Ačkoliv je pražská akciová burza z pohledu globálního významu zcela zanedbatelná a sami Češi v ní mají mizivou část svého majetku, tak investiční veřejnost celkem nelibě nese události poslední doby souvisejí s tzv. Windfall tax. Tato daň z mimořádných zisků je velkým diskusním tématem, protože by měla dopadnout na ty, kteří profitují ze současné situace – banky a energetické společnosti. Mělo by se jednat o mimořádnou 60 % přirážku k 19 % sazbě DPPO z nadměrných zisků dosažených z výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. Nadměrný zisk se bude počítat proti průměru z let 2018 až 2021, ke kterému se přidá 20 %. Dopadá na banky s úrokovým příjmem nad 6 mld. korun a energetické holdingy s obratem nad 2 mld. korun.
Což se pochopitelně zásadně nelíbí akcionářům této společnosti. V praxi se to týká zejména ČEZu, Komerční banky, Erste a Monety. Plus samozřejmě řady dalších firem, které na burze se svými akciemi nejsou.
Vláda je aktuálně kritizována především za to, že ohledně zavedení WFT nekomunikuje úplně profesionálně a jednotně. Jedná se pochopitelně o významné kurzotvorné informace z pohledu fundamentálního ocenění akcií a tak celá situace chvilkami zavání tím, že trhu jsou předávány informace nevhodnou formou. Padají ve veřejném prostoru i výrazy jako manipulace s trhem a otázky, kdo na těchto informací jako insider vydělává. Těžko říct, zda je za tímto způsobem komunikace záměr nebo jen amatérismus. Každopádně pro důvěryhodnost akcií na pražské burze není dobře to, jakým způsobem vláda komunikuje o WFT. Rozpor v komunikaci ohledně WFT byl zejména mezi vicepremiérem Jurečkou a ministrem financí Stanjurou. Jurečka novinářům sdělil, že na vládě je podpora pro zavedení WFT pro rok 2022, zatímco Stanjura následně veřejnosti sdělil, že se počítá se zavedením WFT až od roku 2023. Ještě před Jurečkou ale komunikovala o WFT místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová na twitteru. Zkrátka úplný kocourkov, který byste čekali někde hodně na východě a ne v civilizované zemi s tržním hospodářstvím. V normálním světě by vystoupil premiér na tiskové konferenci a oznámil by novinářům, na čem se vláda dohodla a co bude prosazovat. A ne aby takové informace prezentoval někdo, kdo ani není členem vlády (Richterová je místopředsedkyně Sněmovny).
Richterová svůj tweet napsala v úterý večer. Ve středu ráno prudce spadly akcie ČEZu ze 780 Kč na 733 Kč o 6 %. Aktuálně jsou na 756 Kč. Obdobná situace byla i u Komerční banky, Erste a Monety.
Pohledem tržní kapitalizace je pražská burza sice malá, ale z pohledu free float akcií je ještě menší a ještě mnohem méně významná. Když se podíváme na nejvýznamnější tituly pražské burzy, tak prakticky všechny mají za sebou velké strategické akcionáře a nejedná se o burzovně obchodovatelné firmy v pravém slova smyslu. Což se bohužel odráží i na důvěryhodnosti celého českého akciového trhu.
ČEZ – 69,78 % podíl českého státu, který vykonává svá akcionářská práva hodně nezodpovědně dlouhodobě.
Erste – 20 % podíl Spar casse, jedna z mála skutečně veřejně obchodovaná firma z těch největších titulů
Komerční banka – 60,35 % podíl francouzské banky Societé Générale, rozhodně není standardní burzovně obchodovaná firma Moneta – 29,94 % podíl Tanemo (PPF), velmi silný akcionář, který se navíc pokoušel o kompletní převzetí.
V případě bank je dost diskutabilní vůbec hovořit o mimořádných ziscích v současné době. Na první zcela neinformovaný pohled možná ano, protože amatér vidí, že banky si díky růstu sazeb 2T Repo účtují vyšší úrokové sazby. Na druhou stranu jim rostou i náklady na jejich cizí zdroje – mají vyšší úrokové náklady na vkladech, musí vydávat hypoteční zástavní listy s vyšším finančním nákladem, zdražují se jim mezibankovní půjčky, rostou jim defaulty na poskytnutých půjčkách, klesá jim tržní hodnota držených cenných papírů (zejména státních dluhopisů) a v podrozvaze se významně zhoršuje kvalita zástav, kterým dlužníci ručí za své úvěry. Aplikování WFT na bankovní instituce je tedy dost kontroverzní sama o sobě a současná vláda tímto pouze prokazuje, že v této oblasti není příliš kompetentní.
