Americký startup SiMa.ai začíná dodávat speciální čip a systém pro strojové učení
Vypadá to, že trh s čipy a jejich uplatnění otevírá zcela nový trh, který by mohl být dokonce větší, než hit poslední doby – cloud computing. SiMa.ai se sídlem v Silicon Valley, startup zaměřený na strojové učení podporovaný Fidelity Management & Research Company, v úterý uvedl, že začal dodávat čipy a systémy zákazníkům, kteří je testují, což je důležitý krok pro masovou výrobu.
Produkt nazvaný MLSoC, zkratka pro „machine learning system on chip“, je konstruován pro zpracování videa a obrázků pomocí strojového učení a tradičních počítačů na jediné platformě. Používá se pro průmyslovou robotiku, drony, bezpečnostní kamery, satelitní snímkování a případně auta s autonomním řízením. Mezi členy představenstva SiMa.ai patří Moshe Gavrielov, nezávislý šéf v představenstvu předního světového výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Co., a Lip-Bu Tan, který byl zvolen do představenstva společnosti Intel s účinností od 1. září 2022.
Krishna Rangasayee, generální ředitel a zakladatel SiMa.ai, uvedl, že zatímco datová centra a cloudové systémy používají špičkové čipy pro aplikace strojového učení, vývoj čipů pro gadgety, jako jsou bezpečnostní kamery a drony, je pomalejší i přes doslova explozi nových zařízení připojených k internetu (IoT). “Podle mého názoru je to větší trh než cloud. Je to trh v řádu bilionů dolarů,” řekl. Tan, který také investoval do SiMa.ai, uvedl, že ho zaujala strategie společnosti vybudovat softwarovou platformu pro čip, která podporuje všechny formáty strojového učení, což společnostem usnadňuje používání čipu ve svých produktech. Polovodiče SiMa.ai jsou vyráběny v TSMC a k návrhu čipu byl použit softwarový nástroj Synopsys Inc. Sériová výroba je naplánována na první čtvrtletí příštího roku, řekl Rangasayee.
Sony chce překročit „stín“ konzolí a koupí platformu pro hry na mobilních zařízeních
Sony Group Corp v pondělí oznámila, že koupí společnost Savage Game Studios se sídlem v Helsinkách a Berlíně za nezveřejněnou částku. Japonský konglomerát by se rád tímto krokem vymanil ze zajetí konzolí.Šéf herni divize Sony Jim Ryan v květnu nastínil plány na radikální rozšíření portfolia her mimo konzole PlayStation 5 a zaměření skupiny na hry pro jednoho hráče s více vydáními pro PC a mobily.Společnost Savage Game Studios, která byla založena před dvěma lety a pracuje na akčním titulu pro mobily, se stane součástí nové mobilní divize PlayStation Studios, uvedla společnost Sony v prohlášení.
Někteří však vyjadřují pochybnosti nad tím, zda se podaří naplnit očekávání Sony. Není to tak dávno co tituly jako Uncharted a God of War, které si našly cestu i na mobily, skončily jako propadáky. A to nehledě na svůj úspěch na „nepřenosných“ zařízeních.Zábavní konglomerát doufá, že využije stále se zvětšujících spotřebitelských výdajů na hry rozšířením na další platformy a zároveň se bude bránit technologickým posunům, které uvolňují vazby na objemný hardware.„PlayStation Studios musí pokračovat v rozšiřování a diverzifikaci naší nabídky mimo konzole a přinášet nové hry více lidem než kdy předtím,“ řekl Hermen Hulst, šéf PlayStation Studios.
Sony se snaží vyrobit dostatek konzolí PS5, aby pokryla poptávku uprostřed narušeného dodavatelského řetězce a minulý týden oznámila zvýšení cen na mnoha trzích kvůli tlaku posilujícího dolaru.Společnost ve čtvrtek minulý týden uvedla, že zvyšuje cenu své herní konzole PlayStation 5 na trzích včetně Evropy, Japonska a Británie v důsledku ekonomických tlaků včetně rostoucích úrokových sazeb.Společnost Sony uvedla, že zvyšuje cenu verze konzole vybavené diskovou jednotkou na 549,99 eur (550,81 USD) z původních 499,99 eur.Japonský zábavní konglomerát uvedl, že ve Spojených státech nedojde k žádnému zvýšení cen. Důvodem je boj s Xboxem společnosti Microsoft, která agresivně rozšiřuje svou službu předplatného her.
