Průvodce investičními náboženstvími

Někdy můžeme mít pocit, že alokovat volné zdroje na finanční trh je takovou přehlídkou moderních náboženství. Fakta hrají čím dál menší roli, investiční rozhodnutí se dnes opírají čím dál víc o emoce a pocity. Kam zmizela chladnokrevná psychopatická finanční úvaha? No tak ta už se nenosí. Investování je dnes masově rozšířený proces, který má do racionality daleko. Píšeme dnes, ale vlastně se domníváme, že tomu tak je již dlouho. Akorát moderní doba vede k ještě rychlejšímu rozhodování, ještě k většímu informačnímu zahlcení a také ještě k agresivnější propagaci možností, jak alokovat volné finanční zdroje.

Náboženství na akciovém trhu

Technologické společnosti

Jednoznačně nejvíce se víra v budoucnost koncentruje nejvíce okolo technologických společností. Zejména pak těch velkých a slavných, jako jsou Apple, Alphabet, Microsoft nebo Amazon. Tyto firmy si vytvořily takovou auru technologických mozků našeho světa, že jen málokdo z investorů do nějakého většího detailu zkoumá, co tyto firmy vlastně vyvíjejí. Kdybychom udělali malou anketu mezi čtenáři například tohoto webu, tak sice většina našich čtenářů bude vědět, co jsou hlavní zdroje tržeb těchto firem, ovšem jen málokdo bude vědět, co převratného tyto firmy ve skutečnosti vyvíjejí. Jen tyto čtyři firmy mají v součtu hodnotu asi 8,2 bilionu USD. To je orientačně asi 6,2 % hodnoty všech světových akcií. Valuační ukazatele těchto firem dosahují astronomických hladin. Hodnota těchto firem je prakticky tvořena jen tzv. goodwillem a z pohledu ukazatele P/E jsou oceněny na řádově 30-40 násobek zisku, v případě Amazonu dokonce na 60násobek zisku.

Základní myšlenky tohoto náboženství:

• Firmy jsou tak bohaté a mocné, že kohokoliv, kdo na poli technologií vymyslí něco zajímavého, jsou schopny obratem koupit
• Jsou to taková technologická centra, že přirozeně přitahují penězi i vlivem ty nejchytřejší mozky světa
• Jsou to korporace s globálním vlivem, jejichž faktická moc převyšuje vliv některých států
• Jsou to korporace natolik vlivné, že mají přesah do geopolitiky
• Mají nejlepší data o občanech na této planetě, což přetavují v obrovskou ekonomickou výhodu pro maximalizaci svých zisků

Hlavní nebezpečí tohoto náboženství:

• Technologické úspěchy těchto firem mohou být významně přeceňovány
• Faktický dopad některých nových produktů a služeb těchto firem nebude tak velký jako očekávání investorů
• Tyto korporace ve skutečnosti nemusí být tak mocné, jak se mohou zdát, a prohrají souboj s veřejnými autoritami, které jejich podnikání budou házet mnoho klacků pod nohy s cílem omezit jejich monopolní postavení
• Zásadně se může změnit pohled na budoucí očekávání od těchto firem, což může vést k fatálnímu úpadku zájmu o investice do těchto akcií

Kdo je náchylný k tomu stát se fanatickým stoupencem:

• Technologičtí nadšenci bez finančního vzdělání, kteří hodnotí výše uvedené firmy na základě „cool faktoru“
• Lidé investující podle zpětného zrcátka, jenž opírají svá rozhodnutí o historickou výkonnost

