Přinášíme našim čtenářům náš už tradiční analytický pohled na skončené volby. Ve volebních výsledcích lze vyčíst spoustu zajímavých informací, které na první pohled nemusí být patrné.
Celkový podíl na hlasování je celkem jasně interpretovaný ve většině velkých médiích. Všude se akcentuje těsná volební výhra koalice SPOLU před hnutím ANO, které obě překonaly 27 % odevzdaných hlasů. Důležité však je, aby si čtenáři uvědomovali, že v Praze volilo SPOLU přes 40 %. Nejméně pak v Karlovarském kraji a Moravskoslezském kraji, kde mělo jen lehce přes 20 %. ANO v Praze nezískalo ani 17,5 % hlasů. Nejlepšího výsledku dosáhlo v Ústeckém kraji, kde mělo přes 35 % a kde kandidoval na čele kandidátky premiér Babiš.
SPD zcela zásadně neuspěla v Praze, kde nezískala ani 5 %. Naopak ve třech krajích překročila dokonce 12 %.
Neúspěch ČSSD se nesl napříč všemi volebními kraji. V Praze, kde kandidovala tzv. “Hustá dvojka (Maláčová+Stropnický) dosáhla ČSSD 4. nejhoršího výsledku. 5% přelezla ČSSD jen v Jihočeském kraji, na Vysočině, Pardubicích a Moravskoslezském kraji.
Trikolóra v koalici Soukromníků a Svobodných jako pravicová strana neuspěla nikde. Nejlepší krajský výsledek byl chabých 3,41 % v Jihočeském kraji.
Šlachtova Přísaha získala přes 5 % na Vysočině a v Jihomoravském kraji, kde Šlachta kandidoval. Jinak nikde. Nejslabší byla v Praze.
Komunisté zažili obrovský debakl po celé republice. Téměř v 4,5 % v Jihočeském kraji lze přisuzovat kandidatuře Vojtěcha Filipa.
PirSTAN nepřekvapivě nejvíce uspěli v Praze, kde byli druhou nejsilnější politickou silou po SPOLU. Ovšem SPOLU je v Praze, možná trochu překvapivě, velmi výrazně porazila. Nadprůměrného výsledku tato koalice dosáhla ještě ve Středních Čechách a Libereckém kraji. Naopak velmi slabý výsledek měla tato koalice v Moravskoslezském kraji nebo Olomouckém kraji. Obecně by se dalo říct, že výrazně hůř koalice uspěla na Moravě.
Na výsledky je možné se také dívat jako na souboj dvou demokratických koalic, ANO a ostatních stran. Když se podíváme na součet hlasů pro dvě demokratické koalice SPOLU a PirSTAN, tak vidíme, že společně dokázaly v Praze získat téměř 63 % hlasů. Naopak v Moravskoslezském kraji jen asi polovinu podílu na odevzdaných hlasech.
Nejvíce hlasů propadlo na Vysočině, kde dosáhla nejlepšího výsledku ČSSD. Jinak je podíl propadlých hlasů kolem 20 % ve všech krajích podobný.
Jeden z pohledů na politiku je skrze pravolevé členění. To ukazuje, že fatálně neuspěly levicové strany. A to prakticky všude. Do součtu levicového výsledku řadíme součet strany Zelených, ČSSD, KSČM a Levice. U středových stran zařazujeme jen PirSTAN (Piráti mohou být považováni v některých prvcích za levici, ale programově je třeba nahlížet na celou koalici jako na středové uskupení). Pravicové strany jsou pro nás v tuto chvíli uskupení SPOLU a koalice Trikolóra, Svobodní, Soukromníci.
Za populisty pak lze označit prakticky všechny ostatní v čele s ANO, SPD, Přísahou a dalšími stranami. Zejména u populistických součtů je vidět obrovský volební výsledek v Moravskoslezském kraji.
Další pohled na členění volebního výsledku je pohled skrze dva tábory demokratických a nedemokratických stran. Zde rozlišujeme, zda strana reprezentuje demokratické myšlenky a zároveň má vlastní demokratické uspořádání. Pokud nemá demokratické záměry, ale má demokratické uspořádání (KSČM), není demokratická. Pokud se tváří jako demokratická strana, ale ve skutečnosti jí řídí jeden muž či úzká skupina osob (ANO, SPD, Přísaha), tak také nemůže být demokratická.
