GPU (graphical processing unit) neboli grafický procesor to je to, oč tu běží. Alespoň tedy pro Nvidia, o které je dnešní článek. Pro tuto aktuálně 13. nejhodnotnější společnost světa jsou grafické procesory pevnými železobetonovými sloupy, na kterých stojí celý byznys. Nedá se říct, že by se společnost z kalifornské Santa Clara svezla na vlně mánie počítačových her, ona tu vlnu z větší části pomohla definovat. A její byznys už dlouhou dobu sahá mnohem dál než do skříní výkonných herních počítačů.
Společnost založil v roce 1993 Američana s tchajwanskými kořeny Jen-Hsun Huang (Američané používají opis slova Jensen Huang), který se před založením věnoval vývoji mikroprocesorů, a dokonce pracoval v dnes konkurenční AMD. Jen-Hsun a jeho tým v té době věřili potenciálu, který zatím u grafických procesorů ležel ladem a zároveň předpovídali velký rozmach počítačových her. V tom samém roce dostala firma finanční injekci od legendární investiční společnosti Sequoia Capital a show se mohla rozjet. Byly to právě počítačové hry, na kterých společnost začala rapidně růst a v roce 1999 byla společnost zapsána na NASDAQ.
Nvidia ráda říká, že na konci 90. let vynalezla GPU. To je trochu nadnesené tvrzení, protože již před touto dobou existovali grafické karty, které zpracovávaly data a pomáhaly je zobrazovat na displeji, ale pravdou je, že Nvidia technologii zdokonalila a zpopularizovala termín GPU. Opravdu přelomovým byl rok 2006, kdy společnost vydala novou technologickou platformu CUDA, která umožnila využít procesní sílu GPU nejen ke grafickým úkonům, ale k obecnému zpracování dat. S touto platformou se začal realizovat potenciál grafických procesorů jako paralelních výpočetních jednotek vedle CPU a Nvidia našla další zdroj příjmů jakožto počítačová společnost pracující na vývoji umělé inteligence, strojového učení a supervýkonných počítačů. Dnes z 500 nejvýkonnějších počítačů na světě je 130 poháněno procesory Nvidia.
Většina příjmů dnes stále přichází z retailového prodeje grafických procesorů, to je firemní cash cow, ale firma se věnuje dalším oblastem, aby nezaspala vývoj a posouvala technologickou laťku stále nahoru. Čtyři tržní segmenty, které firma rozlišuje a obsluhuje jsou:
1. Počítačové hry
Tento segment je pro Nvidia nejdůležitější z pohledu příjmů, protože přinesl do společnosti zhruba 50 % veškerých výnosů. Rok 2020, ale nebyl pro vlajkovou GPU řadu společnost GeFroce šťastný, protože nová řada nezaujala tolik, jak se čekalo a lídr na trhu s GPU a CPU Intel zvýšil svůj podíl na trhu. Pokles také přišel kvůli menšímu zájmu těžařů kryptoměn. To se odrazilo v meziročním poklesu příjmů tohoto segmentu o 12 %, celkově tedy grafické procesory dedikované počítačovým hráčům vynesly 5,52 miliardy dolarů.
2. Grafické vizualizace pro profesionály
Všude tam, kde se používají grafické programy na vizualizaci produktů, projektů, animací, návrhů, tak tam všude je místo pro Nvidia grafické procesory. Jsou to výrobní firmy, designová studia, architektonické firmy, filmová studia, herní vývojáři a seznam pokračuje dál. Z pohledu příjmů je tento high-end segment na třetím bronzovém místě, když v roce 2020 přinesl do firmy 1,21 miliardy dolarů, zhruba 10 %. To je 7 % nárust oproti minulému roku, a to především díky představení Nvidia RTX, která díky pokročilé umělé inteligenci umí velmi realisticky zobrazovat světlo a dopadající světelné paprsky. V tomto segmentu na Nvidia spoléhají těžké kalibry typu Pixar, ILM, Sony, Epic, Adobe, Autodesk, Dassault nebo EA.