Tesla náboženství

Toto náboženství je ovšem už velmi radikální. Většina příslušníků tohoto náboženství zcela ignoruje fakta a chová se k informačním zdrojům značně selektivně. Hlavním prorokem tohoto náboženství je Elon Musk, jenž je jakožto osoba proroka značně kontroverzní. Tento výstřední zvěstovatel úspěchu společnosti Tesla si hraje se svými příznivci jako kočka s myší. Čím hůře se ke svým příznivcům chová, tím více je zbožňován. Za příběhem Tesla je toho hodně. Manipulace s fakty pronášenými CEO o burzovně obchodované společnosti prostřednictvím Twitteru. Ať už se jednalo o delisting z burzy, obchodní výsledky nebo technické schopnosti toho, co firma vyvinula. Musk se stal globální celebritou, které jeho příznivci odpustí prakticky všechno. Včetně lží, zastíracích manévrů a nesplnitelných slibů. Kapitalizace Tesla nabobtnala na 783 miliard USD. To je mnohem více než mají řádově mnohonásobně úspěšnější automobilky, jako jsou Toyota, Volkswagen, Daimler, BMW, Honda, General Motors nebo Stellantis. Tesla dnes představuje zlomek automobilového trhu z pohledu tržeb. Z pohledu zisku pak úplné nic. Za příběhem Tesly je ovšem víra v zelenou budoucnost elektromobility. Příznivci Tesla věří, že Tesla je o mílové kroky napřed před zbytkem světa ve výrobě elektromobilů. A také ve výrobě aut s autonomním řízením. Minimálně to první se ukazuje být naprostý nesmysl, protože německé automobilky již ukázaly, že jsou schopny prodávat elektro aut více a dokonce i kvalitnější na trhu, kde mají elektro auta daleko větší podíl. A na rozdíl od Tesla jsou na tom schopny vydělat peníze. Co se týká toho druhého, tak ani tam rozhodně nepanuje přesvědčení, že Tesla má něco, co by ostatní neměli. Hlavním argumentem pro to zůstává, že konkurenční automobilky nasypaly do výzkumu a vývoje svých výrobků násobně větší prostředky, než Tesla.

Základní myšlenky tohoto náboženství:

• Elektromobilita ovládne svět automobilů a Tesla je lídrem v elektromobilitě
• Tesla je natolik technologicky silná, že má obrovský technologický náskok v používání technologií v automobilovém průmyslu
• Elon Musk je geniální vynálezce – samozvaný živoucí Tony Stark, alter ego komiksového Ironmana ze světa Marvel, což dokazuje i jeho působení ve společnosti SpaceX
• Tesla má nakročeno se stát nejmocnější korporací na planetě

Hlavní nebezpečí tohoto náboženství:

• Musk je ve skutečnosti marketingový tlučhuba, který je geniální pouze v tom servírovat lidem to, co chtějí slyšet, a odvádět pozornost od nepříjemných faktů bombastickými prohlášeními, výstřelky nebo bulvárními informacemi ze svého života
• Současná kapitalizace Tesla je tak obrovská, že i kdyby se naplnilo proroctví o tom, že Tesla se stane nejúspěšnější automobilkou světa, tak zde je „drobný háček“ v tom, že už nyní má Tesla hodnotu více než dvojnásobnou než fakticky nejúspěšnější automobilka světa Toyota.
• Ceny akcií Tesla jsou dlouhodobě manipulovány pomocí nákupních opcí
• Racionální investoři se dělí do dvou skupin. Na ty opatrnější a na ty ochotné podstoupit extrémní riziko. A právě ta druhá skupina by byla potřeba pro zlomení trendu a investičního marketingu, kdyby začala Teslu shortovat. Většina rozumných a Tesla znalých investorů se do shortu nepouští, protože jsou si vědomi toho, že by jim mohly celkem rychle dojít peníze vlivem obrovského davu investorů Tesla, kteří podlehli Muskovu marketingu.

Kdo je náchylný k tomu stát se fanatickým stoupencem:

• Ti, kdo si koupili automobil Tesla, a mají pocit, že tím získali nějakou formu technologického náskoku před svým okolím.
• Ti, kteří se řídí v investování pohledem do zpětného zrcátka
• Lidé, kteří podléhají marketingovým zkratkám, bez silně vyvinutého kritického myšlení. Příběh Tesly může působit na první pohled logicky, ovšem přestává dávat smysl při hlubším pohledu na data.

