Eurový miliardář Jaroslav Haščák opět obviněn
Jak se dalo očekávat, tak problémy Jaroslava Haščáka pokračují. Tento muž, který měl pověst největšího ekonomického mozku investiční skupiny Penta, byl obviněn ze zosnování a podporování zločinecké skupiny společně s bývalou šéfkou Fondu národního majetku Annou Bubeníkovou. Haščák byl policií zadržen před Vánocemi v roce 2020 a na vazbě strávil více než měsíc. Haščákovo obvinění z korupce a praní špinavých peněz shodil ze stolu Nejvyšší soud na Slovensku. Obvinění Haščáka souvisí s mnoho let starou kauzou Gorila, která vyplula na veřejnost už před více než 10 lety a která souvisí s Haščákovými kontakty s politiky a státními úředníky v letech 2005 a 2006 ohledně privatizace státních podniků.
Penta v roce 2021 vydělala v čistém na konsolidované úrovni 571 milionů EUR a hodnota jejího konsolidovaného vlastního kapitálu dosáhla více než 3 mld. EUR. Haščákovo podíl ve společnosti Penta byl převeden do svěřenského fondu T69. Haščák měl ještě v roce 2019 44,1 % podíl v Pentě. Až za ním byl s 42,98 % podílem Marek Dospiva. Přesná výše aktuálních podílů se dá částečně vyčíst z Evidence skutečných majitelů v českém obchodním rejstříku. 45,77 % nepřímý vlastnický podíl v Česká lékárna holding i Penta Real Estate (klíčová aktiva skupiny) drží Valeria Haščáková, která je beneficientem svěřenského fondu T69. Podle tohoto rejstříku podíl Marka Dospivy je 45,96 %, což znamená, že Dospiva i Haščákova rodina posílili po odchodu Jozefa Oravkina z akcionářské struktury.
Cenový strop pro ruskou ropu 60 dolarů za barel
Jak dál s úrokovými sazbami v klíčových ekonomikách
USA
Aktuální sazba Fedu je na 4 %. Soudě podle cen IRS kontraktů se ale krátkodobě ještě čeká zvýšení k hodnotám až okolo 5 %. Inflace v USA sice není tak strašná, ale růst cen nemovitostí je velmi výrazný. Pro americké akcie a další aktiva se každopádně výrazné zlepšení v následujících měsících neočekává vzhledem k dalšímu pravděpodobnému navyšování sazeb. Fed zasedá 14. prosince.
Eurozóna
Sazby jsou aktuálně zatím jen na 2 %. Ale zvýšení se očekává minimálně někam k 2,5 %. Na druhou stranu Eurozóna navzdory 10 % inflaci bude mít zřejmě málo odvahy vydat se k tak výraznému zvýšení úrokových sazeb jako USA. Tzn., že evropská aktiva by nemusela být pod takovým útlumem jako ta americká. Na druhou stranu evropská ekonomika řeší jiné problémy.
Velká Británie
Bank of England má sazby na 3 %. Trh očekává určitě ještě zvýšení nad 4 % relativně rychle. A čeká také, že sazby budou vysoké několik let soudě podle cen úrokových swapů.
Čína
Čínské sazby jsou na 3,65 %, kam vyklesaly z hodnot okolo 6 % už během posledních 10 let. Čínská ekonomika systematicky dlouhodobě sazby snižuje, aby demonstrovala, že už se jedná o vyspělou ekonomiku. V letošním roce poprvé v historii nastala anomálie, že čínské státní bondy nesou nižší výnos do splatnosti než americké bondy. Zvyšování úrokových sazeb v Číně je relativně nepravděpodobné. Naopak se čeká další pokles.
Japonsko
Japonská centrální banka má úrokové sazby v záporné výši -0,1 %. Tento zoufale předlužený stát si nemůže dovolit úrokové sazby navyšovat, protože by to pro jeho finanční instituce, státní obsluhu dluhu i velkou část obyvatel i firmy byla katastrofa.
