Japonská LNG pomoc
V kontextu napětí mezi Ukrajinou a Ruskou se Evropa nachází pod hrozbou omezení dodávek plynu z ruských stepí, a proto apeluje na spojence, aby odklonili přebytečné dodávky plynu právě na starý kontinent. Jednou ze zemí, která chce jasně komunikovat svojí alianci se západem je Japonsko, které podle jejího ministra průmyslu Koichi Hagiudy odkloní tolik, kolik bude možné: „Rozhodli jsme se odpovědět na prosby EU a USA ohledně dodávek LNG do Evropy, kde jsou zásoby plynu nízké. V rámci mezinárodního vývoje na Ukrajině musíme pracovat se zeměmi G7 a hlavně se státy, které sdílí naše hodnoty.“ okomentoval Hagiuda rozhodnutí vlády.
Japonsko ani EU neuvedly, o jaký objem LNG se jedná, ale bylo jasně řečeno, že bude větší než v únoru, kdy by měly do Evropy připlout tři tankery. Předpokládá se, že plyn bude směřován především do Francie, kde místní energetická skupina EDF má uzavřený joint venture s největším japonským výrobcem energie JERA. Nicméně se však nečeká, že dodávky spasí Evropu, protože japonská poptávka po LNG je velmi vysoká a jak řekl, ministr Hagiuda i CEO JERA Kazunori Kasai přebytky, které může Japonsko obětovat budou „limitované“, protože většina dodávek je vázána na dlouhodobé kontrakty.
Polsko jde směrem atomové energie
Polsko, které je z 80 % energeticky závislé na spalování uhlí překvapuje rychlou adopcí relativně nové technologie malých nukleárních SMR reaktorů, což jsou malé modulární jaderné jednotky, které vyžadují menší investice, méně času na výstavbu díky velkému poměru prefabrikovaných částí a zároveň mohou být stavěny na místech, kde se konvenční velké elektrárny stavět nemohou. SMR reaktory mohou disponovat různými typy technologií a chladících elementů jako je voda, plyn, tekuté kovy nebo nově i tekutá sůl, které je stále ve stádiu vývoje. SMR reaktory podle definice mají instalovaný výkon do 300 MW (elektrárna Dukovany má pro srovnání v každém ze 4 reaktorů instalovaný výkon 510 MW).
Prvním takovým polským projektem je výstavba 4 SMR reaktorů o kombinovaném výkon 1 GW pro těžařskou skupinu KGHM a očekává se, že by první spuštění mohlo být už v roce 2029. Podepsání smlouvy se účastnil i polský vice premiér Jacek Sasin, který okomentoval smlouvu slovy: „Je to potenciálně největší projekt takového typu na světě.“ a není daleko od pravdy, protože technologie SMR reaktorů je stále relativně nová a Polsko se tak do jisté míry stává nukleárním pionýrem. Výstavbu reaktorů zajistí americká soukromá společnost NuScale Power z Oregonu. Pro firmu je to první podepsaný projekt v Evropě, ale zároveň už několik let zkoumá možnosti výstavby SMR v dalších zemích včetně Česka, kde byl s ČEZ v roce 2019 podepsáno memorandum o spolupráci. Další projekty NuScale Power zahrnují dva reaktory, které by měli být postaveny v do roku 2030 v Idaho.
Není to první podobný projekt, kdy soukromý kapitál financuje výstavbu nových atomových technologií. V srpnu minulého roku podepsali smlouvu o spolupráci dva polští miliardáři Zygmunt Solorz a Michal Solowow ohledně výstavby 4 až 6 SMR reaktorů, a ještě před nimi oznámila největší polská rafinérie PKN Orlen, že v rámci snížení emisí bude investovat do malých nukleárních reaktorů. Žádný z těchto projektů zatím nemá vybraného dodavatele ani jasný harmonogram. Soukromý sektor tak reaguje na vládní pasivitu a bere věci do vlastních rukou. Je však jasné, že se Polsko musí zbavit své závislosti na uhlí a rozšířit svůj jaderný program, který zatím obsahuje pouze jeden výzkumný reaktor. Do roku 2040 by měla polská vláda otevřít šest elektráren o kombinovaném instalovaném výkonu 9 GW a první by měla být aktivní do roku 2033 v Pomořanském vojvodství na břehu Baltského moře 60 kilometrů od Gdyně.
