Když už máme ten Nový rok, dovoluji si přidat pár postřehů k akciovému trhu v roce 2024 ve smyslu toho, co mě zaujalo.
Za prvé k tomu pojmu Magnificent 7, který se pořádně začal používat až v roce 2024. Podle mě pěkná blbost. Už jen kvůli tomu, že součástí této skupiny je Tesla, stále nesplasknutá bublina postavená na nejagresivnějším marketingu naší doby. Je to novinářská zkratka, slovní hříčka. Blbost. Lidi si to pamatují, protože znají slavný film s Brynnerem, Bronsonem a McQueenem. Ale je to ptákovina totální.
V jednotlivých sektorech mě zaujalo následující.
Energy
Ropné společnosti mají velmi slušnou ziskovost, a to ani cena ropy není nějak dramatická. Rozhodně se domnívám, že je tolik geopolitického napětí, že cena ropy může jít výrazně nahoru. A ropné společnosti jsou vesměs dost levné. U těch největších gigantů je EV/EBITDA pod 8, což fakt není moc. Shell dokonce pod 4. Zrovna zmiňovaný Shell má slušné zadlužení a hodně slušný a relativně stabilní zisk velmi dlouho. Cena prakticky bez goodwillu. Shell namočený kromě ziskovýho byznysu s ropou, zemním plynem a rafinací taky v renewables. CAPEX investice jako hrom, buyback i dividenda. Něco velmi podobného by se dalo říct i o TotalEnergies. Zajímavý je i Equinor. Myslím si, že je to sektor, kde je hodně příležitostí. Velká korporátní kvalita za nízkou cenu. Taková sázka na logiku a zdravé finanční výkazy a reálný byznys a kvalitní cashflow.
Materiály
Tady mi to přijde vlastně dost drahý. Býval to levný sektor, ale už to moc neplatí. Na druhou stranu řada firem má fakt luxusní ziskovost. Třeba Linde dělá 40 % EBITDA margin. Přesto relativně složitý sektor. Běžnému smrtelníkovi bych doporučoval se spíše vyhnout stockpickingu. Samozřejmě je zde hodně příležitostí, který vychází z mnoha faktorů. Záleží, o jaké materiály se jedná, na geopolitické situaci a řadě dalších okolností. Je velký rozdíl se bavit o firmách těžících zlato a vzácné kovy a o chemičkách nebo firmách s přesahem do energetického sektoru. Tento GICS sektor je opravdu velmi různorodý.
Industrials
Nepřestává fascinovat příběh Boeingu. Firma už se od roku 2019 potácí v záporném vlastním kapitálu. Ty průšvihy s 737 MAX, nezvládnuté PR a marketing, a přesto se firma pořád drží na 132 mld. valuace, ačkoliv prodělává 5 let v řadě. Troufám si tvrdit, že nikoliv zanedbatelnou roli hraje, že Boeing hraje důležitou roli u B1 Lancer, B52 Stratofortress, F-22 Raptor a dalších klíčových leteckých projektů (např. E3 AWACS, AH-64, F-18 nebo Air Force One). Otázkou není, jestli Boeing skončí nebo ne. Nemůže skončit nikdy už z principu zachování bezpečnosti USA, ale spíš je otázkou, zda akcionáři věří na takový socialismus, že je ještě někdo bude vyplácet za jejich zpackané projekty, až se to vláda USA definitivně nějakou formou pokusí zachránit a ovládnout. Z jiného soudku. Rostoucí geopolitické napětí, válka na Ukrajině. To vše hraje pro velké defense hráče typu RTX nebo Lockheed Martin nebo Northrop Grumann. Nicméně víme, že jsou zde i valuačně cennější zbrojovky, jako je například slovinský AREX 
