Globální daň z příjmu právnických osob schválena
Společenství 136 zemí, vedených mezinárodní organizací OECD, se dohodlo, že představí takzvanou globální korporátní daň, která nastaví minimální práh pro zdanění právnických osob. Děje se tak ve snaze nastavit rovné podmínky zdanění a zkomplikovat firmám cestu do daňových rájů. Členové ujednali, že minimální úroveň daně z příjmu právnických osob bude 15 %, což je ovšem hluboko pod 23,5 %, kde se nachází průměrná daň v členských zemí OECD. Je to závěr 4letého vyjednávání, které v posledních měsících blokovaly Estonsko, Maďarsko a Irsko, kde je tato daň na úrovni 12 % a učinila tak z posledně jmenovaného lákavou destinaci mezinárodních firem jako je Facebook, Google nebo Apple, které zde všechny mají svá evropská sídla. Tři evropské země nakonec došly ke konsenzu a ze 140 zemí, které se jednání účastnily, se zdržely jen Keňa, Srí Lanka, Nigérie a Pákistán.
Jedním z hlavních hráčů celé smlouvy je pochopitelně USA. Prezident Joe Biden měl ze schválení radost: „Historické ujednání první globální minimální daně pro firmy pomůže srovnat podmínky na trhu pro americké pracovníky a daňové poplatníky stejně jako pro všechny ostatní na celém světě.“ Tento zákon ovšem musí ještě přijmout americký senát a jelikož se jedná o mezinárodní smlouvu, tak Biden potřebuje, aby dvě třetiny senátorů hlasovaly pro. Potřebuje tedy 17 hlasů republikánů, s kterými v poslední době je spíše v otevřené válce než v konstruktivním procesu legislativní tvorby.
Optimisticky se vyjádřili i ministři financí největších evropských ekonomik. Německý šéf financí a kandidát na kancléře Olaf Scholz řekl: „Udělali jsme důležitý krok k daňové spravedlnosti.“ a v podobném duchu se vyjádřil i jeho britský protějšek Rishi Sunak. Překvapivější je, že novou globální daň vítají i firmy, které to citelně zasáhne, a to jsou především američtí technologičtí giganti, kteří si doteď užívali nižší zdanění. Vice prezident Facebooku pro mezinárodní agendu Nick Clegg se vyjádřil slovy: „Těší nás, že vidíme mezinárodní konsenzus, Facebook dlouho volal po globální daňové reformě a rozumíme tomu, že to pro nás může znamenat platit více daní na více místech.“ OECD odhaduje, že země s novými pravidly vyberou o 150 miliard dolarů více a z toho 125 miliard by se mělo přesunout do zemí, kde firmy jejich zisky vytvářejí.
Dohoda se ovšem setkala s kritikou neziskových organizací a chudších států, kteří říkají, že daňový ďábel je v detailu a že nová mezinárodní smlouva neřeší problémy daňových rájů a poskytuje mnoho možností, jak se zdanění vyhnout. I tak ovšem nová úmluva poputuje na finální schválení před G20 v Římě. Země, které smlouvu podporují, mají daňová pravidla implementovat do svých regulí příští rok, aby mohla začít platit v roce 2023.
Šéf Samsungu vinen z užívání nelegálních sedativ
Korejský technologický klenot bojuje o své místo na slunci při světové čipové krizi a zároveň je oslabován trestními řízeními ředitele a předsedy představenstva Jay Y. Leeho. Ten čelí několika žalobám a jedna z nich v úterý došla k významnému milníku. Korejský miliardář a syn zakladatele firmy se přiznal k vinně při nelegálním užívání sedativ na předpis, které původně dostával kvůli psychickému stresu po hospitalizaci jeho otce v roce 2015 a prasknutí úplatkového skandálu, za který je Lee také stíhán. Podle korejského práva je zneužívání kontrolované látky trestným činem a žalobce požaduje pokutu ve výši 60 tisíc dolarů. To je samozřejmě jen kapka v moři pro Leeho, který má na krku mnohem vážnější obvinění z ovlivňování a úplatkařství dále pak z manipulace cen akcií spojených s mergerem dvou firem v hodnotě 8 miliard dolarů. Za úplatkařství si Lee odseděl už 20 měsíců a dalších 10 mu zbývá. Další žaloby jsou stále nevyřešeny.
Lee se navzdory svým praktikám setkává s podporou odborné veřejnosti, která ho vnímá jako klíčového hráče pro udržení konkurenceschopnosti Korey a jejího technologického pokroku. Lee byl podmínečně propuštěn v srpnu a od té doby padlo několik významných rozhodnutí, která by se bez něj nemohla stát jako je například investice 17 miliard dolarů do nové továrny na čipy v americkém Texasu.
