O čem jiném může být debata tento týden, než je první kolo prezidentských voleb? V pondělí 9.1. navíc má zaznít rozsudek soudce Šotta ve věci obvinění Andreje Babiše z dotačního podvodu. Timing je to až hollywoodský. Jako kdo bude do voleb vstupovat Andrej Babiš? Jako odsouzený s podmínkou? Jako odsouzený s nepodmíněným trestem? Jako odsouzený s nepodmíněným trestem a záhy omilostněný Milošem Zemanem? Jako omilostněný Milošem Zemanem, který ale byl odcházejícím prezidentem donucen vzdát se dalších politických ambicí? Nebo jako nevinný muž, kterého soud očistil?
To vše je velkou hádankou. Každopádně každá z možných variant bude představovat určitou formu velké energie, která těsně před prvním kolem voleb může znamenat velké změny v postojích voličů. Teď to vypadá, že významná část voličů, kteří jsou cílovou skupinou Andreje Babiše, migruje k Jaroslavu Baštovi. Baštova síla tkví v tom, že autenticky reprezentuje postoje těch, kteří mají antisystémový postoj nejen vůči vládě ale i mezinárodním strukturám typu NATO či EU. A víceméně je jediným kandidátem, který představuje esenci čistého antisystému. Kdyby byli k volbám připuštěni kandidáti Karel Janeček a Tomáš Březina, tak by se nepochybně část hlasů kritických k charakteru politického režimu, který zde máme, rozmělnila i k nim. A Bašta by vedle nich nemohl být tak silný. Středula je z pohledu antisystémového voliče součást konvenčního režimu, protože v zásadě žádnou revoluci nehlásá. Jen prosazuje levicovou politiku. A navíc antisystém není jen levice. Diviš je příliš neznámý a málo kontroverzní, aby tuto skupinu zaujal. Tomáš Zima je součást systému jako rektor UK. Navíc nehlásá žádnou revoluci. Marek Hilšer i Pavel Fischer jsou zcela opačná strana toho, co bychom mohli nazvat antisystém. Petr Pavel, který byl šéfem vojenského výboru NATO? Ten je pro tento typ lidí arcikníže z pekla nejhoršího kalibru. Nerudová? Se svými liberálními postoji? Rovněž můžeme zapomenout na to, že by o ní tato skupina obyvatel vůbec uvažovala.
Tím pádem zbývá Andrej Babiš. Opravdu si myslíme, že velká část lidí se silně antisystémovým pohledem na věci veřejné ho bude podporovat? Babiše, který se chlubí tím, že byl v Bílém domě? Babiše, který se chlubí tím, že měl blízký kontakt s Merkelovou či Macronem? Babiše, který historicky přijal obrovské množství evropských dotací? Člověka, který špatně platí své zaměstnance ve fabrikách, jenž vlastní? Miliardáře, jehož žena se chlubí luxusním životním stylem na internetu? Muže, který připustil existenci nebezpečí covidu a aktivně se zapojoval do proticovidových opatření vč. očkování, které řada antisystémově smýšlejících lidí dodnes nepřekousla? Řada lidí volila historicky Babiše a jeho ANO čistě pragmaticky a cynicky. Navíc do funkce, která byla jiná. Když aspiroval na to být ve vládě či přímo premiérem, tak mohl řadě lidí slibovat, že jim zvedne životní úroveň, protože měl vliv na fiskální politiku. Jenomže Babišovo pozice na Hradě by byla úplně jiná, ačkoliv by se mohl pokusit o nějaký přerod k prezidentskému režimu, kdyby ANO vyhrálo parlamentní volby. Já si myslím, že Babišovo výsledek v prezidentské volbě bude slabý. Rozhodně slabší, než se čeká.
Babišovo ANO volilo v posledních parlamentních volbách asi 1,46 milionu lidí. Myslím si, že Babiše samotného ale v současné konstelaci bude volit méně lidí. Jednak je zde efekt, kdy se Babiš vymezil proti Rusku, které mezitím společnost polarizovalo. A jeho postoj do roku 2022 nebyl tak radikální, ačkoliv to byla jeho vláda, kdo vyhostil ruské „diplomaty“. Ale to velká část lidí nevidí. Babiš se sice vymezoval proti podpoře Ukrajinců v loňském roce, ale žádné jasné NE směrem k politice, jakou zaujalo Česko, EU a NATO směrem ke konfliktu na Ukrajině z jeho úst nezaznělo. Tím žádné nové příznivce nezískal, spíš to byla z jeho strany damage control, aby minimalizoval ztráty. Pak vezměme v potaz, že část hlasů ANO přitáhly i jiné politické figury ANO. Ne nějak zásadní, ale jistou roli to hrát bude. Potom musíme vzít v úvahu, že část voličů ANO by si přálo Babiše ve Strakově akademii a nikoliv na Hradě. A v neposlední řadě vezměme v potaz, že kdyby se Babiš prezidentem nestal, tak se v očích voličů ANO nic tak hrozného přece nestalo, protože prezident jiný než Babiš nemůže zásadně zhoršit život voličům ANO svou politikou, než to v jejich očích dělá Fialova vláda. Takže není důvod k nějaké radikální mobilizaci. A v neposlední řadě také hraje roli fakt, že hodně voličů si řekne, že Babiš má druhé kolo jisté. Přesto se asi Babiš může spolehnout na to, že získá nějaký ten milion hlasů v prvním kolem. Když by přišlo k volbám řádově 5,2 milionu voličů jako v posledních prezidentských volbách, tak by to Babišovi mohlo stačit na výsledek okolo 20 %. Jenomže se taky může stát, že ve vyhrocené atmosféře přijde voličů víc. Namísto posledních 62 %, to klidně může být 70 % volební účast. A pak se bavíme o tom, že může přijít klidně 5,9 milionu lidí volit. A to by pro Babiše mohlo znamenat taky 17 % výsledek.