Covidové příležitosti

S příchodem covidu se na akciovém trhu objevil trend investování do společností, které proti covidu vyvíjejí vakcínu. Nebo dalším takovým příběhem je reakce na lockdown skrze společnost Zoom. Lidé mají často tendence přehánět svou reakci na události, které nastaly. To byl nepochybně i případ akcií společnosti Moderna, BioNtech nebo právě Zoom. Pro běžného investora je nesmírně obtížné vyhodnotit skutečný technologický náskok podobných firem před ostatním a tak je v podstatě odkázán na neodborné a vysoce zjednodušující novinové články. Základní matematika pokulhává. Moderna má dnes tržní kapitalizaci 165 miliard USD. Jednoduchá logika. Moderna do doby, než začala prodávat vakcíny proti covidu, neměla prakticky žádné tržby. Jednu vakcínu prodává za 25 USD. Dejme tomu, že prodej vakcín proti covidu (nebo jiným onemocněním) je pro Moderna dlouhodobě udržitelný byznys (to samo o sobě chce pořádnou víru). Aby Moderna mohla obhájit svou valuaci 165 mld. USD, tak by bylo dobré, kdyby dosáhla aspoň 5 mld. USD zisku (velmi vysoké P/E 33). Ziskovost farmaceutických firem z S&P 500 se pohybuje řádově kolem 14 % z obratu. Dejme tomu, že Moderna by to dělala lépe a dosahovala 20 %. To znamená, že by musela mít roční obrat minimálně 25 mld. USD. Aby mohla udělat 25 miliard USD obrat s produktem, který stojí 25 USD, tak musí prodat 1 miliardu kusů svého výrobku ročně. Je to reálné? Krátkodobě možná ano. Je to dlouhodobě udržitelné? No to už je otázkou hodně silné víry v to, že se to stane. A podobné je to se společností Zoom, která má kapitalizaci 81 mld. USD.

Základní myšlenky tohoto náboženství:

• Dochází k prudkým změnám v určitém odvětví, na kterých se dá velmi rychle zbohatnout
• Je možné dosáhnout informačního náskoku tím, že si něco přečtu v mainstreamových médiích
• Stávající trendy budou pokračovat

Hlavní nebezpečí tohoto náboženství:

• Zapomeneme na základní matematiku a pohled na finanční výkazy, který by obhájil prudké nárůsty hodnoty
• Zapomínáme na to, že některé jevy mohou být jen dočasné a omezené
• Neuvědomíme si to, že náskok konkrétních firem může být jen krátkodobý a že jejich konkurenti jsou ekonomicky daleko silnější společnosti s dlouhodobější strategií

Kdo je náchylný k tomu stát se fanatickým stoupencem:

• Lidé podléhající každodennímu zpravodajství bez dlouhodobějšího pohledu na problematiku
• Lidé následující trendy a investující podle zpětného zrcátka
• Lidé bez kritického myšlení a lidé neznalí finančních výkazů a valuace

Náboženství na nemovitostním trhu

Nemovitosti mají pro spoustu lidí až sakrální rozměr. Svou hmotou budí v řadě lidí úctu, která zastírá jejich úsudek. Zvláště mocný je tento jev u velkých komerčních staveb. Zvláště pak kancelářských budov v centru velkých měst. Ideálně těch nedávno dokončených. Někteří lidé na ně nahlížejí jako na majetek trvalé hodnoty. A vůbec jim nedochází, že se jedná o výrobní faktory firem, které slouží k jejich podnikání. Firmy jsou ochotny platit jen takové nájmy za budovy, které jim slouží k tomu, aby mohly ekonomicky fungovat. V momentě, kdy přestane budova v tomto směru sloužit, tak její ekonomická a logicky i tržní hodnota klesá. Speciálně u velkých kancelářských budov platí, že bývají pro své nájemníky nejatraktivnější prvních 10 let své existence. Pak zájem o budovu prudce opadá, protože je již designově či technologicky zastaralá, neprojde-li významnou rekonstrukcí. A to platí i o těch nejslavnějších stavbách. Podobné je to s nákupními centry.

