Za poslední kvartál se z největších čínských veřejně obchodovaných společností vytratily stovky miliard dolarů. Za poslední kvartál se z 20 největších čínských firem vyhnuly propadu jen 4 tituly. Co by se na západních trzích vnímalo jako zásadní ekonomická krize, je na Dálném východě projevem autoritářské státní moci, která soukromým subjektům jasně demonstruje, kdo drží opratě ekonomiky a bičuje své koně legislativními novinkami, které komplikují jejich byznys.
Za poslední dva kvartály je podobných případů několik. Ať je to rozdělení Ant Group na finanční holding, který se musel podřídit bankovním regulacím nebo rekordní pokuty za antimonopolní aktivity pro Alibabu a Tencent, tak Číňané v poslední době dělají vše pro to, aby byl jejich trh pro zahraniční investory co nejméně předvídatelný a investoři se vskutku z čínských pozic stahují. Před nedávnem to byla například japonská SoftBank, která oznámila, že pozastavuje všechny svoje investice do Číny a následují ji i další. Velkého výprodeje se dočkaly společnosti ve vzdělávacím sektoru, když vláda představila nový zákon, který významně omezil možnosti poškolního doučování. Z pozice čínské vlády jde o zprávu dvojího významu. Domácím ukazuje, kdo je pán a pro Západ z toho plyne zpráva: „Čína vaše peníze nepotřebuje.“
Pojďme se tedy podívat, jak vypadaly největší čínské tituly za poslední kvartál.
Pinduoduo (-40,2 %)
Tato e-commerce platforma, která nabízí levné zboží a mimo jiné umožňuje farmářům prodávat své produkty online, se za poslední kvartál v hodnotě propadla o neskutečných 40,2 %. Firma se obchoduje na americkém NASDAQ a má hodnotu 96 miliard dolarů, skoro poloviční než před 13 týdny. Veřejně se obchoduje 29 % akcií společnosti a největší podíl má se třemi procenty skotská investiční společnost Baillie Gifford. Pinduoduo neutrpělo během kvartálu žádné velké ztráty, e-commerce trh rostl a firma dokonce předčila předpovědi analytiků ohledně svých čtvrtletních výsledků. V prostředí bez regulací by akcie Pinduoduo zaznamenaly hezký růst, ale opak je pravdou. Důvodů je několik, firma zpracovává velké množství osobních dat a vláda naznačila, že se chystá zpřísnit podmínky jejich zpracovávání, ale detaily stále nejsou jasné. Druhým důvodem je závislost obchodního modelu na mobilních aplikacích, které nově podléhají přísnějším pravidlům kybernetické ochrany.
Alibaba (-25,2 %)
Asi nejznámější čínská společnost založená excentrickým podnikatelem Jackem Ma dostává přes prsty už od minulého podzimu, kdy vládní strana zatrhla IPO jejich finanční větve Ant Group. Alibaba si minulý týden sáhla na historické minimum na burze v Hong-Kongu a nic nenasvědčuje tomu, že by se v propadu měla zastavit. Stejně jako Pinduoduo i Alibaba spravuje obrovské množství osobních dat a detaily nového zákona o jejich ochraně stále nejsou známé. Vláda prozatím vypouští vlaštovky oznámení, které tlačí cenu dolů. Za poslední kvartál klesla hodnota Alibaby o 25,2 % a dnes je firma na hodnotě 429 miliard dolarů, veřejně se obchoduje 53 % firmy a většinu z 24 % vlastní japonská Softbank.
Z největších e-commerce hráčů zaznamenala nejmenší pokles JD.com, která ztratila za posledních 13 týdnů „pouze“ 16,4 %.
Kweichow Moutai (-24,2 %)
Největší firma, která se obchoduje v Číně, zaznamenala pokles za poslední kvartál v hodnotě 24,2 %. Výrobce ikonické revoluční pálenky si to nezasloužil špatnými výsledky, podle posledních reportů mu meziroční zisk stoupl o 9 %, ale dostal se na mušku státním médiím. Na konci července v tisku proběhla zpráva o tom, jak alkohol škodí populaci a měl by být regulován a nervózní investoři zahájili výprodej. Stejně na tom je i největší konkurence a Wuliangye Yibin, které akcie za posledních 13 týdnů poklesly ještě více, a to o 30,4 %. Dnes je Kweichow Moutai hodnocena na 299 miliard dolarů a a Wuliangye Yibin na 123 miliard dolarů.
Tencent (-25,9 %)
Vedle Alibaby asi největší trn v oku čínské vlády. Společnost obchodovaná na burze v Hong-Kongu je financovaná z velké části zahraničním kapitálem. Největší akcionář je jihoafrická internetová společnost Naspers a zakladatel Ma Huateng. Stejně jako ostatní, Tencent zaznamenal růst v zisku za poslední reportovaný kvartál, ale i tak jeho akcie za posledních 13 týdnů klesly o 25,9 %. Nejhodnotnější čínská firma je aktuálně hodnocená na 543 miliard dolarů. To vše potom, co jí byly uděleny pokuty a zamezeno v investování do nových firem z obav z antimonopolních aktivit. Tencent bere zhruba třetinu svých tržeb z online her a jednou z posledních ran bylo, když čínská státní média označila online hry za „duševní opium“ a doporučila regulatorní omezení. Tencent také provozuje největší sociální síť v Číně WeChat, který musel na konci července přerušit možnost registrace nových uživatelů, kvůli nárokům regulátora na zpracování osobních údajů.
Meituan (-27,9 %)
Největší čínská služba pro doručování jídla zaznamenala rychlý nárůst během pandemie, ale za posledních 13 týdnů ztratila 27,9 % své hodnoty. V poslední době se zdá, že Meituan bude dalším z tvrdě potrestaných, protože se očekává pokuta až 1 miliarda dolarů za to, že Meituan údajně nutil prodejce, aby používali pouze jeho aplikaci. Na Meituan se vztahují podobné regulace jako na Alibabu a Pinduoduo a společnost tak s napětím očekává novou regulaci ohledně zpracovávání osobních dat. Meituan je obchodovaný na burze v Hong-Kongu a má hodnotu 153 miliard dolarů.
Propad čínských technologických akcií má své dno, protože zmíněné společnosti stojí na pevných ekonomických základech, ale budoucnost jejich byznys modelů je nejistá. Zátah vlády bude trvat ještě několik měsíců a další v řadě je regulace spojená se zpracováním osobních údajů. Pocítí to především společnosti, které jsou obchodované v zahraničí, protože čínská vláda chce mít pod kontrolou, do jakých rukou se dostávají data jejích občanů.
