Událostí posledního týdne na českém kapitálovém trhu byla valná hromada společnosti ČEZ. Na ní došlo k určitému střetu na ose majoritní vlastník – stát zastoupený Ministerstvem financí, management a drobní akcionáři, často naštvaní, za které mluvil hlavně investor Michal Šnobr. Ten, jako nejviditelnější z minoritních akcionářů, dával veřejně najevo značné znechucení z průběhu valné hromady a chování k minoritním akcionářům ze strany managementu a státu. Hlavní problém je, že management necítí příliš velkou potřebu se s minoritními akcionáři bavit, protože léta platí, že mu stačí vycházet s politiky. Aby ne, stát drží 69,78 % podíl ve společnosti.
Hlavní téma valné hromady byla výplata dividendy. Ta byla schválena ve výši 48 Kč/kus. Cena akcií je aktuálně 1107 Kč, ovšem před valnou hromadou klesla skoro 1000 Kč. Po schválení dividendy se vrátila opět nad 1100 Kč. Výše dividendy u ČEZu je výsostně politické rozhodnutí. Stát chce peníze z ČEZu, protože pro něj představují nezanedbatelný výnos státního rozpočtu, na který si zvykl. Na druhou stranu ČEZ potřebuje zisk nikoliv rozdělovat ale především reinvestovat do svého dalšího rozvoje. ČEZu na jedné straně pomáhají rostoucí ceny energií, které může přenášet na své zákazníky. Na straně druhé mu ovšem rostou i náklady. Ať už je to náklad na nakupované energie, které prodává, ale především jsou to pak emisní povolenky, které musí nakupovat pro své uhelné elektrárny.
Za poslední roky ČEZ vyplatil na dividendě kolem 58 mld. korun. A to vzhledem k velikosti vlastního kapitálu 168 mld. je hodně. Firma měla přes 1000 mld. dluhů a řekněme si otevřeně, že si bude muset další dluhy v čase dělat, aby dokázala dlouhodobě své podnikání držet. Uhelné elektrárny bude potřeba postupně nahrazovat, musí investovat do rozvoje své jaderné energetiky a zbavovat své závislosti na ruských firmách.
Ruská stopa v ČEZu je velmi výrazná. Za společníka v ÚJV Řež má Škoda JS, kterou Martin Roman prodal jakýmsi Gazprombank fondům. Sama firma je na sankčních seznamech OFAC. Ta samá Škoda JS je významným dodavatelem prací pro „čezské“ jaderné elektrárny, ačkoliv se s ní ČEZ soudí o miliardy kvůli škodě, která jí činností této firmy měla vzniknout. A pak tady máme dodavatele ruského jaderného paliva společnost TVEL patřící pod Rosatom.
Management je žába na prameni, která se snaží za všech okolností být na přátelské úrovni s top politiky. Tato firma prakticky nepatří nikomu, takže si tam každý dělá, co chce. ČEZ je všechno, jenom ne efektivní korporace, kterou by někdo systematicky řídil. A léta řízení pod vedením Martina Romana, který se v prvé řadě postaral o to, aby byznys s ČEZ dělali ti, kteří ho dělat měli, jsou v ČEZu stále propsaná. Zvláště pokud Daniel Beneš představuje v podstatě jen pokračování této éry. Jakkoliv má energetika před sebou dobré časy v následujících letech, tak v případě ČEZu být optimistický je spíše znakem naivity.
Během valné hromady se obměnila i dozorčí rada a výbor pro audit společnosti. Novými členy dozorčí rady se stali Roman Binder, Radim Jirout, Jiří Kadrnka, Vít Doležálek a Eva Hanáková. Předsedou dozorčí rady pak Radim Jirout. Novým členem výboru pro audit pak Petr Šobotník, přičemž šéfem výboru pro audit zůstává Otakar Hora. Nicméně minoritním akcionářům, jako je Šnobr, se zásadně nelíbí, že dozorčí rada nekonfrontuje vedení ČEZu s otázkami týkající se jeho rozhodnutí.
Ke stabilitě cen akcií ČEZ příliš nepřispívají poslední dobou ani výroky předsedy vlády Petra Fialy, který hovoří o tom, že by se měli energetické firmy podílet na solidaritě s občany kvůli nárůstu cen energií. Hovořilo se o sektorové dani či jiných formách podpory, která by vedla ke zmírnění dopadů vývoje cen energií na občany.
ČEZ se aktuálně obchoduje cca za 22násobek svého zisku, 3,55 násobek hodnoty vlastního kapitálu a s dividendovým výnosem kolem 4,8 %. Prakticky ve všech ukazatelích výrazně dráže, než jsou průměrné hodnoty odvětví, ve kterém působí. Určitě existuje pozitivní výhled výsledků hospodaření pro nadcházející měsíce a asi i nejbližší roky, ale ČEZ bude potřeba zásadně přeměnit novými investicemi do jeho infrastruktury. A tak postupné odčerpávání vlastního kapitálu přes dividendy může být celkem problém. Ještě pár let takové politiky a možná se všichni akcionáři budou hodně divit. Za nás určitě ČEZ není akcie, kterou by měl mít v portfoliu český investor. Netransparentní, s naprosto šíleným managementem, podinvestovaná společnost, která je celým svým zaměřením hodně zpátečnická cashcow nejenom pro svého akcionáře.
ČEZ je smutnou vizitkou českého akciového trhu
