Apple to prostě bude muset udělat
Bude se to samozřejmě týkat i notebooků vyrobených od roku 2026. To trochu ulehčí výrobcům situaci a dá jim čas se novým požadavkům přizpůsobit. Očekává se, že Apple to z velkých výrobců odnese nejvíc, i když podle analytiků by dopad mohl být pozitivní, protože se jednoduše zákazníci zaměří na produkty Applu s „novým“ konektorem. Jeden pozitivní dopad to už mělo. Akcie evropských výrobců polovodičů v úterý po hlasování vzrostly, včetně akcií dodavatelů Apple STMicro a Infineon. Dohoda se vztahuje také na elektronické čtečky pro e-knihy, sluchátka a další technologie, což znamená, že může mít dopad také na Samsung, Huawei [RIC:RIC:HWT.UL] a další výrobce, uvedli analytici.
Podle reformy budou muset být mobilní telefony a další zařízení prodávaná po podzimu 2024 kompatibilní s jedinou nabíječkou, řekl Alex Agius Saliba (poslanec, který reformu řídil) na zasedání EU parlamentu, Staré nabíječky ale nebudou postaveny „mimo zákon“, aby zákazníci mohli i nadále používat starší modely. Velikost trhu EU znamená, že nová pravidla mohou vést ke změnám v jiných zemích. Saliba na tiskové konferenci řekl, že zákaz starých nabíječek by měl neúměrný dopad na spotřebitele a životní prostředí, ale poznamenal, že se očekává, že tato změna povede k postupnému vyřazování starších produktů. Do podzimu 2024 se bude muset přizpůsobit celkem 13 kategorií elektronických zařízení.
Parlament rozšířil původní návrh Komise EU, který se týkal pouze sedmi typů zařízení. Zákonodárci také přidali notebooky od roku 2026. Apple v minulosti varoval, že návrh poškodí inovace a vytvoří horu elektronického odpadu. O změně se diskutovalo roky a byla vyvolána stížnostmi uživatelů iPhonů, ale i zařízení s Androidem ohledně nutnosti přecházet na jiné nabíječky s koupí nového zařízení. Evropská komise odhaduje, že jediná nabíječka by spotřebitelům ušetřila asi 250 milionů eur (247,3 milionů dolarů). Polovina nabíječek prodaných s mobilními telefony v roce 2018 měla konektor USB micro-B, zatímco 29 % mělo konektor USB-C a 21 % konektor Lightning, který používá Apple, ukázala studie Komise z roku 2019. Apple pracuje na iPhonu s nabíjecím portem USB-C, který by mohl debutovat příští rok, uvedla agentura Bloomberg v květnu.
Komise byla také pověřena zákonodárci, aby posoudila možnou regulaci bezdrátového nabíjení, ale představitel EU uvedl, že zatím nebylo přijato žádné rozhodnutí, a poznamenal, že tato technologie ještě není zralá. Tak snad až uzraje, nebude to znamenat pokus o regulaci, která by stála víc, než ponechání vývoje na trhu. Akcie evropských výrobců polovodičů v úterý poskočily vzhůru poté, co Evropský parlament schválil pravidla pro zavedení jednotného nabíjecího portu pro mobilní telefony, tablety a fotoaparáty, které se budou do roku 2024 používat v celé EU. Akcie společností ASM International (ASMI.AS), Infineon, STMicroelectronics a BESI (BESI.AS) po oznámení vzrostly mezi 4,7 % a 7,3 %. STMicro a Infineon jsou dva dodavatelé společnosti Apple.
Je to tu: AI má svou listinu práv
Ještě to sice není tak daleko jako ve filmu „Andrew: člen rodiny“, ale když se nad tím zamyslíme, jsme o krok blíže. Bílý dům v úterý navrhl nezávaznou listinu práv umělé inteligence (AI), která podle něj pomůže rodičům, pacientům a pracovníkům odvrátit škody způsobené rostoucím používáním automatizace ve vzdělávání, zdravotnictví a zaměstnání.
