Zeptali jsme se odborníků na trhu, zda je podle nich Bitcoin nejperspektivnější kryptoměnou na trhu nebo zda ji v budoucnu nahradí jiná kryptoměna?
Je podle vašeho názoru Bitcoin nejperspektivnější kryptoměnou? Existují za něj technologicky silnější a perspektivnější alternativy?
Jan Tlusťák, CIO & Co-Founder Czech.Capital
Je to složitá otázka. Pojďme ji rozebrat.
Nejperspektivnější v čem? Z pohledu zhodnocení investice? Pokud o nákupu bitcoinu (BTC) uvažujete nyní, je potřeba si připomenout, že je obchodován již od roku 2009 a je vytěženo k 90 % z celkových maximálně 21 milionů kusů BTC, které kdy mají dle jeho kódu být vyemitovány. Tedy hodně investorů nakoupilo a hodně těžařů již vytěžilo před vámi a tím se atraktivnost investice snižuje, protože tito všichni budou také chtít nebo potřebovat někdy prodat.
Zároveň to ale neznamená, že cena Bitcoinu nemůže dále stoupat, naopak pravděpodobně bude. Například, pokud jde o jeho adopci, Bitcoin dnes má zhruba stejné množství uživatelů, jako měl Internet v roce 1997, tedy asi 120 milionů. A pokud uvažujeme, že decentralizované “tvrdé” peníze by jednou mohli chtít využít všichni obyvatelé Země, pořád jste dnes ještě v asymetrické výhodě před zbylými asi osmi miliardami lidí naší planety – resp. vaše výhoda je 120/8000, neboli 1/66. A to nezapomínejme na to, že v momentálním makroekonomickém prostředí bezprecedentního kvantitativního uvolňování má Bitcoin k ruce i silný proti-inflační příběh.
Ptejme se ale také “za jakou cenu?” Bitcoin je např. až k nevíře energeticky náročná síť, momentálně konzumující stejně elektřiny jako celá Argentina. A nejde jen o to, že zdaleka ne všechna tato energie pochází z obnovitelných zdrojů (pálí se i černé uhlí), ale jde také o to, že těžaři jsou neustále motivování navyšovat výpočetní výkon svých farem (a s ním i spotřebu energie) tak, aby stále dosahovali na nové “necinknuté” bitcoiny.
Jinak řečeno, Bitcoin je tak trochu spirála do energetické černé díry, kterou nakonec vždy uhradí její uživatelé, protože co si málo investorů uvědomuje je fakt, že tu elektřinu nakonec zaplatí oni sami. Jak? V poklesu ceny Bitcoinu každý den, kdy těžaři své vytěžené BTC musí na volném trhu prodat za fiat, ve kterém pak platí za ten stále rostoucí účet za elektřinu.
Dále do celé hry zasahuje i “economies of scale” – ekonomické pravidlo, které se v Bitcoin síti projevuje tak, že těžba bitcoinu se z důvodu efektivnosti a konkurenční výhody stále více koncentruje do menšího a menšího počtu těžebních farem a poolů a tak dnes stačí, aby se domluvily jen tři hlavní čínské pooly a mohou teoreticky reorganizovat transakce na Bitcoin blockchainu – včetně například tzv. “double spend”, resp. utracení peněz, které již jednou utraceny byly. Uff.
A pak je tady také nevyřešený budoucí security model. Momentálně je bezpečnost sítě alespoň na oko hrazena nově vytěženými bitcoiny. Ale co pak? Až někdy v roce 2140 dojdou?
Bitcoin zastánci momentálně nemají nic lepšího, než prozatím jen teorii, že vznikne trh s transakčními poplatky, které by pak musely asi být ve výši stovek, pravděpodobněji spíše tisíce dolarů za transakci, což prý v té chvíli už nebude vadit, protože on-chain transakce už budou používat jen centrální banky. Dvakrát uff.
Tedy Bitcoin bezpochyby má své mouchy a ač na krypto trhu momentálně rozhodně má své místo jako král, alespoň za sebe se na něj čím dál tím více dívám jako na jakési AOL, MySpace či Yahoo z počátků internetu – projektem který byl první a prorazil cestu, ale pak přišli jeho následovníci – již prošlapanou cestou a o poznání moudřejší a zkrátka lepší.