Americká vláda prozatím nezkrachuje
Ve čtvrtek se američtí senátoři dohodli na dočasném zvýšení dluhové brzdy o 490 miliard dolarů na 28,9 bilionu dolarů a odvrátili tak default vládního dluhu a vládní platební neschopnost, o čemž jsme informovali v minulém reportu. Američtí zákonodárci mají čas přibližně do 4. prosince, kdy bude dluhový polštář vyčerpán a do té doby se musí dohodnout, jak budou financovat vládní výdaje pro další rok. Demokraté potřebují 10 republikánských hlasů, ti se ale chtějí profilovat jak fiskální konzervativci a tlačí demokraty k prosazení návrhu skrz legislativní návrh zvaný „reconciliation“, který potřebuje jen nadpoloviční většinu. Takže problém je odložený o pár týdnů a atmosféra v kongresu i senátu dál houstne.
Tesla přesouvá adresu do Texasu
Po vzoru Oracle, HP nebo Toyota i Tesla přesouvá své sídlo do největšího amerického státu Texas. Konkrétně do jeho hlavního města Austinu, které už několik let proklamuje, že se stane dalším technologickým těžištěm USA po vzoru Sillicon Valley v Kalifornii. Musk oznámil stěhování ve čtvrtek a zdůvodnil to tím, že Texas nabízí lepší podmínky pro nové pracovníky rostoucí společnosti. Firma není v regionu nováčkem, už v roce 2020 Tesla zahájila stavbu své nové továrny blízko Austinu a chystá jí rozvinout do hlavního výzkumného a produkčního centra. V Texasu se obecně platí vyšší daně, ale pro Muska očividně výhody převáží nevýhody nebo se mu jen možná líbí státní mantra „Everything is bigger in Texas.“
Německo pod ruským plynovým tlakem
Ceny plynu v Evropě raketově rostou kvůli malým zásobám a blížící se zimě. Od začátku roku ceny vyrostly o 600 % a problém se tak dostává na prioritní místa politické agendy EU, která 90 % svého plynu importuje. Norsko, na kterém je EU závislá ze 16 % už svoji produkci a export zvýšila, ale hlavní pozornost směřuje na Rusko. Z východu dostává EU 41 % svého plynu a vyjádření ruských stran jsou nejednoznačná. Prezident Putin oznámil, že Rusko už zvýšilo těžbu a zvýší export do EU, který povede k rekordnímu roku, na druhé straně zástupci Gazpromu říkají, že pokračují v naplňovaní podzemních zásobníků, a že by firma preferovala domácí trh, protože očekává dlouhou a studenou zimu.
V EU tato hra způsobuje tlak nejen na politiky, ale především na peněženky spotřebitelů, kteří čelí ostrému růstu nákladů za složenky, jen aby se v zimě mohli doma ohřát. Putin politickou hru odmítá, ale je pravděpodobné, že dostává evropské představitele, hlavně ty německé, pod tlak, aby se co nejdříve schválilo otevření kohoutků v již dostavěném plynovodu Nord Stream 2.
Guvernér Národné banky Slovenska obviněn z korupce
Další významný korupční skandál se objevil na Slovensku, kde podle serveru Aktuality.sk obvinila speciální prokuratura z korupce Petera Kažimíra, který je současný šéf slovenské centrální banky a bývalý ministr financí. Šéfem NBS je od léta roku 2019. Funkci ministra financí vykonával dlouhých 7 let v letech 2012 až 2019 pod premiéry Robertem Ficem a Peterem Pellegrinim.
Šéf Volkswagen AG Herbert Diess jednal s vládou
Herbert Diess, šéf největší německé automobilky Volkswagen AG, která je majitelem ŠKODA Auto, jednal v pondělí s českou vládou v Praze za účasti dalšího člena vedení holdingu Thomasse Schmalla (šéf technologií) a šéfem ŠKODA Auto Thomasem Schäfferem. V rámci jednání bylo dohodnuto, že ČR se bude podílet na vybudování dobíjecích stanic pro elektromobily. Právě elektromobilita byla hlavním tématem jednání. Diess ocenil elektrickou ŠKODA Eniaq jako jeden z nejlepších elektromobilů a Schmall zase deklaroval zájem Volkswagen AG umístit v ČR šest továren na bateriové články a zmínil slavné české lithium. Setkání členů top vedení Volkswagen AG s českou vládou přichází ve stejný okamžik, kdy ze ŠKODA Auto přicházejí informace o snížení výroby v důsledku nedostatku chipů pro komponenty.
