Napětí na Ukrajině dopadá na světové trhy
Konec politické krize na Ukrajině je zatím v nedohlednu. Rusko akumuluje jednotky a vojenský materiál na hranicích s Ukrajinou, odhady uvádějí až 100 tisíc vojáků. Ukrajinská armáda je v pozoru a připravuje se na invazi, kterou Moskva samozřejmě popírá a tvrdí, že žádné takové plány nemá a je v jižním Rusku a v Bělorusku pouze na cvičení. Je to důležitý moment pro NATO, která musí ukázat pospolitost a připravenost potenciálně bránit své východní hranice. Scénář invaze, který je podle Polska, Rumunska, Litvy, Lotyšska a Estonska, je více než pravděpodobný. Právě v Pobaltí a Polsku je rozmístěno 4 tisíce jednotek NATO podpořených tanky, letadly a výzvědnou technikou a evropští spojenci se již rozhodli posílit pozice ve východní Evropě. Dánsko poslalo do Baltského moře vojenskou fregatu a 4 stíhačky F-16, Španělsko posílá do oblasti válečné lodě a uvažuje o alokaci stíhaček v Bulharsku, Francie oznámila, že je připravena poslat jednotky do Rumunska a Nizozemsko posílá dvě stíhačky F-35 také do Bulharska. Nejdůležitějším se však zdá americké oznámení z pondělí, že USA uvedly do stavu pohotovosti 8 500 vojáků, kteří by měli být při eskalaci umístěni v regionu.
Kromě rozmístění vojenských jednotek na území aliance pomáhají spojenci také Ukrajině jako takové. Evropská unie schválila finanční pomoc ve výši 1,2 miliard dolarů, aby se země mohla vyvarovat konfliktu. Balíček je složený z grantů a výhodných půjček. Další pomocí jsou dodávky vojenského materiálu, kterou zasílají Spojené státy, ale i členské země EU. Rusko požaduje, aby NATO odvolala slib, že se Ukrajina může připojit k alianci a aby stáhla jednotky ze zemí bývalého sovětského bloku.
Celá situace významně ovlivňuje evropské i světové trhy. V komplikované pozici se nachází především Německo, které je jedním z dominantních členů EU a NATO a musí tak pomoci spojencům, ale zároveň má otevřený účet s Ruskem kvůli plynovodu Nord Stream 2, který je klíčový pro dodávky ruského plynu do Německa. Toho putuje v posledních týdnech k naším západním sousedům nejméně v historii a způsobuje tak vysoké ceny energií, které zatěžují celou ekonomiku. Ještě před rokem byly ceny energií o 69 % nižší, než jsou aktuálně a další eskalace napětí by ceny vyšroubovala ještě výše. I proto je Německo prozatím pasivním hráčem, odmítlo poslat dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu, ale zároveň stále neudělilo povolení zahájit dodávky plynu přes nový baltský plynovod.
Krize těžce dopadá i na akciové trhy. Euro index STOXX 600 v pondělí klesl o 2,1 % na nejnižší úroveň od prosince 2020. Indexy v Londýně, Paříži i Frankfurtu klesaly o 1 až 2 %. Nejhorší výkon za sebou mají technologické akcie, jejichž index poklesl o 4 % kvůli vyhlížejícímu zvedání amerických úrokových sazeb. Hororových 5 dní má za sebou například Netflix se ztrátou 26 %, Rivian s 20 % poklesem nebo Coinbase s 18 % ztrátou. S&P 500 se od svého rekordního 3.ledna dostalo o něco méně než 10 % a vyhlíží svojí první korekci (tedy pokles o více jak 10 %) od pandemického kolapsu v roce 2020.
Investoři se odklonili od akcií a investují do ropy, jejíž cena vystřelí, pokud se krize bude prodlužovat nebo když Rusko zahájí ukrajinskou invazi. Barel ropy brent se vyšplhal na 88,89 dolarů. Nicméně ukrajinská krize je z ekonomického hlediska především otázkou plynu a jeho druhým velkým zdrojem jsou americké dodávky LPG. Tento týden se zástupci Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa setkají v Paříži, aby doufejme našli společnou cestu z krize.
Policie vyšetřuje Borise Johnsona
Moderna a BioNTech v problémech
Další problémy pro Credit Suisse
Jak se Vám líbil příspěvek?
K ohodnocení článku klikněte na hvězdy