Nejskloňovanější název banky v Česku je v posledních dnech Sberbank. A to v souvislosti s runem na tuto banku na území ČR poté, co Ruská federace zahájila agresi vůči Ukrajině.
Podle posledních finančních výkazů z 30.9.2021 měla Sberbank CZ, a.s. bilanční sumu asi 85,59 mld. korun. Disponovala vlastním kapitálem ve výši 9,28 mld. korun. Tedy její relativní zadlužení činilo asi 89 % bilanční sumy. To z ní nedělalo na první pohled více zadluženou banku, než je ve středoevropském prostoru obvyklé. V tomto směru to byla naprosto standardní hodnota.
Banka držela k 30.9.2021 asi 6,7 mld. korun v hotovosti, což také není nějak zvlášť malá hodnota.
73,4 mld. korun měla banka v majetku v podobě poskytnutých úvěrů. A právě proto jen těžko mohla odolat masivnímu náporu klientů, kteří si chtěli své prostředky vybrat z účtů v rámci filosofie, že nechtějí mít prostředky v “ruské bance”. Technicky vzato měli peníze v české bance, ovšem s ruským akcionářem na úplném konci.
Vlastnická struktura české Sberbank CZ, a.s.:
Vlastníkem české banky je Sberbank Europe. Ta je pak vlastněna ruskou Sberbank Rosii PAO. V ní drží aktuálně 52,32 % přímo ruská vláda. Další akcionáři jsou pak méně významní a jedná se zejména o investiční společnosti z celého světa, jako jsou Vanguard, Norges Bank, BlackRock, JP Morgan a další.
Takže je celkem pochopitelné, že střadatelé nechtěli mít prostředky u banky, kterou na úplném konci ovládá přímo Vladimir Putin z pozice prezidenta Ruské federace.
Když se podíváme na čísla z konce roku 2020, tak Sberbank CZ měla na úvěrech 61 mld. korun. Byla tady poměrně aktivní za prvních 9 měsíců roku 2021, když tuto hodnotu dokázala navýšit asi o 12 mld. korun. Z 61 mld. poskytnutých úvěrů připadlo 36,3 mld. na retailové bankovnictví a z toho 26,6 mld. na hypoteční úvěry. Zhruba 25 mld. měla banka rozpůjčováno mezi firmami.
Z poskytnutých úvěrů ovšem absolutně drtivá většina směřovala mezi zákazníky v České republice. Konkrétně asi 56 mld. z 61 mld. Navíc další 4 mld. směřovaly do Evropské unie. Kategorie “ostatní Evropa”, kam by se potenciálně mohlo zařadit Rusko, bylo jen 1,2 mld. korun. Tedy méně než 2% všech poskytnutých úvěrů.
32 mld. z úvěrů bylo poskytnuto přímo domácnostem. 10 mld. z úvěrů šlo do výroby, 8 mld. na nemovitostní byznys, 7,6 mld. do služeb.
51 mld. poskytnutých úvěrů bylo v CZK, 10 mld. v EUR. V jiných měnách prakticky nic.
34 mld. úvěrů měla splatnost nad 5 let. 1 – 5 let pak asi 27 mld. korun. Jen kolem 14 mld. úvěrů bylo splatných do 1 roku.
Rozumíme tomu, proč klienti nechtějí mít peníze v Ruskem ovládané bance, ale krach této banky byl způsoben antipatiemi vůči akcionáři. A nikoliv špatnou finanční situací této banky. Navíc lze celkem bezpečně vyloučit, že tato banka podporovala kapitálem aktivity v Rusku. Tato banka se věnovala spotřebitelskému bankovnictví na území ČR. Provinila se pouze tím, kdo je její vlastník.
Je správné, aby tato banka zkrachovala? Určitě ne. Podle svého chování to byla víc česká banka než ruská. Ale faktický konec této banky povede k tomu, že Ruská federace zde přišla o majetek v řádové hodnotě 4,5- 6 mld. korun. Bohužel za cenu, že nějaké ztráty odepíšeme i my Češi faktickým koncem této banky.
