Plán prezidenta Bidena umožnit částečné odpuštění studentských půjček, je něco, co právem budí vášně. Na jednu stranu sice jsou studentské půjčky v USA velmi problematická záležitost, na stranu druhou by to byl dost necitlivý zásah do tržního prostředí, který může nadělat více škody než užitku. Pokud američtí daňoví poplatníci začnou přispívat na odpouštění části dluhů vzniklých k financování vzdělání, zadělává si Amerika na dost kritické problémy.
Asi ten hlavní problém celého nápadu je, že 60 % dospělé americké populace studentskou půjčku ani nepotřebuje, protože nechodí či nechodilo na univerzitu. Nicméně jejich daně budou financovat odpouštění dluhů, pomocí kterých si v tržním prostředí koupili výhodu na americkém pracovním trhu.
Americké studentské půjčky jsou astronomických rozměrů. Celková hodnota dluhů se pohybovala k 30.6.2022 okolo 1590 mld. USD. To je pro srovnání skoro dvojnásobek toho, co Američané dluží na kreditních kartách (890 mld. USD) a víc, než kolik činí v USA veškeré úvěry na financování automobilů (okolo 1500 mld. USD).
Studentskou půjčku má v USA celkem 45 milionů lidí. Dluhy ale rozhodně nejsou rovnoměrné. Kupříkladu 7,8 milionů Američanů má své půjčky téměř splacené a dluží do 5 tisíc USD. Bidenův příspěvek na umoření dluhů v pásmu 10 až 20 tisíc USD by jistě pomohl velkému množství lidí. Dluhy do 10 tisíc USD má celkem 15,2 milionu lidí. Dalších 9,2 milionu dluží do 20 tisíc USD. Jenomže všichni ti, kdo dluží do 20 tisíc USD, dluží dohromady okolo 205 mld. USD z více než 1590 mld. USD. Ty nejstrašnější dluhy má relativně úzká skupina obyvatel. 0,9 milionu Američanů dluží 276 mld. USD, jedná se o skupinu, která dluží více než 200 tisíc USD na studentských půjčkách. 329 mld. USD pak dluží skupina, jejíž dluh je mezi 100 a 200 tisíci USD. Ta také není příliš početná (2,4 milionu). Významným způsobem by ale jistě ocenila odpuštění dluhů v pásmu 10 až 20 tisíc USD skupina obyvatel okolo 40 milionů. A to rozhodně není málo voličů. Proto se také část demokratů k tomuto nápadu uchýlila. Nicméně odpuštění dluhů by se mělo týkat zejména těch, kteří vydělávají do 125 tisíc USD ročně. Průměrný plat v USA je okolo 94 tisíc USD za rok. Kritika je nicméně velmi silná. Kde na to americký rozpočet vezme peníze? Proč zvýhodňovat jen bohatší 40 % skupinu obyvatel, která si půjčila peníze, aby získala výhodu na pracovním trhu proti ostatním? Nepovede to k tomu, že ve skutečnosti dojde k nárůstu půjček? Proč fiskálním stimulem dále přispívat k inflaci? To všechno jsou legitimní otázky.
Jedno je však jisté. Fiskální stimuly posledních amerických vlád jsou nebývalých rozměrů. Prakticky nepřetržitě od doby, kdy byl do Bílého domu zvolen Bill Clinton, se americké administrativy, nehledě na to, zda se jedná o demokraty či republikány, uchylují k obrovským fiskálním stimulům spolu s kombinací enormních monetaristických stimulů Fedu. Prvky tržní ekonomiky se tak z největší světové ekonomiky pozvolna vytrácí, což rozhodně nepřispívá ke stabilitě. Americká vysoká politika má silný nedostatek osobností, které by zastávaly umírněné názory. Prezident Biden a viceprezidentka Harrisová nicméně patří spíše do této skupiny. Jsou ale pod obrovským tlakem své vlastní strany, ve které se velmi silně prosadili silně levicoví politici, jako je Elisabeth Warrenová, Bernie Sanders, Alexandra Occasio Cortezová a jim podobní, kteří silně tlačí na boj s kapitalismem, ke kterému jsou silně kritičtí. Na straně druhé republikáni také velmi těžko hledají silné osobnosti, které by se daly označit jako umírnění a společnost sjednocující. Jednalo se vesměs o Trumpovy stranické kritiky, ale ti v posledních měsících velmi silně oslabili. Na straně demokratů i republikánů probíhá uvnitř stran poměrně silný souboj o nadvládu uvnitř těchto stran, který je převážně postaven na ideovém ukotvení, zda se vydat více k extrémním pozicím či těm umírněnějším. A to zdaleka nejen na tématu studentských půjček. Na podzim USA čekají tzv. midterms, což představuje sérii voleb v polovině prezidentského mandátu do kongresu a Senátu i dalších veřejných funkcí.
Další sociální konflikt v USA, tentokrát studentské půjčky
