V červnu roku 2019 jsme publikovali článek, kde jsme jako jediní upozornili na některé otazníky vznášející se nad fungováním společnosti Invest & Property Consulting (IPC). Ta klientům nabízí služby zakládání a správy peněz prostřednictvím svěřeneckých fondů.
Ve zmiňovaném článku, kde najdete i podklady, ze kterých jsme vycházeli, jsme veřejnost mimo jiné upozorňovali na velikost majetku, který společnost spravuje. Ta dosahovala podle našich informací minimálně stovek milionů korun.
Dále to byla neprůhledná vlastnická struktura, kdy je celá firma ovládána přes několik společností ze Seychel bez dohledatelného vlastníka. Nutno podotknout, že na toto zjištění firma reagovala a prohlásila, že majetkovou strukturu společnosti IPC tvoří dva vlastníci – Oliver Kalnássy a Alina Vaněčková.
Nejdůležitějším zjištěním však byl fakt, že společnost nabízí svěřenecké fondy jako investiční produkt. Takto získané prostředky pak firma investovala do projektů, kde většina těchto projektů nepublikovala žádné informace, podle kterých by se dala určit jejich hodnota a vznikal tak prostor pro pochyby o jejich skutečné hodnotě.
Od této doby došlo ke dvěma událostem, o kterých si vás dovolíme informovat. Tou první je zveřejnění účetní závěrky za rok 2019, kde se dočteme, že bilanční suma za tento rok dosahovala částky 792 milionů korun. Tímto krokem se potvrdily naše informace, že se nejedná o žádnou malou firmičku, ale spravuje minimálně vyšší stovky milionů korun.
Druhou, o poznání zajímavější, je pak čerstvě udělená sankce ČNB vůči této společnosti. Pokuta ve výši 100 000 Kč byla udělena společnosti z několika důvodů. Celé rozhodnutí je pro zájemce k dispozici zde, nicméně vybíráme z celého dokumentu dvě nejzásadnější skutečnosti:
“Správní orgán obdržel od (začerněno, název banky) podklad, jejíž součástí byl seznam 1042 účtů (včetně jejich pohybů za posledních 90 dní), které vede pro účastníka řízení (tj. společnost IPC). Na těchto účtech probíhaly ve sledovaných 90-ti dnech transakce v řádech tisíců, stovek tisíců až milionů korun. Z odpovědi (začerněno), konkrétně z pohybu na účtech vedených pro účastníka řízení vyplývá, že peněžní prostředky jednotlivých svěřenských fondů jsou posílány na různé účty vedené pro účastníka řízení a následně jsou převáděny na jeho sběrný účet č. (začerněno). Z transakcí na uvedeném účtu vyplynulo, že v roce 2017 byl kreditní obrat ve výši cca 49 175 000 Kč a debetní pak ve výši cca 42 112 000 Kč. V roce 2018 již činil kreditní obrat cca 274 226 000 Kč, debetní pak 227 982 000 Kč”
“Účastník řízení (tj. společnost IPC) přes opakovanou výzvu správního orgánu nevysvětlil a nedoložil, jak je s majetkem svěřenských fondů, které vložily peněžní prostředky na účty vedené a spravované účastníkem řízení nakládáno.”
Ať tedy společnost změnila veřejně rétoriku, kdy nově tvrdí, že správu majetku a jeho zhodnocování neposkytuje, ČNB v dokumentu dokazuje, že tomu tak je. Navíc zdokumentovala toky peněz. Tyto peníze končí na účtech společností IPC a společnost nebyla schopna doložit, jak s těmito penězi dále nakládá.
„S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že účastník řízení nedostál své povinnosti a správnímu orgánu do dne vydání tohoto Rozhodnutí nedoložil požadované dokumenty, a to konkrétně vzorovou smluvní dokumentaci uzavíranou s jednotlivými zájemci o založení svěřenského fondu, včetně všech případných dodatků, Obchodní podmínky a propagační materiály, přestože byl k jejich doložení správním orgánem opakovaně vyzýván.“
Zároveň rozhodnutí dopodrobna popisuje skutečnosti a průběh řízení, kdy společnost nebyla schopna a ochotna doložit žádné právní dokumenty a podklady. Pouze několikrát v průběhu řízení, které probíhalo již od listopadu 2018, využila svého práva a průběh tohoto řízení napadala, prodlužovala jej a nespolupracovala.
My si tak klademe další otázku: Je toto chování solidního správce aktiv?