Základní myšlenky tohoto náboženství:

• Nemovitosti nemohou ztrácet významně na hodnotě
• S investováním do nemovitostí není spojen goodwill, což je samozřejmě obrovská mýlka
• Nemovitosti představují bezpečnou formu investovní

Hlavní nebezpečí tohoto náboženství:

• Finanční páka, která se při investování do nemovitostí využívá, způsobuje, že malé změny hodnoty nemovitostí znamenají obrovské změny hodnoty majetku pro investory
• Neznalost specifik nemovitostních obchodů, které mají obrovský vliv na jejich hodnotu
• Likvidita a náklady spojené s přeměnou majetku na hotovost

Kdo je náchylný k tomu stát se fanatickým stoupencem:

• Téměř každý, kdo se cítí být konzervativním investorem, bez znalosti fungování nemovitostních transakcí
• Lidé trpící fetišem na hmotná aktiva neuvědomující si, jak velkou část jejich hodnoty tvoří goodwill
• Lidé věřící v dlouhodobé geopolitické kvality prostoru, ve kterém do nemovitosti investují
• Obecně lidé s menším strachem z dluhů
• Lidé s bezbřehou důvěrou ke znaleckým ústavům, které vypracovávají znalecké posudky na hodnotu nemovitostí

Náboženství na trhu kryptoměn

U kryptoměn se spojuje několik myšlenkových proudů, které v lidech v kryptoměny věřících rezonují. Jednak je to určitá forma decentralizace. Státy po řadu let procházejí krizí důvěry ze strany občanů, zvláště pak těch majetnějších, kteří mají pocit, že jejich prostředky z daní jsou čím dál méně účelně vynakládány. To je globální jev, ovšem je velmi diskutabilní, do jaké míry se zakládá na faktech. Když srovnáme stav věcí veřejných prakticky v celém 20. století, tak si možná nemáme zas až tolik na co stěžovat. Ale dejme tomu. Nedůvěra v centrální banky se opírá u kryptopříznivců především o fakt, že centrální banky zejména v posledních 13 letech prováděly masivní expanzivní monetární politiku zvyšování peněžní zásoby. Právě nárůst peněžní zásoby je chápán jako hlavní vina centrálních měnových autorit. Pád bretonwoodského systému, jenž navazoval hodnotu amerického dolaru na zlato sice přišel už v 70. letech 20. století, ale zdá se, že až s reakcí na Finanční krizi v roce 2008 přišel skutečně široký odpor části veřejnosti vůči výraznému navýšení peněžní zásoby. Covidová krize z roku 2020 vystřelila masivně nahoru ceny kryptoměn právě z toho důvodu, že část veřejnosti vidí výhodu kryptoměn v jejich omezené zásobě. Prudký nárůst peněžní zásoby USD, EUR a dalších měn jde do kontrastu. Druhá myšlenka, která rezonuje mezi příznivci kryptoměn je technologie. V tomto případě velmi často skloňované slovo blockchain, které má zaručit stabilitu, jenž konvenční systémy nemají nabízet. Kryptopříznivci zdaleka nejsou jednotní a jejich myšlenkové proudy vyráží mnoha směry. Jsou zde bitcoinoví maximalisté, příznivci ostatní „velkých kryptoměn“ a pak nejrůznější zastánci prapodivných tokenů, jenž suplují finanční nástroje jako akcie a dluhopisy. To vše je vydatně komentováno mnoha médii, samozvanými experty a fascinovanými pohledy na grafy vývoje kurzu jednotlivých kryptoměn. Do toho na tomto trhu řádí lidé, jako Elon Musk, kteří velmi dobře rozumí investičnímu marketingu. A tak vznikají pozoruhodné situace, kdy projekty jako Dogecoin, jenž byl zamýšlen jako srandička, mají kapitalizaci v desítkách miliard USD.

