V záplavě zpráv trochu zaniká, co si máme odnést ze současné krize pro nás. Pokusíme se našim čtenářům naznačit námi očekávaný vývoj a dopad situace na Ukrajině a v Rusku na nás.
Nemovitosti v ČR
V tuto chvíli výrazné dopady nečekejme. Ale pokud by nakonec Rusko bylo úspěšné ve své snaze ovládnout Ukrajinu, tak by to byl negativní signál. V tuto chvíli to neočekáváme. Navíc i případný úspěch ruské agrese ve smyslu získání kontroly nad ukrajinským územím a svržením ukrajinské vlády, neznamená pro nás automaticky pokles hodnoty českých nemovitostí. Ztráta Ukrajiny by mohla znamenat masivní poptávku po českých nemovitostech v důsledku migrace, posílení bezpečnosti našeho státu v souvislosti s posílením vlivu NATO na našem území. Zároveň platí, že ruská poptávka po českých nemovitostech je zcela minimální. V tomto směru problémy nečekejme. Zvláště pak u rezidenčních nemovitostí, a zejména pak u novostaveb.
Český průmysl
Rusko na něj má vliv spíše jako dodavatel nerostných surovin než jako odbytový trh. Rostoucí ceny komodit se díky této agresi zřejmě nezastaví a budou pokračovat. Dá se tedy očekávat velmi výrazný růst produkčních nákladů vyjádřených jako PPI v těch oborech, které spotřebovávají ve velkém ocel nebo hliník.
Pozitivní je situace pro český zbrojařský průmysl – CZG, Česká zbrojovka, Omnipol…
Inflace
Jednoznačně situace zhoršuje problém české inflace. Cena plynu, elektřiny a také pohonných hmot budou hlavní motory inflace pro nadcházející měsíce. Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub uvedl, že v souvislosti s aktuální válečnou krizí na Ukrajině, očekává, že inflace brzo překročí 10 % v souvislosti se zdražením energií. Lednová inflace byla 9,9 %. Holub však naznačil, že nevnímá další výrazné navyšování úrokových sazeb jako řešení této situace.
Mezitím růst peněžní zásoby v ČR velmi výrazně zpomaluje. V lednu dosáhl hodnoty 6,5 % meziročně na úrovni peněžního agregátu M3. Celou první polovinu loňského roku jsme se v tomto ukazateli pohybovali nad 9 %. Klesat začal až s navyšováním úrokové sazby 2T Repo ze strany ČNB. Poslední zveřejněná hodnota je nejnižší od prosince 2019. V poklesu je tato hodnota nepřetržitě od července, kdy trh s úvěry poprvé zareagoval na navýšení úrokových sazeb.
Úrokové sazby
Díky zhoršení inflační situace zde s námi dost možná budou o něco delší dobu vysoké úrokové sazby, u kterých jsme doufali, že budou za několik měsíců postupně klesat.
Úvěry
Dá se obecně čekat, že přístup k úvěrům bude v nadcházejících měsících zhoršený kvůli přetrvávajícím vysokým úrokovým sazbám.
Turismus
Rusové byly tradičně silnou turistickou skupinou v ČR. Musíme s nimi v tomto ohledu zcela přestat počítat.
Energetika
Zde jsou dopady velmi výrazné. Jednoznačně bude větší a větší prioritou dosáhnout energetické nezávislosti na Rusku. To znamená více obnovitelných zdrojů, což v českém pojetí znamená zejména více bioplynových stanic, více kogenerací na dendromasu, více fotovoltaik a více různých tepelných čerpadel pro domácnosti. Velké téma bude jádro, které je dnes na Rusku v ČR závislé. To zůstává problémem. Budeme muset naše jádro více nasměrovat na západní dodavatele. Což bude fakticky znamenat i velkou čistku v ČEZ.
Rozpočtové priority
Extrémně roste priorita rozpočtu obrany a energetické infrastruktury v ČR. To jsou dnes zcela jasné a hlavní priority, které se derou na povrch. To znamená více peněz na obranu a více podpory do obnovitelných zdrojů a větší priorita řešení jaderných zdrojů.
Migrace
Ukrajinská migrace bude obrovská, ovšem zároveň očekávejme i opačný efekt, kdy ukrajinští muži zde budou nějaký čas chybět kvůli obraně vlasti. Krátkodobý efekt na ukrajinskou komunitu bude velmi negativní. Dlouhodobý pak takový, že Ukrajinci se stanou ještě významnější národnostní menšinou na našem území, než jsou teď. Vzhledem k tomu, že převažující zkušenost českého národa s Ukrajinci je pozitivní, tak se dá očekávat, že to Českou republiku fakticky spíše obohatí. Tato migrace je z hlediska růstu lidského potenciálu pro naší zemi faktickým zbohatnutím, protože lidský potenciál velmi vzroste. Pro český trh práce je to jedině dobře. Ukrajinci obecně jsou velmi pracovití na našem území a jejich ochota prosadit se na českém trhu práce je velká a trvalá. Postupně budou zvyšovat konkurenci na straně nabídky práce, což české ekonomice jedině prospěje.
Zahraniční agenda státu i firem
Asi málokterá firma by nyní vsadila na východní trhy. Nenávratně pryč jsou doby, kdy Václav Klaus a Miloš Zeman vedli ekonomickou diplomacii směrem k Rusku a Číně. Na příkladu západních firem nyní vidíme, jak tito zahraniční investoři na těchto trzích krvácí. Orientace byznysu i státu půjde nyní jednoznačně směrem EU a států NATO.
Konec ruských švábů na našem území
Bývalý prezident Klaus je nyní odepsaná figura. Jeho výroky na adresu Ukrajiny po anexi Krymu jsou nyní zcela toxické. Jeho politický odkaz je z velké části zničen. O Zemanovi můžeme říct v podstatě totéž. Oba poslední prezidenti jsou muži, kteří ztratili poslední zbytky vážnosti. Zástupci KSČM v současné situaci jsou vnímáni jako ještě větší hlupáci, než byli před nastalou válkou. Lubomír Volný a jeho Volný blok už pak působí jako vyloženě komické figury. I SPD zásadně ztrácí půdu pod nohama. Komunikaci strany musel fakticky převzít Jaroslav Bašta, který v té straně o Rusku a Ukrajině něco ví, zatímco předseda Okamura už jen zmateně kouká při vzpomínce na bratříčkování jeho oblíbenkyně Le Penové a Putina. Česká politika se od těchto ruských švábů nyní čistí a je to jedině dobře. Patříme do společenství západních demokracií.
Jak se Vám líbil příspěvek?
K ohodnocení článku klikněte na hvězdy