, který tyto firmy strčí svojí valuací do kapsy. Ale zpátky k tomu podstatnému. Defense hitec sektor má obrovskou budoucnost, protože zbrojit se bude jak o život v NATO státech a na Středním východě. Věřím těm hlavním hráčům letectví a námořní techniky. Naopak bych si moc nevsadil na ty, kteří budou dodávat spíše primitivnější technologie typu ruční zbraně pro hobíky a lovce (čti “myslivce”). Armády mají podfinancované úplně jiné segmenty a toto pro ně zdaleka není klíčové. Proto také tito tradiční výrobci krachují nebo končí třeba u českých kapitalistů (v některých případech nevím, co je horší). Zbrojit se každopádně bude určitě. Můj tip je jasný. Tržby budou hlavně v USA a náklady v EU. Ale něco určitě vydělají i přední evropské zbrojařské firmy, jako jsou Thales, Leonardo, Rolls-Royce, Safran, BAE Systems, Rheinmetall, Dassault Aviation a v neposlední řadě taky Airbus SE. Evropa se určitě bude snažit o to, aby se podstatná část investic utratila právě u evropských firem a na ně navázaných evropských subdodavatelů. Ale přesto si myslím, že hodně peněz z Evropy poputuje právě do USA. Valuace mezi zbrojaři působí docela vysoce, ale potenciál růstu je rozhodně větší než u prodeje iPhonů. Tak je to potřeba brát, pokud drtivá většina států NATO vynakládala na obranu výrazně méně než závazné 2 % HDP. Musíme si uvědomit, jak velký tento trh je. USA utrácí asi 900 mld. USD za armádu, což představuje cca 3 % HDP. Druhá Čína má 330 mld. USD za rok a méně než 2 % HDP. Rusko je asi na 130 mld. USD a více než 6 % HDP. A teď si představte, kolik může utratit Evropa, když takové Německo utrácí 66 mld. USD a je to jen 1,5 % HDP. Ukrajina ve válce utrácí 37 % HDP a zhruba stejnou částku jako Německo. Poláci se dostali na čísla okolo 31 mld. USD, když pozvedli svojí expozici k HDP na 3,8 %. Hodně velmi bohatých zemí utrácí za armádu velmi málo. A to znamená, že se v tomto sektoru může objevit nový trh ve stovkách miliard USD za rok na globální úrovni. Adeptů je hodně. Německo, Turecko, Japonsko, Švédsko, Finsko, Norsko, Rumunsko a mnoho dalších.
Cyklická spotřeba
Do tohoto sektoru se stále řadí Amazon. Nejsem toho úplně zastánce, protože ho vnímám daleko více jako technologickou firmu, ale to není podstatné. Amazon je mimořádně zajímavá firma, která dává brutální sumy do research & development nákladů. Zdaleka nejvíc ze všech firem na světě. Co z toho může vzejít, těžko říct. Každopádně zisky Amazonu jsou obrovské a hlavně stále rostoucí. Vysoká valuace je tam samozřejmě taky. A buybacky samozřejmě taky. Bezos sice za nějaký miliardy USD svoje akcie prodal, ale pořád drží těsně pod 10 % podíl. Nerad bych Amazon smetl ze stolu jako předražený. Je to zajímavé sledovat, ale jestli tam investovat, to taky nevím. Tesla je jiná story. To je produkt největšího marketéra naší doby Elona Muska. Tento člověk si dokázal vybudovat pověst technologického génia. Podle mého názoru je to právě spíše marketingový génius. Ale mnohem spíš bych ho zařadil do kategorie globálního finančního šmejda, který vydělává na ovečkách, které si roztleskává na své platformě X, kterou koupil ještě pod názvem Twitter spolu se saudskými “demokraty” za desítky miliard dolarů, aby se stala apolitickou, ovšem dopadlo to tak, že z ní udělal čistě politickou platformu pro prosazování svých politických názorů a ekonomických zájmů. Tržby Tesla rostou poslední dva roky již jen velmi pozvolně a zisky stagnují. Dosahují v absolutní výši jen zlomku toho, co dělá za čísla např. Toyota, přesto se Tesla obchoduje za 13x násobek svých tržeb, zatímco Toyota je na 1násobku. Hodnota Tesla ve výši bezmála 1300 mld. USD je totální úlet, který nemá žádné ekonomické opodstatnění pro firmu, která za 3 kvartály roku 2024 vydělala méně než 5 mld. USD v čistém při obratu 71 mld. USD. Prostě blázinec. Teslu v kvartálních tržbách i ziscích už přeskočil přímý konkurent BYD z Číny. Přesto má Tesla 13x větší hodnotu než tato dynamicky rostoucí firma. Analyticky tuto hodnotu nelze obhájit. Nikdy a nijak. Úplný nonsens. Kdo říká že ano, nevidí si na špičku nosu.