A tak pokud vás opravdu zajímá, kdo bude ten Facebook nebo Google krypto trhu za pět nebo deset let, zvu vás na toto místo zase příště. Podělím se s vámi o své dva nejžhavější kandidáty na dvě nejdůležitější funkce, které podle mě má Bitcoin naplnit, ale nenaplní – a to je “store of value” a “medium of exchange”.
Petr Prokýšek, jednatel eDO MR Trade s.r.o.
Na takto obecně položenou otázku nelze nalézt univerzální odpověď. V dnešní době máme podle CoinMarketCap.com na trhu přibližně 5 500 kryptoměn, z nichž většina pravděpodobně nikdy nenalezne své uplatnění, ale desítky z nich jsou velice zajímavými projekty s rozmanitými možnostmi využití. Házet všechny kryptoměny do jednoho pytle a z toho pak vybírat jednoho vítěze tedy z mého pohledu nedává vůbec žádný smysl.
Bitcoin byl první, který za pomoci asymetrického šifrování a technologie blockchain dokázal vyřešit problém byzantských generálů a tím vnesl důvěru v jedinečnost internetových transakcí bez potřeby centrální autority. Díky tomu mohly vzniknout všechny ostatní současné kryptoměny, z nichž některé svého „otce“ technologicky převyšují.
Jedinečnost Bitcoinu spočívá v obrovské síle těžařů, kteří zajišťují jeho důvěryhodnost a v pevně zakotvených pravidlech protokolu, která nelze měnit.
Bitcoin si své místo na výsluní již vydobyl. Řada významných světových finančních institucí, které se v období před třemi či čtyřmi lety vyjadřovaly k Bitcoinu spíše kriticky, zcela přehodnotila svůj postoj a různými způsoby jej zařadila do svého portfolia. Asi nejvýraznější změna postoje se odehrála ve společnosti PayPal, kde se od prohlášení „Bitcoin je nepoužitelný jako platební mechanismus“ posunuli k plné adaptaci plateb touto kryptoměnou.
Osobně vidím roli Bitcoinu v nejdůvěryhodnějším uchovateli hodnoty v rámci kryptoměn a nejzajímavější investiční aktivu. Pokud ale překročíme hranice vnímání kryptoměn pouze jako platebních prostředků a začneme si v širším kontextu uvědomovat technologickou revoluci, kterou nám Bitcoin přinesl, otevře se nám svět nevídaných možností využití technologie blockchainu. V tomto světě jsou provozovány platformy pro decentralizované financování (DeFi), digitální identity nebo jedinečné tokeny (NFT) reprezentující vlastnictví majetku. Tento svět umožňuje prostřednictvím smart-contractů digitalizovat veškeré obchodní operace, v tomto světě mohou fungovat decentralizované aplikace nebo zde můžete založit plně decentralizovanou autonomní společnost (DAO). Pro tyto účely nebyl Bitcoin stvořen, proto logicky ani nemůže mít ambice se v těchto odvětvích stát nejperspektivnějším hráčem. Zde budou svádět boje o pozici jedničky jiní, například Ethereum, Cardano nebo Polkadot.
Výsadní postavení Bitcoinu plynoucí z jeho prvenství mu již nikdo neodpáře. Díky stále postupující adaptaci této nejstarší kryptoměny to vypadá, že tu s námi bude již napořád. Souběžně tu ale budou existovat i další perspektivní kryptoměny pro jednotlivé specifické oblasti využití. Rovněž některé státy již nyní pracují na digitalizaci svých měn použitím technologií spojených s blockchainem. Kdo ví – třeba se v blízké budoucnosti dočkáme toho, že kryptoměnou bude de facto každá národní měna na světě.
Richard Siuda, ředitel externího prodeje a člen představenstva Conseq Investment Management
V žádné z kryptoměn, kromě těch, které případně vytvoří centrální banky jako své oficiální platidlo, nevidím perspektivu. Je to podle mě jen ukázka skvělého marketingu podpořeného současnou situací nulových úrokových sazeb, kdy lidé hledají v podstatě cokoliv, co by mohli za své peníze koupit (a v době covidu, kdy jsou zavření doma, hledají nějaké dobrodružství). A dosavadní růst ceny samozřejmě láká další kupce, kteří tlačí cenu nahoru.
