Kdybych udělal anketu mezi prodejci dluhopisů, zda chtějí na úkor svých klientů vydělat, tak mi tak 90% upřímně odpoví, že nikoliv. Přesto velká část těchto lidí prodává dluhopisové produkty, o které bych si neopřel ani kolo.
Typické vady takových produktů:
Holdingová struktura bez konsolidovaných finančních výkazů
Emitenti, kteří nezanedbatelnou část emise dluhopisů využijí pro osobní obohacení svých vlastníků a top managementu, aniž by se obtěžovali čekáním na vytvoření zisku z alokace prostředků.
Totální absence jakýchkoliv závazků emitenta v emisních podmínkách, které vlastníkovi emitenta umožňují dělat si s penězi a firmou co chce.
Emitenti a jejich představitelé bez jakékoliv podnikatelské historie, která by zavdávala alespoň elementární přítomnost naděje, že budou vědět, co s finančními prostředky činí.
Absence reálného vlastního kapitálu ve společnostech > brutální předlužení emitentů.
Vyvádění aktiv z rozvahy emitenta do jiných zcela netransparentních struktur.
Emitování dluhopisů na nové firmy bez majetku a bez jakýchkoliv ručitelských závazků kredibilních třetích stran za tyto emise.
Nulová likvidita, jelikož nabídka dluhopisů násobně převyšuje poptávku.
Nízký výnos zcela neodpovídající podstupovanému riziku.
Příliš dlouhá splatnost dluhopisů (typicky nad 5 let)
Úpis v rozporu s regulatorními pravidly – bez OCP, tipařské obcházení mého IZ
Typické klady takových produktů:
Provize v pásmu 1% na rok splatnosti a více
Pár hezkých fotek na webu emitenta a na vytištěném křídovém papíře
Produkt s pevně daným výnosem pro klienta
Když si to dáme vedle sebe, tak je opravdu iracionální prodávat takové produkty. A to i v případě, že takový produkt dostanu třeba 8% provizi za 5 letý dluhopis. Přesto najdeme hodně lidí, kteří to dělají.
Důvody jsou následující.
Absolutní nekompetence
Příliš velké sebevědomí a žádné znalosti vedou k tomu, že přehlédnete to podstatné. Nepřestává mě fascinovat, co za amatéry si lidé pustí domů přes práh. Mnozí prodejci stavebního spoření se možná vyznali svého času v produktech stavební spořitelny, jež zastupují, ovšem jako experti na dluhopisy jsou ve většině případů dost slabí. Stačí před nimi zamávat pár letáky s fotkami nemovitostí a budou prodávat i dluhopisy firmy bez finančních výkazů. To ale platí i o lidech, kteří se investicemi nijak zvlášť předtím nezabývali, a kteří se primárně živí prodejem hypoték a pojištění. Zvláště u těch, kteří přechází od těchto produktů rovnou k dluhopisům, aniž by si vyzkoušeli základní produkty kolektivního investování a obtěžovali se vzděláním.
Typická česká hamižnost
My Češi máme ošklivou vlastnost, že pořád toužíme po tom na něco vyzrát. Dosáhnout dobrého výsledku zkratkou/lstí/využitím nějaké speciální situace. Proto v ČR tak dobře fungovaly projekty typu Slevomat, dny Marianne nebo Black Friday. Přijde nám hloupé jít do obchodu a nakoupit. Čekáme na nějakou speciální chvíli, abychom mohli využít speciální nabídky. S poradci je to podobné. Čekají pořád na nějaké „speciální“ nabídky. Chtějí lepší poměr výnos pro klienta/ moje odměna. Chtějí se odlišit a podpořit svůj sociální statut tím, že kolegům i klientům ukáží, že „oni na to vyzráli“. Nevyzráli bohužel. Proto se v ČR dařilo blbostem typu zázračné obchodování na forexu, garantované zhodnocení 9% ve svěřenském fondu a především velké množství pochybných investic. Více o svěřenských fondech v článku IPC – Podezřelý byznys plný otazníků.
Už se smiřte s tím, že zkratky při výběru kvalitních investičních produktů neexistují.
Psychopatismus
Co si budeme povídat. Mezi pochybnými emitenty je výrazně vyšší výskyt psychopatů než v běžné populaci. Ostatně jako v celém oboru financí. Ale troufám si tvrdit, že je to v tomto mikrosegmentu ještě o dost více. Nulová empatie s poradci. Nulová empatie s klienty. Jak prohlásil jeden můj, naštěstí již bývalý, kolega: „Poradci jsou debilové, proč bychom jim složitě vysvětlovali, co děláme, a říkali pravdu. Za provizi budou prodávat cokoliv.“ Ano, i tak se může bavit zástupce dluhopisového emitenta o svých partnerech za zavřenými dveřmi. Dnes je tento pán spolumajitelem jednoho z největších pochybných dluhopisových emitentů v naší republice. A předem říkám, že o Davida Rusňáka se nejedná, kdyby to náhodou někoho napadlo 😊. Poradci to mívají často stejně vůči svým klientům. Říkají si, že když je klient tak pitomej, že si ani nepřečte emisní podmínky a finanční výkazy emitenta, tak dostane aspoň cennou lekci z investování.
Lehkovážnost centrály společnosti, pro kterou poradce pracuje
Pravda je, že spousta lidí z vedení velkých zprostředkovatelských firem, je velmi zaneprázdněna vývojem nových IT systémů, srovnávačů nesrovnatelného a péčí o svůj hlavní byznys, což jsou hypotéky a pojištění. A tak jim jaksi nezbývá čas a energie udělat si pořádek v relativně složitém světě investic. V produktových partnerech mají pochybné investiční producenty v horším případě. V o trochu lepším případě je tam nemají, ale nekontrolují, zdali je náhodou neprodává jejich síť napřímo bez jejich vědomí. A tak se běžně děje situace, že se velmi pochybný dluhopisový produkt prodává za pomocí vizitky relativně renomované společnosti. A vedení té společnosti absolutně nemá tušení. A přitom je hlavní odpovědnou osobou právě centrála s licencí IZ a nikoliv obchodník s licencí VZ.
Co s tím?
Základem je osvěta. K té se s kolegy z Comsense analytics snažíme přispívat. Budeme dobré emitenty chválit za kvalitně napsané emisní podmínky a peskovat a kritizovat ty, kteří se nám snaží prodat popelnicový obsah v celofánu, protože si myslí, že jsme všichni úplní idioti.
Vedle toho je třeba začít dělat pořádek u investičních zprostředkovatelů. Pokud zprostředkovatelé nemají potřebné znalosti pro výběr dluhopisů, důrazně doporučuji se tímto trhem nezabývat. Není to totiž práce pro amatéry přátelé.
Zároveň je nutné, aby padaly tvrdé postihy za „zanášení produkce“ k dluhopisovým emitentům, se kterými není IZ prostřednictvím svých OCP zasmluvněn. Poradci to totiž dělají, protože vědí, že jim žádný větší postih nehrozí.
Dluhopisům zdar. Pochybným emitentům zmar! 😊
