Rok 2021 rekordní i v IPO
Rok 2021 se ukázal být rekordní nejen v akvizičních aktivitách firem, ale také v uvádění nových společností na veřejný trh. Minulý rok se na světových trzích na nové tituly vybralo 594 miliard dolarů. Když nepočítáme takzvané SPAC (Special Purpose Acquisition Companies), což jsou schránkové firmy, které vybírají peníze skrz IPO a dále mají za úkol nakupovat další společnosti, tak se světově na veřejných trzích představilo celkem 2 097 firem. 426 z nich byly firmy technologické a 332 byly firmy spojené se zdravotnictvím, dohromady se tak tyto dva sektory podílely téměř na 42 % všech světových IPO. Chuť investorů byla často živena nízkými úrokovými sazbami a nákupní horečkou z otevření trhů po prvních nejvážnějších vlnách pandemie.
Je však pravdou, že velká čísla IPO s sebou často přinášela i těžká vystřízlivění. Například britská aplikace na doručování jídla Deliveroo je po svém debutu na Londýnské burze v březnu v propadu o 46 % nebo švédský výrobce veganského mléka Oatly Group, který v květnu vybral v New Yorku 1,4 miliardy dolarů, se od IPO propadl o 53 %. Tyto velké propady nejsou ojedinělé, což dokládá i The Renaissance IPO index, který sleduje výkon nově uvedených titulů, ten vykazuje roční pokles o 8 %. To je v ostrém kontrastu s S&P 500, který za rok 2021 povyrostl o 25 %. Co se týče velikosti, tak jsme byli svědky uvedení Rivian Automotive, výrobce luxusních elektrických vozidel, který vybral 12 miliard dolarů, což bylo největší americké IPO od roku 2014, kdy debutovala Alibaba. Další velké IPO byly například čínská online video herní společnost Kuashiou Technology, která vybrala 5,4 miliardy dolarů nebo korejský e-commerce gigant Coupang, který vybral 4,6 miliard dolarů.
„Pro akciový trh to byl výjimečný rok a troufám si říct, že něco takového se nebude dlouho opakovat.“ okomentoval dění na trzích v roce 2021 šéf akciových kapitálových trhů pro Citigroup James Fleming, který tak narážel na očekávané zpomalení na trhu ve stínu inflace a dalších ekonomických faktorů. Nicméně řada titulů pro rok 2022 zůstává v programu. Chystá se IPO sociální sítě Reddit, dopravního startupu Via, softwarového výrobce Cohesity nebo soukromé private ekvity společnosti TPG, která má pod správou aktiva v hodnotě kolem 109 miliard dolarů a investovala do společností jako je Airbnb, Uber nebo Spotify. TPG se odhodlala k listingu na veřejný trh po několika letech, kdy se její hlavní rivalové jako jsou Apollo Global, KKR nebo Blackstone začali veřejně obchodovat. TPG míří na valuaci kolem 9,3 miliard dolarů a chystá se vybrat při nejlepším scénáři přes 877 milionů dolarů.
3 trilionový Apple
Apple se v pondělí 3.1. 2022 stal první světovou společností, jejíž hodnota přesáhla hranici 3 trilionů amerických dolarů. Během dne se její akcie dostaly na cenu 182,88 dolarů a přenesly tak hodnotu společnosti nad magickou hranici 3 trilionů, aby ukončily den s na úrovni 182,01, těsně pod hodnotou 3 trilionů. Investoři tak sází na to, že Apple bude i nadále produkovat best-sellery na technologickém trhu a zároveň objevovat nové zdroje příjmů v automobilovém průmyslu nebo virtuální realitě.