Co se týká těch nešťastných automobilek, tak mě stále překvapuje, jak negativní vibe má kolem sebe Volkswagen. Téměř každá zpráva o Volkswagen v médiích je negativní. Volkswagen v roce 2024 ztratil dalších více než 20 % hodnoty. Dneska už se obchoduje asi za 0,11 book value, což je vážně úlet. Ne že bych chtěl ignorovat 505 mld. USD dluhu, co firma má. Ale taky je tam účetní ekvita o hodnotě 197 mld. USD a za 3 kvartály 2024 firma vydělala okolo 8,7 mld. USD v čistém. Má taková firma stát na kapitálovém trhu 47 mld. USD? Němci umí dělat auta, ale určitě nezvládají investors relations, když to tam dopracovali. V nemalé míře to platí i o Mercedes Benz a BMW. Ty valuace jsou opravdu hodně nízké, byť ne tak extrémní jako v případě Volkswagen. Já jsem přesvědčen o tom, že německý automobilový průmysl nakonec kapitálové trhy přesvědčí, že to s ním není tak hrozné. Má na své straně mnohem zdravější fundament. Proti sobě pak finanční architekturu akciového trhu. To samé platí o japonských automobilkách. Automobilový průmysl možná nebude taková hitparáda, jako býval kdysi. Jistě je tam hodně problémů a technických úskalí s přechodem na elektromobilitu. Firmy, jako jsou Volkswagen, Mercedes Benz, BMW, Toyota nebo Honda, nezmizí jen tak z povrchu zemského. Jsou to firmy s velmi silným postavením na trhu, obrovským personálním, technickým i finančním zázemím. Jen nejsou zrovna v módě, protože v očích youtuberů možná nejsou dostatečně cool. Dokud se budou prodávat jejich produkty a dokud jim nedojde cash, tak není důvod, aby krachovaly. O Volkswagen čtu zprávy, jak kdyby byl těsně před krachem. Ale hodnota jeho vlastního kapitálu je téměř 3x větší než má Tesla, přestože v jeho případě vznikl čistě nerozděleným ziskem a ještě za poslední roky vyplatil desítky miliard USD na dividendě. Firma, jako je Volkswagen, je velký terč, do kterého se dobře trefuje. Když hlavní ekonomové (čti experti na všechno a na nic) prorokují krach Volkswagen, vzbudí to zájem médií, protože v té firmě pracuje 684 tisíc zaměstnanců a firma má roční tržby někde kolem 250 miliard USD, což je asi o třetinu víc, než má Microsoft. Takže to logicky zájem médií vzbudí. A vzbudí to i reakci kapitálového trhu, který tyto negativní zprávy přijímá. A v éře současné sítě X, kde mj. právě Musk velmi obratně roztleskává obrovskou míru negativity na téma Německa, Evropy a všeho, co není v jeho přímém zájmu, to po PR stránce tyto firmy zatím prohrávají. Analyticky poddimenzovaná média s tím neumí pracovat. Stačí se podívat na nejvýznamnější česká média, kterým dominují hlavně negativní zprávy typu “zemřel, zkrachoval, umírá, zkrachuje a jiná neštěstí”. Krev prodává. Objektivita přestala být široce dostupnou pro veřejnost i pro toho, kdo jí aktivně hledá. A evropské a japonské automobilky na to valuačně doplácejí. Na druhou stranu je na místě, zda je to nějak dramaticky trápí. Famiglie Porsche & Piëch, spolková republika Niedersachsen i Quatar investment authority jsou strategičtí investoři, kteří drží akcie Volkswagen dlouhodobě. Nejsou to žádní spekulanti. To samé lze říct o dalších strategických akcionářích v Mercedes Benz. A ještě více to platí o Quandtovic rodině v