Creditas koupila Expobank CZ
Banka Expobank se již delší dobu nabízela k prodeji. Vlastníky byli zejména Igor Vladmimirovič Kim (61,29 %), AO Expobank z Ruska (19,79 %) a German Alexejevič Tsoy (15,14 %). Banka nakonec směřuje do rukou banky Creditas ovládané podnikatelem Pavlem Hubáčkem. Původně projevili zájem koupit od Rusů banku investoři z Lotyšska.
Expobank CZ je na české poměry malou bankou. Dříve působila v Česku pod jinými názvy – Bawag a později LBBW. Právě vstup Igora Kima vedl k přejmenování na Expobank. Bilanční suma k 31.3.2022 byla u banky 11,9 mld. korun. Vlastní kapitál měla banka ke stejnému datu přes 2 mld. korun. Majetek byl z drtivé většiny tvořen pohledávkami z úvěrů 9,8 mld. a likvidním cashem u ČNB přes 500 milionů. Za 970 milionů držela banka dluhopisy. Z tohoto pohledu jde o banku poměrně silně kapitalizovanou.
Valuace Expobank CZ nicméně pravděpodobně nebyla úplně dramaticky odlišná od P/B 1,0. Tzn. dá se očekávat, že nový vlastník zaplatí stávajícímu vlastníkovi hodnotu, která se zásadně neodlišuje od velikosti vlastního kapitálu. Banka dlouhodobě nevykazuje příliš vysoký zisk. Ale v případě spojení s Creditas by mohlo dojít ke značným úsporám z rozsahu na provozních nákladech. Deal ještě musí posvětit regulatorní orgány, ale neočekáváme, že by s tím měl být problém vzhledem k velikosti obou bank.
Creditas byla na konci roku 2021 významně větší bankou než Expobank CZ, ale pořád ne nějak velkou. Její bilanční suma byla 62,8 mld. korun, ale disponovala vlastním kapitálem jen 4,5 mld. korun. Skoro 23 mld. korun měla na konci roku na 2T Repo u ČNB. Obdobnou sumu za klientskými úvěry a za 13 mld. držela bondy, z toho více než 11 mld. korun v bondech státních.
Spojení obou bank celkem dává smysl z pohledu Creditas a Pavla Hubáčka. I z pohledu prodávajících, protože ti v podstatě jsou v situaci, kdy se banky zbavit musí vzhledem ke své národnosti a vzhledem k tomu, jak dopadla Sberbank.
Musk se u soudu postavil za nabídku na rychlý proces
Twitter Inc začal v úterý obhajovat svůj postup pro zářijový proces ve věci žaloby, která se snaží udržet Elona Muska u jeho převzetí ve výši 44 miliard dolarů, přičemž uvedla, že nejistota způsobená Muskovým pokusem odejít společnost poškozuje. „Pokračující nejistota poškozuje Twitter každou hodinu každého dne,“ řekl William Savitt, právní zástupce Twitteru, na slyšení, které probíhalo na dálku poté, co soudkyně Kathaleen McCormick, měla v pondělí pozitivní test na COVID-19. Společnost se sídlem v San Franciscu se snaží vyřešit měsíce nejistoty pro své podnikání, když se Musk snaží odstoupit od dohody kvůli „spamovým“ účtům Twitteru, které jsou podle něj zásadní pro její hodnotu. Twitter požádal McCormickovou z Delaware’s Court of Chancery, aby konstatovala, že Musk porušil dohodu o fúzi, a aby mu nařídila celý obchod dokončit za dohodnutou cenu 54,20 USD za akcii. Twitter požaduje urychlený proces, protože řekl, že Musk pošpiňuje Twitter a podkopává důvěru tím, že odmítá schválit iniciativy, jako je plán udržení zaměstnanců.Společnost uvedla, že přijetí Muskova návrhu „pomalé chůze“ na zkoušku v roce 2023 ponechává jen málo času na další soudní spory o financování dohody.
Musk v pátek obvinil Twitter, že usiluje o „warpovou rychlost“, která by ho „dohnala“ ke koupi Twitteru. Od dubna, kdy Musk souhlasil s nákupem Twitteru, zpochybňuje, zda společnost neuvedla regulační orgány v omyl ohledně falešných účtů a tzv. robotů, a řekl, že navrhl únorový termín procesu, aby měl dostatek času na vyšetřování. Akcie Twitteru se propadly z více než 50 USD za akcii až na 32,55 USD.V úterý ráno se Twitter obchodoval kolem 39,16 dolaru, což je nárůst asi o 2 % a nejvyšší úrovně od doby, kdy Musk řekl, že odchází.Minor Myers, profesor na právnické fakultě UConn, řekl, že očekává, že McCormicková přijme plán blízký návrhu Twitteru. “Čím déle se to vleče, tím hůře pro Twitter,” řekl. “Je tu větší riziko, více věcí, které se mohou pokazit.”