Rekordní akvizice na trhu s polovodiči
Americký výrobce čipů AMD, který se dříve soustředil spíše na osobní počítače a menší elektroniku vstupuje na trh data center, AI, 5G a industriálních čipů nákupem dalšího amerického výrobce čipů Xilinx, který se soustředí právě na průmyslovou výpočetní techniku. Jedná se o rekordní deal v hodnotě přibližně 50 miliard dolarů, který byl původně oznámen v říjnu roku 2020 v hodnotě 35 miliard dolarů, ale vyšší valuace AMD zvýšila i cenu dealu. Úspěchem je především překonání regulatorních překážek, na které narazil například konkurent z Nvdiai při nákupu britské společnosti Arm načež z akvizice sešlo. AMD se podařilo regulátory přesvědčit o tom, že obě firmy jsou komplementární a jejich spojení nebude mít vliv na úroveň inovace v celém odvětví. Akcie AMD na zprávu reagovaly poskokem o 4 %. Firma bude mít dohromady asi 15 tisíc inženýrů a očekává se, že dojde k synergickým úsporám v hodnotě kolem 300 milionů eur ročně. Fyzická výroba čipů bude nadále spoléhat na tchajwanskou firmu TSMC. AMD je na trhu osobních počítačů dlouhodobým konkurentem Intelu, který tento týden také oznámil jednu novou akvizici. Jedná se o izraelského výrobce Tower Semiconductor. Deal odsouhlasily představenstva obou firem, ale stále podléhá regulatornímu souhlasu. Očekává se, že k uzavření dojde do 12 měsíců. Cena by se měla pohybovat kolem 5,4 miliard dolarů.
Lockheed Martin opouští deal s Aerojet
Americký výrobce zbraní Lockheed Martin oznámil, že kvůli regulatorním překážkám opouští nákup výrobce motorů Aeronet za 4,4 miliardy dolarů. Antimonopolní úřad oznámil na konci ledna, že povede deal k soudu, protože by Lockheed mohl kontrolou Aeronet znevýhodnit ostatní výrobce jako je například Raytheon. Lockheed by se dostal do dominantní pozice na trhu raketových pohonů na pevná paliva, což je zásadní technologické odvětví pro americkou armádu. Mezi zákazníky Aeronet patří Pentagon, NASA nebo i NASA.
Pro obě společnosti to měl být strategicky transformativní deal, který by dal jasně najevo jejich směřování a plán, jak chtějí doručovat hodnotu jejich akcionářům, ale po opuštění transakce jsou obě firmy v malém strategickém vzduchoprázdnu, a to platí především pro Lockheed Martin, jehož CEO Jim Taiclet nebyl schopen dostatečně zvýšit hodnotu společnosti od svého nástupu v roce 2020. V řijnu 2021 firma oznámila snížení předpovědí obratu pro 2021 a 2022 a akcie klesly o 12 %. Strategie ulehčit americké armádě přechod na zařízení, které používají „internet of things“ tedy technologická zařízení, která spolu komunikují přes internet se u investorů příliš neprosadila a co víc, tak vlajková loď firmy stealth stíhačka F-35, která představuje zhruba 25 % tržeb firmy, se pravděpodobně dočká menší poptávky od americké armády v příštích letech. Pozice CEO je tak ohrožena a je pravděpodobné, že Lockheed zvolí cestu dalších akvizic pro rychlý růst společnosti do důležitých strategických odvětví. Aeronet Aerodyne bylo však příliš velké sousto.
