Podnikání je ze své podstaty činnost za účelem dosahování zisku na vlastní odpovědnost. Na vlastní odpovědnost. A já mám pocit, že někteří podnikatelé v současné situaci se jí snaží tak trochu zříct a omluvit si tak svou neschopnost.
Posledních pár let se obecně velmi dařilo. Zaměstnanost vysoká, výroba spokojeně vyráběla, služby sloužily a spotřeba rostla tak, až ČNB musela krotit inflaci. A dokud se daří, je vše pořádku. Tančí se. Ale teď přestala, zejména v některých oborech, hrát na chvíli hudba. Některé sektory byly opatřením vlády zasaženy brutálně, to nepopírám. Ale vadí mi množící se apokalyptické prohlášení některých podnikatelů v médiích i mimo ně, jak je všechno špatně. Ideálně pak, jak bez pomoci státu nikdo nemůže přežít.
Někteří se strašně diví, že ve svých byznysplánech založených na dvojciferném každoročním růstu nebo financování cashflow pomocí dluhopisů, které se teď zadrhlo, jsou vlastně trhliny. Jak nebudou moci generovat tržby, se kterými skálopevně počítali a jak rychle mají finanční problémy.
Stěžují si, jak je vše špatně a může za to zejména vláda, která kvůli takové hlouposti, jako je ochrana nás všech, takovou krizi vyvolala. Možná tomu tak skutečně je. Ale podle mě daleko častější a pravděpodobnější případ bude, že jsem své podnikání agresivně finančně řídil či si žil nad poměry. Pokud jsem svůj byznys řídil zodpovědně a vytvářel rezervy, nemůže mě přece kvartální krize existenčně ohrozit. A pokud jsem dlouhodobě zisku nedosahoval, asi jsem měl už dávno začít dělat něco jiného.
Považuji tak současnou situaci pouze za akcelerátor. Pomohla, a ještě pomůže odhalit mnoho podnikatelů, kteří své podnikání neuchopili úplně správně. Což se v období růstu dalo velmi úspěšně maskovat. Já tak současnou situaci vítám.
Ti akční a schopnější se v novém prostředí okamžitě etablovali. Restauratéři, kteří situaci vyřešit chtěli a třeba nad rozvozem nikdy ani neuvažovali, začali jídlo rozvážet. Podnikatelé v textilním průmyslu rychle přesedlali ze šití obleků na roušky. Spousta služeb a obchodů se přesunula do online prostředí, což by v některých případech bylo ještě pár měsíců zpět nemyslitelné. A tak bych mohl pokračovat.
Pojďme současnou situaci brát pozitivně. Vidím tu úžasné příběhy vzájemné pomoci. Jsme najednou ohleduplnější. Pojďme místo naříkání hledat nové cesty. Inovujme a pracujme na sobě, to naši společnost posune. Brečení nikoliv.
