Zlato, stříbro, diamanty. Jakou úlohu mají v portfoliu klienta? Přinášíme pohled investičních expertů.
Vývoj ceny zlata v letech:
Jan Maňák, ředitel obchodu pro ČR a Slovensko BNP Paribas Asset Management
1. Jak vidíte současný trh se zlatem a stříbrem? Jaká je podle Vás úloha vzácných kovů v portfoliích klientů?
Zlato je považované za ochranu proti inflaci. Pravdou ale je, že v posledních letech zlato příliš velkou ochranu proti inflaci neposkytlo. Energetické komodity i průmyslové kovy mají vyšší korelaci s inflací, než zlato. Je to logické, zatímco nedostatek průmyslových komodit se přímo promítá do růstu cen výrobců a následně i spotřebitelů, zlata se v průmyslu využívá jen asi polovina, druhá polovina produkce směřuje do investičních portfolií a tam už cenovou hladinu přímo neovlivňuje, takže korelace je spíš dlouhodobější povahy, ale krátkodobé změny cenové hladiny se do hodnoty zlata přímo nepromítají.
Proto si myslím, že zlato a stříbro do klientských portfolií patří, stejně tak tam ale patří také jiné typy komodit, energetické, průmyslové kovy nebo i zemědělské komodity, to vše jako součást alternativní složky portfolia.
2. Preferujete investici do tohoto segmentu skrze nákup fyzických komodit nebo skrze finanční instrumenty? V případě fyzických komodit, o jak velké gramáže jde? A v případě finančních instrumentů, uveďte prosím jaké.
Vzhledem k tomu, že pouze do cenných kovů je možné investovat prostřednictvím fyzického zlata, případně stříbra, u ostatních komodit je to prakticky vyloučené, doporučuju využít finančních nástrojů, ETF nebo podílových fondů.
Pokud někdo preferuje fyzické zlato, záleží, proti jakým rizikům se zajišťuje. Čím menší slitek, tím je gram zlata dražší, nicméně tím snazší je manipulace a případné využití zlata. Pokud se někdo obává, že nám hrozí ukrajinský scénář, pravděpodobně nakupuje větší množství dražších slitků bez ohledu na jejich relativně vyšší cenu. Podotýkám, že toto riziko nesdílím a fyzické zlato v portfoliu nedržím. Ekonomicky efektivnější jsou větší slitky, prostě zákon úspor z rozsahu. Ale platit za chleba kilovou cihlou zlata příliš praktické není.
3. Dává Vám smysl expozice do mincí a šperků? Jaký je Váš pohled na diamanty?
Smysl dává dlouhodobě budovaná sbírka mincí, například sběratelé, kteří pravidelně nakupují pamětní mince vydávané ČNB. Pro někoho, kdo se mincím dlouhodobě věnuje, může dávat smysl nakupovat na sekundárním trhu, podobně jako někdo, kdo sbírá stavebnice Lego, dokáže vydělat v této sběratelské oblasti. 99% populace bych takový pokus nedoporučil a sám se do něj nehrnu. Velmi podobné je to s diamanty a šperky. V 90. letech i banky poskytly úvěry, které byly zajištěné bezcennými diamanty. Když se to mohlo stát sofistikovaným bankám, mám pokoru před vlastní schopností rozeznat pravé mince či šperky od bezcenných kopií. Riziko, že se nadšený amatér stane obětí podvodu, je příliš velké.
Obecně platí, že nejen tradiční třídy aktiv, ale alternativy jsou citlivé na pohyb úrokových sazeb a změnu likvidity. I trh diamantů či jiných nelikvidních alternativních aktiv se může prudce propadnout v situaci, kdy dolar hledá svou hodnotu a kdy se americký FED chystá část stáhnout z oběhu (kvantitativní utahování). Investoři do kryptoměn by letos mohli vyprávět.
Josef Navrátil, investiční analytik eDO finance
1. Jak vidíte současný trh se zlatem a stříbrem? Jaká je podle Vás úloha vzácných kovů v portfoliích klientů?
Aktuálně je zlato pod tlakem protichůdných faktorů. Negativní vliv na cenu má bezesporu růst úrokových sazeb, kvůli čemuž se zvyšují oportunitní náklady jeho držby. Současně jsme svědky zpomalování tempa růstu peněžní zásoby, když centrální banky reagují na vysoké inflační tlaky utahováním měnových politik. To zlatu rovněž příliš nechutná. Na druhou stranu rostoucí geopolitická rizika a nejistota na trhu přináší pro zlato příznivý vítr. Hlavním smyslem zařazení drahých kovů do portfolia je diverzifikace. Zejména v případě zlata platí, že vykazuje velmi nízkou korelaci s finančními aktivy. Současně se jedná o pojistku proti příchodu dlouhodobější stagflace, v jejímž rámci by mělo zlato jako jedno z mála aktiv fungovat velmi dobře. V případě nepravděpodobného černého scénáře eskalace vojenského konfliktu může zároveň posloužit jako přenositelný uchovatel hodnoty. Proto zlato do většího diverzifikovaného portfolia rozhodně patří, přičemž jako optimum se jeví váha okolo 8-12 %.