Vláda deklarovala ambici pro nákup F-35
140-150 mil USD/kus. Flotila 24 letounů. A roční náklady na provoz odhadem 5 mld. korun. To je odhad vojenského publicisty Jiřího Vojáčka, že by mohlo stát českou armádu pořízení vč. všech vedlejších investic do infrastruktury, bojových letounů 5. generace F-35 Lightning od nejvýznamnějšího světového producenta stíhacích letounů Lockheed Martin. To by představovalo dosti radikální změnu proti stávajícím 14 pronajatým švédským stíhačkám JAS 39 Gripen od společnosti Saab. Česká vláda prostřednictvím premiéra Petra Fialy deklarovala, že má v úmyslu zahájit jednání o nákupu až 40 amerických strojů. Část veřejnosti tím byla překvapena, nicméně problém se vzdušnou obranou je potřeba tak jako tak vyřešit, protože končí období pronájmu stávajících letounů. Česká vláda má rovněž možnost pokračovat ve spolupráci se společností Saab, která by umožnila odprodej stávající letounů plus by byla schopna dodat poslední verze Gripenů. Alternativou tomu je právě nákup stíhaček 5. generace, jejich projektovaná technologická životnost je významně delší než v případě Gripenů. Hlavním argumentem pro Gripeny je úspora nákladů a to, že se jedná o více prověřený typ letadel. Na druhou stranu F-35 je navzdory svému mládí už teď legendou. Vznikla jako výsledek soutěže tzv. JSF, což bylo zadání americké vlády na multiúčelový stíhací letoun. V rámci JSF spolu soupeřili Lockheed Martin a Boeing. Vítězem se nakonec stal Lockheed Martin, který už desítky let vévodí produkci špičkových stíhacích letadel především díky převzetí know how ze slavné Skunk works. V provozu jsou první letouny od roku 2006. USA významně začaly zařazovat do provozu své letouny F-35 po roce 2016 a významně pak v posledních letech. V americké armádě mají za úkol nahradit F-35 zejména multifunkční ikonické F-16. Britové s F-35 nahradili Harriery a Tornada. Ve výzbroji mají F-35 Australané, Izraelci, Italové, Norové a Holanďani. Sami Američané si od Lockheedu objednali více než 2400 kusů F-35! Takže je evidentní, že jim velmi věří. Skoro 200 kusů budou kupovat Japonci. Nároční Izraelci berou 75 kusů. A mnoho dalších zemí. Nákup vážně zvažují i Němci.
F-35 je mimořádný letoun, který se vyrábí v 5ti variantách. Varianta B umožňuje vertikální starty a přistání. C je uzpůsobená letadlovým lodím. Speciální variantu mají rovněž Izraelci. Češi by pravděpodobně sáhli po základním modelu A, který je splňuje definici stealth letounu s minimální radarovou stopou, špičkovou avionikou, přesnými zbraňovými systémy, elektronickým bojem a mimořádnými výkonnostními a manévrovacími parametry. Dosud bylo vyrobeno něco přes 800 kusů těchto letadel. Dolet těchto letounů se pohybuje okolo 2000 km a jejich bojový rádius je řádově přes 1000 km, což je pro Českou republiku naprosto dostačující pro vzdušnou obranu. F-35 má dvojnásobnou vzletovou hmotnost než Gripen, což umožňuje vzít do vzduchu o 3 tuny více zbraní. F-35 má v podstatě dvojnásobný výkon motorů. Navíc Gripen nedisponuje stealth technologií. Zkrátka pro českou armádu představuje sázka na F-35 jasnou preferenci kvality na úkor úspory. Navíc si tím uděláme oko u hlavního spojence v NATO, splníme tím náš dlouhodobý závazek vyplývající z členství v NATO investovat do obrany a uděláme ze sebe hodně těžký terč pro kohokoliv, kdo by jen uvažoval o narušení českého vzdušného prostoru.
Jak se Vám líbil příspěvek?
K ohodnocení článku klikněte na hvězdy