Zahraniční zprávy, které by vám neměly uniknout

Nejdůležitějším zahraničním tématem je bezesporu ruská invaze Ukrajiny, která má dalekosáhlé ekonomické a sociální důsledky pro celý evropský kontinent a světové trhy. Ruská armáda vstoupila na území dvou ukrajinských oblastí Luhanska a Doněcka, takzvanou oblast Donbasu, za cílem okupace území, která jsou v občanské válce už od roku 2014. V pondělí večer Vladimír Putin ratifikoval vyhlášení nezávislosti obou území a vyslal do nich ruské jednotky.

Donbas jako takový je sovětským snem plným uhlí a nerostných surovin, kam se během dob socialismu stěhovali horníci z celého svazu, ale po rozpadu v devadesátých letech měla nezávislá Ukrajina problém udržet tempo potřebných investic a mnoho lidí se začalo z Donbasu stěhovat pryč. I tak ovšem ještě před válkou v roce 2014 Donbas představoval čtvrtinu ukrajinského exportu a zhruba 18 % celkového HDP Ukrajiny. V roce 2017 už to bylo pouze 10 % exportu a 7,2 % HDP. Ovšem strategická hodnota Doněcku neleží v jeho uhlí, které přestává být zajímavou strategickou komoditou, ale představuje vstupní bod Vladimira Putina na Ukrajinu. Ten už svoje vojáky na Ukrajinu poslal a další dny ukážou, kam až západní společenství dojde ve vztahu k ruským sankcím.

Jedním z nejsilnějších argumentů proti Rusku je certifikace nového plynovodu Nord Stream 2, který měl za úkol zdvojnásobit roční objem exportovaného plynu do Německa, které je ruským největším odběratelem. Německý premiér Scholz se už v úterý nechal slyšet, že certifikace plynovodu je pro tento okamžik pozastavena. Tohle je potenciálně velmi citlivé místo pro ruskou ekonomiku. Druhý místem, které může Rusko velmi bolet jsou vztahy s finančními institucemi, které jsou silné především ve Velké Británii, kam ruští podnikatelé s oblibou investují. Velká Británie už oznámila sankce pěti menších bank a zamezila jim tak obchodní styk s britskými pobočkami. Otázkou je, kam se pohne situace s většími bankami jako je VTB bank, Sberbank, VEB nebo Gazprombank, které by měly po uvalení širších sankcí problémy s pohybem a směnou peněz v librách a potenciálně i dolarech, rozhodne-li se i USA k podobným krokům. Ovšem sankcí s největším dopadem by bylo odstřihnutí Ruska od mezinárodního systému plateb SWIFT, který zajišťuje platební styk mezi 11 tisící institucemi ve více jak 200 zemích. Rusko má vlastní podobný platební systém, ten ale pokulhává v mezinárodní adopci.

Dalším potenciálním problémem by pro Rusko bylo omezení přístupu na evropské kapitálové trhy. Už před invazí do Ukrajiny byl například přístup k ruským dluhopisům omezen a tato omezení by nadále mohla eskalovat. Od roku 2014 Rusko snížilo svůj zahraniční dluh o 33 % nikoliv však díky splácení pohledávek, ale omezením přístupu k financování.

Aktuálně jsou v platnosti i některé sankce proti jednotlivým občanům ruské federace, které byly například v pondělí rozšířené o dalších 5 osob blízko Kremlu, kteří se podíleli na volbách na Krymu v roce 2021. Těmto osobám je pak omezen vstup do zemí, které na ně sankce uvalilo, jsou přerušeny obchodní styky a zmrazena aktiva. Pokud by se seznam sankciovaných měl rozrůst do šíře a postihnout většinu miliardářů, kteří zbohatli díky Putinovi, tak by mohlo dojít k otřesům ve vnitrostranické politice a ztrátě důvěry v prezidenta, protože ruští miliardáři mají rádi západní styl života a chtějí posílat jejich děti na špičkové evropské univerzity. O uvalení sankcí jednají státy EU a USA a politici volají po koordinované a jednotné akci, která by Rusko odstrašilo od dalšího rozpínání.