Jakákoli krize (většinou způsobená nějakým globálním problémem) ovlivňuje ekonomiku a ovlivňuje i úrokové sazby vkladů i úvěrů. Lze tedy čekat, že pokud se zpomalení ekonomiky v Evropské unii skutečně blíží, pak budeme s určitým zpožděním cítit dopad i na naši ekonomiku.
Úroky a z čeho usuzovat vývoj?
V minulosti byli ekonomové i hypoteční specialisti zvyklí sledovat každé rozhodnutí České národní banky (ČNB) o repo sazbách. Pokud se zvyšovaly, banky na to reagovaly zvýšením úrokových sazeb úvěrů. Pokud naopak repo sazba klesala, zlevnily se i hypotéky. Už skoro rok tato situace tak úplně neplatí. Proč? Mezibankovní peníze dnes nejsou drahé, naopak prudce klesly i přes toto navýšení repo sazby.
Graf: Úrokový swap 2015-2020:
Pokles zdrojů svědčí o přicházejícím ekonomickém útlumu. A to nejen v realitě našeho trhu. FED již sazby snížil o půl procenta a Evropská centrální banka (ECB) se chystá na kvantitativní uvolňování.
Naše centrální banka si udělala prostor a šla tak trochu proti proudu, když v únoru hlasovala o zvýšení úrokových sazeb (základní sazba tak vzrostla o 0,25 % na 2,25 %.). Pro některé to byl trochu nečekaný krok. Na jedné straně ČNB pomáhá bankám k více penězům, na druhé straně jim regulatorně brzdí či omezuje možnost peníze více půjčovat, a to vše pod záštitou ochrany spotřebitele, konkrétně zájmu obezřetnosti. Uvidíme, zda svá přísná kritéria z doporučení přece jen nezmírní pod vahou okolností.
Krize a její vliv na úrokové sazby
Když si srovnáme úrokovou sazbu v historii, kromě ostrůvku let 2015-2017, kdy se sazby hypoték nacházely pod 2 %, nebyly za celou svou historii níže, než nyní. Ostatně vzpomeňme si, že inflaci jsme v té době měli 0,5 %, zatímco dnes je okolo 3 %.
Graf: Vývoj inflace 2015-2020:
Někteří klienti si stěžují, že tenkrát měli úrok 1,79 % a nyní se jim hypotéka zdražila na 2,39 % – ano, ale „jen“ o necelých 300 Kč měsíčně na 1mil. Kč dluhu (při 20leté splatnosti). Nebuďme tedy neskromní a nechtějme, aby za náš úvěr platil někdo jiný. Protože kdyby taková doba nastala, bude to známkou velkého ekonomického útlumu a silné recese, nikoli růstu. Také si zkusme vzpomenout, že při poslední velké finanční krizi v roce 2008 jsme měli úrokové sazby hypoték kolem 5 % p.a.
Nemovitosti? Ceny budou klesat jen stěží
Když se očekává pokles globálních kapitálových trhů (teď se tak děje vlivem celosvětového šíření koronaviru), zvyšuje se podíl investic do trvalých komodit nebo nemovitostí, které se stávají větší „jistotou“. Zrovna Česká republika je investory hodnocena jako velmi bezpečná země s potenciálem růstu. Novým fenoménem ve větších městech je pak příklon zajištěné střední třídy k ekologičtějšímu bydlení v bytech oproti bydlení v rodinných domech.
Dalším důležitým indikátorem je také nabídka a poptávka, kdy ve většině měst poptávka výrazně převyšuje nabídku. Je zde tedy opět přímý tlak na růst cen nemovitostí. Na Valuo.cz je detailně po jednotlivých městech vidět, jak nabídky nemovitostí u většiny z nich meziročně klesly o více než 20 %.
Neboli: na našem trhu není dostatek bytů. Je to jeden z důvodů k předpokladu, že ceny nemovitostí klesat nebudou, ba naopak. I jakákoli krize, která omezí cestování a služby, jejich hodnotu spíše zvedne (jakožto stabilní investici).
Závěr
Na první pohled se leckomu může zdát, že ekonomická krize nutně povede k propadu cen nemovitostí a ke zdražení hypoték, nicméně velmi pravděpodobně to bude naopak. Tedy ceny nemovitostí porostou a hypotéky se nejspíš zlevní.