“Jsme svědky vysoké celosvětové míry inflace a také nepříznivých měnových trendů, které mají dopad na spotřebitele a vytvářejí tlak na mnohá odvětví,” napsal na blogu výkonný ředitel Sony Interactive Entertainment Jim Ryan.Zvýšení cen přichází v době, kdy byl herní byznys Sony zasažen problémy dodavatelského řetězce, které vedly k nedostatku hardwaru, přičemž cílem konglomerátu je zvýšit produkci PS5 pro nákupní sezónu na konci letošního roku.Zatímco zvýšení cen „je nutností vzhledem k současnému globálnímu ekonomickému prostředí a jeho dopadu na podnikání, naší hlavní prioritou i nadále zůstává zlepšení situace dodávek PS5,“ napsal Ryan.
Sony si klade za cíl prodat 18 milionů kusů zařízení v aktuálním hospodářském roce po prodeji 11,5 milionů kusů v hospodářském roce končícím březnem.„Přestože ceny PS5 vzrostly, navýšení je relativně malé a dochází k němu na trzích, kde cena vychází ze síly amerického dolaru,“ napsal analytik Ampere Analysis Piers Harding-Rolls. v příspěvku na blogu.„Microsoft využije zvýšení cen společnosti Sony, aby prosadil své ‚hodnoty‘,“ dodal Harding-Rolls.
Musk poslal nový dopis
Akcie Twitteru před dnešním „zazvoněním“ na burze klesly o 2,5 % na 39,02 USD. Elon Musk nepřestává Twitteru dělat těžkou hlavu a zaslal další dopis o ukončení obchodu společnosti, aby jako další důvod zrušení obchodu za 44 miliard dolarů uvedl nedávnou stížnost whistleblowera. Minulý týden Peiter Zatko, hacker známý jako „Mudge“, ve své stížnosti uvedl, že Twitter upřednostnil růst uživatelů před omezením spamu a nepravdivě tvrdil, že má solidní bezpečnostní strategii.
Pokud je toto obvinění pravdivé, pak Twitter porušil některá ustanovení smlouvy o fúzi, uvedl Musk a jeho právní tým v dopise z 29. srpna. Twitter však ve svém podání pro regulátory uvedl, že nové oznámení o ukončení bylo podle podmínek dohody neplatné a nesprávné. Musk také předvolal Zatka, aby získal informace především o tom, jak Twitter měří, respektive určuje, že se jedná o spamový účet.
Musk se rozhodl ukončit dohodu v červenci s tím, že společnost uvedla v omyl jeho i regulační orgány ohledně skutečného počtu spamových účtů nebo účtů robotů na platformě. Jeho právní tým uvedl, že obvinění o určitých skutečnostech, které byly Twitteru známy před 8. červencem, ale nebyly jim sděleny, poskytují další a odlišné základy pro ukončení dohody. Poslední zvrat událostí nastává v době, kdy obě strany míří k pětidennímu soudnímu procesu u soudu Delaware Court of Chancery, který má začít 17. října. Twitter žádá soudkyni Kathaleen McCormickovou, aby Muskovi nařídila jeho koupi dokončit za dohodnutých 54,20 dolaru za akcii.
Analýza: Muskův odvážný cíl prodat 20 milionů elektromobilů by Teslu mohl stát miliardy
Zda se jedná o odvážný cíl, nebo prostě fantasmagorii, napovídá analýza Reuters. Generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk nasměroval svou mladou společnost na agresivní cestu expanze, o jaké se žádnému jinému manažerovi automobilky ani nesnilo. Jenže je to cesta plná výmolů a překážek, které klidně mohou znamenat konec.
Muskův odvážný cíl prodat 20 milionů elektrických vozidel v roce 2030 je středem příslibu růstu společnosti pro akcionáře a jejího závazku podporovat přijetí udržitelné energie. Pokud by toho bylo dosaženo, Tesla by byla dvakrát větší než jakákoli automobilka v historii, což by představovalo zhruba 20 % celosvětového trhu s automobily. Ale takový exponenciální růst – 13násobný nárůst oproti odhadovaným 1,5 milionu vozů, které chce letos prodat – přijde na bezprecedentní náklady stovek miliard dolarů, podle analýzy Reuters. “Přirovnal bych to k projektu Manhattan ve druhé světové válce,” řekl výrobní expert Michael Tracy z The Agile Group s odkazem na rozsáhlé úsilí Spojených států vyrobit atomovou bombu.