Návrh Bidenovy administrativy se připojuje ke stovkám dalších pokynů a politických rámců vydaných technologickými společnostmi, průmyslovými asociacemi a dalšími vládními agenturami v posledních několika letech. Dokument z díly Bílého domu navrhuje četné praktiky, které by vývojáři a uživatelé softwaru AI měli dobrovolně dodržovat, aby zabránili technologii nespravedlivě znevýhodňovat lidi. V některých případech algoritmy pro poskytování zdravotní péče neupřednostňovaly potřeby černošských pacientů a rozpoznávání obličeje bylo nasazeno pro policejní práci ve školách navzdory jeho potenciálu nedostatečného výkonu u tmavších odstínů pleti. “Tyto technologie způsobují skutečné škody v životech Američanů, škody, které jsou v rozporu s našimi základními demokratickými hodnotami, včetně základního práva na soukromí, svobodu od diskriminace a naši základní důstojnost,” řekl novinářům vysoký představitel administrativy.
Některé společnosti zavedly do praxe etické záruky, ale úředníci uvedli, že jsou znepokojeni tím, jak se objevují nové problémy s umělou inteligencí. Krok Bidenovy administrativy přichází v době, kdy Evropská unie směřuje k regulaci vysoce rizikových systémů, zatímco Spojené státy se zatím nepřiblížily komplexnímu zákonu, který by reguloval AI. Americká obchodní komora varovala, že nezávazný návrh by mohl poškodit americké podniky, pokud by se staly pravidly. „V návrhu AI jsou některá doporučení, která, pokud by je politici uzákonili do zákona, by mohla spoutat schopnost Ameriky konkurovat na globální scéně, “uvedl Jordan Crenshaw, zástupce komory. Úterní oznámení neobsahovalo zatím návrhy na úrovni nových zákonů. Místo toho úředníci uvedli, že regulátoři včetně Federální obchodní komise budou nadále uplatňovat stávající pravidla na high-tech systémy.
Návrh Bílého domu říká, že každý v Americe by měl být chráněn před nebezpečnými nebo neúčinnými systémy, diskriminací pomocí algoritmů a zneužitím sběru dat. Měli by mít také právo na upozornění a vysvětlení funkcí týkající se programů AI, se kterými se setkávají. Listina práv také žádá společnosti, vládní agentury a další, kteří využívají umělou inteligenci, aby provedly významné testování a dohled a zveřejnily výsledky. Tím by zúčastněné strany pochopily, co je „rozumným výchozím bodem“ pro tvorbu opatření, uvedli vysocí úředníci. Jednoduše i AI by se měla chovat politicky a společensky odpovědně, nebo chcete-li korektně.
To, že nejde o žádnou nepodstatnou situaci, ukazuje i situace v Číně, kde je AI využívána k politickému utlačování odpůrců politického režimu. Rovněž je třeba vnímat obrovské sociální nepokoje v USA, přetrvávající rasismus a vnímat tyto kroky v kontextu kauz, jako je George Floyd nebo protesty v Minneapolis. Technologické firmy mají hodně spojenou budoucnost i tržní kapitalizaci s AI, ale lze předpokládat, že kontroverze okolo používání AI brzy dosáhnout podobných rozměrů jako kontroverze, které jsou už roky spokojené s používáním sociálních sítí. Proto určitá míra regulace AI je super důležité téma a má zásadní vliv na tržní hodnoty technologických firem a rozhodně se vyplatí toto téma sledovat.
Envision vidí náklady na elektromobily v letech 2025-2026 na stejné úrovni jako u ostatních aut
Náklady na výrobu elektromobilů dosáhnou přibližně v letech 2025/2026 stejné úrovně jako u automobilů se spalovacím motorem, předpověděl v úterý šéf týmu Envision Racing. To je situace, která by měl urychlit přechod průmyslu na čistší a ekologičtější vozidla. Sylvain Filippi, výkonný ředitel Envision Racing, uvedl, že výroba tradičních automobilů bude brzy dražší než jejich elektrických protějšků, protože náklady na výrobu vozidel se spalováními motory rostou. “V roce 2025/2026…začnete vidět paritu na straně nabídky ve vyspělých zemích,” řekl Filippi během rozhovoru na úterní klimatické konferenci Reuters IMPACT a přidal nálepku, že parita cen znamená, že celkové náklady na vlastnictví elektromobilů by měla být dokonce nižší. “To je bod zlomu. Až k tomu dojde a budeme moci vyrábět tato auta v masivním měřítku, stavidla se otevřou,” řekl Filippi. “V této fázi bude nákup auta s vnitřním spalováním velmi špatný nápad, protože původní hodnota těchto vozů nebude stát za nic. Stane se opravdu špatným aktivem a myslím, že přechod se opravdu rapidně zrychlí.”
