V
pondělí vydala organizace OSN report, který varuje před tím, že klimatická
změna spojená s globálním oteplováním je blízko vymknutí se z kontroly. Hlavním
varováním je, že aktuální tempo omezování emisí nestačí a že i s nimi se do 20
let Země oteplí o 1,5 stupňů Celsia. Report bere informace ze 14 tisíc
vědeckých studií a uvádí, že lidé jsou bezpochyby za oteplováním planety. Toto
oteplování už dnes způsobuje extrémní klimatické jevy jako jsou vlny veder a
sucha, růst hladiny světových oceánů, záplavy a tornáda.
Obecně se má vzato, že růst o 1,5 stupňů je
maximální růst, který je lidstvo schopné unést před zásadními ekonomickými a
sociálními zvraty. Pro globální vědeckou komunitu je překročení tohoto prahu
událostí, za jejíž horizont nedokážou předpovídat. V některých oblastech
světa by byl život nemožný a docházelo by k rozsáhlým migračním vlnám,
zároveň by byly zatopeny velká pobřežní města kvůli stoupajícím oceánům a tím
by lidstvo přišla o důležitá sídelní a infrastrukturní centra.
Nejnovější
report jde dál co se týče obviňování lidstva z klimatické změny, za kterou
mohou především skleníkové plyny vylučované lidskou činností. Planeta se už
oteplila o 1,2 stupně Celsia v porovnání s předindustriální dobou a
vědci vylučují, že by za takový růst mohly přirozené přírodní jevy. A oteplování
se děje rychleji, než vědci očekávali a při aktuálních emisích do 20 let
překročíme kritický práh oteplení o 1,5 stupně. Podle vědecké komunity je jedinou
cestou redukce emisí skleníkových plynů (hlavně oxidu uhličitého a metanu) na
nulu. „Zvony poplachu jsou ohlušující. Tento report musí být rozsudkem smrti
pro fosilní paliva, které ničí naši planetu.“ Okomentoval report generální
tajemník OSN António Guterres. Na report už stačily reagovat světoví lídři,
americký prezident ve svém tweetu napsal: „Nemůžeme čekat s adresováním
klimatické krize. Znamení jsou nezaměnitelná. Věda je nepopiratelná. A náklady
za nečinnost stále rostou.“
Už nyní
světová komunita pociťuje odpady oteplování, a to skrz extrémní klimatické jevy
a výkyvy počasí. Vlny sucha a veder spojené s rozsáhlými požáry jako
například aktuálně v Řecku, hurikány a monzuny, které s sebou přinášejí
stále více deště a způsobují záplavy nebo nepředvídatelné jevy jako jsou častější
tornáda nebo vyšší mořské přílivy jsou všechno podle reportu s velkou mírou
jistoty způsobené lidskou industriální činností. Podle oxfordské vědecké
organizace Our World in Data je 73,2 % skleníkových plynů vylučováno ve spojení
s výrobou energie pro průmysl, dopravu a stavby. Spalování fosilních paliv
je alfou a omegou v boji proti klimatické změně a jak se říká, mysli
globálně, konej lokálně, tak se podíváme, co by naše malá nevýznamná republika
musela udělat, aby se dostala na nulové emise oxidu uhličitého.
V prvním
kroku se musíme podívat na to, jak se u nás vyrábí elektrická energie, na náš
energetický mix. Podle ČSÚ a Energetického regulačního úřadu jsme v ČR za
rok 2020 vyrobili celkem 81 427 GWh elektrické energie a 52,5 % se na tom
podílely právě fosilní zdroje. 40,75 % přidalo jádro a obnovitelné zdroje
doplnily 6,75 %. No máme ještě velký kus cesty před sebou, než se nám podaří
nahradit těch 40 tisíc GWh nějakým udržitelnějším zdrojem, ale odpověď pro nás
pravděpodobně bude jaderná energie. To se našim především jižním sousedům z Rakouska
nemusí příliš líbit, ale faktem je, že v naší kotlině nesvítí tolik,
abychom mohli budova mega solární elektrárny a co se týče větru, tak podle Ústavu
fyziky atmosféry při AV ČR se optimistický scénář výroby energie z větru v roce
2040 18 844 GWh. To by byl samozřejmě velký posun, ale naše energetická
náročnost bude s elektrickými automobily pouze stoupat a obnovitelné
zdroje nejsou s naší geografií řešením.
Ale máme
přece ty Dukovany. Ano, česká energetická koncepce do roku 2040 schválená
vládou v roce 2015 počítá s vůdčí rolí jádra, měla by za 20 let
poskytovat až 58 % veškeré energie, ale uhlí se v koncepci stále drží na 20
% a to se nikomu v EU líbit nebude. A je jen otázka času, kdy budou s rostoucím
tlakem mezinárodních organizací a společnosti emisní povolenky dražší a dražší,
vždyť jen tento rok se vyšplhaly na rekordní hladiny 45 euro za tunu a uhelná
energie se stane nerentabilní. Už dnes existují doporučení na ukončení
spalování uhlí do roku 2038 a je otázka, kdy se z doporučení stane vymahatelné
nařízení a nulové emise budou povinností. Naše energetická nezávislost, v které
jsme v EU mezi špičkou (v roce 2020 jsme 81 GWh vyrobili a jen 71 GWh
spotřebovali), se tak stane minulostí a my pro to, abychom splnili závazky
plynoucí z mezinárodních úmluv, začneme energii dovážet. Na udržení naší
aktuální pozice nemáme ani geografické projekty ani naplánované projekty, které
by svou velikostí vytrhly energetický trn z paty.
Takže
pro odpověď, co musí Česko udělat, aby se dostalo na nulové emise oxidu
uhličitého? Odstavit tepelné elektrárny a rozloučit se svojí energetickou nezávislostí.