Akcie Apple vystoupaly o 5 800 % od doby, kdy spoluzakladatel Steve Jobs v lednu roku 2007 představil světu první iPhone a daleko tak předběhl S&P 500 index, který za to samé období vyrostl o 230 %. Po Jobsově smrti se kormidla chopil aktuální CEO Tim Cook, který diverzifikoval zdroje příjmů do oblastí video streamingu a hudby. Analytici jsou ale skeptičtí vůči dalšímu růstu na trhu telefonů a počítačů a očekávají, že Apple do několika málo let představí své první elektrické auto a slízne smetanu na elektromobilním trhu, kterému z pohledu valuace vévodí Tesla.
Evergrande zase nezaplatil, ale staví dál
Minulý týden zažil druhý největší čínský developer Evergrande další mohutný propad o 9 %, když nezaplatil úroky na zahraniční dluhopisy v hodnotě 255 milionů dolarů. Firma má celkem 19 miliard dolarů dluhu v zahraničních dluhopisech, které jsou ve vzájemném defaultu potom, co firma nezaplatila kupón na začátku prosince. Obě tyto splátky jsou teď v 30denní odkladné lhůtě. Tento propad vymazal růst, který firma zaznamenala na začátku minulého týdne, kdy investoři ocenili zprávy o pokračujících stavbách. Předseda představenstva dále uvedl, že firma v prosinci dokončí a předá 39 tisíc jednotek. V přechozích měsících jich firma nedoručovala ani 10 tisíc. Osud firmy stále není jasný, investoři mají problém firmě věřit kvůli nesplácení dluhopisových kupónů a očekává se silnější zásah čínské centrální vlády.
Toyota sesadila GM z amerického trůnu
Společnost General Motors držela primát v počtu nejvíce prodaných aut v USA od roku 1931, kdy předběhla Ford. Po 90 letech o toto prvenství přichází. V úterý GM zveřejnila statistiku prodaných vozů za celý rok, kdy prodala 2 218 tisíc vozů, což bylo o 13 % méně než v roce 2020 a hlavně čtvrtý kvartál přispěl k propadu, když se prodeje meziročně snížily o 43 %. Nový držitel prvenství Toyota prodal v roce 2021 2 332 tisíc vozů s meziročním nárustem 10 % a japonská automobilka je tak oficiálně největším prodejcem aut v USA. „Jsem vděčný naší loajálním zákazníkům, ale být číslo jedna nebyla nikdy naše hlavní priorita.“ Okomentoval výsledky vice prezident Toyoty Jack Hollis.
Automobilový průmysl zažil těžký rok, kdy se nedostatky polovodičů propsaly do výrobních kapacit a firmy musely zkracovat směny nebo dokonce zastavovat provozy, protože neměly potřebné součástky pro sestavování aut. Automobilky se tak začaly soustředit na vozy s nejvyššími maržemi a profitabilita získala prioritu nad prodaným objemem. Celkově se odhaduje, že prodeje aut v USA budou nejpomalejší od května 2020, kdy byl celý svět zavřený kvůli první vlně pandemie. Celková krize v průmyslu má za následek i rychlý růst cen. Průměrná transakce za jeden automobil přesahuje v USA cenovku 45 tisíc dolarů, před rokem to bylo o něco méně než 40 tisíc dolarů.
Turecká inflace osmá nejvyšší na světě
V pondělí dosáhla turecká lira nejhlubšího dna za velmi špatný rok a dostala se na minimum za posledních 20 let, když inflace dosáhla hodnoty 36,1 %. Prezident Erdogan, který se na post premiéra dostal v roce 2004 a k prezidentování zasedl v roce 2014 podobnou inflaci nezažil. Jeho vláda tlačila celý minulý rok na centrální banku, aby snižovala úrokové sazby, a tak zvýšit zásobu peněz a export, ale lira za celý rok ztratila na hodnotě o 44 %. Někteří analytici předpovídají, že by se inflace mohla dostat až na 50 % během jara, pokud centrální banka nezasáhne. Už teď je turecká inflace osmá nejvyšší na světě, ale Erdogan má jedinou strategii: „Máme jen jeden zájem: export, export, export“ uvedl ve svém nedávném proslovu.
