Zeptali jsme se odborníků na trhu, zda vidí hrozbu pro finanční poradenství v různých fintechových platformách.
Vidíte hrozbu pro finanční poradenství a klasický asset management v podobě různých fintechových platforem pro retailové investování?
Jan Maňák, ředitel obchodu pro ČR a Slovensko BNP Paribas Asset Management
Podle jedné starší studie bylo autorádio největším konkurentem pro síť dálniční restaurace. Stejně širokým záběrem jsou nepochybně různé fintechové platformy konkurenty pro klasický asset management.
Pravděpodobně jen v menší míře u stávajících klientů.
a) investice se musí prodat, málokdo cítí potřebu investovat. Investice prostě nejsou hypotéka. Nicméně většina fintechových platforem má B2C business model – sice ušetří náklady externí distribuce, ale jejich platforma dá jen omezenou možnost oslovit potenciální zákazníky
b) v USA jsou hlavním tahákem fintechu nízké poplatky, nicméně ty české zatím takto agresivní nejsou; často jsou jejich poplatky spojené s celou investiční službou vyšší, než v konvenčních finančních institucích
c) určitou bariéru tvoří také česká koruna, český trh je i pro evropské hráče zatím příliš malý na to, aby pro nás vytvářeli specifickou nabídku
d) zatímco těžiště klientské základny investičních společností a zprostředkovatelů (hlavně co do objemu aktiv) jsou starší věkové ročníky, fintechové platformy oslovují zejména mladší ročníky, jejichž finanční síla se teprve vytváří
Nicméně každý z těchto faktorů má pouze dočasný charakter. Odpor české populace k euru pomalu klesá, navíc je spíš otázkou času, než fintech nabídne korunová řešení za atraktivní cenu. Bankéři i nezávislí poradci již dnes používají platformy od producentů a s nimi bojují po pozornosti klienta (a jeho peněženky) s B2C fintechovou platformou. A doba covidová tenhle vývoj výrazně urychlila. Populace jako celek musela chca nechca zlepšit své IT dovednosti a technicky je lépe připravená se i finančně obsluhovat přes internet.
Rozhodující bude udržet osobní vztah s klientem, nabídnout mu řešení, které bude zákazník považovat za šité na jeho vlastní situaci.
Podobně i tradiční asset management bude muset hledat cesty, jak se bránit komoditizaci, nebo jak jí naopak využít. Například většina fintechových investičních platforem, které jsem viděl využívá levná komoditizovaná ETF. ETF (respektive pasivní správa) odvádí přidanou hodnotu správce na další články řetězce. Osobně vidím vzestup tematického investování a také sociálně odpovědného investování jako odpověď na trend pasivního investování.
Poslední poznámka. Období covidu uštědřilo dočasnou ránu části systematicky spravovaných strategií. Sleduji to zejména u strategií, které systematicky vybírají jednotlivé akcie na základě velkého množství údajů, které o sobě firmy reportují. Podle faktorů, které údaje a jejich kombinace sledují může jít například o faktory hodnoty, růstu, momenta (hospodářských výsledků) nebo nízké volatility. Některé jsou fundamentální, jiné vypovídají o chování akcie, všechny ovšem vychází výhradně z minulosti. Jenže doba covidová přinesla vítěze a poražené a dělící čára mezi nimi nevede těmito faktory. V této specifické situaci (někteří) živí portfolio manažeři mnohem rychleji detekovali, které firmy mohou v covidu posílit a které jsou ohrožené. A to mi dává naději i pro dobré poradce, že lépe a rychleji vezmou v potaz měnící se situaci na straně klienta a zajistí si tak jeho důvěru, byť třeba nikoliv exkluzivní.
Richard Siuda, ředitel externího prodeje a člen představenstva Conseq Investment Management
Je to jeden ze segmentů trhu, kterému se momentálně daří. Pro finanční poradce je to určitě výzva, aby dokázali obhájit svůj přínos pro klienty, který je podle mého stále významný. Je dobré si uvědomit, že poslední roky akciové trhy v podstatě jen rostou (loňské zakolísání bylo sice výrazné, ale také velmi rychlé jak směrem dolů, tak směrem zpět), proto kdokoliv, kdo začne investovat, může mít pocit, že investování rozumí, může vše zvládnout sám a nepotřebuje ničí pomoc.
Jaký je faktický stav věcí se ale ukáže až v okamžiku, kdy situace na trzích nebude jen růžová a hodnota investic bude nějaký čas klesat. Tehdy se ukáže, zda takovou situaci jsou i investoři bez poradce, bez někoho, s kým mohou situaci konzultovat, schopni emočně zvládat, nebo zda podlehnou panice a budou frustrovaně vybírat své investice se ztrátami. Právě v tom vidím přidanou hodnotu finančních poradců. Sestavit počáteční portfolio není žádná velká věda, to zvládne relativně nenáročný algoritmus, byť i něco takového je dnes možné nazývat robotickým poradenstvím. Ale konzultovat s klienty vývoj na trzích ve špatných časech, uklidňovat jejich emoce, soustředit se na dlouhodobé cíle a stanovenou strategii, v tomto vidím roli poradců stále nezastupitelnou.
Jan Šimek, ředitel komunikace a investiční specialista SAB servis s.r.o.
Největší přidanou hodnotou finančního poradenství je člověk – poradce, který vyslechne klienta, pomůže mu zorientovat se v jeho cílech a vybrat nejvhodnější cestu. Navíc na té cestě poradce klienta doprovází, což je nesmírně důležité. Klientovo investiční chování je ve finále často to, co nejvíce rozhoduje o konečném zhodnocení investice. Proto se domnívám, že fintechové platformy naprosto nejsou hrozbou, nenabídnou totiž svým klientům průvodce – člověka. Jsou pro malou skupinu lidí, kteří sami vědí, co chtějí, mají znalosti a finanční poradenství nepotřebují. Zkrátka se domnívám, že fintechové platformy se pohybují na jiném trhu než potenciální klienti finančního poradenství. Každopádně fintechové platformy vítám, protože jsou inspirací v práci s klientskými daty a možnostech reportingu.