2. Preferujete investici do tohoto segmentu skrze nákup fyzických komodit nebo skrze finanční instrumenty? V případě fyzických komodit, o jak velké gramáže jde? A v případě finančních instrumentů, uveďte prosím jaké.
Osobně mi dává smysl kombinace obou přístupů. Fyzické zlato se hodí spíše pro dlouhodobější investory jako pojistka před černými scénáři. Optimální je investovat do 1oz investičních slitků či mincí, ideálně prostřednictvím renomovaného obchodníka s přijatelnou marží. Ta se dnes z důvodu vysoké poptávky typicky pohybuje okolo vysokých 7-10 % oproti ceně surového kovu. Menší než uncové gramáže nedávají smysl, neboť mají vysoké premium nad burzovní cenou. Větší slitky jsou naopak nepraktické, protože každý kus již má poměrně vysokou hodnotu. V případě stříbra je fyzický nákup komplikovanější, zejména kvůli DPH a vysokým maržím.
Pro větší investory rozhodně stojí za úvahu i burzovně obchodované produkty kopírující cenu drahých kovů, které lze jednoduše koupit a prodat během několika vteřin. Za zmínku stojí například největší evropské ETC na zlato iShares Physical Gold, které kopíruje jeho cenu s nákladovostí 0,15 % ročně. Na trhu je však obdobných produktů celá řada, a to včetně ETF, které mohou distribuovat i finanční zprostředkovatelé. V případě stříbra dává vytvoření expozice touto cestou smysl dvojnásob. Je totiž poměrně levné, uložit do něj fyzicky velký objem majetku je tak spojeno s komplikovaným skladováním. Navíc se investor vyhne již zmíněné DPH.
3. Dává Vám smysl expozice do mincí a šperků? Jaký je Váš pohled na diamanty?
Toto hřiště bych přenechal lidem, kteří se na daný segment specializují. Nezkušený investor se může koupí sběratelských předmětů velmi jednoduše spálit. Nákup je navíc často spojen s vysokými náklady, například v aukcích je běžná přirážka okolo 20% nad dosaženou cenu.
Vývoj ceny stříbra v letech:
Alan Ibrahim, investiční specialista SAB servis
1. Jak vidíte současný trh se zlatem a stříbrem? Jaká je podle Vás úloha vzácných kovů v portfoliích klientů?
Vzácné kovy jsou díky své negativní korelaci vůči akciím vhodným doplňkem portfolia. V krizových obdobích sehrávají důležitou roli a díky své anticykličnosti snižují ztráty na akciích, které bývají velmi silně zasaženy negativní fází hospodářského cyklu. V portfoliích klientů doporučujeme mít komodity zastoupené a to maximálně do 10% hodnoty portfolia. Přesto na českém trhu operuje mnoho prodejců fyzického zlata, kteří jsou schopni takto zainvestovat klientovi veškeré volné prostředky, a to není dobré řešení. Problémem je velký rozdíl mezi prodejní a výkupní cenou zlata a stříbra, stejně tak absence diverzifikace.
2. Preferujete investici do tohoto segmentu skrze nákup fyzických komodit nebo skrze finanční instrumenty? V případě fyzických komodit, o jak velké gramáže jde? A v případě finančních instrumentů, uveďte prosím jaké.
Investice do fyzických vzácných kovů má své výhody a nevýhody. Mezi výhody patří skutečné vlastnictví zlata oproti vlastnictví cenného papíru. V době kolapsu ekonomiky, války, nebo podobných katastrof má tedy investor přímo u sebe skutečnou hodnotu. Nevýhodou jsou náklady na zabezpečení tohoto majetku (trezory, apod.), horší likvidita a nemožnost odprodat jen část slitku. Nicméně čím menší nakupuji slitky, tím větší je rozdíl mezi prodejní a výkupní cenou!