Když k tomu přidáte různé popstars, které dělají bitcoinu reklamu (ať už je k tomu vede cokoliv, ona to v podstatě může být taková symbióza, kdy popularita Bitcoinu zároveň zvedá i popularitu toho, kdo jej propaguje), tak je zaděláno na parádní bublinu. Bude to tak, jak to bývá v kasinu – pár lidí vyhraje pořádný balík a samozřejmě to pořádně vykřičí do světa (dokonce to budou prezentovat ne jako výsledek štěstí, ale vlastních schopností), vedle toho ale hodně lidí o své peníze přijde. Rozhodně bych kryptoměny nezaměňoval s blockchain technologií – to, že blockchain může být velmi zajímavou technologií, která nám může pomoci vylepšit spoustu postupů v různých oborech, vůbec neznamená, že mají nějakou perspektivu kryptoměny, z nichž některé vznikly jen jako recese a dnes mají tržní kapitalizaci v miliardách dolarů.
Ondra Záruba, hlavní analytik Comsense analytics
Nepovažuji se za experta na kryptoměny. Ale v určitou formu vzájemně směnitelných elektronických komodit v čase věřím. Podle mého názoru podnikového ekonoma (nikoliv kryptoexperta) je obrovská budoucnost v tom, jak budou obrovské korporace obchodovat se svými závazky dodat službu. Pokud například disponuji kreditem u velké nadnárodní korporace A, můžu ho směnit za služby u jiné korporace B. Z mého pohledu to dává obrovskou logiku.
Tyto velké nadnárodní korporace disponují poměrně silnou kreditní kvalitou. Jsou tedy relativně bezpečné. Hodnota kreditů ve vztahu k objemu služeb a produktů, které za ně budu moct získat, je navíc relativně stabilní, protože ceny se příliš často nemění. Plní tedy docela dobře 1. základní funkci peněz uchovatele hodnoty. Za druhé to může být prostředek směny. Proč nevyměnit možnost získat služby u korporace A za balík služeb korporace B? Pokud A bude globální korporace v oblasti telekomunikací, a B bude korporací v oblasti hotelů, tak si snadno můžu změnit pohledávku koupit telekomunikační služby za ubytování.
Prostředek směny teoreticky nepotřebuji. Stačí, aby se obě korporace dohodly, jaký je vzájemný kurz při směně jejich kreditů. Případně ani nemusí. Stačí aby někdo otevřel jakousi směnárnu mezi oběma těmito službami. Z mého pohledu to naplňuje i třetí kritérium peněz v podobě zúčtovací jednotky. Nerozumím blockchainu. Různé platformy, které nikdo nemá kontrolovat, mě příliš nenaplňují důvěrou. Na vakuum moci nevěřím. Podle mého názoru je budoucnost v určitých směnárnách pohledávek za velkými korporacemi. Z mého pohledu je to samoregulační systém. Nikdo si nebude chtít koupit například kredity k využití služeb ve firmě, která už nemá zboží nebo je těsně před krachem. Takový kurz bude tržně tlačen dolů. Kouzelné mi na tom přijde to, že se pořád prakticky pohybujeme v současné finanční architektuře. Nemusíme měnit totálně pravidla hry, rezignovat na roli státu, praní špinavých peněz atd. Stačí legálně nabýt prostředky a vstoupit do systému nákupem první pohledávky (zálohy na v budoucnu dodané služby. Jednalo by se o standardizované kontrakty na pomezí futures a opcí. Tomu věřím já. Ale třeba se pletu. Na bitcoinu mi asi nejvíce vadí jeho obrovská energetická náročnost při těžbě, když na něj plýtváme omezené zdroje naší planety. Hlavní argumenty jeho příznivců mě nechávají chladným. Tedy to, že do něj investují největší investiční banky a nejbohatší lidé na světě atd. Třeba jo. Držet cash je asi kravina. Na tom bych se s příznivci bitcoinu shodl. Bitcoin zatím považuji za nehodnotnější umělecké dílo na této planetě. Je to krásné, bylo náročné ho vytvořit, ale v zásadě mi to přijde k ničemu. Céčka, ke kterým přirovnával bitcoin viceguvernér Nidetzký, jsou asi příliš hanlivé přirovnání. Z mého pohledu je to taková Mona Lisa osázená v diamantovém rámu. Je za tím nějaká nesmírná hodnota vstupu, který musíte vynaložit, aby to vzniklo. Ale otázka zní, je to něčím ve světě obchodu užitečné? Digitální pohledávky za těmi, kdo mohou poskytovat nějakou službu, to mi dává největší smysl dlouhodobě.
