Finanční trh. To je teda něco. Pohybuji se na něm od nějakého roku 2006 a musím říct, že jsem nepoznal více pokrytecké prostředí. Jenom na finančním trhu všichni všechny neustále obviňují z nějakých nekalostí, aby se nakonec ukázalo, že ti, co nejvíc poukazují z pozice konkurentů na ostatní, ve finále dělají to samé. Jsou subjekty, jako jsou například mé firmy Comsense analytics nebo Finsider.cz, které mají v popisu činnosti komentovat, co se finančním trhu děje. Proč to tyto dvě firmy dělají? Dobrá otázka. Protože jim za to jejich zákazníci platí. A zákazníci jsou ti, kdo jsou předplatitelé, objednavatelé analýz. Co vede ale ty, kteří své rozumy na sociálních sítích a v médiích šíří zdarma? U mě je to jednoduché. Dělám to pro peníze, které mi platí ti, co to čtou. Proč to dělají oni? Protože chtějí pomáhat lidem? Protože jim jde o osvětu finančního trhu? Co vede majitele velké finančně poradenské společnosti k tomu, aby něco psal o nějaké společnosti, která například vydává dluhopisy, má fond pro kvalifikované investory nebo o jiné finančně poradenské společnosti? Co vede dluhopisového emitenta k tomu, aby komentoval aktivity jiných emitentů? Nebo oficiální fondové představitele, aby komentovali jiné fondy? Tím neříkám, že nemají někdy pravdu. Akorát občas je ta pravda trochu okořeněna trochou spekulace, fabulace, zveličení a účelové dezinterpretace některých faktů. A ještě navíc doplněna o neexistující souvislost. Jak říká Jindřich Šídlo na adresu Parlamentních listů: „Pravda to sice není, ale mohla by být!“.
Jasně, ostatně i já mám angažmá v realitním fondu Future X a mám klienty mezi finančními producenty a finančně poradenskými firmami. Je to o mně známé a nikdy jsem se tím netajil. Pokud píšu o někom, kde bych mohl mít střet zájmů, preventivně na to upozorňuji čtenáře. Ale hlavně platformy, kde sděluji své názory, mají jasný obchodní model a právní odpovědnost za to, co publikuji. Jednak vůči tomu, kdo platí za obsah, a za druhé vůči tomu, o kom píšu. Čtenář platí za informace, od kterých očekává, že mu budou užitečné. Záměrně jsem si cenu svých informací nastavil relativně vysoko, protože jsem nikdy nechtěl prodávat informace levné a neužitečné. Mou slabinou je moje ego. A tak jsem se z něj pokusil udělat silnou stránku v tom slova smyslu, že mi extrémně záleží na tom, aby všichni ti, co zaplatili za naše analytické zpravodajství a služby, si řekli, že toto byly dobře investované peníze. Když odprezentujete nějakou informaci, ze které kouká nějaký postranní záměr, tak je to poznat. Nepozná to sice každý, ale já bych se bál, že chytří lidé, kteří mé texty čtou, by to poznali. A já jsem hrdý na to, jaké máme skvělé, vlivné a velmi úspěšné čtenáře. Kdyby se rozkřiklo, že to nedělám dobře, tak by to moje ego nerozdýchalo. A ne že bych neměl nabídky jít proti svému egu. Bylo jich hodně na to někoho pořádně proprat. Nosili mi informace různí lidé a čekali, že je publikuji a správným způsobem interpretuji. Zakládám si na tom, že prodávám svou analytickou práci a ne to, co mi někdo donesl na stříbrném tácu. Snadno se pak spálíte, když si zdroje pořádně neověříte. Zkrátka moje přebujelé ego, jak často o sobě mezi poradci slýchám, mě ve skutečnosti chrání před tím, abych si zjednodušil život a ubral na energii, kterou do mých textů dávám.
O to víc mě mrzí, když na sociálních sítích typu Facebook nebo LinkedIn někdo heslovitě střílí jedovaté sliny, jednoduché soudy a závěry. Často zcela bulvárním způsobem pojaté informace. „Tohoto pána viděli s tímhle, ten to určitě celý řídí. Ve skutečnosti za tím stojí někdo úplně jiný atd. Určitě je to nějaká levá. Bůhví, jak to je. “ To je ostatně hlavní důvod, proč nepoužívám LinkedIn. Úroveň debat, kde jeden napíše „zase další hajzl“ s odkazem na nějaký bulvární článek plný polopravd a pod tím jsou desítky přitakávajících komentářů. A často od lidí, o kterých mám já zpracované seriózní analýzy mapující jejich manipulaci s insolvenčním řízením a od lidí a kteří sami figurovali jako akcionáři ve firmách, které po sobě nechaly stovky milionů korun nesplacených dluhů. Koukám na to s otevřenou pusou. Finančníci, kteří vyjádření těchto lidí publikující tyto analýzy veřejně a zadarmo často jen tak na sociálních sítích, berou vážně, asi museli být udeřeni nějakým tupým předmětem do přední části lebky. Jinak si to nedokážu vysvětlit.
