Tesla prudce zlevnila své automobily o 20 %
Automobilka Tesla, která celou svou produkci staví na produkci plně elektricky poháněných automobilů hodila cenový granát na některé trhy, kde prudce zlevnila svou produkci. Tím by mohla ještě více akcelerovat zájem o svá vozidla v rámci BEV trhu. Ceny šly v průměru řádově o 20 % dolů. Sleva je do určité míry reakcí na to, že Tesla navzdory velkému růstu prodejů zaostala za očekáváním analytiků, když v posledním kvartále doručila 405 tisíc vozů namísto očekávaných 431 tisíc vozů. Problémem Tesla však určitě není tempo růstu tržeb. V tomto směru dosáhla Tesla signifikantního nárůstu v posledních letech. Rovněž se Tesle podařilo dosáhnout velmi slušné EBITDA marže ve výši přes 20 % tržeb. Otázkou zní, co s touto EBITDA marží udělá snížení cen. Pro Teslu by to muselo být spojeno s velmi výrazným prodejním úspěchem, aby to nevedlo k zásadnímu poklesu ziskovosti. Anebo Tesla má v rukávě nějakou nákladové zlepšení, které by toto zlevnění obhájilo.
25.ledna bude Tesla oznamovat své hospodářské výsledky za 4. kvartál loňského roku, tak bude zajímavé si její pozici pořádně nastudovat. Nyní platí, že Tesla se svou valuací 386 mld. USD je pořád příliš drahá pro dlouhodobě uvažujícího investora, který opírá své investiční rozhodnutí o fundamentální analýzu. Valuace Tesly je postavená stále na předpokladu, že Tesla zcela zválcuje své konkurenty v rámci segmentu BEV. A rovněž na předpokladu, že BEV segment brzo zválcuje spalovací motory. Je sice zajímavé číst, že základní modely Tesla se pohybují v podobných cenových úrovních jako vozy Škoda Octavia, Superb a Kodiaq ve vyšších řadách, ale v praxi to není tak jednoduché. Fakt, že Tesla zlevnila a stala se cenově dostupnější, nemění nic na tom, že řada aut stejné cenové kategorie poskytuje vyšší komfort, je více praktická, jsou vyhotoveny ve vyšší úrovni technického zpracování a především lidé nemusí disponovat infrastrukturou pro nabíjení elektrických automobilů. Segment BEV je rostoucí, zcela nepochybně jde podstatná část automobilového sektoru tímto směrem, ale není to pouze cena, co odrazuje spotřebitele od nákupu takového automobilu. Jsou to zejména starosti o to, zda zvládnou automobil komfortně nabíjet. Stále je zde zásadní rozdíl v dojezdech automobilů, což hraje roli u delších cest. Je zde obava z délky životnosti těchto automobilů. A v neposlední řadě hraje roli zvyk na spalovací motory, na které jsou zákazníci stále zvyklí.
V případě Tesla také musíme brát v potaz, že řada konkurenčních automobilek, jako je Volkswagen, Mercedes Benz pouští na trh BEV automobily s velmi velkou dávkou obezřetnosti. V tuto chvíli platí, že hlavní konkurenti zdaleka nemají plně obsazené všechny automobilové segmenty BEV. Kupříkladu Volkswagen vsadil na segment sportovních vozů, které obsadil produkcí Porsche. Ale řadu automobilů nejprodávanějšího segmentu se spalovacími motory, jako je například třída Passat, Superb vůbec nemá obsazenou BEV, které by aktivně nabízela zákazníkům.
Tesla léta prostřednictvím Muska budovala pověst firmy budoucnosti. Její podnikání začíná být čím dál více relevantní pro současnost. Stala se významnou automobilkou. V tomto směru mnohé z nás překvapila tím, že například nezkrachovala. Ale v zásadě pro to nebyl důvod, protože byla pořádně nefutrovaná ekvitou, kterou Musk dokázal na kapitálovém posbírat. Za překvapení lze označit to, že se dopracovala do situace, kdy se její vozy prodávají v objemech okolo 21 mld. USD za kvartál. To je scénář, který jsme považovali ještě 4-5 let zpět za velmi optimistický. Na druhou stranu valuace stále utíkala poslední roky dopředu do úrovní, které byly a stále jsou vzdálené tomu, co automobilka aktuálně předvádí. Očekávání investorů od Tesla jsou zkrátka příliš veliká. 23 násobek EV/EBITDA je příliš hodně velká valuace, zvlášť když drtivá většina trhu je maximálně na polovině a ty nejlevnější dokonce pod 5. A Tesla není automobilový fenomén do té míry, aby jí její zákazníci zůstali věrní i v případě, že konkurence bude nabízet produkt kvalitnější.
Propouštění v investičním bankovnictví
Jerome Powel se ohradil proti snahám usměrnit legislativně Fed
Šéf amerického Fedu Jerome Powel tento týden řekl, že v boji s inflací vyžaduje nejvyšší americká finanční autorita Fed především nezávislost pro svá rozhodnutí. Narážel především na snahy legislativně regulovat bankovnictví v USA směrem k zelené politice. Řekl, že právě podobné snahy mohou mít vliv na efektivitu boje Fedu s inflací a péčí o měnovou politiku.
Aktuální úroková sazba Fed je 4,5 %. Další zasedání Powelovy party se koná první únorový den. Soudě dle ceny úrokových swapů trh věští navýšení sazby. A to v pásmu 0,25 – 0,5 %. Vývoj v této instituci je naprosto kruciální pro globální trh s dluhopisy i akciemi. Velmi zajímavý je pohled na měnovou politiku v kontextu fiskální politiky samotných Spojených států. Tento týden americká ministryně financí Janet Yellen oznámila rozpočtovou sekeru za prosinec ve výši 85 mld. USD. Navíc to vypadá, že USA už 19. ledna narazí na dluhový strop ve výši 31,4 bilionu USD. To znamená, že bude muset americká vláda žádat kongres o další navýšení tohoto stropu, jinak bude muset dojít k omezování vládních výdajů. V něm mají většinu republikáni, takže se dá očekávat, že to nebude mít Bidenova administrativa jednoduché.
Mezitím se na globálním trhu s dluhopisy děje poměrně zajímavý fenomén. Emerging markets trhy s dluhopisy totiž zaznamenávají rekordní objem emisí státních dluhopisů. Zatímco loni touto dobou bylo vydáno státních dluhopisů na emerging markets jen za 12 mld. USD, tak letos je to za prvních 13 kalendářních dní už 39 mld. USD. V roce 2022 to bylo za celý rok 83 mld., takže to je evidentní zrychlení této veličiny. Loňský rok byl však významně slabý v tomto směru, protože v roce 2021 byla emise emerging markets státních bondů 176 mld. USD, o rok dříve dokonce 223 mld. USD. Už před covidem však bylo zvykem, že se trh pohyboval mezi 150 a 190 mld. USD za rok. V letošním roce na trh státních bondů nejvíce zatím vrhly emise Saúdové s 10 mld. USD. Následuje Hong Kong (4,3 mld. USD), Maďarsko (4,25 mld. USD) a Rumunsko (3,99 mld. USD).