BMW. Tito akcionáři ví, proč ty akcie drží. Drží je dlouho a strategicky. Nejsou to ani střednědobí spekulanti typu Buffetta, který sice tvrdí, že nikdy nic neprodává, ale opak pravdou. Jen využívá toho, že je chytřejší než ostatní na trhu a že ví, kdy má vystoupit a vydělat (všechna čest, je v tom totiž ultra mega dobrej). Akcionářská struktura německých automobilek je zkrátka něco úplně jiného a vždy to tak bylo. Tam se nesledují cíle jednoho roku nebo pár kvartálů ale uvažuje dlouhodobě. Nemyslím si, že by Quandtové byli tak hloupí a neuvědomovali si, že mají v roce 2024 špatný rok. Na druhou stranu pořád to nebude ztráta a oni zažili mnohem horší období s automobilkou. Jejich špatný rok ale pořád bude třeba 5 mld. USD čistého zisku. V roce 1999 byly 2 mld. ve ztrátě. Jasně, že byli zvyklí mít přes 10 mld. USD zisk za rok. Ale to není žádná krize. Je to důvod, aby firma měla hodnotu polovinu účetní hodnoty vlastního kapitálu? Má mít hodnotu 10násobku čistého zisku ve špatném roce? Samozřejmě že ne. Fakt si nemyslím, že čeští youtubeři a spekulanti jsou chytřejší než rodiny Quandt, Porsche a Piëch. Proto se přikláním k myšlence, že tato nerovnováha se postupem času musí nějakým způsobem narovnat.
Necyklická spotřeba
Tak v tomto sektoru mě hodně překvapila výkonnost Walmartu. Ne že by mi jeho valuace přišla přemrštěná. Je to skvělá firma, o tom absolutně žádná diskuse. A vždycky byla. Jen mi přišlo, že akciový trh jí má tendenci dost podceňovat. Ale výkonnost cca 72 % za rok, to bych u takhle velké společnosti z relativně tradičního odvětví moc nečekal. Ale při pohledu na finanční výkazy vidíme, že Walmart jede dobrý bomby. Pořád docela výrazně roste. A to z hodně velkých čísel. Meziroční růst tržeb třeba i nějakých 6-7 %, když vaše kvartální tržby jsou 160 mld. USD, je prostě mazec u firmy, která je více než 60 let stará a která desetiletí vévodí žebříčkům firem s největším obratem po boku největších ropných společností v rámci soutěže Fortune 500. A u firmy, co má přes 2,1 miliony zaměstnanců. Tedy zhruba stejně zaměstnanců, co má celé Slovinsko vč. novorozenců a důchodců. Když vám taková firma takhle vyroste, musí to zkrátka zaujmout.
Jinak určitě zaujalo, že se vůbec nevedlo tradičním food & beverage titulům typu Nestlé, PepsiCo, Mondelez, Kraft Heinz, ABF, Archer Daniels, Anheuser-Busch, Kweichow Moutai, Heineken nebo Diageo. Přitom nelze říct, že by ziskovost těchto firem byla nějaká zvlášť špatná. U řady z nich je dokonce vynikající. Zkrátka valuační sentiment těmto titulům nepřál.
Stále je pro mě záhadou, proč je tak valuačně nahoře Costco. Neroste nějak dramaticky, má docela malou marži. Valuačně je to jedna z nejhodnotnějších firem v odvětví. Více než 400 mld. USD kapitalizace za firmu, která má EBITDA marži 4,5 %…Walmart má tržby 2,5x větší a EBITDA marži 6,2 % a hodnotu jen 1,8 násobnou. Costco navíc nemá ani roli silného strategického vlastníka, zatímco Waltonovi drží pořád kolem 45 % podílu ve Walmart. Když si vynásobíte hodnotu jejich podílů x tržní kapitalizace, tak je to už hodně bohatá famílie. A to se nebavíme o dalších byznysových aktivitách. Zkrátka hodnotu Costco v kontextu Walmart nechápu dlouhodobě.
