Trhy v březnu předvedly několikrát poklesy okolo 10 %, které nepamatují investoři od černého pondělí roku 1987.
Pochopitelně je způsobila panika kolem koronaviru a nemoci Covid-19. Zároveň se indexy několikrát vydaly razantně do kladných hodnot, a to zejména díky rozhodnutí Americké centrální banky o podpoře ekonomiky za více jak 1,5 bilionu dolarů či díky výraznému snížení základní úrokové sazby o 0,5 %. Další státy a Evropská centrální banka nezůstaly se stimulačními opatřeními pozadu, do ekonomik slibují nalít miliardy eur. Jak by se měli investoři nyní zachovat? A co by měli dělat finanční poradci s portfolii svých klientů?
Akciové indexy odepsaly za jediný měsíc zisky loňského roku a některé se propadly ještě hlouběji. Na trhy se vrátila výrazná volatilita. K „nešťastnému“ pátku 13. března americký index S&P 500 od svých únorových maxim ztratil 20,5 %. Dow Jones ztrácel 21 %, Evropský index 50 největších firem Euro Stoxx 50 ztrácel již úctyhodných 29,5 %.
Obdobné propady na akciových trzích nejsou nic neobvyklého. Pouze jsme na ně trochu zapomněli. Ať chceme, nebo nechceme, na trh jednou za čas musí přijít nějaké ochlazení v podobě korekce, recese nebo krize. Ty se liší podle hloubky propadu, do 20 % od maxim jde o korekci, jakmile jde o větší propad než 20 %, mluvíme už o změně trendu z býčího (rostoucího) na medvědí (klesající), tedy recesi. Krize je pak propad o 40 % a více.
Čekání na krizi
Korekce zase nejsou až tak neobvyklé a mohou přijít i bez varování či zjevného důvodu. Od poslední krize v letech 2008/2009 do dnešních dní jsme na trzích zaznamenali celkem 8 různých korekcí. Na další velkou recesi či krizi se ale dlouho čekalo, a obzvlášť někteří ekonomové a komentátoři ji v posledních dvou třech letech netrpělivě vyhlížejí. Bude současná pandemie COVID-19 jejím spouštěčem? Zcela upřímně, to je stále ještě předčasné říkat, ale zpomalení ekonomik bude nevyhnutelné.
Spekulantům, kteří se budou snažit trefit dno, lze radit jen těžko, málokdo dokáže říct, kdy k takovému bodu indexy dorazí. Snazší rada je pro ty, kteří chtějí investovat na dlouhou dobu a pro ty, kteří už zainvestováno mají. Na pomoc si zde vezmu dva příklady.
Na prvním vidíme, jak se vyvíjela 30letá jednorázová investice 100 000 Kč do dividendových akcií.
A jak by stejný příklad vypadal pro pravidelnou investici 1 000 Kč měsíčně po dobu posledních 30 let?
V obou případech jsme si prošli dvěma krizemi. První v roce 2000/2003 a druhou v letech 2008/2009, kdy byl pokles od maxim po minima více než 40 %. Pokud klient nezpanikařil a pod vlivem emocí neprodal, tak po dvou až třech letech krize odezněla a trhy v dalších letech pokračovaly v růstu. V prvním případě vychází průměrné zhodnocení přes 8 % p.a., v druhém se k 8 % p.a. velmi blížíme.
V polovině poklesů?
Pojďme se podívat na současnou situaci srovnáním krize z let 2008/2009. Z grafu je patrné, že můžeme být někde uprostřed poklesů a že nejistota na trzích ještě nějaký ten týden bude.
Zároveň je potřeba si uvědomit, že koronavirus není korunavirus. Finanční a majetková aktiva mají stále reálnou hodnotu, ale momentálně jsou na trzích za nižší cenu. Je tu možnost nakoupit globální akciové fondy s výraznou slevou. Dnes se s cenou za akcie dostáváme na úrovně začátku roku 2018.To je vítaný výprodej.
Třeba akcie technologických gigantů, jako jsou Apple, Google, Microsoft či Facebook, je možné koupit s pětinovou slevou oproti loňskému roku. To přeci ale neznamená, že firma snížila trvale výrobu o pětinu, propustila pětinu zaměstnanců nebo by najednou přišla o pětinu svého majetku. Je to pouhý prudký pokles způsobený strachem investorů z budoucího vývoje a přesunem prostředků z rizikovějších aktiv, tedy z akcií, do bezpečnějších instrumentů, a to do státních dluhopisů. I při korekci v listopadu a prosinci 2018 výše uvedené firmy poklesly v průměru o 27 % a žádná z nich se výraznými existenčními problémy nepotýkala.
Rebalancování portfolií
Jaké si z výše uvedených informací vzít doporučení? Podívejme se na jednoduchý modelový příklad.
S klientem mám nastavené portfolio 500 000 Kč, kde klient investoval 250 000 Kč do akciových fondů, 150 000 Kč do dluhopisových fondů a 100 000 Kč do nemovitostního fondu. Portfolio je tedy rozložené v poměru 50 %, 30 % a 20 %. V případě 30% poklesu na akciových trzích má klient v akciovém fondu 175 000 Kč, v dluhopisovém 150 000 Kč a nemovitostním 100 000 Kč. K původní investované částce je současný poměr 35 %, 30 % a 20 %. Abych zachoval původní poměr alokace portfolia, je tedy dobré podváženou akciovou složku doplnit, a to buď odprodejem z portfolia, tzv. rebalancováním, nebo pokud máte volné finanční prostředky, tak je možné využít současných nižších cen akcií k postupným nákupům.
V případě pravidelné investice v prvních 10–20 letech nemusíte dělat téměř nic. Pouze udržte nervy na uzdě a nepanikařte. Pokračujte v pravidelném investování. Případně využijte nižších cen k drobným jednorázovým nákupům.
Protože nevíme, jak bude propad hluboký, doporučuji případné jednorázové investice rozdělit například na třetiny. První část investujte při poklesu o 15 %, druhou při poklesu o 30 % a třetí při poklesu o 45 %.
Jedno je jisté, po určité době se propady zastaví, trhy se oživí a bude následovat růst. Všem tak přeji v této době nejen pevné zdraví, ale také pevné nervy a čistou mysl.