Dejme tomu, že drtivou část hlasů stran Spolu, Pirátů, STAN a ČSSD a Zelených by si měli rozdělit kandidáti Petr Pavel, Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Marek Hilšer. Něco málo možná z hlasů ukrojí Karel Diviš, Josef Středula nebo Tomáš Zima. Je dobré si říct, jak velká základna byla těchto voličů. Je to 2,6 milionu voličů. A to není zas tak moc. Kdyby se Petru Pavlovi a Danuši Nerudové podařilo získat řádově 80 % těchto hlasů, tak se bavíme o 2 milionu voličů pro oba dohromady. Když by jeden z těchto dvou uspěl výrazně více, tak může mít řádově 1,2-1,3 milionu voličů. Tedy řádově 20-25 % hlasů. A ten druhý řádově 12-15 %. Může se nicméně stát, že část hlasů, které volily ANO skončí u těchto kandidátů taky. To může být těch řádově 200 tisíc voličů, což je 3-3,5 % hlasů. Takže tady v tomto táboře máme možná 2,8, velmi optimisticky 3 miliony voličů, o které se bojuje. Ale víc pravděpodobně ne. Při malé volební účasti se bavíme o 57 % hlasů pro tyto kandidáty dohromady. U větší volební účasti to bude spíše v součtu kolem 50-53 %. Ale tyto hlasy se dělí mezi dva favorizované a dalších pět outsiderů volby.
A teď si pojďme zaspekulovat, kolik hlasů může dostat Bašta. SPD měla 0,5 milionu hlasů. Komunisté 200 tisíc hlasů. Volný blok 70 tisíc. Babišovo ANO může sebrat minimálně 200 tisíc. Trikolóra měla 150 tisíc voličů. Šlachtova Přísaha 250 tisíc. Ostatní silně antistémové drobné strany okolo 100 tisíc. To máme dohromady základnu cca 1,47 milionu voličů z posledních voleb. A to v situaci, kdy volilo 5,4 milionu lidí. Kdyby přišlo méně než 5,4 milionu lidí, tak je tato základna menší. Při volební účasti prvního kola posledních prezidentských voleb, to může být max 1,3 milionu osob. Kdyby ale přišlo až okolo 5,9 milionu voličů, tak základna, která bude uvažovat o Baštovi, může být řádově o 300 tisíc voličů větší. Tedy o Baštovi by mohlo uvažovat velmi jasně nějakých 1,8 milionu lidí. Jasně že tyto hlasy neposbírá všechny. Ale nemá přímého konkurenta. A kdyby sebral 80 % těchto hlasů, tak jeho potenciální výsledek je 1 milion až 1,44 milionu hlasů. To se bavíme o tom, že Bašta má potenciál mezi 19 a 24 % hlasů. Jasně, že průzkumy ukazují něco zásadně jiného. Ale je to tak nelogické? SPD 9,56 %, Trikolóra 2,76 %, Přísaha 4,68 %, KSČM 3,6 %, Volný blok 1,33 %…plus ty antisystémové strany, které dopadly ještě hůř, a plus ta hromada voličů, která nešla k volbám a plus odpadlíci z ANO, ČSSD…Je potřeba si připustit, že něco takového se stát může. Bašta samozřejmě nemusí naplnit svůj potenciál a skončit daleko hůř, pokud nepředvede v posledním týdnu kvalitní výkon. Možná začal pozdě. Těžko říct. Ale to, že může nasbírat 1 milion hlasů, je naprosto reálný scénář.
Baštu tedy neradno podceňovat. A vy všichni, kteří uvažujete o tom, že budete volit kandidáty, jako jsou Fischer, Hilšer, Diviš, Zima, Středula a nelze vyloučit ani Nerudovou, budete možná překvapení, pokud zjistíte, že Bašta přeskočil v prvním kole nejen vašeho kandidáta. Druhé kolo Babiš s Baštou by bylo vskutku pikantní, byť si jen obtížně dokážu představit, že by neuspěl Petr Pavel. Ale mám obavu, že to nebude pohodový průnik do druhého kola.