Financials
Celé bankovnictví letělo dost nahoru. Skoro by se chtělo říct, že to bylo až nesmyslné. Akcie velkých bankovních titulů vyrostly docela hojně o 20-45 %. Pohledem P/E to třeba lze nějak chápat, ale přes P/B to je v řadě případu úlet. P/B je jednoznačně nejpříhodnější ukazatel valuace pro sektor bankovnictví. A z logiky věci by měla při správném zaúčtování aktiv konvergovat valuace k hodnotě 1,0. Jasně že je prostor pro nějaký goodwill, ale rozhodně nespatřuji smysl v tom, aby JP Morgan měla P/B na úrovni 1,95. Zaplatit dvakrát za bankovní ekvitu je prostě úlet. Nechápu. Ale tak je to dáno finanční architekturou a tím, že masy jsou tupé a nepřemýšlí. Logiku to dávat nemůže. Neřeknu někde okolo 1,3-1,5. To bych ještě hraničně chápal. Po zkušenostech z Finanční krize, kdy se rozvahám moc věřit nedalo…Navíc rozhodně nemáme před sebou období, kdy by se dalo očekávat zvyšování úrokových sazeb. Spíše obráceně, což banky bude spíše poškozovat. Moc bych si nevsadil na to, že zisky bank půjdou nějak výrazně nahoru.
Jen krátký komentář k Berkshire Hathaway. Byly doby, kdy Bufett byl výrazně mladší kdy byl naživu ještě Munger, a P/B se hodně blížilo hodnotě 1,0. Dnešních 1,56…je i dost. Ale tak ta firma nemá všechnu tržní hodnotu veřejně držených akciích propsanou ve výkazech. Tržní hodnota veřejně obchodovaných akcií je asi 300 mld. USD, což tvoří značnou část valuace Berkshire. Otázka zní, má zbytek Berkshire hodnotu okolo 680 mld. USD, když celková hodnota je 978 mld.? Tím bych si zas tolik jistý nebyl, když má další dluhy o hodnotě 500 mld. USD+. Navíc úplně nevěřím v nějakou zázračnou stabilitu ani těch veřejně obchodovaných akcií, když tam pořád největší pozicí zůstává Apple. Ve světě financí se nemůže říkat nic, co by bylo byť náznakem kritiky Warrena Bufetta. Což o to. I já jsem jeho velký fanda a ještě víc hlášek jeho kamaráda Charlieho Mungera. Ti dva dosáhli nejvyšší možné mety světového byznysu. Je to asi tak stejný jako kritizovat Michaela Phelpse, když jste plavec. Pořád to Bufettovi funguje, nemám právo nic říct proti. Ale že bych si na tento vlak vsadil, že poroste nějak dramaticky dál za situace, kdy Bufettovi je 94…
Healthcare
Fenomén léků na cukrovku používaných na hubnutí docela zásadně rozhýbal valuace předních farmaceutických firem. Po covidové éře, která vystřelila nahoru řadu titulů, to určitě byl nejvýznamnější impuls pro tento sektor. Ale v roce 2024 už tato valuační bomba přestala fungovat pro Novo Nordisk. Ale pořád se na velké růstové vlně držela díky tomuto segmentu produktů Eli Lilly, která i po propadu hodnoty svých akcií pořád v roce 2024 rostla o více než 30 %, a je s velkým přehledem nejhodnotnější firmou v sektoru zdravotnictví s kapitalizací 732 mld. USD. Léky na obezitu zkrátka pořád dávají velkou perspektivu farma byznysu. Je otázka, jestli to je dlouhodobě udržitelné. Ačkoliv obezita je civilizační choroba, asi nesdílím ten názor, že její řešení spočívá pouze v medikaci. Jestli se to stane něčím podobným jako léky na tlak, to si netroufám předvídat. Moji přátelé a známí z řad lékařů jsou relativně optimističtí vůči tomuto segmentu. Já jsem obecně hodně obezřetný vůči farmaceutickým a biotech akciím. Nevím proč, ale vždy se mi vybaví příběhy společnosti Bayer, která heroin prodávala jako super lék proti dětskému kašli, a pak se to nějak zvrtlo. I kvůli podobným příběhům moc nevěřím nějakým zaručeným pharma trendům. Spíš bych věřil velkým pharma hráčům, kteří jsou široce rozkročení typu J&J.