Muskova vize představuje pro 19letou automobilku se sídlem v Texasu ohromující výzvy, z nichž v neposlední řadě je zajištění dostatečného množství baterií a kritických surovin, jako je lithium a nikl. 20 miliónů aut je prostě hodně. Tato fáze dalšího růstu, pokud by byla dosažena, by přesáhla dosavadní odhadovaný rámec a zásadně předělala globální automobilový průmysl, stejně jako těžbu a obchod s materiály pro baterie. Na své cestě by Tesla potřebovala postavit sedm nebo osm dalších „gigatováren“ – v průměru jednu každých 12 měsíců– nebo převzít podíl od každého konkurenta a stát se společností velikosti Volkswagen a Toyota Motor. Corp dohromady. Potřebovala by také asi 30krát větší kapacitu u výroby baterií k zásobování všech svých továren na vozidla.
Cena bude vysoká: Tesla by mohla během příštích osmi let utratit odhadem 400 miliard dolarů nebo více na vybudování nových závodů na montáž vozidel a baterií po celém světě a dalších 200 miliard dolarů nebo více na stavbu nebo nákup baterií, včetně nákladů na suroviny. Kanada, Indonésie, Indie a další vlády již lobují, aby získaly další investici Tesly do výroby elektromobilů. Oznámení by podle Muska mohlo přijít do konce roku 2022.Výroba 20 milionů vozidel ročně by vyžadovala, aby Tesla rozšířila jak vlastní kapacitu výroby baterií, tak kapacitu svých partnerů v oblasti baterií a dodavatelů surovin.
“Z dlouhodobého hlediska očekáváme, že vyrobíme řádově 3000 gigawatthodin nebo 3 terawatthodiny ročně,” řekl Musk investorům v červenci. “Myslím, že máme dobrou šanci, že toho skutečně dosáhneme do roku 2030, ale jsem si velmi jistý, že bychom to dokázali i dříve. “Současná kapacita výroby baterií Tesla je 100 gigawatthodin. Benchmark Mineral Intelligence, který sleduje globální průmysl baterií pro elektromobily, očekává, že Tesla bude v roce 2030 potřebovat 2,0 milionu tun lithia, 1,3 milionu tun niklu, 0,2 milionu tun kobaltu a 3,5 milionu tun grafitu na podporu výroby v roce 2030 o 3,0 terawatthodinách výroby baterií.
To je čtyřikrát více lithia a niklu, dvakrát více kobaltu a sedmkrát více grafitu, než celý průmysl očekává v rámci spotřeby v roce 2022. Benchmark popisuje cíle do roku 2030 jako „vysoce ambiciózní“. Tesla na žádost o komentář nereagovala. Automobilka, která jen zřídka zveřejňuje své dodavatelské vztahy, začala podepisovat smlouvy o odběru s těžaři a rafinériemi před více než deseti lety, podle bývalých manažerů Tesly, s nimiž mluvila agentura Reuters. V současnosti má smlouvy s více než 20 dodavateli materiálů po celém světě.
Surovinová kapacita potřebná k podpoře plánované výroby Tesly v roce 2030 dnes podle odborníků neexistuje. Muskův prodejní cíl závisí také na faktorech, které Tesla nemůže ovlivnit. Konkurenční automobilky nabízejí více elektrických vozidel, aby držely krok se sedany Model 3 a SUV Model Y od Tesly. V Číně domácí startupy jako Xpeng Inc, , Nio Inc a Li Auto Inc sice zaostávají za Teslou v objemu prodeje, ale zase rychle rostou.
Čínská společnost BYD, která prodává levná elektrická a hybridní vozidla, představuje pro Teslu celosvětovou výzvu. Naproti tomu Ford Motor Co a Rivian Automotive Inc porazily Teslu na trhu s elektrickými pickupy, významným rozvíjejícím se segment v Severní Americe. Mike Tracy je skeptický ohledně Muskovy schopnosti se vyvinout v příštích osmi letech globálního výrobního molocha s téměř dvojnásobnou výrobní kapacitou než Toyota, která je v současnosti největším výrobcem automobilů na světě podle objemu. „Byl by to mimořádný úspěch, vezmeme-li v úvahu, že Toyotě trvalo desetiletí, než si tuto pozici vybudovala,” řekl.