3. Datová centra
Rychlé a výkonné počítače jsou hlavní vývozní položkou tohoto segmentu. Nvidia se pyšní svojí pionýrskou prací na poli využití procesní kapacity GPU pro zvětšení výkonu počítačů. Grafické procesory se hodí hlavně na operace, které zahrnují velké sady dat a na simulace průběhů různých scénářů. Nvidia tak díky tomuto segmentu hraje důležitou roli na poli medicínského výzkumu, kdy jejich superrychlé počítače analyzují genomy nemocí a simulují scénáře vakcín a léků. Další užití jsou v meteorologii pro rychlou modelaci vývoje počasí, ve výzkumu materiálů, kde jsou simulovány scénáře chování nových sloučenin nebo vesmírném inženýrství, kde se modeluje a simuluje aerodynamika družic a raket. Grafické procesory od Nvidia, AMD a Intel umožňují vývoj strojového učení a umělé inteligence, které dokážou rozpoznat komplexní vzory z datových sad a na jejich základě upravit jejich program a budoucí chování softwaru. Tento segment nese pomyslnou stříbrnou medaili v portfoliu společnosti, v roce 2020 přinesl Nvidia 2,98 miliard dolarů, tedy zhruba 30 % výnosů, což představovalo 2 % nárust z roku 2019. Tento segment je pro Nvidia klíčový z pohledu budoucího vývoje a investic. Tento rok by se měla uzavřít největší transakce v dějinách Nvidia a to nákup britské společnosti Arm, která se zabývá vývojem umělé inteligence. Transakce by měla mít hodnotu 40 miliard dolarů, čtyřnásobku celkových příjmů Nvidia za rok 2020.
4. Automobilový průmysl
Čtvrtým segmentem, který je také úzce spojený s umělou inteligencí a strojovým učením je segment automobilového průmyslu. Nvidia vyvíjí hardware a software pro autonomní automobily a roboty. Nvidia pro tento segment vytvořila technologický ekosystém založený na sdílení dat, rychlém vyhodnocování a synergiích softwaru s hardwarem. Tento segment v roce 2020 přinesl 700 milionů dolarů a meziročně tak vzrostl o 9 %.
Hospodaření společnosti
Od roku 2016 příjem i zisk kontinuálně rostly v dvojciferných číslech až do roku 2020, který pro Nvidia znamenal pokles příjmů z 11,7 miliard dolarů v roce 2019 na 10,9 miliard dolarů v roce 2020. Společnost je tak výjimkou mezi firmami, které jsou aktivní na trhu s polovodiči, které většinou těžily ze zvýšené poptávky po výpočetní technice během pandemie. Její retailová GPU nebyla natolik úspěšná a ostatní segmenty, i když rostoucí, nedokázaly vyvážit příjmy segmentu, který přináší 50 % tržeb. Nepomohl ani pokles těžby Bitcoinu, který grafické procesory Nvidia také pohánějí. Z pohledu na prohlášení Nvidia se dá říct, že se společnost soustředí na vývoj v umělé inteligenci a se svoji cash cow je jakž takž spokojená. Nvidia si pohoršila i co se týče provozní marže, tak klesla pod 30 % na hranici 26 %, největší konkurent AMD však stále operuje s marží kolem 18 %.
Zadlužení je vůči vlastnímu kapitálu na 41 % a výrazně meziročně stouplo. V roce 2019 byl podíl dluhu vůči ekvitě 31 %. Může za to nepovedený rok a také akvizice izraelské společnosti Mellanox. Dá se očekávat, že se společnost s akvizicí Arm zadluží ještě více.
Akcie
Nvidia je jedna z velmi úspěšných titulů na americkém NASDAQ. Pokud jste v roce 2017 nakoupili za 120, dnes se radujete z ceny na 758 dolarech. Nvidia je společnost s obrovským know-how. 10 tisíc z jejích 14 tisíc zaměstnanců jsou ve výzkumu a 25 % tržeb se investuje do výzkumu a vývoje, ale pokud se na titul podíváme ze základních měřítek, tak gigantická valuace 470 miliard dolarů při příjmech kolem 11 miliard dolarů je do očí bijící. Americký gigant Intel, který čipy nejenže sám navrhuje ale i vyrábí měl v roce 2020 příjmy kolem 77 miliard dolarů a je na méně než poloviční valuaci 225 miliard dolarů. Nvidia je navíc velmi závislá na dodavatelích svých čipů od TSMC a Samsungu. Díky její závislosti přebírá i rizika těchto dvou asijských gigantů a Nvidia v budoucích letech nehodlá budovat žádné polovodičové výrobní kapacity, navíc jak sama společnost uvádí, mezi ní a výrobci neexistují žádné dlouhodobé kontrakty ohledně výrobní kapacity. Dále má Nvidia omezenou distribuční síť, jen Dell samotný generoval firmě 10 % ročních příjmů. Dalším rizikem je náraz na inovační bariéru, Nvidia měla v minulosti problém s tím, že nemohla najít softwarové dodavatele, protože tehdejší technologie nestačili na výpočty, které společnost potřebovala. Jak se říká, na vrcholu je firma sama, a to s týká i inovace. Každý další krok bude pomalejší, protože pro něj může chybět infrastruktura.
Nvidia za minulý rok zaplatila investorům 0,64 dolarů dividend na akcii. P/E ratio je na 107. Pro srovnání Intel je na 10.4. Zkrátka Nvidia není titul pro konzervativce. Je to riziková sexy sázka na technologii zítřka bez ohledů na aktuální finanční výkon.