Communication
Tomuto sektoru už dlouho dominují Alphabet a Meta. Co k těmto dvěma firmám dodat? Jsou to největší světoví obchodníci s internetovou reklamou. Asi to dělají dobře. Čísla mají super. Alphabet roste přes všemožné akvizice. Zatím se zdá, že tempo růstu finančních výkazů asi odpovídá tempu růstu akcií. Ale je otázka, zda je to dlouhodobě udržitelné. Tržní podíl na tom, do jaké míry využívají běžní smrtelníci internet, mají tyto dvě firmy obrovský. Samozřejmě můžou svoje postavení ztratit. Já se pro něco takového vůbec necítím být kvalifikován, abych to posuzoval. Obecně bych se obával toho, že postavení a vliv těchto firem může být v budoucnu nadále výrazně regulováno ze strany států, kde působí. Meta je v tomto směru určitě hodně zranitelná. Ale i Alphabet např. s Youtube. Firmy jsou obě drahé, ale při pohledu na finanční výkazy to není zas až tak moc. Protože jejich ziskovost a růst je opravdu velmi dobrý z pohledu finančního performance. O tom žádná. Ale hodně jejich růst akcií podporují buybacky a zařazení do indexu S&P 500, kde figurují na čelních příčkách, takže do nich proudí ve velkém ETF money. Obě firmy jsou dnes už bez svých strategických shareholderů. Někdo by třeba řekl, že je to super. Možná jo. Nevím. Uznale pokyvuji hlavou nad finančním úspěchem těchto firem, ale že bych měl touhu se přidat, to úplně ne.
Co se týká zbytku tohoto sektoru. Je tam spoustu brutálních růstů – Netflix nebo Spotify. Těžká otázka. Má růst ten, kdo je streamovací platforma, nebo ten, kdo je vlastníkem obsahu? Netflix streamuje ale má i vlastní obsah. Ale třeba takový Disney trochu streamuje ale hlavně má svůj vlastní obsah. Mně dává smysl, že ten, kdo ovládá obsah, ovládá diváka / posluchače. Toho vidím v tom potravní řetězci výše. Ale asi to platí do nějaké míry. Třeba u obsahu, který tvoří Youtube, asi má smysl, že větší hodnotu má platforma. Ale u filmové produkce, kde bariéry vstupu na výrobu velkofilmů jsou obrovské? U obsahu, kde jsou menší bariéry vstupu výroby, jako například hudba, dává logiku, že dominantní je platforma. Nebo má mít zásadní hodnotu ten, kdo vás připojí k internetu? Něco mi říká, že odpovědi na tyto otázky nejsou snadné. Jeden povedený či nepovedený seriál a všechno může být jinak. Továrna na zábavu má obrovskou konkurenci. Stejně tak sociální sítě. Před 20 lety bych nevěřil tomu, že bude existovat něco jako Instagram a lidé tam budou dělat to, co dělají. A už vůbec bych si nedokázal představit něco jako TikTok.
Utilities
Americké utility šly hodně nahoru. Mají za sebou skvělý rok. Valuačně to , až na pár výjimek, nejsou úplné nesmysly. Je jasné, že utility jsou zásadní páteří ekonomiky. Když se všechno daří, tak to tak lidé nevnímají. Ale jakmile se vytratí geopolitická stabilita, tak najednou všichni vidíme, jak důležité je, aby dodávka elektřiny, tepla a vody byla nejen dostupná ale i cenově dostupná. Obnovitelné zdroje energie do toho všeho vstupují, roste obrovským způsobem poptávka po elektřině, která vytlačuje některé jiné zdroje energie. Na konci dne vše směřujeme k nějaké efektivitě. V tomto směru hodně čerpám z knih Václava Smila. Jsou to skvělé knihy a myslím si, že pro kontext chápání našich praktických problémů jsou velmi užitečné. Jednoznačně se ukazuje, jak důležitá je jaderná energetika jako bezemisní ale především stabilní zdroj. A to nejen v Evropě. Zejména elektrické utility bojují s velkými capexovými plány, vysokým dluhem a tím, že v nich často mají významné majetkové podíly státy. Což pak následně vede k obrovské neefektivitě, korupci nebo jen krátkodobému pohledu na společnost. Typickou ukázkou takové situace je i náš ČEZ, který je vlastně hrůzostrašnou