Prezidentské volby v Česku rozhodně byly překvapení. Vynikajícího výsledku v prvním kole volby totiž dosáhli oba nejúspěšnější kandidáti generál ve výslužbě Petr Pavel a bývalý premiér Andrej Babiš. Souboj to byl do konce sčítání dramatický, protože Petr Pavel porazil Andreje Babiše o pouhých 22 843 hlasů. Petra Pavla volilo 1,975 milionu voličů a Andreje Babiše 1,952 milionu voličů. Oba téměř vyrovnali výsledek Miloše Zemana z prvního kola volby roku 2018, když obhajoval mandát. Takové obrovské množství hlasů pro oba kandidáty je rozhodně překvapením. Pavel získal 35,40 % hlasů, zatímco Babiš 34,99 %. Dohromady tedy první dva na pásce sebrali přes 70 % voličských hlasů, což je opravdu velmi silná dominance.
Zcela propadla Danuše Nerudová, která získala jen 13,92 % hlasů. Totálním fiaskem pak skončil výsledek Jaroslava Bašty, o jehož obrovském potenciálu jsme psali minulý týden. Kandidát z protestního tábora antisystémových voličů měl obrovský potenciál voličů, kteří by o něm mohli uvažovat, ale ukázalo se, že Bašta jako kandidát pro tuto skupinu zcela selhal. Je otázkou, co bylo příčinou toho, proč absolutně vyluxoval veškeré protestní hlasy Andrej Babiš. Ale faktorů určitě bylo více.
Babiš měl skvělý poslední týden kampaně. Nejprve v pondělí ráno zazněl osvobozující nepravomocný rozsudek z úst soudce Šotta, který rozhodoval o jeho vině ve věci dotačního podvodu na Čapím hnízdě. Pak na závěr své kampaně podnikl Babiš cestu do Paříže, kde se potkal s prezidentem Francie Emanuelem Macronem a také francouzským podnikatelským magnátem Bernardem Arnaultem (48,14 % shareholder LVMH o tržní kapitalizaci 395 mld. USD). Ve čtvrtek se pak objevil v jediné předvolební debatě s Nerudovou a Pavlem na TV NOVA, tedy ve svém přátelském prostředí. Přesto Babišovo zisk 1,952 milionu hlasů je šokem. V posledních parlamentních volbách mělo jeho hnutí 1,458 milionu voličů. Tentokrát se za něj dokonce nepostavili všichni straníci. Hejtman Moravskoslezského kraje a místopředseda hnutí ANO Ivo Vondrák veřejně řekl, že ho volit nebude. Stejně tak ostravský primátor Tomáš Macura z ANO. Přesto se Babišovi podařilo mimořádně uspět. Bašta byl zřejmě příliš starým a příliš málo charismatickým reprezentantem protivládní politiky, zatímco Babiš sršel energií. A tak voličům alternativní scény ani nevadilo, že na Babiše těsně před volbami praskla nahrávka, kde se sprostě vyjadřoval o Vondrákovi i Baštovi. Babiš v zásadě hodně těžil z toho, že velká část protivládně smýšlejících voličů se bála, že jejich hlas propadne, pokud nebudou volit Babiše. Babiš měl obrovskou výhodu v tom, že vedl svou kampaň velmi dlouho, ačkoliv dlouho bylo otazníkem, zda skutečně bude kandidovat. Otázkou je, jak by Babiš dopadl při přísném posuzování výdajového limitu 40 milionů korun na první kolo prezidentské volby. Jen sotva by se do něj vešel s dlouhodobě trvající kampaní s obytným vozem, kterou započal už v loňském roce. Oficiálně však podporoval kandidáty v senátních a komunálních volbách. Jen samotný výlet Babiše do Paříže soukromým tryskáčem za francouzským prezidentem musel stát obrovské peníze. Soukromý tryskáč má náklady v řádu 10 tisíc EUR za letovou hodinu plus, takže je logické, že jen za několik desítek hodin v Paříži musel Babišův tým zaplatit nezanedbatelnou část prostředků z rozpočtového limitu.
Petr Pavel sbíral popularitu velmi systematicky a pozvolně. V debatách se mu relativně dařilo, ale zásadně v nich dával najevo spíše klid a rozvahu. Bylo jasné, že do cílové rovinky přijela jeho kampaň v podobné kondici jako kampaň Danuše Nerudové. Ovšem bylo zcela evidentní, že dokázal proměnit kvalitní práci svého týmu v důvěru voličů, což se Nerudové nepodařilo. Jedinou zásadní slabinou kampaně Petra Pavla bylo jeho členství v KSČ a fakt, že byl v komunistické éře příslušníkem vojenského zpravodajství. Nicméně zrovna toto téma je v jeho kampani přítomné po celou dobu, kdy kampaň vede. A zdá se, že se s tímto tématem umí celkem dobře vypořádat. Zatímco v případě Nerudové kauza nestandardně udělovaných titulů na Mendelově univerzitě dopadla tvrdě na Nerudovou relativně v závěru kampaně. Rovněž na Nerudové byla vidět určitá nepřirozená urputnost, která kontrastovala s uvolněností vtipného, strohého generála, který za všech okolností projevuje emoce jen velmi střídmě. Voliči ve velkých městech zcela evidentně dospěli k názoru, že ideálním kandidátem pro druhé kolo prezidentských voleb je Petr Pavel. Jeho dominance ve velkých městech byla extrémní. V Praze získal přes 51 % hlasů, zatímco Nerudová jen přes 14 %. Nerudová výrazně neuspěla ani na domácí půdě v Brně, kde nezískala ani 16 % hlasů. Ve velkých městech se ale nezvykle dobře vedlo i Babišovi. V Praze získal 20 % voličů, zejména díky tomu, že zde prakticky vygumoval Baštu i Diviše. A nepochybně k němu přešli i příznivci Josefa Středuly, ačkoliv ten je vyzýval k podpoře Nerudové.
