Citelné dopady klimatické změny, geopolitické tlaky a ekonomika pod tlakem pandemie vytvořily podmínky pro nárust poptávky po projektech udržitelné infrastruktury. Co bylo donedávna doménou několika málo entit, investičních bank a velkých trhů se dostalo do mainstreamu. Americký prezident Joe Biden navrhuje biliónové balíčky na podporu zelené infrastruktury, Kanada má svoji 22 miliardovou iniciativu a EU chce snížit svoje emise o 55 % oproti úrovním z roku 1990 do roku 2035. Následkem toho se ze zelené infrastruktury stává v očích investičních a fondových manažerů nová vlastní třída aktiv.
V roce 2020 bylo oznámeno 1 477 projektů zelené infrastrukturní za 272 miliard dolarů, to je 35 % z všech infrastrukturních projektů na světě. Před deseti lety to bylo o 10 % méně. Za zjevným trendem stojí vzrůstající závazek udržitelnosti. Téměř každá velká světová ekonomika se hlásí k cílům udržitelného rozvoje od OSN a Pařížské smlouvě o ochraně klimatu a s těmito smlouvami v zádech je jasné, že musí přijít update toho, jak světové společenství produkuje energii, vyrábí výrobky a jak je přepravuje. Změnu urychlí fondy post pandemické obnovy ekonomik, které z velké části podporují právě projekty zelené infrastruktury. V prvním kvartále bylo oznámeno 267 nových zelených projektů v hodnotě 80 miliard dolarů.
Za velkou částí celkové počtu zelených projektů stojí větrná energie a konkurence na tomto trhu přitvrzuje, protože velcí energetičtí hráči chvátají, aby svoje portfolio obohatili o zelené zdroje. Total, BP, Shell musí uspokojit jejich investory, kteří chtějí vidět strategický posun v měnícím se světě a největší horko je aktuálně v segmentu přímořských větrných farem. Tento rok se očekává, že vlády nabídnou rekordní počet míst ke stavbě těchto farem a poskytnou tak kapacitu pro instalovaný výkon 35 GW. Pro představu, turbíny V174 s průměrem rotoru 174 metrů od největšího světového výrobce Vestas mají výkon 9.5 MW, takže na pokrytí nabídky tento rok by se mělo světově vybudovat přes 3 500 turbín na otevřeném moři. A náklady stoupají. Za jednu takovou lokalitu, která je schopná generovat 3,6 GWh ročně, minulý rok zaplatil britský kolos BP rekordní cenu 1,38 miliard dolarů. Na evropském trhu je nejvíce možností ve Velké Británii, ale Dánsko, Polsko, Francie a Nizozemsko také plánují alokaci nových projektů. V USA se nedávno dostali nad hranici instalovaného větrného výkonu na souši i na moři nad 100 GW a do roku 2050 by se měla posunout na 404 GW. V Evropě je celkový instalovaný výkon větrných farem 25 GW a v dalších 5 letech se chystá znásobit kapacitu na 105 GW. V Číně se za rok 2020 výstavba téměř ztrojnásobila a instalovaný výkon dosáhl hodnoty 281 GW s cílem instalovat dalších 120 GW do roku 2030. Celkově větrná energie dominuje světovým udržitelným projektům s 68 % procentním podílem, v prvním kvartále roku 2021 bylo oznámeno 88 projektů.
Za větrem je druhým nejpopulárnějším segmentem solární energie s celkovým podílem na nových projektech okolo 22 %. V prvním kvartále byly oznámeny projekty za 18 miliard dolarů. V USA je dosavadní instalovaný výkon 97 GW, v EU 136 GW a v Číně 250 GW.
Při hlubší analýze financování infrastrukturních projektů vidíme, že posun nastal opravdu dramatický. V roce 2011 bylo nejvíce investováno do systémů hromadné dopravy (165 miliard USD), silničních sítí (134 miliard USD), kapalného plynu (128 miliard USD), uhlí (117 miliard USD) a větrné energie (84 miliard USD). O deset let později se top5 změnila následovně: solární energie (103 miliard USD), větrná energie (97 miliard USD), systémy hromadné dopravy (80 miliard USD), hydroelektrárny (43 miliard USD) a plyn (41 miliard USD).
Dalším důkazem přesunu zelené infrastruktury do mainstreamu je dubnové oznámení největšího světového správce aktiv BlackRock, který vybral 4,8 miliardy na nový globální fond, který bude investovat do obnovitelných zdrojů. V den oznámení společnost dokonce zaznamenala rekordní příliv peněz do jednoho z jejích fondů, celkem 1,5 miliardy dolarů. Obecně si fondy spojené s udržitelnými cíli vedly v roce 2020 lépe než konvenční fondy.
Top5 zemí, které vedou v počtu oznámených zelených infrastrukturních projektů jsou Austrálie, USA, Portugalsko, Čína a Itálie. V součtu to byla Evropa, která v roce 2020 nejvíce investovala do zelených projektů v objemu 61 miliard dolarů. Druhé byly státy Severní a Jižní Ameriky s 58 miliardami a Asie-Pacifik s 42 miliardami.
Trend je jasný, podpora přichází z veřejného i soukromého sektoru a v podnebí tvrdé konkurence budou krystalizovat vítězné a poražené projekty. Záležet bude na kvalitě použitých technologií a ekonomické a konstrukční kvalitě výstavby projektů, ale nakonec se vyšší náklady na výrobu energie stejně dostanou nakonec k odběrateli a za elektřinu budeme pravděpodobně platit víc.
V budoucích článcích vás seznámíme s fondy, do kterých investovat, abyste se mohli přidat na probíhající zelenou vlnu.