firmou z pohledu toho, jak se chová. Nutno podotknout, že to je z velké části dáno tím, jak se chová jeho hlavní akcionář, tedy stát. A takové příklady bychom nalezli i jinde ve světě. Bez velkého strategického akcionáře se blbě dělají dlouhá a strategická rozhodnutí. A pokud i ten hlavní akcionář kouká na horizont jednoho až dvou let v rámci toho, aby odčerpal co největší část zisku do svého rozpočtu, tak to nemůže dobře dopadnout. Proto je Evropa geopoliticky slabší, než by mohla být. Protože dobře neřeší svou situaci s klíčovými utilitami. Problém to je zejména ve střední a východní Evropě. Obnovitelné zdroje jsou super, ale nevěřím tomu, že se to v dohledné době (řádově 10 let) stane páteří energetiky. Potřebujeme buď jádro, uhlí nebo ropu a zemní plyn, abychom byli schopní uspokojit dostatečným způsobem poptávku po energiích. A pokud existuje významný geopolitický konflikt u jádra, tak to není ideální situace. Ropa obstará obrovskou poptávku po energiích v dopravě velmi efektivně ještě nějaký čas. Ovšem uhlí je problém kvůli efektivitě a emisní stopě. Plyn je částečně řešení ale zase jen do určité míry, protože i ten má geopolitické překážky. Státy a firmy, které toto efektivně a dlouhodobě stabilně vyřeší, budou v obrovské výhodě proti ostatním. V tomto směru je americká energetika mílové kroky před Evropou. Má vlastní skvělé zásoby a produkci i rafinaci ropy a zemního plynu. Má vlastní jadernou energetiku a má i skvěle rozvinutou část obnovitelné energetiky. Tam někde hledejme příčiny toho, proč je na tom americký segment utilit výrazně lépe.
Information technology
Na téma Apple jsem se vyjadřoval mnohokrát, takže opravdu jen stručně. Stagnující hlavní část byznysu, masivní buybacky, závislost především na jedné produktové řadě. Klesající Macy, zvladlé iPady. Ostatní produktové řady zatím bez významnějšího vlivu. Segment services sice dobrý, ale jako celek to finančně nefunguje lépe než na stagnaci. Apple je bublina jako hrom. Navíc není ani v potravním řetězci IT universa tak vysoko, aby si mohl diktovat podmínky. Geopoliticky zranitelný, zranitelný přes dodavatelský řetězec a zranitelný i obchodně. Lovebrand to sice je, ale ten nemá skutečnou hodnotu 3785 mld. USD ani omylem. Uměle nadopovaná hodnota přes buybacky, ETF a finfluencery podporující FOMO efekt. Sorry.
NVIDIA je jiná píseň. Je to vůbec zvláštní. Ta hodnota je astronomická. Zní to neuvěřitelně bláznivě. Ten růst je masakrální. Nevím, jestli se v dějinách lidstva někdy nějaké firmě podařilo něco podobného. NVIDIA je naprosto zásadní hráč na poli designu GPU procesorů. Dělá to skvěle desítky let a cca 30 let platí za jedničku tohoto oboru, ovšem až v poslední letech svět začal její produkty skutečně potřebovat a chtít díky poptávce po machine learningu a AI. A to jí vystřelilo do totálně raketového růstu. Ještě dva roky zpátky tato dlouhodobě etablovaná firma měla tržby 6 mld. USD za kvartál. 4 roky zpátky to byly 4 mld. USD za kvartál. Dnes je to 35 mld. USD a je z toho 19,3 mld. USD čistý zisk za kvartál! Neuvěřitelná succes story. Pořád to byznysově letí nahoru. Kde se to zastaví? To nikdo neví. Ale pokud se NVIDIA dopracuje k zisku 100 mld. USD za rok, k čemuž už nemá zas tak daleko, tak mi vůbec nepřijde přemrštěné, aby měla hodnotu, jakou dneska má. Zvlášť pokud má naprosto zásadní postavení na trhu, které je navíc v potravní řetězci polovodičů opravdu hodně vysoko. A vytáhne s sebou všechny svoje klíčové obchodní partnery, jako je TSMC. NVIDIA je velká věc. Nyní jsou na ní všichni, kdo chtějí dělat machine learning, závislí. Nicméně za poslední rok vyrostly akcie NVIDIA na 4,5 násobek. To je vážně drsný ale vůbec ne nelogický.
