Zpočátku to vypadalo jako naplnění amerického snu – z malé lokální firmy v Omaze se stal globální hráč v energetice s aktivy ve výši 111 miliard dolarů, který zaměstnával 22 tisíc lidí a časopisem Fortune byl šestkrát zvolen nejinovativnější společností Ameriky. V roce 2001, po 16 letech existence firmy, se tento sen kompletně zhroutil.
Na počátku stála geniální myšlenka
V roce 1985 spojuje podnikatel Kenneth Lay firmy Houston Natural Gas Company s firmou InterNorth a touto fúzí vzniká společnost Enron. Obě jmenované se zabývají zejména obchodem se zemním plynem a jeho distribucí. Postupem času firma proniká i do energetiky a staví například elektrárny v Argentině. Ten pravý zlom v jejím působení však nastává až na začátku 90. let, kdy si firma najme konzultanta z McKinsey, Jeffreyho Skillinga. Skilling přijde s geniálním konceptem „Gas Bank“. Ten spočívá v tom, že se z firmy stane prostředník mezi producenty zemního plynu a konečným spotřebitelem. Z Enronu se tímto krokem stává obchodník s deriváty na zemní plyn. Producenti si u něj mohou fixovat prodejní cenu a mít zajištěny odběratele. Samozřejmě za poplatek. Enron se brzy stává dominantním hráčem v tomto oboru a rozkračuje se i do fixování cen v energetice, dodávkách uhlí nebo železa. Začíná generovat obrovské zisky. Akcionáři si zvykají na neustálý růst společnosti a management se ocitá pod tlakem.
Tak si to trochu upravíme…
V roce 1998 se stává finančním ředitelem Andrew Fastow. Ten vymyslí a začíná realizovat schéma „uprav si účetnictví k obrazu svému“. Cílem těchto úprav je zachování vysokých cen akcií Enronu, z nichž měli šéfové firmy díky motivačním programům vysoké bonusy. Nejprve se do účetnictví zanášely ještě neuskutečněné obchody, později se zakládaly dceřiné firmy, které na sebe braly různé obchodní závazky a zakrývaly tak skutečnou zadluženost Enronu.
Držte si klobouky, jedeme z kopce
Píše se rok 2000 a aktiva firmy se za 15 let jejího působení na trhu zvyšují z původních 10 miliard dolarů na 111 miliard dolarů. Firma zaměstnává přes 22 tisíc zaměstnanců a je jednou z vedoucích světových společností podnikajících v oblasti dodávek elektřiny, zemního plynu a komunikací. Prestižní časopis Fortune ji šestkrát za sebou jmenuje „nejinovativnější společností Ameriky“. Akcie atakují svá maxima na 90 dolarech za kus.
V polovině února roku 2001 přichází první zvláštní událost. Jeffery Skilling nahrazuje Kennetha Laye v pozici generálního ředitele. Ten hned v srpnu téhož roku na svou pozici nepochopitelně rezignuje. Jako důvod uvádí osobní důvody a na jeho místo se vrací zpět Kenneth Lay (který společnost vedl od jejího vzniku). Přitom pronáší svou neblaze proslulou větu: „Můžu upřímně říct, že jsem ještě nikdy neměl z Enronu tak dobrý pocit, jako nyní“. Zlehčuje tak první uveřejněnou ztrátu ve výši 137 milionů dolarů.
O den později jedna z účetních nachází závažné neshody mezi tím, co společnost vykazovala za finanční výsledky a skutečným stavem. Díky tomuto zjištění se Enron dostává pod drobnohled SEC (Komise pro cenné papíry). Ta 22. října zahajuje vyšetřování. Na základě tohoto vyšetřování na začátku listopadu Enron přiznává, že v posledních pěti letech nadhodnotil či upravil své příjmy o 586 milionů dolarů.
Pohádkové účetnictví od Andersena
To by nebylo možné bez menší pomoci auditorské a poradenské společnosti Arthur Andersen. Ta do té doby tvořila tzv. velkou poradenskou pětku po boku PwC, KPMG, Deloitte a E&Y. Po přiznání Enronu o upravení svých příjmů je v listopadu vyšetřování SEC rozšířeno i na tuto společnost.
Arthur Andersen je obviněna z podvodu a záměrného ničení veškerých dokumentů souvisejících s Enronem, které bylo jejím zaměstnancům nařízeno již 12. října (tedy téměř měsíc předtím, než Enron oficiálně přizná machinace s účetnictvím).
O pár let později (v roce 2005) sice Nejvyšší soud zvrátil svá rozhodnutí o vědomém spolčení při podvodech Enronu. Reputačně je však společnost zcela ztracena. Z 28 000 zaměstnanců v USA a 85 000 celosvětově se z ní stává malá lokální firma v Chicagu s cca 200 lidmi. Do dnešního dne je proti ní stále vedeno několik desítek civilních žalob.