Základní myšlenky tohoto náboženství:

• Tradiční měny jsou odsouzené k zániku, případně aspoň k dlouhodobému poklesu jejich významu
• Svět směřuje k decentralizovanému finančnímu systému, který vlády nebudou mít pod kontrolou
• Klíčová hodnota kvality měny je její omezená zásoba
• Kryptoměny nabízí technologické možnosti kvalitnější proti konvenčnímu finančnímu systému

Hlavní nebezpečí tohoto náboženství:

• Státy jsou dostatečně silné na to, aby transakce s kryptoměnami dostatečně zregulovaly, omezily a zakomponovaly do svého legislativního prostředí tak, aby se základní myšlenka decentralizace vytratila
• Limitovaná peněžní zásoba nemusí nezbytně nutně být výhodou
• Kryptoměny představují hrozbu pro dlouholetý boj států s AML
• Technologická přidaná hodnota kryptoměn nemusí být taková, jak je deklarováno
• V rámci tohoto světa se pohybuje obrovské množství subjektů vydělávajících na neznalosti, technické převaze a informační asymetrii v prakticky neregulovaném prostředí

Kdo je náchylný k tomu stát se fanatickým stoupencem:

• Příznivci konspirací nemající základní respekt ve státní instituce a zákony
• Lidé silně náchylní k FOMO efektu
• Lidé očekávající kompletní změnu paradigmatu v uspořádání států

Spekulativní hledači zkratek

Část lidí se domnívá, že dlouhé a náročné cesty za zisky, jsou jen nesmysly, které si na nás vymyslely všemocné finanční autority, jako jsou banky, investiční společnosti nebo obchodníci s cennými papíry. Podle těchto lidí je možné dlouhodobě dosahovat stabilních zisků ve zcela jiné hladině, než jak je mainstreamově prezentováno. A to na hladině rizika, která není nijak vysoká. Tito lidé si zvláště oblíbili nejrůznější tradingová schémata, která při krátkodobém obchodování mají za úkol vydělávat na hře s nulovým součtem. Tedy při činnosti, kde zisk jedné strany, rovná se ztráta té druhé. Je v zásadě jedno, jestli se taková činnost odehrává při krátkodobé spekulaci na forexovém trhu, akciovém trhu, komoditním trhu, v Tipsportu nebo při práci s finančními deriváty. Trading se opírá o jedinečné kvality tradera, který má zaručené metody, jak být dlouhodobě chytřejší než ostatní. A zpravidla na to přišel někde ve věku 20-30 let a u toho ještě stihl vymetat večírky a žít zábavný život. Těmto pohádkám nicméně věří spoustu lidí. Asi nemusíme sáhodlouze vysvětlovat, že na podobných lidech se přiživují zejména podvodníci. V ČR je takových kauz celá řada. V zahraničí pochopitelně také. Nicméně lidé jsou nepoučitelní. Podvodníkům to za to stojí, protože když jsou šikovní, tak umí okrádat důvěřivce téměř legálně na provizích od brokerů. Ti, kteří to přepálí a kteří chtějí hodně peněz rychle, pak riskují osud odhalení a život ve vězení. V každém případě v drtivé většině naivní chudáci přijdou o peníze. Těch, kteří dělají trading seriózně, je minimum.

Základní myšlenky tohoto náboženství:

• Jsem okrádán tím, že dostávám příliš malou část zisku, který můj kapitál generuje konvenčním finančním institucím
• Je nesmyslné požadovat nízké zhodnocení pod 10 % p.a., to akceptují pouze hlupáci
• Je možné obejít investiční trojúhelník (či čtyřúhelník)
• Existuje dlouhodobě udržitelný recept na to vydělávat peníze na úkor ostatních účastníků trhu

Hlavní nebezpečí tohoto náboženství:

• Zcela mylné představy o fungování finančního světa příznivců této myšlenky
• Minimum lidí je schopno být dlouhodobě chytřejší než ostatní účastníci trhu, rozhodně pak ne lidé bez kvalitního finančního a matematického vzdělání přijímající do správy malé částky, kteří tráví spoustu času zábavou a minimum prací
• Extrémně vysoká koncentrace podvodníků
• Minimální regulace

Kdo je náchylný k tomu stát se fanatickým stoupencem:

• Lidé obecně hledající zkratky
• Lidé s nedůvěrou vůči finančním institucím
• Lidé bez finanční gramotnosti