Reputace americké společnosti Goodyear výrazně narušená díky tomu, že musí odškodňovat českou firmu
Světoznámý výrobce pneumatik Goodyear, jehož roční obrat činil zhruba 17,5 mld. USD, musí na základě rozhodnutí amerického federální soudu odškodnit českou společnost Coda Development částkou 65 milionů dolarů za to, že jí ukradl duševní vlastnictví na výrobu samodohušťovacích pneumatik. Goodyear předstíral zájem o nákup technologie, podepsal NDA a nakonec se pustil sám do výroby, když získal dostatek informací o technologii. Pro americkou korporací je toto soudní rozhodnutí především obrovská ostuda.
Nicméně Goodyear už má léta největší slávy z pohledu svého působení na kapitálovém trhu za sebou. Jeho tržní kapitalizace je pouhých 3 mld. USD, což je 7x méně než japonský Bridgestone. Goodyear se obchoduje za 0,59 book value a 3násobek P/E. Trh mu tedy zcela evidentně nevěří. Z pohledu EV/EBITDA je na 5násobku. Cena akcií Goodyear spadla od počátku roku z 24 USD na současných 11 USD za kus. Byly ovšem doby, kdy akcie stála 37 USD.
Útoky na ruské plynovody Nord Stream
Událost pro evropskou energetiku je nepochybně vyřazení plynovodu Nord Stream z provozu na základě toho, že došlo k poškození plynovodu v Baltském moři. Vše nasvědčuje tomu, že se jednalo o sabotáž tohoto plynovodu. Situace nevede pouze k tomu, že je vyřazen z provozu plynovod s kapacitou 55 bcm/ rok, což představuje 18,3 % současné kapacity ruských plynovodů do Evropy. Přítomnost metanu na mořské hladině představuje i bezpečnostní riziko. Útoky na plynovod se odehrál v zóně vod Švédska a Dánska. Provozovatel plynovodu, ruským státem ovládaná společnost Gazprom, se k útokům nechtěla vyjadřovat. Dánská vláda projevila znepokojení z obav o bezpečnost v Baltském moři a zahájila jednání s generálním tajemníkem NATO Stoltenbergem. Norové na událost reagují nasazením svého vojenského námořnictva do blízkosti vlastní plynovodové infrastruktury. Cena plynu v Evropě mezitím vzrostla na 205 EUR za MWh.
Existuje řada teorií, kdo by za útokem na plynovod mohl stát. Jedna teorie je, že za útokem jsou samotní Rusové. Získali by tím možnost ještě výše navýšit cenu svého zboží a obhájit, proč plynu dodávají méně. Za útokem rovněž může být ukrajinská sabotáž. Rovněž za útokem může být zájem další států, který by Rusko v pozici dodavatele plynu mohly nahradit. Každopádně probíhá vyšetřování a je jasné, že se jedná o útok na klíčovou energetickou infrastrukturu. Rusové jsou v tuto chvíli asi hlavní podezřelí. Jednak mají prostředky pro takovou sabotáž a také mají asi nejsilnější motiv. Útok vnáší zmatek do evropského tábora, může ovlivnit v neprospěch spojenců Evropy veřejné mínění a zároveň obhájí kroky, které stejně Rusko chtělo vůči Evropě dělat. Tedy omezovat dodávky plynu a tlačit tím na růst jeho ceny.
Japonci se drží holubičí měnové politiky zuby nehty
Bank of Japan se nemá k tomu zvyšovat úrokové sazby. Základní úroková sazba zůstává na -0,1 %. A tak bezriziková úroková míra v Japonsku v podobě 5letého státního bondu zůstává někde na 0,09 %. 5letý IRS kontrakt v Japonsku se obchoduje za 0,31 %. Tedy tvrdá měnová expanze stále. Japonci se restriktivní měnové politiky bojí jak čert kříže značně oprávněně.
Jejich dluh je totiž astronomický a jejich banky jsou napákované až běda. 11 tisíc mld. USD jen veřejného dluhu je pro tuto ekonomiku příliš. Veřejné zadlužení je přes 240 % HDP a k tomu přidejme jedno z nejvyšších zadlužení obyvatelstva i firem. Japonci jsou králové mezi dlužníky a zvyšování úrokových sazeb je pro ně mimořádná noční můra. Inflace v Japonsku se zatím pohybuje kolem 3 %, takže se to zatím tak nehrotí. Ale roste. Japonská centrální banka zahájila intervence k posílení hodnoty yenu ve snaze si inflaci nedovézt přes oslabení měny.
Italové si zvolili v parlamentní volbách pravděpodobně první premiérku Giorgiu Meloniovou
Vítězem parlamentních voleb, které se v neděli konaly v Itálii, se stala strana Fratelli d’Italia (Bratři Itálie) v čele s Giorgiou Meloniovou. Tato strana získala ve volbách 26 % hlasů a celkem 119 křesel ze 400 v italském parlamentu. Druhá nejúspěšnější byla levicová Demokratická strana s 19 % hlasů. A na třetím místě skončilo hnutí 5 hvězd s 15 %. Bratři Itálie jsou v koalici společně se stranami Liga (Lega), Forza Italia a NOI Moderati. Dohromady disponují většinou v parlamentu 237 křesel. Jedná se pravo-středou koalici celkem 4 stran. Naproti tomu středo-levá koalice disponuje jen 85 křesly. Ostatní strany pak mají zbytek křesel. Vládu tak bude sestavovat právě pravo-středová koalice pod vedením Fratelli d’Italia.
Georgia Meloniová a celá její strana se odtrhly od strany Silvia Berluscoiniho Popolo della Liberta na konci roku 2012. Meloniová dokonce byla ministryní mládeže v Berlusconiho vládě. Strana by se dala označit jako euroskeptická, národovecká, sociálně konzervativní, pravicově populistická až fašistická v italském slova smyslu. Pokud by se někomu mohlo zdát takové tvrzení přehnané, tak je třeba si uvědomit, že řada představitelů této strany trpí určitou nostalgií po Mussoliniho časech. A jen tak mimochodem Duceho vnučka Rachele Mussolini kandidovala za tuto stranu ve volbách v komunálních volbách, stejně jako Mussoliniho pravnuk ve volbách do Evropského parlamentu.
Strana je na obrovském vzestupu. Zatímco v roce 2018 získala ve volbách 1,4 milionu hlasů, tak letos to bylo skoro 8,6 milionu hlasů od voličů.
Italové měli často slabost pro pevnou ruku. V tomto směru to není žádná novinka. Ale je vidět, že těžké časy v Itálii už dospěly do té fáze, že se nebáli volit stranu takto radikální. Ve funkci italského premiéra tak skončí Mario Draghi po necelých dvou letech. Itálie měla od poloviny roku 2018 úřednické premiéry, kteří nebyli členy politických stran a za kterými stály široké koalice napříč politickým spektrem. Nyní bude mít Itálie vládu s jasným politickým mandátem.
Jak se Vám líbil příspěvek?
K ohodnocení článku klikněte na hvězdy