Češi mírně preferují demokratické strany. Ale opět vidíme, že v Moravskoslezském kraji převažují strany nedemokratické nad těmi demokratickými v poměru 6:4.
Z pohledu postoje k EU, tak můžeme konstatovat, že síly jsou v tomto směru v ČR zcela vyrovnané. Samozřejmě napříč republikou se sympatie mění. Vůbec největší nesympatie vůči EU v tomto pohledu lze hledat v Ústeckém kraji a Moravskoslezském kraji, kde bychom nalezli až 60 % výsledek stran s negativním postojem k EU. Z toho lze usuzovat, že by případné hlasování o Czexitu rozhodně nemuselo dopadnout přáním zůstat v EU.
Z hlediska největších českých měst nemůžeme jednoznačně konstatovat, že by v nich dominantně vítězila koalice SPOLU. To lze říct o Praze, Brnu, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Pardubicích. V Ostratě, Olomouci a Ústí n. Labem už to neplatí.
Dvě uskupení dokázaly v absolutních číslech přesvědčit 1,4 milionů voličů. V případě koalice SPOLU to pak bylo bez 6 tisíc 1,5 milionu voličů. Rozdíl proti druhému ANO je pak skoro 36 tisíc obyvatel. Tedy ekvivalentem počtu obyvatel něco mezi Třebíčí a Českou Lípou. Zde můžeme naleznout také hlavní vysvětlení, proč ANO se začátkem sčítání hlasů vedlo a pak ztrácelo. Nejpomaleji se totiž sčítala Praha a v Praze činil náskok koalice SPOLU 141 tisíc hlasů. Tedy dalo by se to také interpretovat, že bez hlavního města ANO nad SPOLU zvítězilo o přibližně 105 tisíc hlasů.
Černý kůň letošních voleb Volný blok fatálně neuspěl. V celé ČR získal jen 71 tisíc hlasů. Sociální demokraty a Přísahu volilo kolem čtvrt milionu obyvatel každého. TSS dokázala zaujmout kolem 150 tisíc osob. Komunisty kolem 193 tisíc. Počet propadlých hlasů činí celkem 1,069 milionu. A to je opravdu hodně.
Získané mandáty
Velmi mnoho se hovoří o tom, jak byli překroužkováni kandidáti Pirátů proti STAN. To vedlo k neuvěřitelnému nepoměru 33:4 v získaných mandátech, ačkoliv poměr kandidátů byl 1:2. Tak silné byla nevůle voličů PirSTAN, aby uspěli kandidáti Pirátů. A to i někteří velmi známí byli vykroužkováni neznámými kandidáty (např. Mikuláš Ferjenčík).
Změna mandátů proti předchozím volbám
Hlavními vítězi jsou STAN a KDU-ČSL. Velmi spokojená může být i ODS. A nepochybně i TOP09, která dokázala počet poslanců zdvojnásobit.
Naopak velkým průšvihem je výsledek právě pro Piráty, kteří po 1 volebním období ztratily 82 % velikosti svého poslaneckého klubu.
Pokles ANO ze 78 na 72 není dramatický. Stejně tak SPD z 22 na 20.
Samozřejmě zásadní je, že ve Sněmovně nebudou poslanci KSČM a ČSSD.
Možné koalice:
Nejpravděpodobnější vládní koalicí, a dokonce již předem avizovanou, je SPOLU+PirSTAN, která má dohromady 108 mandátů. Kdyby se Piráti se STAN názorově rozešli, tak pořád by STAN+SPOLU dala dohromady 104 mandátů.
ANO se dostává do hry za předpokladu, že se jí podaří rozložit koalice. Ale vzhledem k tomu, jak negativně se vymezovali obě koalice vůči Babišovi, který je defacto 100 % akcionářem ANO, tak je jakákoliv koalice s ním a jednou či částí z koalic, velmi málo pravděpodobná.
Koalice ANO+SPD je sice bez většiny, ale může teoreticky nějakou dobu vládnout bez důvěry, pokud bude Andrej Babiš pověřen sestavením vlády.
Zvolení poslanci s nejsilnějším mandáty dle počtu preferenčních hlasů:
Přes 10 tisíc preferenčních hlasů získalo 42 kandidátů. Nejvíce se kroužkovalo v rámci obou demokratických koalic.
Obecně velmi málo preferenčních hlasů získávali kandidáti ANO a SPD.