2. prosince Enron vyhlašuje bankrot a 15. ledna 2002 jsou akcie Enronu vyřazeny z obchodování na Newyorské burze. Akcie padají na 0,26 USD.
Skandál tehdy vyvolal šok na Wall Street a odstartoval vlnu podobných případů. Podobné skandály pak byly odhaleny například u amerických firem Tyco, Adelphia nebo WorldCom a v Evropě hlavně u italského Parmalatu, který je označován za „evropský Enron“.
V roce 2006 porota shledává vinnými oba bývalé generální ředitele Enronu – Jefferyho Skillinga i Kennetha Laye. Lay ještě před nástupem do vězení náhle umírá v Aspenu na infarkt. Jeffery Skilling je odsouzen k 11 letům vězení. Do vězení nastoupil i finanční ředitel Fastow, který je považován za původce machinací.
Ask why? (slogan Enronu)
Kolaps Enronu je v žebříčku největších amerických bankrotů šestý. A to jen díky následné finanční krizi z let 2008/2009. Připravil o práci tisíce lidí a smazal majetek akcionářů za více než 60 mld USD. Stal se tak symbolem podvodného podnikání a předmětem soudních žalob ze strany desítek poškozených.
Na nevídané finanční machinace muselo reagovat i americké zákonodárství. V roce 2002 americký Kongres přijal Sarbanes-Oxley Act. Zákon, který mimo jiné upravuje činnost poradenských firem. Ty již nemohou pro jednoho klienta pracovat jako daňový poradce a zároveň jako auditor. Zavádí tvrdé postihy za pozměňování, ničení či jinou úpravu účetních dokumentů. V neposlední řadě orgánům vedení společností nařizuje plnění zásad, které mají přispět k transparentnosti fungování společnosti. Zvýšena byla i osobní odpovědnost vysokých manažerů.
Jak šel čas s Enronem
1985 – Spojením společnosti Houston Natural Gas Company s firmou InterNorth vzniká pod taktovkou podnikatele Kennetha Laye společnost Enron.
1998 – Andrew Fastow se stává finančním ředitelem společnosti. Vymyslí a začíná realizovat schéma dceřiných firem, do kterých se skrývají ztráty mateřské společnosti.
2000 – Akcie Enron se obchodují za svá maxima – 90,56 USD/akcie.
12. února 2001 – Jeffery Skilling nahrazuje Kennetha Laye v pozici generálního ředitele.
14. srpna 2001 – Skilling náhle rezignuje a na pozici generálního ředitele se vrací Lay (který tuto pozici zastával od vzniku společnosti v roce 1985). Enron ohlašuje ztrátu 137 mil. USD. Analytici snižují svá investiční doporučení a akcie padají na 39,95 USD/akcie.
12. října 2001 – auditor a zároveň daňový poradce Enronu, společnost Arthur Andersen nařizuje svým zaměstnancům zničit všechny dokumenty a účetnictví Enronu.
16. října 2001– Enron ohlašuje ztrátu 618 milionů USD a odepisuje dalších 1,2 miliardy dolarů. Akcie padají na 33,84 USD.
22. října 2001– Komise pro cenné papíry zahajuje vyšetřování. Akcie padají na 20,75 USD.
8. listopadu 2001– Enron přiznává, že od roku 1997 nadhodnotila své příjmy o 586 milionů dolarů.
29. listopadu 2001– Komise pro cenné papíry rozšiřuje své vyšetřování i na poradenskou společnosti Arthur Andersen.
2. prosince 2001– Enron vyhlašuje bankrot. Akcie padají na 0,26 USD.
15. ledna 2002 – Akcie Enronu jsou vyřazeny z obchodování na Newyorské burze.
15. června 2002 – Arthur Andersen je obviněna z podvodu. V roce 2005 sice Nejvyšší soud zvrátil svá rozhodnutí o vědomém spolčení při podvodech Enronu, reputačně je však zcela ztracena. Z 28 000 zaměstnanců v USA a 85 000 celosvětově se stává malá lokální firma v Chicagu s cca 200 lidmi. Z původní velké poradenské pětky se tak stává poradenská čtyřka (PwC, KPMG, Deloitte, E&Y).
25. května 2006 – Porota shledává vinnými oba bývalé generální ředitele Enronu – Jefferyho Skillinga i Kennetha Laye. Lay ještě před nástupem do vězení náhle umírá v Aspenu na infarkt. Jeffery Skilling je odsouzen k 11 letům vězení. Do vězení nastoupil i finanční ředitel Fastow, který je považován za původce machinací.