4 Komentáře
Celé je to subjektivní otázka – kolik elektřiny se má spotřebovat na síť, která je decentralizovaná, kterou neovládá jedna entita, která je momentálně asi nejbezpečnější na světě, běží 24/7, má technické náležitosti k tomu být v podstatě dokonalý uchovatel hodnoty, je necenzurovatelná, nepotřebuje žádné potvrzení ani povolení k fungování, v podstatě se nedá nikým zničit, reálně se v ní nedá podvádět, jako celek může poskytovat peníze a služby pro 8 miliardy lidí na světě – a to prosím existuje jen 12 let a stále mluvíme pouze o prvních způsobech využití a o základní vrstvě. Kdo si na začátky internetu uměl představit dnešní svět?
Pro Evropana s relativně stabilní měnou, s přístupem k účtu 5 dní v týdnu atd. je Bitcoin zbytečnost. Jakožto obyvatel Evropy si přeji, aby se to nikdy nezměnilo :). To by končilo válkou.
Pak tu jsou ale stamiliony lidí, kteří přístup k bankovním službám nemají, kteří zažívají inflaci v řádek desítek procent ročně, kteří potřebují uprchnout z režimu atd. Pro ně může být Bitcoin rozdíl mezi tím, jestli jejich rodina bude reálně něco vlastnit, či nikoliv.
Jak to říct. Sám do Bitcoinu investuji hodiny čtení, každý den, posledních 6 měsíců a skoro každý den objevuji něco nového. Bitcoin je směsice ekonomie, teorie her, filozofie, “techniky”, historie, současnosti atd. Samotný koncept fungování Bitcoinu je pro většinu neuchopitelný. Vůbec nemluvím o vyšších vrstvách aplikací. Kolik tomu věnovali času ti “experti”, kterým máme věřit :)? Od pána z Consequ čekám už jen větu typu “bitcoin nemůžou být peníze, protože není ničím podložený”.
Tak to asi musíte být zklamán, že jste se ode mě této věty nedočkal a nedočkáte 🙂
Trochu mě zaráží titulek “pohled expertů” určitě jsou to experti ve svých oborech, ale tohle je zcela jiný obor. Technologický…, že se to dá využít jako investice je takový bonus
AOL, Yahoo a MySpace jsou / byly produkty internetu. Bitcoin je svým inovativním přístupem a přesahem “internetem” samotným. Vše ostatní budou jen další produkty, některé uspěšné, některé ne. Pan Tlusťák velmi zjednodušuje pohled na využití energie pro těžbu Bitcoinu, tématika je velmi rozsáhlá a obtížná. Je poměrně krátkozraké a příliš jednoduché takto kritizovat jeho energetickou náročnost bez uvedení relevantních zdrojů a dat. Nehledě na to, že obrovskou energetickou náročnost má kdejaký průmysl, ne jen ten těžební. O efektivitě využívání energie ostatních průmyslů nemluvě. Pan Siuda, se vším respektem k jeho znalostem v jiných oborech, neví o Bitcoinu zřejmě téměř nic. Pochopení Bitcoinu, jeho základů a budoucího směřování vyžaduje stovky hodin studia. Z jeho komentáře velmi vyplívá pouze strohý názor odvozený z titulků článků v mainstream mediích. Nic více tam není, žádná hloubka ani přidaná hodnota. Zcela nulová výpovědní hodnota pane Siudo.