Nový koronavirus nemá dopad pouze na cestovní pojištění, problém může nastat i v případě pojištění pracovní neschopnosti či životního pojištění. Podívejte se, co může vir, jenž je původce onemocnění COVID-19, způsobit v nabídce pojišťoven.
Nový koronavirus je závažnější než chřipka. Smrtnost v případě tohoto virového onemocnění (počet úmrtí z nakažených osob) je výrazně vyšší než u chřipky všech typů. Aktuálně se uvádí okolo tří procent, z tisíce nakažených zemře v průměru třicet lidí. Vzhledem k závažnosti celé situace je tedy zřejmé, že svoje dopady koronoavirus už má a do budoucna jistě bude mít i na pojistný trh.
Pojišťovny část pojistného (tzv. zajistné) obvykle odvádějí zajišťovnám, kterým se zjednodušeně říká „pojišťovny pojišťoven”. Zajištěním si pojišťovny snižují vlastní finanční „riziko”. Jak to funguje?
Ochrana před vysokým plněním
V životě může nastat řada vážných situací, které sice nejsou pravděpodobné, ale když k nim dojde, vedou k vysokým pojistným plněním, na jejichž výplatu by pojišťovny neměly dostatek finančních prostředků. V českém prostředí vzpomeňme například na povodně, kdy některé pojišťovny nezkrachovaly právě jen díky zajištění. To pojišťovny nevyužívají pouze u majetkových pojistných smluv, ale také například u pojištění osob, jako je pojištění smrti či invalidity.
Pojišťovny využívají tzv. proporcionální či neproporcionální zajištění. V případě proporcionálního zajištění se zajišťovny podílí na úhradě škod a výdajích pojišťovny jen určitým procentem. Naopak u neproporcionálního varianty zaplatí zajišťovna všechny škody a výdaje pojišťovny nad dohodnutý limit. Každá varianta zajištění má své výhody a nevýhody. To, jaký dopad by měly extrémní situace na pojišťovny, tedy záleží především na konkrétních podmínkách zajištění.
Na velikosti nezáleží. Na zajištění ano
Z pohledu katastrofických škod je pro pojišťovny bezpečnější zajištění neproporcionální. Samozřejmě záleží také na tom, zda zajištění smlouvy zahrnují i krytí pandemických rizik. Ne vždy toto riziko chtějí pojišťovny od zajišťoven pokrýt. Co z toho plyne? Na pojistném trhu není až tak důležité, zda je pojišťovna malá či velká, ale jak má ošetřené zajištění.
To se sjednává prostřednictvím ročně obnovovaných smluv. Zajišťovny se tak při změně podmínek na trhu mohou rozhodnout, že zajistné pro další rok pojišťovnám navýší nebo smlouvu s pojišťovnami zcela vypoví.
Koronavirus by mohl toto rozhodování zásadně ovlivnit. V prvním případě by pojišťovny logicky přenesly náklady na klienty prostřednictvím navýšení pojistného, tedy zdražením. Ve druhém případě by pojišťovny musely přistoupit k výpovědi pojistných smluv nebo k zavedení nové výluky na pandemické události podobné novému koronaviru.
Pokud však daná pojišťovna pandemie kryje v pojistných smlouvách, které jsou někdy sjednány i na desítky let, a současně nemůže pojištění vypovědět (to je v ČR případ životního pojištění), mohlo by to vést i k situaci, že pojišťovna nebude mít dostatek kapitálu na výplatu pojistných plnění kvůli tomu, že nesežene nové zajištění.
Byznys jako byznys
Již dnes se zdá zřejmé, že se zajištění pro krytí pandemických rizik do budoucna pojišťovnám prodraží. Zajištění je totiž stejně jako pojištění byznys, nikoliv nezisková či dotovaná aktivita. Samozřejmě bude záležet na tom, jak velké dopady bude nový koronavirus mít – to zatím nelze predikovat. Možnou variantou je ale i to, že riziko pandemie budou pojišťovny zcela vylučovat z pojistného krytí.
Lze narazit i na informace, že některé pojišťovny přemýšlejí o speciálním pojištění pro koronavirus. Mezi zajišťovnami se hovoří o jedné či dvou asijských pojišťovnách. Zda se to stane realitou, a případně v jaké podobě (s jakými podmínkami a výlukami) se momentálně ještě neví. Příklady z minulosti ale máme. Před lety například začaly v oblastech nejvíce zasažených virem SARS některé pojišťovny nabízet pojistný balíček, který se uzavíral na dobu jednoho roku a obsahoval pojištění pro případ smrti výhradně následkem SARS a pojištění hospitalizace v souvislosti s diagnózou této nemoci. Nový koronavirus se však šíří mnohem rychleji.
Různý přístup na domácím trhu
Na domácím pojistném trhu přistupují ke koronaviru pojišťovny různě. V případě cestovního pojištění má na případné plnění vliv to, zda pojišťovna uplatňuje výluku na epidemie a na „léčbu v zemích, kam ministerstvo zahraničí doporučilo necestovat“. Některé pojišťovny, které danou výluku nemají, tak již pojištění přestávají nabízet. V případě pojištění pracovní neschopnosti či úmrtí pojišťovny běžně výluku na epidemie neuplatňují. S takovou výlukou se lze setkat výjimečně, popřípadě pojišťovna omezuje plnění jistým limitem. Z pohledu pojistných podmínek však může mít na případné plnění vliv i výluka na „zanedbání lékařských doporučení“ či výluka na „porušení prevenční povinnosti“.
