Když se podíváme na ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích, tak je dobré mít na paměti, že podstatná část ceny paliv, nemá přímou vazbu na cenu ropy a pohonných hmot na globálních trzích.
U nafty je spotřební daň 9,95 korun z litru. Když nafta stála kolem 35 korun, tak bylo obvyklé, že cena bez DPH byla řádově 29 korun. Z těchto 29 korun odečteme spotřební daň ve výši 9,95 korun a jsme cca na 19 korunách. Obvyklá marže čerpací stanice byla řádově 1 koruna z litru. Tedy jsme na 18 korunách. Od toho odečteme náklady na dopravu a přimíchávání biosložky (samo o sobě řádově 0,4-0,6 Kč/l) a jsme někde na cca 16-17 korunách. Velkoobchodní cena nafty ovšem ještě relativně nedávno kolem 10-11 korun z litru. Aby byla cena nafty na čerpacích stanicích dlouhodobě kolem 45 korun, tak by musela velkoobchodní cena nafty dlouhodobě někde kolem 23-24 korun.
Samozřejmě to vyloučit nelze, ale spíš vysvětlení toho, co se děje na čerpacích stanicích hledejme v krátkodobému výraznému převisu poptávky nad nabídkou. Krátkodobá nabídka nafty, která se na rozdíl od benzínu vozila i z Ruska do Německa, byla a je nedostačující pro potřeby čerpacích stanic, jejichž zákazníci se naopak chtějí předzásobit PHM. Ropy na globální úrovni je relativní dostatek. Nárůst ceny ropy odpovídá spíše cenovým hladinám do 40 korun za litr nafty. V případě benzinu je situace trochu jiná, protože spotřební daň u nás na benzin je 12,84 korun. Ale benzínu se prodává výrazně méně než nafty v ČR. A to zejména kvůli kamionům, které tankují logicky naftu. Navíc podíl osobních aut s benzínem je řádově poloviční. Poptávka po benzínu je tak výrazně menší a trh na to dokáže reagovat lépe. Benzín je ve skutečnosti dražší a kvalitnější produkt, přesto jeho cena krátkodobě dosahuje nižších hodnot než nafty na českém trhu. Je proto skutečně třeba rozlišovat trhy s PHM mezinárodní a lokální. Dlouhodobě nás dění na mezinárodním trhu samozřejmě ovlivňuje, ale krátkodobě vzhledem k tomu, kolik je velkoobchodníků s PHM u nás, můžeme vykazovat odchylky proti jiným státům. A pořád zde máme odlišné spotřební daně na paliva. Třeba Italové mají výrazně vyšší spotřební daně u nafty i benzínu než my. Italská spotřební daň na naftu je kolem 15,5 koruny z litru. Ještě více je to ve Velké Británii. Naopak na Slovensku je daň řádově o 70 haléřů z litru nižší než u nás. To znamená, že v Itálii logicky musí dlouhodobě být řádově 6,6 korun nafta dražší než u nás. A naopak na Slovensku řádově o 85 haléřů dlouhodobě levnější. Každopádně česká spotřební daň na naftu patří v rámci evropských zemí k těm lehce podprůměrným. A to platí u benzínu.
Čekejme, že se situace brzo uklidní a ceny PHM budou mírně klesat na hladiny kolem 40 korun za litr nafty. Nabídka se bude přizpůsobovat postupně poptávce. A to, že si některé čerpací stanice zvyšovaly marže ze standardní koruny na vyšší hodnoty, je samozřejmě fakt, ale bylo to taženo zejména velkými řetězci typu MOL, OMV, Shell a Benzina/Orlen. Menší hráči se obvykle přizpůsobují cenám těch větších. A co se týká proslulé Tank ONO, tak to je na samostatnou debatu.
Cena ropy
Z hodnot kolem 130 USD za barel ropy Brent spadla cena na hodnoty kolem 100 USD. Stalo se tak poté, co se zvýšila pravděpodobnost na konec války na Ukrajině. Ropy je na globálním trhu relativní dostatek, přesto odhad je takový, že její cena by pod 100 USD za barel spíše klesat neměla. Naopak jsou tací (např. Goldman Sachs), kteří její hodnotu vidí někde okolo 130-140 USD za barel v roce 2022. Podle našeho názoru je to spíše o něco méně okolo 120 USD, ale i tak je nepochybné, že ropný průmysl zažívá renesanci.
Sečteno podtrženo. PHM výrazně levnější nebudou, ale spíš si zvykněme na ceny mezi 37-43 korun za litr nafty. Benzín dříve či později zase bude dražší než nafta.
