Zeptali jsem se odborníků na trhu, zda v současné době sledujeme úpadek konvenčního finančního systému?
Sledujeme v současné době úpadek konvenčního finančního systému, jeho krizi či naprosto běžný stav či výkyv, který k němu patří?
Jan Maňák, ředitel obchodu pro ČR a Slovensko BNP Paribas Asset Management
Konvenční finanční svět je pod dlouhodobým tlakem. Vidím tři hlavní faktory: přemíra regulace, nízké úrokové sazby pod vlivem permanentní měnové stimulace a fintech.
Finanční sektor byl považován za odpovědný za globální finanční krizi v letech 2008-09 a následná regulace měla za cíl předejít jejímu opakování. Paradoxně regulatorní vlna zasáhla zejména evropské finanční instituce, nástup vlády Donalda Trumpa regulatorní vlnu v USA otupil, přestože GFC měla svůj původ v prasknutí nemovitostní bubliny v USA.
Také nízké úrokové sazby jsou problém zejména pro evropské banky, protože ECB už od roku 2014 drží základní sazby pro euro v záporných hodnotách. Navíc ECB nakupuje i delší vládní dluhopisy, tím drží pod nulou i delší úrokové sazby a banky tak nemohou vydělávat na svém běžném obchodním modelu: přeměně krátkodobých pasiv na viděnou ve středně či dlouhodobé úvěry. A pokud se bankám daří někde vydělávat, jako například na devizových konverzích, úvěrech či obchodech s cennými papíry, příchází fintechové firmy, které konkurují bankám cenou. Jen v českém prostředí máme FX platform Roklen, P2P platformy jako Roger, ale jistě moho dalších. Pozitivní je jev je, že banky se snaží jít s dobou, zajímavé platfomry kupují a začleňují do vlastních obchodních modelů.
Nicméně si myslím, že další vlna tlaku na komerční banky ještě přijde. Hlavní téma Economistu z 8. května tohoto roku byl příchod virtuálních měn pod taktovkou vlád, tzv. Govcoins. Jakkoliv to zní neuvěřitelně, ve světě jsou stale miliardy lidí, které nemají vlastní účet. Pokud jim vlády dokážou nabídnout účet ve vlastní virtuální měně, obejdou banky a vlády se budou financovat zdarma přímo od vlastních obyvatel. Shodou okolností o prvním červnovém víkendu Salvador oznámil, že zváží používání bitcoinu jako legální měny, což považuji za velký experiment (bitcoin není vládní měna), ale zároveň první krůček směrem ke Govcoins. Spuštění vládní virtuální měny v některé významnější zemi bude asi ještě větším krokem k rozpadu tradičních finančních systémů. Zrovna tak si ale umím představit opačný trend: pokud velký experiment super uvolněné měnové politiky centrálních bank skončí vysokou inflací, budo mít dnešní političní leadeři problém obhájit mandát a v celé řadě zemí si umím představit příklon k mnohem mnohem konzervativnější měnové politice tak, jako tomu bylo donedávna v Německu. Blížíme se se stoletému výročí hyperinflace v Německu a nikdy nebylo riziko opakování této epizody v rozvinutém světě tak velké, jako je právě nyní.
Ondra Záruba, hlavní analytik Comsense analytics
Myslím si, že sledujeme spíše přirozený vývoj. Nemyslím si, že by současná situace byla něčím v historii zas až tak speciálním z hodně dlouhého úhlu pohledu několika století. Podobné krize zde již byly. Peníze a majetek rychle měnily svou hodnotu vždy při nějaké silnější geopolitické změně. My žijeme nyní v době, kdy se hodně geopolitických karet přeskupuje. Měnová politika zažívá prudkou expanzi. Stejně tak fiskální politika je velmi expanzivní. Obrovsky roste zadlužení. Logicky někdo musí přijít o peníze, když dluh roste.
Bohatství je na planetě velmi podobné množství. Částečně bohatneme díky rozvoji technologií. Zároveň ale chudneme, když připravujeme naši planetu o její bohatství. Ekonomika je válka o zdroje. Zdrojů celkově spíše ubývá. Rozvoj technologie v posledních letech příliš neukazuje na to, že bychom stíhali tempu čerpání přírodních zdrojů. Problém je, že se určitá část této planety má či měla velmi dobře. A druhá část planety zase výrazně zaostává. Teď se tu lepší část snaží dohnat ta rozvojová část, ale své nároky zvyšuje i ta první. Do toho zde máme postavení jednotlivých ekonomik ve válce o zdroje. My jsme příliš málo hladoví v tom, abychom se prosazovali. Čechům a celé Evropě dost ujíždí v mnohém vlak. Dá se očekávat, že svět se změní a že naše kultury v něm budou hrát čím dál menší váhu. Již roku 1918 publikoval Oswald Spengler knihu Der Untergang des Abendlandes (Zánik Západu) a já se základními myšlenkami této více jak 100 let staré knihy souhlasím. Jsme jen další zanikající říše, kterou nahradí jiné.
