Zvyšování úrokových sazeb ve významných ekonomikách pokračuje
Americký Fed navýšil základní úrokovou sazbu na 4,00 % změnou o 0,75 %. Americká ekonomika bojuje s 8 % inflací, což je hlavní příčina této politiky. Dá se očekávat ještě další zvýšení, ale zřejmě už ne tolik výrazné jako například v ČR. Nicméně šéf Fedu Powell je považován za jestřába. Přispívá k tomu i jeho postoj, že je lepší restriktivní měnovou politiku trochu přestřelit než riskovat důsledky toho, že bude příliš mírná. Dluh v americké ekonomice je mnohem větší obecně ve vztahu k HDP nejen u státu, ale zejména u obyvatelstva a firem. Tudíž nedá se očekávat, že by úrokové sazby směřovaly nad 5 %, pokud se nestane něco opravdu zásadního z hlediska inflačního tlaku.
Britové jsou trochu pozadu. Navyšovali na 3 % z 2,25 %. Taky se to projevuje tím, že libra vůči dolaru slábne. Pořád jsou ale Britové odvážnější než Evropská centrální banka. Ta je stále na 2,00 %. Z velkých ekonomik je skutečně nejodvážnější měnová politika v USA, kde od konce roku 2021 je nárůst 3,75 %. Na druhém místě je Kanada, která letos navýšila o 3,5 %. Británie o 2,75 %. Eurozóna ale rozhodně nepředstavuje největší monetární zbabělce (či slušněji holubice). Největší opatrníci jsou v tomto směru Japonci. Ti se svými sazbami nehnuli ani o milimetr letos a nechávají je na -0,1 %. Dokonce i extrémně monetaristicky expanzivní Švýcaři se odhodlali k nárůstu úrokových sazeb z -0,75 % na 0,5 %.
Tato situace nenahrává dluhopisovým fondům, ani akciovému trhu. Je to nebezpečné i pro českou korunu, která teď na rostoucím trendu snižováním sazeb riskuje silné oslabení a brutální tlak na pálení devizových rezerv. V případě USA se ale už přibližujeme horní hranici toho, co americká ekonomika snese. U Evropy a Británie ještě nějaký větší prostor je, ale zase zvláště Eurozóna zas tak vysoké úrokové sazby neustojí. Na to je příliš zadlužená.
Již za 5 dní důležité americké volby
8. listopadu se v USA konají tzv. Midterm volby, kde se současně hlasuje Senátu, Sněmovny na federální úrovni, a na státní úrovni se pak hlasuje v důležitých volbách na úrovni jednotlivých států, ze kterých vzejdou nové státní vlády v čele s guvernéry, nejvyššími státními zástupci. Konají se současně i volby v části USA do municipalit.
Všeobecně se čeká na to, jak se změní rovnováha v kongresu. Midterms bývají velmi důležité, protože se nacházejí v polovině mandátu prezidenta a protože případný neúspěch jeho strany může vést k totálnímu zablokování jeho legislativních snah. Demokraté Joe Bidena mají v tuto chvíli 220 členů z 435 ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu je to 50:50.
Mírnými favority ve volbách se podle průzkumů jeví být republikáni. Ale jejich náskok je podle agregátů průzkumů kolem 3 %, tedy nic, co by nám teď něco řeklo. Důležité budou jednotlivé souboje. Americké volby jsou postavené na většinovém systému, takže je úplně jedno, že váš kandidát drtivě vyhraje a kandidát druhé strany těsně vyhraje. Díky tomu americký systém generuje mnohem více politických osobností v Kongresu.
Každopádně příští týden budou americké volby velké téma, které stojí za to detailně sledovat.
Musk si hraje s Twitterem
Poté, co převzal vedení společnosti jako krizový CEO, se Elon Musk v očích kapitálového trhu jeví být čím dál více jako prazvláštní bizarní postavou z nějaké investiční reality show. Jestli má Donald Trump v mediálním humbuku nějakého nástupce, tak je to Musk. Ostatně tihle dva mají k sobě blízko a Muskovi se nelíbilo, že Trump dostal na Twitteru ban. Poté, co akvizice byla 27.10. dokončena ze strany Muska, byl Twitter delistován z akciového trhu. A Musk a jeho financiéři, mezi které patří např. Alwaleed Bin Talal, si Twitter koupili na trhu za 44 mld. USD. Vzhledem k tomu, že v roce 2021 měla tato firma provozní ztrátu 400 milionů, rok předtím nulový provozní zisk a roky předtím v nižších stovkách milionů USD, tak je to hodně drahá hračka.
Twitter není mašina na peníze, ale má obrovské dosahy a vliv. A to jediné, o co v celé této transakci jde. Musk a jeho přátelé si koupili vliv, kterým mohou trápit ty, od kterých něco chtějí. Představte si Babišovu akvizici za 4 mld. korun, vynásobte to 10x a hodně to dolarů a máte zde něco prakticky stejného, akorát s globálním dosahem a s daleko menším rizikem, že vám odejdou čtenáři a content, protože toto je sociální síť bez novinářů. Musk ale zase brilantně hraje svojí vrtěti psem hru, kde se snaží vzbudit zdání, jak mu jde o monetizaci. Hlupáčci mu to baští i s navijákem a brojí, že za modrý ověřený účet nebudou platit 8 USD za měsíc…Klasická Muskova snaha odvést pozornost od podstatného.
Další významné propady na akciovém trhu přišly poslední týden
A šlo o velká jména:
Amazon -20 %, od začátku roku už -45 %.
Facebook -30 %, – už jsme psali minulý týden, že se řítí. Po vydání týdeníku záhy letěl.
Airbnb -18 %
Akcie s extrémním goodwillem jsou první na ráně. Píšeme o tom pořád. Změní se sentiment a goodwill mizí jak pára nad hrncem.