Prodej elektrických vozidel (EV) by mohl v roce 2028 celosvětově dosáhnout 33 % a do roku 2035 54%, protože poptávka na většině hlavních trhů zrychluje, podle studie zveřejněné začátkem tohoto roku AlixPartners. Elektromobily představovaly v loňském roce méně než 8 % celosvětových prodejů a v prvním čtvrtletí roku 2022 necelých 10 %. Na podporu této poptávky nyní automobilky a dodavatelé čekají, a v letech 2022–2026 investují do elektromobilů a baterií nejméně 526 miliard dolarů, podle AlixPartners, což je více než dvojnásobek pětileté prognózy investic do elektromobilů ve výši 234 miliard dolarů v letech 2020–2024.
Nakonec motivací ke zlevnění výroby může stát i za rozhodnutím Tesly přehodnotit funkce autonomního řízení. Firma v úterý oznámila, že počínaje tímto měsícem odstraní ultrazvukové senzory ze svých vozidel, protože ve svých bezpečnostních a asistenčních funkcích bude používat pouze kamery. Vozidla Tesla mají nyní 12 ultrazvukových senzorů na předním a zadním nárazníku a zvukové senzory s krátkým dosahem se používají hlavně v parkovacích aplikacích a k detekci blízkých objektů. “Ušetří jim to pár dolarů. Chci říct, že ty věci jsou docela levné,” řekl analytik Guidehouse Insights Sam Abuelsamid s odkazem na ultrazvukové senzory. “Také jim to ušetří nějaké čipy.” Tesla loni začala kvůli nedostatku čipů vyřazovat radarové senzory. Generální ředitel Elon Musk řekl, že Tesla může dosáhnout plné autonomie pouze s kamerami, ale nesplnil svůj cíl zavést samořídící taxíky, které nevyžadují řidiče vůbec.
Automobilka čelí po haváriích rostoucí regulační, právní a veřejné kontrole svého systému Autopilot. Cokoliv, co je zbytečně drahé, není nutné, pokud chcete svá auta prodávat. Navíc Autopilot spíše značce škodí, než že by jí pomáhal. Tesla uvedla, že v průběhu několika příštích měsíců globálně odstraní ultrazvukové senzory z Modelu 3 a Modelu Y a v roce 2023 bude následovat Model S a Model X. “Otázkou je, jak dobře mohou kamery vidět okolí auta, ” řekl profesor Philip Koopman z Carnegie Mellon University. Široce sledovaný „Insider“ a znalec Tesly známý pouze jako „Green“ na Twitteru v úterý uvedl, že ultrazvukové senzory jsou také používány v Autopilotu jako funkce pro sledování změny jízdního pruhu.