Pavel vesměs ve většině velkých měst. V Praze Pavel zcela dominoval, ale výrazná převaha nad Babišem se projevila v Brně, Plzni, Pardubicích a Hradci Králové. Babišovi se podařilo uspět v Ostravě, Ústí nad Labem, Olomouci, Karlových Varech. Velmi vyrovnaný souboj pak byl souboj v Liberci, Českých Budějovicích, Jihlavě a Zlíně. Babišova síla pak byla v městech menších. I pohled na Prahu prozradí, kde se Babišovi daří. Praha 11, kde je obrovské množství panelových sídlišť měl Babiš skoro 28 % hlasů, zatímco v bohatších částech Prahy to bylo kolem 15 %. Na Praze 1 dokonce jen 12 %.
Po skončení volby vyjádřili podporu Petru Pavlovi v druhém kole Danuše Nerudová, Pavel Fischer i Marek Hilšer. Hlasy jejich voličů by se mu mohly velmi hodit, protože se jedná o 1,297 milionu voličů. V druhém kole volby v roce 2018 se stal prezidentem Miloš Zeman s 2,853 miliony hlasů. To znamená, že i Babiš potřebuje sehnat další voliče. Dá se očekávat, že získá část voličů Bašty. To představuje základnu 248 tisíc hlasů. Tomáš Zima a Karel Diviš měli dohromady 105 tisíc hlasů. Tedy základna u ostatních poražených je nepoměrně menší než ta, která má podporu pro kandidáta Pavla. Jenomže zrada tkví v tom, jak se zachovají ti, kdo k volbám nepřišli. Babiš totiž může mobilizovat potenciálně ještě větší volební účast během dvou týdnů.
Hned po postupu do druhého kola Babiš rozjel teorii o tom, že jediná země, která má ve svém čele jako prezidenta bývalého vojenského zpravodajce (Babiš použil termín rozvědčík) je Rusko. Hned přirovnal Petra Pavla k Vladimiru Putinovi. Dále řekl, že má zájem o hlasy dalších nepostupujících kandidátů vč. Danuše Nerudové. Rovněž generála Pavla označuje za vládního kandidáta a říká, že s Petrem Pavlem na Hradě by už vládní koalice kontrolovala všechny nejvyšší ústavní funkce. Babišovo iracionální strašení může paradoxně být úspěšné. Je evidentní, že Babišovo voliči patří spíše k té méně bystré části našeho národa. A tak jim ani nevadí, že soudce Šott v osvobozujícím rozsudku Babiše velmi silně kritizoval. Zkrátka Babišovo geniální politická agitace tkví v jednoduchých, úderných sděleních, které jsou symbolem. Ostatně politika je o symbolech a s těmi umí Babiš zacházet perfektně. Naproti tomu generál Petr Pavel je v této disciplíně ne tak obratný. Zase na svých bedrech nenese obrovské množství skandálů, má prezidentskou úroveň vyjadřování a nepochybně nejdříve myslí a až pak mluví. A i on má ve svém týmu zkušené politické marketéry.
Kdybychom měli srovnávat Petra Pavla s Jiřím Drahošem a Andreje Babiše s Milošem Zemanem, tak dojdeme k následujícím závěrům. Petr Pavel je nesrovnatelně charismatičtější a silnější lídr než Jiří Drahoš. Andrej Babiš je v některých ohledech schopnější než Miloš Zeman. Množstvím energie, finančními možnostmi, tahem na branku a schopností sebeprezentace. Na druhou stranu Zeman byl zkušenější politický stratég, který velmi dobře znal poučku, že pomsta je pokrm nejlépe podávaný za studena a který uměl uzavírat strategická spojenectví napříč širším politickým spektrem. Síla Zemana i Babiše je v tomto směru srovnatelná. Souboj těchto dvou kandidátů v boji o Hrad v druhém kole není ani náhodou rozhodnutý. Ani se nedá říct, že tato volba má favorita. Je velmi otevřená možnost, že se stane prezidentem Pavel i Babiš. Babiš však bude vítězem tohoto klání tak jako tak. Odpověď, proč je tomu tak, je velmi jednoduchá.
Babišovi se totiž podařilo získat daleko větší voličskou základnu, než jakou kdy získal v předchozích volbách. Poté, co přetáhl část voličů původní ODS, co vyraboval ČSSD otočením doleva, se nyní vydal i cestou více autoritativních až extremistických postojů. A to mu umožňuje rabovat ve voličských základnách SPD, KSČM, Přísahy, Trikolóry a Volného bloku. Babiš víceméně sjednocuje opoziční voličské hlasy. A tak i jeho potenciální prohra v druhém kole také může znamenat, že získá přes 2,5 milionu hlasů v dalších sněmovních volbách v roce 2025. A to pro něj také může znamenat, že by mohl sestavit jednobarevnou vládu s pohodlnou většinou. U hnutí ANO, které je silně autoritativní a které má poslance silně loajální předsedovi, by to znamenalo, že se Babišovi otevře možnost k ovládnutí celého státu. Proto je optimismus z jeho případné prohry třeba velmi silně tlumit. Babiš je velmi silně uchycen v politickém prostředí ČR a bylo by více než naivní se domnívat, že jen tak zmizí. Jeho konec přijde se s opadnutím zájmu o jeho osobu ze strany voličů. A to se nyní opravdu nekoná. Naopak dosahuje rekordních čísel.
Překvapivě silná dominance Pavla a Babiše v prvním kole prezidentských voleb