Cenné papíry, ať už jde o ETC nebo komoditní fondy mají výhodu v tom, že se nemusím reálně o majetek starat, to za mě dělá správce. Nevýhodou je, že u některých nástrojů podkladová aktiva nekopírují přesně cenu např. zlata, ale fondy jsou složitěji konstruovány a investují například i do akcií těžařů zlata. A samozřejmě poslední nevýhodou je vlastnictví cenného papíru, který by byl při kolapsu světového finančního systému k ničemu.
Při práci s klientem je důležité naslouchat jeho obavám, jeho strachům, jde primárně o nasycení jeho potřeb. Čím více klient chce mít drahé kovy u sebe, pak jsou fyzické komodity dobré řešení. Měl by ale vědět, že volí mezi dvěma možnostmi. Investováním do slitků s nízkou gramáží platí vysoké marže, ale získává lepší likviditu, naopak u investic do slitků s vysokou hmotností platí nízké marže, ale ztrácí likviditu. Ideální je pak vytvoření mixu ze slitků různé hmotnosti. To si ale při dodržení pravidla max. 10% hodnoty majetku může dovolit jen málokterý retailový klient. Naopak zkušenějším klientům, kteří důvěřují finančnímu systému, bych mnohem více doporučil investice prostřednictvím ETC nebo komoditních fondů. Nákladovost je mnohem nižší, a tak celkové portfolio bude dlouhodobě výkonnější.
Jiří Pech, investiční analytik Broker Trustu
1. Jak vidíte současný trh se zlatem a stříbrem? Jaká je podle Vás úloha vzácných kovů v portfoliích klientů?
Jak si trh zvyká na konflikt na Ukrajině, tak se i cena zlata postupně snižuje. Investorům dlouhodobě zlato doporučujeme jen jako volitelný doplněk portfolia, který by měl portfolio diverzifikovat do další třídy aktiv a tím ho lépe připravit na období hyperinflace nebo podobný černý scénář. Je potřeba říci, že současnou vyšší inflaci nepovažujeme stále za natolik extrémní, abychom se kvůli ní upínali ke zlatu.
2. Preferujete investici do tohoto segmentu skrze nákup fyzických komodit nebo skrze finanční instrumenty? V případě fyzických komodit, o jak velké gramáže jde? A v případě finančních instrumentů, uveďte prosím jaké.
Záleží na tom, co chce klient daným nákupem sledovat. V případě, že chce krátkodoběji spekulovat na růst ceny zlata, dává smysl komoditu nakoupit přes finanční instrumenty (ať už ETF, akcie těžařů anebo třeba nějaký micro futures kontrakt). V případě dlouhodobé investice, která je primárně míněna jako zajištění pro extrémní nestabilitu, dává smysl si zlato pořídit fyzicky.
Nicméně pak je potřeba mít vyřešenou i úschovu kovu. Co se týče velikosti slitků, tak bychom vždy doporučili maximální možnou velikost, jelikož u větších slitků jsou zpravidla výrazně příznivější ceny než u těch malých.
3. Dává Vám smysl expozice do mincí a šperků? Jaký je Váš pohled na diamanty?
Za nás je to podobný obor jako investice do umění. Pokud tomu klient rozumí anebo má nějakou podobnou expertizu, tak to klidně může zkusit. Ale neměli by se do toho pouštět nezkušení investoři.
Petr Saic, majitel Investičního Klubu a spolumajitel finančně poradenské společnosti SYNERGY FG
Zlato a stříbro má už několik let pevné místo v portfoliu našich klientů, a to na nejčastější úrovni 10% – 25% (dle situace a preference klienta). Zajišťujeme pro klienty častěji nákup ve fyzické podobě, který i přes vyšší transakční náklady nabízí výhody osobního a anonymního vlastnictví. S ohledem na aktuální válečnou situaci nedaleko od nás dává fyzická podoba investice klientům možnost snadno přenášet své investice v případě potřeby i do jiných zemí. Navíc to, že jsou kovy obchodovány v USD, přináší i zajištění proti znehodnocení domácí měny. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu věříme zlatu jako pojistce proti inflaci a stříbru jako strategickému průmyslovému kovu bez kterého se nedají zrealizovat plány na přechod na obnovitelné zdroje energie a elektromobilitu. Jako argument pro smysluplnost investice slouží také pohled na rozvahy centrálních bank vedoucích světových mocností, které v posledních deseti letech především zlato do svých devizových rezerv ve velkém dokupovali (USA, Čína, Rusko). Aktuální ceny vnímáme pak jako zajímavou příležitost na dokoupení pro investory, kteří do této doby vyčkávali.
