Situace vypadá ještě o něco lépe pro LNG, tedy pro zkapalněný zemní plyn, protože podle předpovědí nebudou plynovody stačit poptávce a LNG bude horké zboží. To se přepravuje ve speciálních tankerech v nádržích, kde je přibližně -162 Celsia a na LNG trhu se rýsuje nová jednička.
Tou jsou USA, které za posledních několik let raketově navýšily svoje exporty především do Číny a je pravděpodobné, že v roce 2022 se exportní kapacita dostane přes 325 milionů kubických metrů za den, což by představovalo zhruba 22 % světové poptávky. Tato situace by měla vydržet do roku 2025, kdy Qatar zahájí rozšířenou těžbu na největším světovém zásobišti North Field v Perském zálivu. Nicméně ani Američané nechtějí o primát přijít a dále se hovoří o rozšiřování těžby. Největší developeři už mají projekty v hledáčku a mluví se hlavně o expanzi Cheniere na poli v Corpus Christi v Texasu, Venture Global v Lousianě nebo Tellurian také v Lousianě. V roce 2021 byly největšími americkými odběrateli Jižní Korea (13 %), Čína (13 %) a Japonsko (10 %). USA nastartovaly jejich exportní jízdu v roce 2015, kdy za celý rok exportovaly 800 miliard kubíků, o 5 let později to už bylo 67 miliard kubíků. I díky tomu USA dlouho oponovaly stavbě Nord Stream 2, protože jedinou možnou alternativou ruského plynu pro Evropu by byl a stále je americký zkapalněný plyn.
Merger severských ropných společností
V Norsku vznikne druhá největší ropná společnost po mergeru norského Aker BP a švédského Lundin Energy. Bylo tak oznámeno minulý týden a celý deal by měl vyšplhat do výše téměř 14 miliard dolarů. Platba proběhne 2,2 miliardy v hotovosti a zbytek bude uhrazen úpisem 271 milionů kusů nových akcií Aker BP pro akcionáře Lundin Energy. Společnosti by měly ročně ušetřit 200 milionů euro díky existujícím synergiím a měly by zvýšit produkci z aktuálních 400 tisíc barelů za den na 475 tisíc barelů za den a dostane se tak zhruba na polovinu produkce největšího norského hráče státem kontrolovaného Equinor, který za den vypumpuje 1,32 milionů barelů ropy.
Aker BP dále plánuje zvýšit čtvrtletní dividendu o 14 % na 0,475 dolaru za akcii a chystá se na každoroční zvyšování dividendy o 5 % na tak dlouho, dokud bude barel ropy stát minimálně 40 dolarů. V čele firmy zůstane aktuální CEO Aker BP Johnny Hersvik. Novou firmu bude z 21,2 % vlastnit Aker ASA, z 15,9 % BP a z 14,4 % firma rodiny Lundin Nemesia. Deal, který čeká na schválení od regulátora by se měl uzavřít v druhém čtvrtletí příštího roku. Akcie Aker BP na zprávu reagovaly růstem o 6 %, Lundin Energy vyrostl o 4 %.
Biden podepsal zákaz importu zboží z provincie Sin-ťiang
24. prosince podepsal americký prezident Joe Biden návrh zákona, který zakazuje import veškerého zboží z čínské provincie Sin-ťiang, kde podle zpráv mnoha západních médií a organizací dochází k systematickému utlačování muslimské menšiny Ujghurů. USA dokonce označily chování čínské centrální vlády za genocidu. Klíčovým dodatkem zákona, který byl dlouze diskutován v obou komorách Parlamentu je takzvaná vyvratitelná presumpce, která počítá s tím, že na výrobu všeho zboží z provincie byla použita nucená práce, pokud není doloženo jinak. Dále některé velmi důležité zboží jako je bavlna, rajčata nebo polysilikony, které se používají pro výrobu solárních panelů jsou označeny jako prioritní pro kontrolu a dodržování sankcí. Podle ujgursko-americké neziskové společnosti za svobodu vyznání je klíčové, jak bude americká legislativa sankce vynucovat a kontrolovat původ zboží. Čínská strana označila zákon za hrubé porušení mezinárodního práva a narušování vnitřní politiky Číny. Není jasné, jak velký objem obchodu tento zákon zasáhne, ale na konci Trumpova prezidentského období se odhadovalo, že se z Číny ročně dováží bavlněné zboží za 9 miliard dolarů a rajčata za 10 milionů dolarů. Je dále otázkou, jak chtějí Američané kontrolovat skutečný původ, protože je všem jasné, že velký bratr v Číně je všemocný a změnit název místa původu zboží asi nebude představovat příliš velký problém.
BNP Paribas prodává americkou banku
Druhá největší kanadská banka Bank of Montreal minulý týden oznámila, že za 16 miliard dolarů nakoupí od BNP Paribas americkou banku Bank of the West. Ta je aktivní především v Kalifornii a rozšíří zákaznickou základu Kanaďanů o 1,8 milionu lidí. Bank of Montreal tak po 10 letech rozšiřují jejich americké bankovní portfolio, kdy v roce 2011 nakoupili Marshall & Ilsey Bank a ještě předtím v 80. letech Harris Bank. Naopak pro BNP Paribas to znamená nové hotovostní prostředky pro jiné strategické nákupy a v oznámení prohlásila, že se bude soustředit na zkupování vlastních akcií a upevňování vlastní pozice v Evropě.