Pokud se budou banky chtít vyhnout placení WFT, mají celou řadu možností, jak realizovat ztráty plynoucí z toho, že jim klesla hodnota aktiv. Zejména u státních dluhopisů a pohledávek oceňovaných čistou současnou hodnotou to bude až primitivně jednoduché zaúčtovat. Protože je to objektivní pravda. Když budou banky chtít, tak si podstatnou část zisků odloží do období, kdy už budou úrokové sazby nízké a kdy se dá čekat, že se jich WFT nebude týkat. Samozřejmě burzovně obchodované společnosti chtějí, aby jim tržní kapitalizace neklesala, ale ruku na srdce. Takové SoGe to může být úplně šumák, protože její vlastní valuace je hrůzostrašných 0,29 na price to book. Komerčka aktuálně P/B 1,02 je proti tomu valuační Rolls Royce.
Obecně se dá říct, že zavedení WFT je velmi nesystémovým krokem v české ekonomice, který není systémový ani kapitalistický. Je to výplod choré nekompetentní socialistické mysli, který se na konci přinese akorát problémy. A bohužel je to také důkaz toho, že současná vláda je jen spolek levicových teoretiků. Podobnými kroky se akorát dosáhne snahy vyhnout se placení této daně, odradí to zahraniční investory od vstupu do ČR a vybrané peníze z této daně se utopí v astronomickém deficitu veřejných financí, kde je reálně stejně nikdo nezainvestuje do kvalitní infrastruktury. Mnohem větší smysl by dávalo, aby například ČEZ svůj mimořádný zisk nechal uvnitř své skupiny a získal tak kapitál, který zoufale potřebuje pro investice do své infrastruktury a snížil jeho pomocí své zadlužení. Ale to by musel tuto zemi řídit někdo ekonomicky příčetný.
Smutné na tom všem je, že neviditelná ruka trhu trestá mocným pohlavkem i ty, kteří si to neuvědomují, že postupují zcela hloupě. Vláda by okamžitě měla začít řešit masivní mandatorní výdaje státního rozpočtu. A začít s tvrdým propouštěním státních zaměstnanců. Nezaměstnanost okolo 3 % by to rozhodně unesla. Namísto navyšování transferů by naopak měla přistoupit k jejich omezování. Radikálně by měla začít šetřit všude, kde se dá, aby rozpočtový deficit dostala pod svou kontrolu. A pokud chce řešit problémy s energetickou krizí, tak musí přistoupit k tomu, že vytvoří tržní mechanismus kolektivního vyjednání podmínek takovým způsobem, aby došlo ke zlevnění nákladů na únosnou mez. A legislativně by měla prosazovat takovou míru flexibility migrace mezi poskytovateli služeb a chránit spotřebitele tím, co dovolí poskytovatelům. A hlavně řešení každé rozpočtové krize je i v hledání nových příjmů. Když se díváme na nejrůznější programy veřejných financí, které nemají přímou vazbu na to, aby se v této zemi lépe podnikalo, tak touto cestou opravdu naše problémy nevyřešíme. Ekonomickým úkolem této vlády je hledat každý den řešení, aby podnikatelé mohli efektivnějším způsobem pracovat. Aby rostla efektivita práce a aby do této země proudil zahraniční kapitál. A k tomu zde musí být vhodné podmínky a infrastruktura. Podnikatele v této zemi trápí, jak dlouho trvá povolování staveb. Jak rigidní je pracovní trh. Jak neefektivní je státní správa. Nedostatečná dopravní infrastruktura, nedostatek kvalitních univerzit v regionech, nefunkční ochrana hospodářské soutěže a mizerná vymahatelnost finanční regulace. A mnoho dalších věcí, které bohužel nikdo neřeší.
Vláda poškozuje kapitálový trh a prokazuje jasnou ekonomickou nekompetenci