Nicméně elektromobilita není ani náhodou spojena pouze s Teslou, jak se široká veřejnost často mylně domnívá. Dominantní hráči v oblasti elektromobility jsou zejména Němci, a zejména pak skupina Volkswagen AG, která na poli elektromobility patří ke světové špičce. Evropský trh, kde je Volkswagen AG daleko úspěšnější než Tesla, je v oblasti prodeje elektromobilu daleko vetší než trh americký, kde hraje prim Tesla. Problém rozšíření elektromobility není pouze o pořizovacích nákladech na automobily. Jde o to, že musíme brát v potaz životnost automobilů, provozní náklady, nebo třeba potřeby řidičů. Rozšíření elektromobilů ve městech s vysokou hustotou dobíjecích stanic je logické a pravděpodobně zcela nevyhnutelné, na druhou stranu v zemích s nízkou hustotou dobíjecích stanic, kde lidé potřebují v autech překonávat dlouhé vzdálenosti, což je typické pro USA, bude přerod na elektromobilitu daleko komplikovanější. Rovněž si musíme uvědomit, že elektřina není neomezený energetický zdroj, jehož cena navíc v posledních měsících a letech zásadně vzrostla, a to díky skladbě energetického mixu, ze které se vyrábí. Obnovitelné zdroje elektřiny sice hrají čím dál větší roli v globální ekonomice, ale problém rozhodně není vyřešen. Ani země jako USA a EU nemají vyřešený svůj energetický mix do té míry v oblasti výroby elektřiny, abychom mohli konstatovat, že výroba elektřiny bude cenově dostupná, a že elektřiny bude dostatek. Jestliže drtivá většina ropy nalézá energetické využití v dopravě, tak je jasné, že nahrazení ropných výrobků elektřinou vede k růstu spotřeby elektřiny. A výstavba nových zdrojů vyrábějících elektřinu v zemích, kde se elektromobily rozšiřují nejrychleji, rozhodně tomuto tempu a očekávání nestíhá. Problém rozšíření elektromobilů není pouze o množství dobíjecích stanic, musíme mít především dost elektrické energie v celé ekonomice. Elektřina v automobilovém průmyslu má jistě řadu výhod, ale automobilový průmysl by masovou adaptací elektromobilů mohl vytvořit masivní poptávku po elektřině. Což by vedlo k jejímu dalšímu zdražování a nadále by se vzdalovat moment, kdy vlastnictví elektromobilů je ekonomicky výhodnější, než vlastnictví auta se spalovacím motorem. Navíc, pokud by ceny ropy měly zůstat stabilnější než cena elektřiny, tak by to tomuto efektu jenom napomáhalo. Nicméně je evidentní, že celý světový průmysl vsadil na elektromobilitu. Ta se dříve či později prosadí. Cesta k tomu bude ale ještě dlouhá. Proto je daleko rozumnější vsázet na firmy, které vsázejí na starý a nový svět než se orientovat pouze na elektromobilitu. Asi nepřekvapí, že my věříme daleko více Volkswagen než Tesla.
Micron investuje až 100 miliard dolarů do továrny na polovodiče v New Yorku
Nezaspává Evropa? Toť otázka, protože USA investují do polovodičové výroby skutečně výrazně rychleji. Výrobce čipů Micron Technology v úterý uvedl, že plánuje v příštích 20 a více letech investovat až 100 miliard dolarů do vybudování komplexu továrny na výrobu počítačových čipů v severní části státu New York, ve snaze posílit domácí výrobu. Projekt, o kterém Micron tvrdí, že bude největším světovým závodem na výrobu polovodičů, by měl v New Yorku vytvořit téměř 50 000 pracovních míst, přičemž investice první fázi ve výši 20 miliard dolarů je plánována do konce tohoto desetiletí.
Micron v srpnu oznámil své plány investovat 40 miliard dolarů do konce dekády do vybudování výroby pamětí v několika fázích ve Spojených státech. Pobídka v investicích do nových čipů přichází poté, co prezident Joe Biden v srpnu podepsal zákon o čipech a vědě, který poskytuje dotace ve výši 52,7 miliardy dolarů na výrobu a výzkum polovodičů v USA s cílem zvýšit konkurenceschopnost oproti Číně. Později téhož měsíce se Intel Corp a kanadský Brookfield Asset Management dohodly na společném financování až 30 miliard dolarů pro továrny na výrobu čipů v Arizoně.
Biden v úterý pochválil Micron za investici do výroby jako „další vítězství pro Ameriku“, které vytvoří „desítky tisíc dobře placených pracovních míst“. Akcie Micronu na začátku obchodování vzrostly o 3,1 %. Generální ředitel společnosti Micron Sanjay Mehrotra minulý týden nicméně uvedl, že společnost provedla „významné“ snížení kapitálových výdajů, které budou ve fiskálním roce 2023 klesat o více než 30 % na přibližně 8 miliard dolarů, protože poptávka po počítačích a chytrých telefonech se zpomaluje. Micron má aktuálně tržní kapitalizaci 59,9 miliard dolarů. Přičemž valuace je v úrovni P/E pouhých 6,98 a na P/B se obchoduje za 1,19, což také není moc. Roční tržby byly 30,758 miliard dolarů.