Microsoft je brutální softwarová síla. Když někdo říká, že hodnotu má firma, která má zákazníky, tak o MSFT to platí dvojnásob. Spousta produktů, spousta uživatelů, hodně segmentů. Ta firma je skvělá. V rámci softwaru je to obrovský hegemon a navíc představuje hrozbu pro další hráče, jako je Alphabet nebo Meta. Na straně MSFT je obrovská stabilita aktivit. A velký tržní podíl všude. Jak roste svět IT, roste i MSFT. Je to drahá akcie? Je. Je to ale bezpečná akcie? Za mě super bezpečná. Respektive nedokážu si představit nějakou bezpečnější v dnešní době. Ziskovost parádní, diverzifikace aktivit, zákaznická stabilita…Ta firma má všechno. A zas tak drahá taky není. Jasně, že tam jsou buybacky a pomáhají ETF. Ale u MSFT je to jádro hodně zdravé.
Polovodičoví výrobci typu TSMC nebo Broadcom hrají kruciální roli. Obecně bych řekl, že na vrcholu všeho je design. Pak výroba a k ní náležící vybavení. Ale důležité je samozřejmě všechno. Hodně se vede debata o bitcoinu jako o zlatu 21. století. Já se opakovaně této myšlence bráním. Vyjadřoval jsem se na toto téma mnohokrát tady na Finsider.cz i na LinkedIn. Mám s tím problém a na argumenty jeho zastánců neslyším. Ale jestli já považuji něco za zlato 21. století, tak jsou to mikročipy. Bez toho v dnešní době nelze dělat nic. Vyrábět hardware, auta, letadla, zbraně ani obyčejné spotřebiče, jako je lednička. Proto mají firmy, které se podílejí na designu a výrobě mikročipů tak obrovskou hodnotu. Protože jejich produkty jsou potřeba všude. Ty nejlepší čipy dávají fundament hodnotě firmám, jako je NVIDIA nebo AMD. Ale i ty relativně obyčejné jsou naprosto zásadní pro fungování našeho světa. A výroba mikročipů je opravdu zásadní, zásadní a zásadní. Bez toho se naše civilizace zhroutí a vrací do století páry. A firem, které se na tom všem podílejí, zase není tolik. Fundament je za tím velký. Geopolitické riziko také vzhledem k tomu, jak velkou roli hraje v tom všem Tchaj-wan. Opravdu nemůžu říct, že by mě pohoršovaly aktuálně vysoké valuace Broadcom, TSMC nebo ASML a AMD. Stejně jako v případě NVIDIA, ale tam je to ještě umocněné tím, že se ocitla na technologickém vrcholu výpočetní techniky současnosti.
Jinak se sázkou na čistě hardwarové a softwarové tituly bych byl opatrný. S výjimkou MSFT. To je něco naprosto unikátního. Když už jsme u softwarových titulů, nemůžu nezmínit Microstrategy. Jasně, že to žádná softwarová firma už není. Fanouškům BTC není třeba představovat tuto šílenost, ale zajímavé to je. Aktuální valuace 71 mld. USD. Poslední známá hodnota držených BTC 402 tisíc. Při aktuální ceně BTC něco pod 40 mld. USD. Firma nic jiného nedělá. A ještě má závazky 🙂 Dává vám to logiku? Půjčuje si peníze a získává kapitál, aby nakupovala BTC. Frontman společnosti pan Saylor navíc je něco jako prorokem pro BTC náboženskou komunitu. Nicméně valuace této firmy je vážně impresívní. To se musí nechat na to, jaká je to kravina. Nechává za sebou docela dost titulů, jejichž pozice má rozhodně zdravější základ – Mediatek, Foxconn, Canon, Fujitsu, HP a mnoho dalších.
Vše nejlepší všem čtenářům v roce 2025!
Ondra Záruba
