ČNB ponechala sazby beze změny
5 členů ze 7 v Bankovní radě hlasovalo pro zachování stávající úrovně úrokových sazeb v české ekonomice. 2 členové hlasovali pro navýšení o 0,5 % bodu u 2T Repo sazby na 7,50 %. Prosadilo se tedy zachování úrokových sazeb. ČNB očekává inflaci v roce 2023 dle svých představitelů v úrovni 10,8 %, zatímco v roce 2022 dosáhla průměrné výše 15,1 %. Zároveň ČNB očekává pokles HDP o 0,3 %.
Fanoušci růstu úrokových sazeb v reakci na vysokou inflaci v ČR rozhodně existují. Celá řada novinářů i politiků roztleskává ČNB k dalšímu navýšení úrokových sazeb. Ovšem my v Comsense dlouhodobě zastáváme názor, že úrokové sazby jsou už tak velmi vysoké. Není to zdravá věc pro ekonomiku. Vede to k praktickému zastavení investic, které táhly bankovní úvěry. Poptávka po bydlení výrazně klesla, ale v praxi to developery spíše odrazuje od výstavby. Ten, kdo už staví, má díky tomu náklady vyšší. Domácnosti sice spoří, ale peníze se z velké části přelévají na spořicí účty v bankách, kde to české ekonomice nijak nepomáhá.
Naopak do hodně svízelné situace se mohou dostat ti, kdo již dluhy mají. Jejich dluhová služba se v rámci refixací značně prodražuje proti předchozím letům. Představa dalšího navyšování úrokových sazeb opravdu není na místě, protože by přinesla jen bídu a zmar do valuací veškerého korunového majetku. Profitovalo by z toho relativně malé množství jedinců a dopad na snížení inflace není v případě dalšího navýšení úrokových sazeb zas tak velký a účinný. Poslední známá inflace ve výši 15,8 % byla o něco mírnější, než se očekávalo (16,4 %). Vrcholná hodnota byla v září, když dosáhla 18,00 % meziročně.
Daň z nemovitostí
Zasedání měnových autorit ve významných ekonomikách
Začátek února byl, jak už jsme avizovali, velmi důležitý z pohledu vývoje měnové politiky po celém světě.
USA
1.února navýšil americký Fed základní úrokovou sazbu Funds target rate z 4,25-4,50 % na 4,50 až 4,75 %, tedy o 0,25 %. Trh spíše očekával tento menší pohyb, ale část analytiků věřila i v posun úrokových sazeb o 0,50 %. Tuto hladinu úrokových sazeb v USA pamatují naposledy v září 2007. Nejvyšší sazba za posledních 20 let v americké ekonomice je pak hodnota 5,25 %, která byla aplikována téměř rok a skončila v létě 2007. Kdybychom chtěli jít do vyšších hodnot, tak bychom se museli vrátit hodně daleko. Před jedenácté září, před dot com bublinu…To už je skoro pravěk, kteří mnozí účastníci současných kapitálových a finančních trhů nepamatují.
Každopádně krok amerického Fedu nebyl překvapivý. Dal se očekávat a trh s ním většinově počítal jako s nejpravděpodobnějším scénářem.
Eurozóna
2.února zasedala Evropská centrální banka, která navýšila Refinancing rate z 2,5 % na 3,0 % a depozitní sazbu zvedla rovněž o 0,5 % z 2,00 na 2,50 %. V případě ECB se tento krok čekal zcela jednoznačně. Tedy k překvapení skutečně nedošlo. Růst úrokových sazeb v Eurozóně pravděpodobně ještě u svého konce není. Soudit to můžeme z ceny úrokových swapů. Ale spíše čekejme menší růst než velký. Swapy naznačují, že by to více než 3,5 % u refinanční sazby být nemělo. Ale to se samozřejmě může změnit. Důvod je jasný. Vysoký dluh a mnoho problémů z růstu úrokových sazeb plynoucí. Navíc inflace v EU není tak hrozná jako u nás.
Velká Británie
2. února se zvyšovala sazba i v Bank of England, kde Bank rate stoupla z 3,50 % na 4,00 %. Tedy rovněž proběhlo poměrně výrazné navýšení sazby. Někteří analytici čekali navýšení jen o 0,25 %, ale většina dotázaných společností Reuters se shodovala na tom, že dojde k pohybu o 0,5 %. Británie už by mohla být s úrokovým růstem pravděpodobně brzo u konce. Naznačují to úrokové swapy.
