Italové pokutují Amazon
Italský antimonopolní úřad minulý týden uložil Amazonu pokutu 1,28 miliardy dolarů za zneužívání svého postavení k prosazování vlastních služeb a produktů. Je to jedna z největších pokut pro technologické giganty od jakékoliv evropské země a Amazon, který měl v roce 2020 čistý zisk lehce přes 21 miliard dolarů, už tuto pokutu určitě pocítí. Pokuta byla udělena za to, že Amazon poskytoval lepší viditelnost a propagoval více prodejce, kteří používají jejich vlastní logistickou službu Fulfilment. Amazon tak neumožnil přístup k těmto benefitům i ostatním prodejcům, kteří používají jiná logistická řešení. Regulátor zároveň uvedl, že navrhne opatření, která by problém vyřešila. Amazon s pokutou samozřejmě nesouhlasí a plánuje odvolání, pokud by neuspěl, musel by zhruba jednu dvacetinu svých příjmů odepsat.
EU navrhuje regulaci doručovacích služeb
V rámci regulace technologických firem a posílení pozice pracovníků představila Evropská komise návrh pravidel, které by daly mnoha řidičům a kurýrům ve službách firem jako je Uber nebo Deliveroo práva na zaměstnanecké benefity. Dny placené dovolené, nárok na penzi nebo minimální mzdu jsou samozřejmostí pro většinu zaměstnanců na starém kontinentě, ale řidiči a kurýři se dlouho považovali za nezávislé pracovníky, které si firmy „najímají“, aby odvezli zákazníky nebo přivezli jídlo. To by se podle Evropské komise mělo změnit a tito pracovníci by měli být klasifikováni jako zaměstnanci, pokud platformy, s kterými spolupracují, kontrolují a ovládají jejich pracovní výkon, omezují jejich možnost vybírat si pracovní hodiny nebo jim zabraňují spolupracovat s třetími stranami. Za takových podmínek by byli pracovníci zaměstnanci a firmy by musely začít platit potřebné benefity. Technologické firmy varují, že by to znamenalo ztrátu pracovních pozic, ale opozice zase tvrdí, že není fér, aby jejich byznysový model byl postaven na neplacení zaměstnaneckých nákladů, které tradiční firmy musí platit. Nová regulace by se týkala kolem 4 milionu lidí v EU.
Toyota alokovala 70 miliard dolarů na elektrifikaci
V úterý Toyota oznámila, že do roku 2030 bude investovat 70 miliard dolarů na posílení svých výrobních kapacit pro elektrická auta. Půlka z této částky půjde na výstavbu nových montovacích linek. Toyota, která spíše vyčkává, co se na trhu stane, odhaduje, že v roce 2030 budou elektrická auta představovat třetinu jejích prodejů, což je mnohem méně oproti například Volkswagenu, který by chtěl v tom samém období dosáhnout toho, aby polovina prodaných vozů byla elektrických. CEO největší automobilky světa Akio Toyoda na to konto uvedl: „Chceme dát lidem na výběr a počkáme o chvílí déle, než budeme jasně rozumět tomu, kam trh směřuje.“ Firma tak bude v následujících letech sledovat strategii snižování emisí přes hybridní, vodíková i elektrická auta a nesázet vše na jednu kartu. Do roku 2030 se chystá firma představit 30 elektrických vozů a dále investovat do vlastních kapacit výroby baterií.
Porsche na burzu?
Podle některých zpráv Volkswagen stále zkoumá benefity uvedení jejich luxusní značky Porsche na burzu, aby se podařilo financovat nákladné investice přechodu na výrobu elektrických vozů. Spekulace se objevily už počátkem roku, ale prozatím nebylo přijato žádné rozhodnutí. Odhaduje se, že Porsche by se mělo kapitalizací pohybovat mezi 45 a 90 miliardami euro. Dále se spekuluje, že rodiny Porsche a Piech, které vlastní majoritního vlastníka Volkswagenu Porsche SE by se mohli zbavit části podílu v VW a za peníze nakoupit podíl v nově vzniklé společnosti, mluví se až o 15 miliardách euro. Jak akcie VW, tak Porsche SE vyrostly přes 8 % v reakci na tuto zprávu. Porsche SE označilo zprávu za čistou spekulaci.
Nákupy ve farmacii
Farmaceutickým firmám se během pandemie daří a vesele nakupují. Pfizer v pondělí oznámil, že nakoupí výrobce léčiv Arena Pharmaceuticals, který se věnuje vývoji léků proti nemocem v lidském trávicím traktu. Pfizer nabízí 100 % premium oproti páteční uzavírací ceně na burze a zaplatil by tak 6,7 miliard dolarů. Pfizer by tak dále expandoval svoje portfolio potom, co minulý měsíc uzavřel nákup imuno-onkologické společnosti Trillium Therapeutics za 2,22 miliardy dolarů. Pro Pfizer je nákup výhodný hlavně proto, že Arena má v poslední fázi klinických testů budoucího šampiona pod pracovním názvem etrasimod, který léčí zánětlivá onemocnění střev. Tento trh je dnes globálně odhadován na 20 miliard dolarů a jen etrasimod by mohl do budoucna, podle firemních odhadů, přinést 3,8 miliardy dolarů v tržbách.
O ještě větší deal se chce postarat australská společnost CSL, která si brousí zuby na švýcarského výrobce Vifor, ten se soustředí především na léčiva na nemoci ledvin a kardiovaskulárního oběhu. CSL nabízí za portfolio a výrobní kapacity ve Švýcarsku a Portugalsku 11,7 miliard dolarů. Někteří analytici věří, že cena je příliš vysoká, protože neexistuje mnoho synergií mezi aktuálním provozem firmy a Viforem, který navíc tolik neinvestuje do výzkumu a velkou část příjmů generuje z partnerství. CSL ale potřebuje rozšířit portfolio, protože se z 90 % soustředí na odebírání a zpracování krevní plazmy, což se během pandemie ukázalo jako nestabilní zdroj příjmů.
